Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.
Odůvodnění:
Rozšíření nové mutace SARS-CoV-2 B.1.1.7 (tzv. britská varianta), která se šíří v populaci o 40 až 70 % snadněji a rychleji, je jednou z příčin obratu epidemie covid-19 směrem k růstu počtu nových případů onemocnění. Varianta B.1.351 (tzv. jihoafrická varianta) se výrazně šíří ve všech zemích regionu jižní Afriky. ECDC předpokládá rozšíření této varianty i v dalších zemích regionu. Dle hodnocení ECDC varianta viru B.1.351 vykazuje až o 50 % vyšší nakažlivost a resistentnost, což znamená možné komplikace při aplikaci existujících vakcín. Šíření této varianty bylo již zaznamenáno ve 40 zemích světa. Varianta P.1 (tzv. brazilská varianta) je prozatím identifikována sporadicky v 17 zemích světa. Prozatímní informace však potvrzují, že i varianta P.1 bude procentuálně pravděpodobně více nakažlivá než původní kmen viru. Jako problematický se jeví t.č. nedostatek informací s ohledem na efektivitu existujících vakcín.
Nezbytnou součástí protiepidemických opatření je provádění preventivního screeningového vyšetření na přítomnost SARS-CoV-2 s cílem odhalit potenciálně infekční osoby, které mají jen minimální, nebo žádné příznaky infekce, a přitom mohou nevědomky šířit onemocnění. Vzhledem k nezbytnosti nalezení kompromisního řešení při předpokládané ekonomické náročnosti, nedostatku zdravotnických pracovníků, kteří by mohli provádět pravidelné testování zaměstnanců, což je i nadále považováno za zlatý standard a hlavní pilíř preventivního testování, bylo z možných variant umožněn i doplňkový pilíř, tj. provádění antigenních testů laickou osobou. Tento způsob testování umožní široké použití laickou veřejností, a při dostatečné senzitivitě a specificitě antigenního testu, a při pravidelném opakování s frekvencí alespoň jednou týdně dojde k postupnému vychytávání infikovaných převážně asymptomatických osob.
Přestože by bylo ideální testování provádět u všech subjektů, vzhledem k aktuální dostupnosti testovacích sad a organizační náročnosti spojené s prováděním samotestování přímo u dotčených subjektů, bylo rozhodnuto o hranici pro povinné testování 50 zaměstnanců s tím, že u menších subjektů ministerstvo v současnosti důrazně doporučuje testování na dobrovolné bázi provádět i u menších zaměstnavatelů. Vzhledem k vysoké senzitivitě a specificitě antigenních testů je nyní doporučená frekvence provádění samotestování při pravidelném opakování alespoň jednou týdně.
Blíže viz např. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.09.01.20184713v2.fuN.pdf.
V opatření je zohledněna existence dalších mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví týkajících se testování zaměstnanců, a to jednak povinnosti zaměstnanců při pozitivním výsledku tzv. samotestu prováděného na pracovišti, a zejména pak obdobné mimořádné opatření nařizující příkaz k testování zaměstnanců u zaměstnavatelů, kteří podnikají.
V případě pozitivního záchytu bude výsledek nahlášen poskytovateli zdravotních služeb, který nařídí provedení konfirmačního testu metodou RT-PCR. Na základě provedeného konfirmačního testu standardní metodou RT-PCR lze pozitivní osobě nařídit izolaci dle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k nařizování izolací a karantén a zahájit epidemiologické šetření s cílem nařídit karanténu všem osobám, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou.
Provedení testu laickou osobou není zdravotní službou ve smyslu příslušných právních předpisů (test není prováděn zdravotnickým pracovníkem na náležité odborné úrovni v rámci poskytování zdravotních služeb), a samotný test, který je zdravotnickým prostředkem, nelze v případě použití laickou osobou uhradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Z veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazeny výkony vyšetření RT-PCR a POC antigenní test, pokud je prováděn k tomu příslušným poskytovatelem zdravotních služeb podle mimořádného opatření MZ č.j. MZDR 47828/2020-10/MIN/KAN. Tato vyšetření lze využít pro naplnění povinnosti prokázání bezinfekčnosti onemocnění COVID 19 negativním testem.