Vláda usnesením č. 69/2020 Sb. v souladu s čl. 5 a 6 BezpČR vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Usnesením č. 156/2020 Sb. byl nouzový stav prodloužen do 30. 4. a usnesením č. 219/2020 Sb. do 17. 5. 2020.

Podruhé byl nouzový stav vyhlášen usnesením č. 391/2020 Sb. s účinností od 5. října 2020. Usnesením č. 439/2020 Sb. byl nouzový stav prodloužen do 20. listopadu, na základě usnesení č. 471/2020 Sb. do 12. prosince, usnesením č. 521/2020 Sb. do 23. prosince a usnesením č. 593/2020 Sb. do 22. 1. 2021.

K tomu viz Jančát, L., Kostolanská, E., Leichmann, J., Šlajs, J. Vyhlašování a soudní přezkum zvláštních stavů ve vybraných státech. Právní rozhledy, 2020, č. 13-14, s. 510 (rozšířená verze) a Růžička, P. Právní režim nouzového stavu. Právní rozhledy, 2020, č. 15-16, s. 549.

Podle § 5 ZKrŘ je vláda během nouzového stavu oprávněna omezit některá práva a podle § 6 ZKrŘ je oprávněna činit další krizová opatření.

Ministerstvo zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. g) VeřZdr nařizuje mimořádná opatření při epidemii. Podle rozsudku Městského soudu v Praze z 23. 4. 2020, sp. zn. 14 A 41/2020, tím však nesmí nahrazovat opatření vlády podle ZKrŘ. K tomu viz Hejč, D. Nezákonnost mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví k onemocnění COVID-19 podle MS v Praze: Když obsah překračuje formu. Soudní rozhledy, 2020, č. 6, s. 185. Vláda v reakci navrhla speciální zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v roce 2020 (PZ 208/2020, PR 11/2020 s. I), který však dosud nebyl předložen Poslanecké sněmovně. Ministerstvo vnitra také připravilo komplexní novelu BezpČR (PR 13-14/2020 s. II). Ministerstvo zdravotnictví později připravilo kontroverzní novelu VeřZdr zřizující Státní hygienickou službu s pravomocí vyžádat si od mobilního operátora lokalizační údaje mobilní stanice uživatele s infekčním onemocněním (PR 23-24/2020 s. IIpa).

Proti vyhlášení prvního nouzového stavu, jakožto i některým opatřením, byly podány ústavní stížnosti, která byly odmítnuty usnesením z 22. 4. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 8/20, a usneseními z 5. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 10/20, Pl. ÚS 12/20 a Pl. ÚS 13/20. K povaze rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu se vyjádřil i rozsudek NSS ze dne 21. 5. 2020, čj. 5 As 138/2020-80. Městský soud v Praze rozsudkem z 13. 11. 2020, sp. zn. 18 A 59/2020, zrušil mimořádné opatření k nošení ochranných prostředků dýchacích cest z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů.

Hlavními okruhy opatření jsou v současnosti zákaz volného pohybu osob (595/2020 Sb.), zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb a další omezení činnosti provozoven či nákupních center, zákaz poskytování ubytovacích služeb a dále omezení návštěv kulturních a sportovních zařízení (16/2021 Sb.) a povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest (MZDR 15757/2020-43/MIN/KAN). Usnesením č. 342 vláda zřídila Centrální řídící tým COVID-19 jako poradní orgán s důrazem na řešení opatření tzv. Chytré karantény. K projektu Chytrá karanténa 1.0 se vláda dále usnesla v usn. č. 551. Usnesením č. 576 pak vláda schválila dokument Chytrá karanténa 2.0 a usnesením č. 1139 schválilo pokračování projektu v roce 2021. Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením nařídilo koordinaci v rámci Centrálního řídícího týmu.

Ministerstvo zdravotnictví ochranným opatřením nařídilo zákaz vstupu na území České republiky pro občany třetích zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu COVID-19. Pro osoby, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území těchto zemí, platí povinnost podrobit se RT-PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2. Bližší informace naleznete v článku Ochrana hranic.

Vládní a ministerská opatření mají rozsáhlé ekonomické důsledky. Ustanovení § 35 a 36 ZKrŘ stanoví právo na náhradu škody. Bližší informace naleznete ve shrnutí Odpovědnost státu za škodu. Viz též další články:

Nový, D. K reparační úloze státu nejen pod rouškou krize. Obchodněprávní revue, 2020, č. 2, s. 86.

Melzer, F. Poskytování náhrad za újmy vyvolané krizovými opatřeními v průběhu koronavirové pandemie. Bulletin advokacie č. 4/2020, s. 13.

Melzer, F. Poskytování náhrad za újmy vyvolané mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví po jejich zrušení. Bulletin advokacie č. 6/2020, s. 15.

Handrlica, J., Balounová, J., Sharapaev, V. Náhrady a opatření přijatá v době pandemie. Právní rozhledy, 2020, č. 22, s. 784.

Doporučení Rekonstrukce státu: Odpovědnost státu za krizová opatření a hrozící hromadné soudní spory.

V souladu s usnesením vlády č. 17/2021 Sb. lze u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikl od 18. 1. 2021, čestným prohlášením nahrazovat zdravotní průkaz podle § 19 odst. 2 VeřZdr a posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče dle SpecZdravSl. Usnesení také stanoví výjimku z provádění periodických lékařských prohlídek a prodlužuje platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti. Obdobnou úlevu poskytovalo usnesení vlády č. 418/2020 Sb.

Usnesení vlády č. 419/2020 Sb. cizincům umožňuje změnit zaměstnavatele bez nutnosti splnění podmínky 6 měsíců předchozího zaměstnání na území ČR dle § 42g odst. 7 PobCiz.

Zákon č. 539/2020 Sb. přináší opatření ke zmírnění dopadů epidemie v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů.

Usnesení vlády č. 462/2020 Sb. stanoví zvláštní pravidla pro subjekty kritické infrastruktury podle § 2 písm. k) ZKrŘ a jejich zaměstnance, kteří se v rámci plnění svých pracovních úkolů podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury ve smyslu nařízení vlády č. 432/2010 Sb.

Na základě usnesení vlády č. 353 z 31. 3. 2020 byl spuštěn Cílený program podpory zaměstnanosti. MPSV k programu připravilo manuál. Praktickým problémům programu se v článku Aktuální informace k programu Antivirus věnovala advokátka Marie Janšová. Dále viz Employment Flash (Havel & Partners): Program „Antivirus“.

Parlament během první vlny schválil zákon č. 161/2020 Sb. poskytující dočasné úlevy pro zaměstnavatele a flexibilnější komunikaci s uchazeči o zaměstnání. V době platnosti mimořádného opatření při epidemii se po zaměstnavateli nebude vyžadovat bezdlužnost podle § 118 odst. 3 a § 78a odst. 4 věty druhé ZamZ. Prodloužení této úlevy i během druhé vlny poskytl zákon č. 586/2020 Sb.

Zákon č. 248/2020 Sb. reaguje na suspenzi možnosti podání věřitelského insolvenčního návrhu (§ 13 Lex Covid) tak, aby tato skutečnost neměla vliv na možnost uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele.

V Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením institut podpory v době částečné zaměstnanosti, která nahradí stávající příspěvek podle § 115 ZamZ (PZ 344/2020).

Bližší informace o pracovněprávních aspektech naleznete v našich článcích Práce z domova a Koronavirus jako překážka v práci. V článku Překážky v práci a náhrada mzdy se tomuto tématu věnuje také Marie Janšová.

Dále viz:

Selucká, M. a kol. Covid-19 a soukromé právo. Otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020.

Štefko, M. Práce z domova podle české úpravy pro zaměstnavatele s daňově uznatelným nárokem na stravenky. Právní rozhledy, 2020, č. 22, s. 791.

Hromada, M. Aktuální otázky nároků z pracovních úrazů a nemocí z povolání. Soudní rozhledy, 2020, č. 11-12, s. 351.

Antlová, T., Blažek, M., Zapletal, R. Nezapomínej, že: „Kolik prací máš, tolikrát jsi zaměstnancem“. Právní rozhledy, 2021, č. 1, s. 1.

Privacy Flash (Havel & Partners): Home office aneb na co si dávat pozor z pohledu zaměstnavatele

Legal Alert (Weinhold Legal): Pracovněprávní opatření v souvislosti s nouzovým stavem

Pojištěným zaměstnancům, kteří nemohou pracovat, neboť musí ošetřovat či pečovat o člena domácnosti a přicházejí tak o svůj výdělek, náleží ošetřovné. Zákon č. 133/2020 Sb. dočasně nabízí určitá zvýhodnění pro žadatele o dávku. Více informací v následujících článcích:

Halířová, G. Ošetřovné během mimořádných opatření při epidemii.

Halířová, G. Výše ošetřovného v roce 2020.

Halířová, G. Zabezpečení rodičů pečujících o děti během uzavření školských zařízení se zaměřením na osoby samostatně výdělečně činné. Právní rozhledy, 2020, č. 8, s. 286.

Smejkal, M., Halíř, J. Ošetřovné jako dávka nemocenského pojištění se zaměřením na podmínku společné domácnosti. Právní rozhledy, 2020, č. 21, s. 750.

Zákon č. 230/2020 Sb. stanovil zpětné a dočasné zvýšení ošetřovného na 80 % denního vyměřovacího základu a řeší také finanční zajištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Další mimořádné rozšíření nároku na ošetřovné poskytuje zákon č. 438/2020 Sb.

Usnesením vlády č. 410/2020 Sb. došlo k určitým procesním zjednodušením při rozhodování o poskytování nepojistných sociálních dávek.

Parlament schválil zákony, které osobám samostatně výdělečně činným odpouštějí zálohy na pojistné na zdravotní (134/2020 Sb.) a sociální (136/2020 Sb.) pojištění. Zákon č. 300/2020 Sb. prominul pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placený zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 (Program Antivirus C).

Zákon č. 437/2020 Sb. přinesl zjednodušení posuzování nároků na dávky. Úřad práce ve 4. čtvrtletí roku 2020 vycházel z příjmů a nákladů k 30. 9. 2020. Vláda navrhuje, aby vyplácení ošetřovného neovlivnilo nárok na příjmově testované dávky (PZ 4/2021).

Nařízení Rady č. 2020/672 (EU) zřizuje evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19. Prováděcím rozhodnutím Rady 2020/1345 byla podpora poskytnuta České republice.

Usnesení vlády č. 11/2021 Sb. podmiňuje negativním testem návštěvy v zařízeních domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a u všech odlehčovacích sociálních služeb v pobytové formě (podle § 44, 49 a 50 SocSl).

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením stanovilo pravidla organizace a provádění karantény u poskytovatelů sociálních služeb a dalším mimořádným opatřením poskytovatelům sociálních služeb nařídilo vyčlenit prostory s lůžkovou kapacitou pro oddělení osob, u kterých se prokázalo onemocnění COVID-19. Také nařídilo s 5denní frekvencí testovat na SARS-CoV-2 uživatele sociálních služeb, zaměstnance v zařízení domovů pro seniory či pečovatelských služeb, a také zaměstnance v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení. Usnesení vlády č. 412/2020 Sb. dále upravilo zabezpečení a organizaci poskytování sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu. Usnesením č. 578/2020 Sb. pak vláda upravila vycházky osob, kterým jsou poskytovány služby dle § 49 a 50 SocSl.

V návaznosti na dopady pandemie zákon č. 469/2020 Sb. poskytl mimořádnou sociální dávku – jednorázový příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč.

Bližší informace o vlivu pandemie na závazky a jejich plnění naleznete v přehledovém článku Vis maior. Dále viz:

Selucká, M. a kol. Covid-19 a soukromé právo. Otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020.

Kubová Bártková, A., Pavlík, J. Vliv koronaviru na smluvní vztahy se zvláštním zaměřením na nájem a přepravu. Právní rozhledy, 2020, č. 12, s. 430.

Commercial Flash (Havel & Partners): Koronavirus a dodavatelsko-odběratelské vztahy v otázkách a odpovědích.

Real Estate Flash (Havel & Partners): Program „COVID – nájemné“ na podporu podnikatelů, jejichž schopnost platit nájemné byla omezena z důvodu mimořádných vládních opatření.

Podle § 2535 ObčZ má zákazník právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo přepravu do místa určení. Pořadatel může odstoupit od smlouvy, pokud mu v plnění závazku brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti (§ 2536 odst. 1 písm. b) ObčZ). Zákon č. 185/2020 Sb. („Lex voucher“) poskytuje ochrannou dobu pro pořadatele zájezdů, o kterou se odloží vrácení plateb uhrazených za zájezd s termínem zahájení od 20. 2. do 31. 8. 2020. Během ochranné doby pořadatel zákazníkovi na žádost nabídne náhradní zájezd (k tomu viz doporučení Komise č. 648/2020). K zákonu je dostupný beckovský komentář.

Zákon č. 247/2020 Sb. stanoví obdobná pravidla pro kulturní akce; jeho časová působnost byla aktuálně rozšířena (448/2020 Sb., PZ 376/2020).

Zákon č. 177/2020 Sb. uděluje právo požádat o odklad plnění peněžitých dluhů z úvěrů, peněžitých zápůjček a obdobných finančních služeb. Zákon č. 186/2020 Sb. dále zavádí limitaci sankcí za prodlení se splácením úvěrů, a to i pro OSVČ.

Zákon č. 209/2020 Sb. zakazuje výpověď nájmu bytu do 31. 12. 2020 z důvodu prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo během mimořádných opatření (nejdéle do 31. 7. 2020). Nájemce je povinen uhradit splatné dluhy do konce ochranné doby.

Zákon č. 210/2020 Sb. stanovil zákaz výpovědi nájmu prostor sloužících podnikání do 31. 12. 2020 pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo od 12. 3. do 30. 6. 2020 a převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. Nájemce bude povinen uhradit splatné dluhy do konce ochranné doby. K tomu viz:

Sivák, J. Mohou zákony reagující na pandemii nemoci COVID-19 zasáhnout do soukromoprávních vztahů? Právní rozhledy, 2020, č. 10, s. 363.

Bezouška, P. Poznámky k zákonům zmírňujícím dopady epidemie SARS CoV-2 na nájemce. Právní rozhledy, 2020, č. 12, s. 440.

Vožehová, L., Kmochová, M., Kulhánková, Z. Vybraná zákonná opatření přijatá ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19. Obchodněprávní revue, 2020, č. 2, s. 137.

Nařízením č. 202/2020 Sb. vláda do 1. 6. stanovila cenové moratorium nájemného z bytů.

K problematice uzavírání smluv na dálku a dalšímu právnímu jednání činěném elektronickými nebo jinými technickými prostředky (srov. § 562 ObčZ) a právní úpravě elektronického podpisu viz:

Korbel, F., Kovář, D., Potočňák, Š., Amler, P. Elektronická identita při elektronickém (hmotně)právním jednání. Právní rozhledy, 2019, č. 18, s. 626.

Smejkal, V. Kryptografický a dynamický biometrický podpis podle platné právní úpravy. Právní rozhledy, 2019, č. 10, s. 343.

Lex Covid obsahuje zvláštní opatření ve vztahu k právnickým osobám, kterým se věnuje Corporate Flash (Havel & Partners): Korporace v karanténě aneb Co přinesou nová opatření k zajištění fungování obchodních korporací v době epidemie. Možnost distančního rozhodování (§ 19 Lex Covid) byla zákonem č. 601/2020 Sb. prodloužena až do 30. 6. 2021.

Mezi zmírňující opatření pro podnikatele zasažené koronavirem patři programy bezúročných úvěrů a záruk. Úvěr je možné použít na tzv. způsobilé výdaje (převážně běžné provozní výdaje, např. mzdy zaměstnanců). Více informací lze najít na stránkách Českomoravské rozvojové a záruční banky. Podle zákona č. 228/2020 Sb. stát bezúplatně poskytuje státní záruku za dluhy ČMRZB, které vyplývají z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Zákon č. 451/2020 Sb. prodlužuje poskytování státní záruky až do 31. 12. 2021. Novela č. 214/2020 Sb. a prováděcí nařízení č. 215/2020 Sb. rozšiřují působnost Exportní garanční a pojišťovací společnosti na poskytování záruk za splacení úvěru vývozců a výrobců.

Zákon č. 450/2020 Sb. poskytuje možnost prodloužení lhůty pro příjemce investiční pobídky, který prokáže, že v důsledku šíření onemocnění COVID-19 nemůže splnit všeobecné podmínky ve lhůtách stanovených v § 2 InvPob.

Usnesením č. 109/2020 Sb. vláda schválila poskytování ošetřovného i pro osoby samostatně výdělečně činné. Žádosti se podávají obecním živnostenským úřadům, které je předají Ministerstvu průmyslu a obchodu. Bližší informace naleznete v článku Zabezpečení OSVČ pečujících o dítě.

Zákon č. 159/2020 Sb. poskytoval během první vlny kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně pro OSVČ, kteří svoji činnost nemohli zcela nebo zčásti vykonávat v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření. Bližší informace naleznete v článku Kompenzační bonus pro OSVČ. Zákon č. 234/2020 Sb. poskytl druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. K tomu viz Tax Flash (Havel & Partners): Podpora pro OSVČ – kompenzační bonus II. Zákonem č. 262/2020 Sb. dochází k rozšíření osobní působnosti kompenzačního bonusu i na pedagogické pracovníky, pěstouny a některé společníky společnosti s ručením omezeným. K tomu viz Corporate Flash (Havel & Partners): Podnikáte prostřednictvím společnosti s ručením omezeným? Můžete mít nově nárok na kompenzační bonus v souvislosti s koronavirem. Další rozšíření okruhu subjektů kompenzačního bonusu, a to na osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přinesl zákon č. 331/2020 Sb. V rámci druhé vlny byl schválen zákon č. 461/2020 Sb. poskytující omezenou podobu kompenzačního bonusu. Zákon č. 584/2020 Sb. umožnil souběh kompenzačního bonusu s programy Antivirus, COVID - Nájemné a ošetřovné pro OSVČ. Vláda navrhuje umožnit čerpání kompenzačního bonusu i osobám v úpadku (PZ 7/2021).

Nařízením č. 217/2020 Sb. vláda prodloužila lhůty pro podávání žádostí o zemědělské dotace a další platby.

Zákonem č. 190/2020 Sb. se lhůta pro přechod z volné živnosti na vázanou stanovená přechodným ustanovením (§ 25 RealZpr) prodlužuje do 3. 3. 2021. Zákon č. 524/2020 Sb. obdobně prodlužuje období přechodu na nový systém prokazování odborné způsobilosti distributorů pojištění a zajištění. Zákon č. 422/2020 Sb. odložil nové povinnosti poskytovatelů průvodcovských služeb dle zákona č. 117/2020 Sb..

Dále viz Corporate Flash (Havel & Partners): Povinnosti a rizika pro členy statutárních orgánů v době koronaviru (část 1, 2, 3), Doporučení Rekonstrukce státu k transparentnímu a férovému rozdělování finanční pomoci v koronakrizi a Dočasná opatření týkající se valných hromad evropských společností (SE) a evropských družstevních společností (SCE). Obchodněprávní revue, 2020, č. 2, s. 140.

Podle § 29 písm. c) ZVZ zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o zadávání nebo plnění zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovenými jinými právními předpisy (poznámka odkazuje i na ZKrŘ) a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo. V úvahu přichází i využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5 ZVZ. Bližší informace o vlivu současné situace na nové veřejné zakázky i na již uzavřené smlouvy naleznete v článku Veřejné zakázky.

Vláda připravila návrh zjednodušení jednacího řízení bez uveřejnění v případech jediného dodavatele a krajně naléhavých okolností (PZ 206/2020, LU 6/2020/1), který však dosud nebyl předložen Poslanecké sněmovně.

Pro podrobné informace ohledně soukromoprávních i veřejnoprávních aspektů lze odkázat na rozcestník ÚOHS ke koronavirové krizi.

Dále viz:

Public Flash (Havel & Partners): Nouzový stav – nakupovat rychle aneb pandemie a zadávání veřejných zakázek

Competition Flash (Havel & Partners): Obrana proti nepřiměřeným cenám během nouzového stavu

Competition Flash (Havel & Partners): Evropská komise prodloužila a doplnila Dočasný rámec pro veřejnou podporu v souvislosti s COVID-19

Legal Alert (Weinhold Legal): Nouzový stav a veřejné zakázky

Legal Alert (Weinhold Legal): Činnost soutěžnich úřadů v Evropské unii v období koronavirové krize

Doporučení Rekonstrukce státu k aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek v době krizového stavu

Doporučení Rekonstrukce státu k nákupům státu mimo nouzový stav

Poslanecká sněmovna zákonem č. 129/2020 Sb․ schválila úpravu státního rozpočtu pro rok 2020 spočívající ve zvýšení schodku na 200 mil. Kč. Zákonem č. 208/2020 Sb. byl schodek dále zvýšen na 300 mil. Kč a zákonem č. 323/2020 Sb. na 500 mil. Kč.

Na evropské úrovni reagovalo na rozpočtové dopady pandemie rozhodnutí Rady 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.

Zákon č. 192/2020 Sb. dočasně rozšiřuje pravomoci ČNB. Do 31. 12. 2021 bude centrální banka oprávněna k plnění svých úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínových obchodů.

Poslanci schválili rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti novým § 10a a 11a RozOdp. Ke zmírnění dopadů ekonomického poklesu se pro rok 2021 vytvoří finanční rezerva ve výši 4 % HDP a do roku 2027 se veřejné finance budou konsolidovat, aby v důsledku letošního propadu nedošlo k nadměrné fiskální restrikci.

Usnesením vlády č. 409 byla obnovena činnost Národní ekonomické rady vlády.

Vláda na první vlnu epidemie zareagovala Liberalizačním daňovým balíčkem I a II, který jsme zrekapitulovali v článku Daňová opatření. Zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, došlo k pozastavení povinností poplatníků tři měsíce po skončení nouzového stavu. Novelou č. 263/2020 Sb. bylo osvobození prodlouženo do 30. 9. 2020 a zákonem č. 449/2020 Sb. až do 30. 6. 2022.

Vláda připravila, avšak zatím nepředložila do PS odklad prodloužení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu na DPH (PZ 174/2020).

Zákon č. 299/2020 Sb. představuje protikrizový daňový balíček, kterým se mj. snižuje DPH pro ubytovací služby a kulturní a sportovní zařízení a rozšiřuje se možnost uplatnění daňové ztráty. Senátoři prosadili jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu obcím za účelem zmírnění negativních dopadů kompenzačního bonusu.

Zákon č. 540/2020 Sb. umožňuje podnikatelům jednou paušální platbou nahradit daň z příjmů a pojistné na důchodové a zdravotní pojištění. Zákon také obsahuje navýšení daňových příjmů rozpočtů obcí a krajů. Zákonem č. 609/2020 Sb. pak došlo ke snížení daní z příjmů, a to navýšením slevy na poplatníka a vypočítáváním základu daně z hrubé mzdy místo superhrubé.

Senát souhlasil s dočasným navýšením limitu daňového odpočtu hodnoty darů (PZ 458/2020).

Zákonem č. 229/2020 Sb. došlo k prodloužení lhůty podle § 118c a 122a DSpotř pro stažení a doprodej cigaret s nižší spotřební daní o jeden měsíc. Zákon též umožnil opětovně uvést pivo do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně (§ 89 odst. 4 DSpotř); obdobnou možnost poskytl v rámci druhé vlny zákon č. 584/2020 Sb.

Zákon č. 386/2020 Sb. zrušil k 25. 9. 2020 DNNem.

Nařízení vlády č. 367/2020 Sb. prodlužuje některé lhůty v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní v souvislosti s výskytem koronaviru.

Směrnice Rady (EU) 2020/2020 novelizovala směrnici Rady (EU) 2006/112, o společném systému daně z přidané hodnoty, tak, že umožňuje stanovit sníženou sazbu DPH na dodání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro testování na onemocnění COVID-19 nebo poskytnout osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH odvedené na předchozím stupni v souvislosti s dodáním očkovacích látek proti COVID-19.

Zákon č. 191/2020 Sb. umožňoval požádat o prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení, ve správním soudnictví (k tomu viz usnesení NSS z 11. 6. 2020, čj. 1 As 209/2020-57), v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, v insolvenčním řízení, v řízení podle ZÚS, v trestním řízení, v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona č. 59/2017 Sb., a v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle ObTrČ, byla-li lhůta zmeškána z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit. Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh (§ 98 odst. 1 InsZ) byla pozastavena do 6 měsíců od konce mimořádného opatření. K věřitelským insolvenčním návrhům se do 31. 8. nepřihlíželo.

V článku Mimořádné moratorium jako obranný štít podnikatelů krok za krokem (Právní rozhledy, 2020, č. 10, s. 343) se advokát a spoluautor komentovaných ustanovení Petr Sprinz věnuje některým dopadům zákona na insolvenční řízení.

Zákon č. 460/2020 Sb. prodloužil některá mimořádná opatření v insolvenčním řízení a v exekuci. K tomu viz Insolvency Flash (Havel & Partners): Mimořádné změny insolvenčního zákona aneb Lex Covid justice II jako další pomoc podnikatelům v krizi.

Bez ohledu na Lex Covid bylo podle Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 19. 5. 2020, čj. 10 As 136/2020-58) porušením práva na spravedlivý proces, pokud osoba zúčastněná na řízení (§ 34 SŘS) neměla čas na sepsání vyjádření přiměřený pandemické situaci. Naopak podle Ústavního soudu (IV. ÚS 1883/20) nebylo protiústavní, pokud NSS odmítnul kasační stížnost 5 dní po nabytí účinnosti zákona, pokud stěžovatel nepodal žádost dle § 3 Lex Covid.

Ke zmeškání úkonu ve správním řízení viz § 41 SpŘ, stanovisko Ministerstva vnitra a Public Flash (Havel & Partners): Koronavirus a posun lhůt ve správních řízeních.

Podle Nejvyššího správního soudu (3 Azs 28/2020-73) mohlo při rozhodování o předběžném opatření riziko nákazy COVID-19 představovat „hrozící vážnou újmu“ podle § 38 odst. 1 SŘS. To se však netýká současné situace, tedy po zrušení intenzivních celostátních opatření (4 Azs 15/2020-50).

Soudní dvůr EU vydal vyjádření k procesním důsledkům současné situace. Lhůty pro podání návrhů na zahájení řízení obecně zůstaly nezměněny (tím není dotčen čl. 45 odst. 2 Statutu SDEU, který činí výjimku pro vis maior), ale procesní lhůty v rámci probíhajících řízení byly prodlouženy o jeden měsíc. Jednání byla obnovována od 25. května.

Evropský soud pro lidská práva během první vlny pozastavil na jeden měsíc běh lhůt v probíhajících řízeních a také 6měsíční lhůtu pro podání stížnosti (čl. 35 odst. 1 EÚLP). Později oznámil posunutí těchto lhůt o další dva měsíce, tzn. do 16. 6. 2020. V červnu se historicky poprvé konala slyšení prostřednictvím videokonference, od července se opět konala ústní jednání (SR 10/2020 s. 341a).

Na portálu e-Justice je k dispozici přehled opatření, která členské státy přijaly v oblasti justice.

Usnesení vlády č. 599/2020 Sb. ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům, aby v rámci svých pracovišť zahájily omezený provoz vyplývající z nouzového stavu spočívající v omezení osobního kontaktu zaměstnanců s veřejností a omezení rozsahu úředních hodin.

Usnesení vlády č. 441/2020 Sb. umožňuje bezplatné posílání datových zpráv soukromým osobám (§ 18a ElÚkon).

Zákon č. 523/2020 Sb. novelizující UtInf zachovává přístup k utajovaným informacím pro osoby, které splnily všechny podmínky pro vydání nového osvědčení, avšak ve standardní lhůtě nebylo rozhodnuto o jimi podané opakované žádosti z důvodů krizových opatření přijatých v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19.

Jednání zastupitelstev územních samosprávných celků po dobu jarního nouzového stavu upravovalo usnesení vlády č. 151/2020 Sb. Ústavní stížnosti proti předchozímu usnesení vlády č. 122/2020 Sb., které zakazovalo jednání zastupitelstev, byly odmítnuty usneseními sp. zn. Pl. ÚS 7/20 a Pl. ÚS 15/20. Aktuální vládní novela má umožnit distanční jednání zastupitelstva a schůze rady (PZ 446/2020, PR 23-24/2020 s. IIIp).

Ministerstvo zdravotnictví poskytovatelům zdravotních služeb lůžkové péče mimořádným opatřením nařídilo udržování nezbytné kapacity volných lůžek akutní péče určené pacientům s nemocí COVID-19 a zastavení příjmu nových pacientů za účelem poskytování plánované péče. Další mimořádné opatření nařídilo pro účely sledování a řízení aktuálního stavu kapacit intenzivní péče ve vztahu k nákaze onemocněním COVID-19 hlásit neprodleně všechny změny v dostupnosti volných kapacit intenzivní péče a v počtech zdravotnických pracovníků v karanténě. Ministerstvo také nařídilo provádět s 5denní frekvencí preventivní testování pacientů a zaměstnanců dlouhodobé lůžkové péče na SARS-CoV-2. Testování budou podle novelizovaného § 17 odst. 7 PojZdrav hradit zdravotní pojišťovny.

Zákon č. 569/2020 Sb. zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k distribuci očkování proti COVID-19, stanoví právo na náhradu újmy způsobenou očkováním a novelizací § 17 PojZdrav poskytuje hrazení z veřejného zdravotního pojitění. Ministerstvo mimořádným opatřením nařídilo poskytovatelům zdravotních služeb provádět očkování osob určených k očkování.

Ministerstvo zdravotnictví také mimořádným opatřením antigenním odběrovým centrům nařídilo provádět od 16. 12. testování veřejnosti.

Usnesení vlády č. 11/2021 Sb. omezuje návštěvy pacientů v zdravotnických zařízeních, ve kterých se poskytuje lůžková péče. Dále stanoví podmínky pro přítomnost třetí osoby při porodu ve zdravotnickém zařízení.

Usnesení vlády č. 409/2020 Sb. ukládalo do 15. 12. pracovní povinnost žákům a studentům zdravotnických oborů k zajištění poskytování zdravotních služeb a činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví.

Usnesení vlády č. 341 uložilo hejtmanům zajistit systém péče o osoby bez přístřeší a osoby vykázané z důvodu domácího násilí podle § 44 PolČR, u nichž bylo diagnostikováno onemocnění COVID-19 a nebyly hospitalizovány, nebo jimž byla nařízena karanténa.

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením nařídilo hejtmanům vyčlenit ve zdravotnických zařízeních, s výjimkou pracovišť akutní lůžkové péče, nebo v zařízeních pobytových sociálních služeb s odpovídajícím personálním zabezpečením, prostory s lůžkovou kapacitou pro oddělení osob, jimž jsou poskytovány sociální služby, u kterých se prokázalo onemocnění COVID-19.

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením stanovilo podmínky pro nařizování izolace a karantény. Dalším mimořádným opatřením stanovilo krajské koordinátory intenzivní péče.

Ministerstvo zdravotnictví také mimořádným opatřením stanovilo pravidla organizace a provádění karantény u zdravotnických pracovníků. Dalším mimořádným opatřením stanovilo pravidla pro laboratoře ke sdělování výsledků vyšetření na přítomnost SARS-CoV-2.

Zákon č. 231/2020 Sb. zvýšil vyměřovací základ pro státní pojištěnce podle § 3c odst. 1 ZdrPjst na 11 607 Kč.

Zákon č. 301/2020 Sb. a vyhláška č. 305/2020 Sb. stanoví kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby. Zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb vyplatí kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování služeb v souvislosti s epidemií COVID-19.

Novelizace § 21b a 39 PodNelPov (zákonem č. 585/2020 Sb.) studentům všeobecného lékařství usnadní získání odborné způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry, čímž předchází personální krizi ve zdravotnictví.

Usnesení vlády č. 597/2020 Sb. zakazuje osobní přítomnost studentů na výuce při studiu na vysoké škole i osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání; umožňuje však prezenční výuku žáků 1. a 2. ročníků ZŠ.

Celoplošný zákaz osobní přítomnosti žáků na výuce a studiu byl stanoven i ve školním roce 2019/2020, naposledy mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Žalobu proti nezákonnému zásahu spočívajícím v zákazu osobní přítomnosti žáků zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze 7. 5. 2020, č. j. 10 A 35/2020-264.

Zákon č. 349/2020 Sb. přináší zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti žáků ve školách. Zejména se stanoví povinná distanční forma vzdělávání pro případ mimořádných opatření.

Usnesení vlády č. 598/2020 Sb. hejtmanům nařizuje zajistit nezbytnou péči o děti esenciálních pracovníků.

Ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením nařídilo poskytovatelům zdravotních služeb provést vyšetření na SARS CoV-2 u všech pedagogických pracovníků.

Některé problémy vzniklé v souvislosti se zákazem osobní přítomnosti žáků ve školách řešil zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020. Ministerstvo školství také vydalo vyhlášku č. 211/2020 Sb., o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020, podle které žák střední školy, který se přihlásil na jaro 2020 k maturitní zkoušce, byl za druhé pololetí ve všech předmětech hodnocen „prospěl“. Podrobnosti o přijímacím řízení, maturitní zkoušce a závěrečné zkoušce upravila vyhláška č. 232/2020 Sb.

Pokud jde o vysoké školy, podle zákona č. 188/2020 Sb. se „doba narušeného studia“ (od 1. 3. do 31. 8. 2020) nepočítá do některých dob. Zkoušky včetně přijímacích bylo možné plnit a ověřovat distančně. Nové § 95a až 95d VŠkol přiznávají vysokým školám zvláštní oprávnění při mimořádných situacících spočívajících zejména v distančním způsobu komunikace.

Zákon č. 249/2020 Sb. stanoví některá opatření ke zmírnění dopadů epidemie v oblasti sportu. Usnesení vlády č. 1181 schválilo poskytnutí financí na program Restart sportu. Usnesení vlády č. 1184 schválilo dotační titul COVID - Školy v přírodě.

Dotační program Covid – Bus podpoří podnikatele v nepravidelné autobusové dopravě.

Na základě usnesení vlády č. 78/2020 Sb. Ministerstvo dopravy podle § 43 odst. 5 ProvPoz povolovalo výjimku ze zákazu nedělní jízdy nákladních automobilů.

Usnesením č. 143/2020 Sb. vláda zakazovala platnost (sic) nařízení, kterým obec podle § 23 PozKom vymezuje oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy (tzv. modré zóny). Zákaz byl zrušen usnesením č. 213/2020 Sb.

Ohledně osob zaměstnaných v mezinárodní dopravě viz přehled Ministerstva vnitra.

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření (§ 31 odst. 3 písm. c) ZKrŘ), jinak se dopustí přestupku (§ 34 odst. 1 písm. a) ZKrŘ), za který lze uložit pokutu až 20 000 Kč (odst. 3). Podle tohoto ustanovení lze postihovat i podnikající fyzické osoby a fyzické osoby jednající jménem právnické osoby. K přestupkovému řízení je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 60 odst. 1 PřesZ).

ZKrŘ však v současnosti nestanoví adekvátní skutkové podstaty právnických osob. To má napravit vládní novela, kterou však zamítl Senát (PZ 6/2021).

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) VeřZdr k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii (§ 92n odst. 1 písm. b) VeřZdr). Za přestupek lze uložit pokutu až 3 000 000 Kč (§ 92n odst. 3 písm. a) VeřZdr). Přestupky zásadně projednávají krajské hygienické stanice (§ 93 odst. 1 VeřZdr).

Zákon č. 243/2020 Sb. dává pravomoc Policii České republiky a obecní policii projednat přestupky spáchané porušením krizových opatření příkazem na místě.

Nouzový stav, potažmo samotná epidemie, má i trestněprávní rozměr. Bližší informace naleznete v článku Trestní právo hmotné.

Zájem na ochraně veřejného zdraví může kolidovat s právem na ochranu soukromí a osobních údajů, například v případě trasování nákazy. K tomu viz:

Stanovisko ke zpracování osobních údajů v souvislosti s propuknutím nákazy COVID-19. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů.

Pokyny ke zpracování údajů o zdravotním stavu pro účely vědeckého výzkumu v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů.

Pokyny k používání lokalizačních údajů a nástrojů k vysledování kontaktů v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů.

Legal Alert (Weinhold Legal): „Stanovisko“ Evropského inspektora ochrany údajů.

Respekt k demokracii, právnímu státu a lidským právům během pandemie COVID-19. Rada Evropy (Úřad pro ochranu osobních údajů).

Předseda ÚOOÚ ke zpracování osobních údajů v rámci opatření ke COVID-19. Právní rozhledy, 2020, č. 21, s. IIIp.

Nařízením č. 83/2020 Sb. vláda podle § 22 PolČR a podle OzbSil k plnění úkolů Policie ČR při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob a pro naplnění bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií povolala nejvýše 2096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy. Usnesením č. 155/2020 Sb. byl počet vojáků zvýšen o další 2 tisíce. Usnesením č. 141/2020 Sb. vláda nařídila nasazení 300 vojáků a související techniky k provádění krizových opatření, a to za účelem poskytnutí podpory a součinnosti orgánům ochrany veřejného zdraví při plnění úkolů k likvidaci epidemie. Nařízením č. 172/2020 Sb. vláda povolává nejvýše 900 vojáků k záchranným pracím spočívajících ve vykonávání pomocných prací v zařízeních provozovaných poskytovateli sociálních služeb a v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytujících následnou lůžkovou péči nebo dlouhodobou lůžkovou péči. Nařízením č. 318/2020 Sb. vláda k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru povolala nejvýše 68 vojáků. Nařízením č. 416/2020 Sb. vláda pro stejný účel povolala nejvýše 260 vojáků.

Vyhláška č. 139/2020 Sb. vojákům z povolání poskytuje služební volno z důvodu péče o dítě nebo osobu v domácnosti během platnosti mimořádných opatření při epidemii.

Usnesením č. 105/2020 Sb. vláda po dobu trvání prvního nouzového stavu zakazovala příslušníkům bezpečnostních sborů vykonávat jinou výdělečnou činnost podle § 48 odst. 2 a 3 SlPoBez.

Souhlas Poslanecké sněmovny je nutný pro prodloužení nouzového stavu nad 30 dní (čl. 6 odst. 2 BezpČR). Sněmovna souhlasila s prodloužením do 30. 4. a později do 17. 5. 2020. Během druhé vlny Sněmovna vyslovila již čtyřikrát souhlas s prodloužením, naposledy do 22. 1. 2021.

Usnesením č. 88/2020 Sb. vláda odložila konání doplňovacích senátních voleb. A to přesto, že k tomu zjevně neměla pravomoc (srov. čl. 10 BezpČR) a toto usnesení tedy bylo protiústavní a nicotné, jak konstatoval Nejvyšší správní soud (Pst 19/2019-12). Volby však byly zmařeny. V reakci na rozhodnutí NSS byl schválen zákon č. 187/2020 Sb., o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu.

Zákon č. 350/2020 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020, upravil výkon volebního práva osob omezených na osobní svobodě z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním COVID-19.

EU: Koordinovaný a energický postup proti šíření nákazy COVID-19. Právní rozhledy, 2020, č. 8, s. Ip.

Rada Evropy: Výzva vládám k dodržování lidských práv, demokracie a právního státu v době krize COVID-19. Právní rozhledy, 2020, č. 9, s. IIIpa.

Wintr, J. Rozbor ústavnosti a zákonnosti opatření vlády v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu z 12. března 2020.

Wintr, J. Rozbor ústavnosti a zákonnosti krizových opatření vlády z 15. března 2020.

Wintr, J. Přehled problémů a rizik spojených s nouzovým stavem a krizovými opatřeními vlády (k 24. 3. 2020).

Doporučení Rekonstrukce státu: Vhodný právní rámec pro efektivní realizaci opatření proti šíření epidemie koronaviru

Doporučení Rekonstrukce státu: Veřejná správa transparentnější v čase krize i po ní

Doporučení Rekonstrukce státu: Ochrana svobody projevu v době pandemie

Rekonstrukce státu: Přehled významných zásahů vlády do základních práv a svobod během nouzového stavu.

Vzory smluv a dokumentů pro situace související s koronavirem. Právo v roušce

IDEA anti COVID-19. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu

Koronavirový blog C. H. Beck Německo

Poslední aktualizace: 19. 1. 2021