Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

15. 6. 2020, [Právní zpravodaj]
Zjednodušení a elektronizace daňového systému

Senátoři schválili návrh novely daňového řádu s revizí úpravy daňového odpočtu.

Dne 11. 6. 2020 Senát schválil vládní návrh novely daňového řádu.

Cílem návrhu je zjednodušení a zrychlení administrativy pro daňové subjekty i správce daně.

Návrh je opětovným předložením vládního návrhu, který dne 22. 4. 2020 Poslanecká sněmovna nepřijala (PZ 176/2020), s několika dílčími změnami.

Oproti původnímu návrhu nemá dojít k faktickému prodloužení lhůty pro vracení daňových odpočtů z 30 na 45 dnů v případě konkludentního stanovení daňového odpočtu․ Vznik nároku na zálohu na daňový odpočet bude správcem daně posuzován až v průběhu daňové kontroly, popřípadě při zahájení postupu k odstranění pochybností, a nikoliv ve fázi před zahájením daňové kontroly. Pokud správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.

Daňový subjekt bude oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným.

Nově koncipovaná daňová informační schránka (§ 69 DŘ) daňovému subjektu umožní

a)

získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny,

b)

získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech,

c)

činit podání s využitím vybraných informací, které o něm správce daně zpracovává (například předvyplňování daňových přiznání).

Schránka také zjednoduší pověření jiné osoby k vyřizování daňových záležitostí.

Návrh také reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17 (SR 1/2020 s. 11), který ruší § 72 odst. 1 DŘ. Návrh upravuje náležitosti formulářového podání, kterým se pro účely správy daní bude rozumět daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí. Ministerstvo financí bude zmocněno stanovit pro jednotlivé druhy daní vyhláškou mimo jiné podrobnosti obecných náležitostí podání, vzor formulářového podání a formát elektronického formulářového podání.

Elektronizace má být podpořena zejména prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání u daní z příjmů o 1 měsíc v případě podání elektronicky (§ 136 odst. 2 DŘ) a kratší lhůtou pro vrácení vratitelného přeplatku v případě elektronicky podaných žádostí.

Zefektivnění procesu daňové kontroly má přinést korespondenční forma komunikace – oznámení. Oznámení doručované v souvislosti s daňovou kontrolou nebude obsahovat odůvodnění a nebude lze proti němu uplatnit opravné prostředky.

Komplexní revize úroků v daňovém řádu znamená mimo jiné

-

snížení reparačních úroků na úroveň standardního úroku z prodlení uplatňovaného v soukromoprávní oblasti – výše úroku z prodlení bude odpovídat výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (pokles o 6 % na 10 %),

-

snížení kompenzačního úroku z posečkání hrazeného daňovým subjektem – výše úroku z posečkané částky bude odpovídat polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona (pokles o 3 %),

-

zvýšení kompenzačního úroku z daňového odpočtu vypláceného daňovému subjektu – výše úroku z vratitelného přeplatku bude odpovídat výši úroku z prodlení (nárůst o 2 %).

Výše úroku z nesprávně stanovené daně se zvýší na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.

Návrh umožní vyplatit formou zálohy část nárokovaného daňového odpočtu, která není ze strany správce daně prověřována kontrolním postupem. V případě, kdy tak stanoví zákon, vznikne daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci

a)

daňové kontroly, která není zahajována v plném rozsahu,

b)

zahajovaného postupu k odstranění pochybností, nebo

c)

prováděné daňové kontroly.

Správce daně rozhodnutím přidělí daňovému subjektu vlastní identifikátor v případě, že o jeho přidělení daňový subjekt, který je fyzickou osobou a který jej dosud nemá přidělen, požádá; takto přidělený vlastní identifikátor tvoří kmenovou část daňového identifikačního čísla (v DIČ tak nahradí rodné číslo).

Návrh zvyšuje minimální hranici vzniku pokuty za opožděné tvrzení daně z 200 Kč na 1000 Kč (§ 250 odst. 3 DŘ).

Návrh míří k prezidentu republiky.