Čekejte, prosím...
A A A
82/1968 Sb. znění účinné od 17. 7. 1970 do 30. 6. 1990
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 119/1990 Sb.

1.7.1990

zrušen

zákonem č. 70/1970 Sb.

17.7.1970

 

zákonem č. 58/1969 Sb.

1.7.1969

 

82

 

ZÁKON

ze dne 25. června 1968

o soudní rehabilitaci

 

Odčinění křivd, k nimž v minulosti došlo porušováním zákonnosti na úseku trestního soudnictví, je základním předpokladem pro obnovení obecné a plné důvěry v socialistickou zákonnost a spravedlnost. Zejména je třeba, aby se urychleně dostalo plné rehabilitace občanům, kteří byli odsouzeni a potrestáni jako škůdci socialismu, ač se na zájmech socialistické společnosti trestnou činností neprovinili.

Nelze však odstraňovat akty revoluční zákonnosti, oslabovat či dokonce popírat socialistický právní řád. Rehabilitace nemůže se týkat nepřátel socialistické výstavby, kteří trestnými činy proti republice nebo jinou trestnou činností porušili platné zákony a byli podle nich právem potrestáni.

Aby byl pro urychlenou rehabilitaci na podkladě těchto zásad dán vyhovující právní podklad, usneslo se Národní shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:

Oddíl první

Účel zákona (§ 1)

§ 1

Účelem zákona je umožnit rychlé přezkoumání případů osob protiprávně odsouzených v důsledku porušování zákonnosti na úseku trestního řízení, odstranit přímo ze zákona některé nepřiměřené tvrdosti v používání represe, zabezpečit neprávem odsouzeným osobám společenskou rehabilitaci a přiměřené hmotné odškodnění a vyvodit ze zjištěných nezákonností důsledky proti osobám, které se na nich podílely.

Oddíl druhý

Přezkumné řízení (§ 2-20)

§ 2

Rozsah přezkoumávaných věcí

Podle tohoto oddílu se přezkoumávají odsuzující rozsudky v trestních věcech, v nichž v původním řízení o trestných činech podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona, popřípadě o obdobných trestných činech podle zákonů dříve platných, rozhodoval v prvním stupni

a)

Nejvyšší soud,

b)

bývalý státní soud zřízený zákonem č. 232/1948 Sb.,

c)

krajský soud nebo vyšší vojenský soud podle § 13 odst. 1 a § 20 trestního řádu (zákon č. 87/1950 Sb., ve znění zákona č. 67/1952 Sb.) v době od 1. 1. 1953 do 31. 12. 1956.

§ 3

Soudy činné v přezkumném řízení

(1)

Přezkumné řízení konají v prvním stupni zvláštní senáty krajských a vyšších vojenských soudů, ve druhém stupni zvláštní senáty Nejvyššího soudu.

(2)

Rozsudky ve věcech krajského soudu přezkoumává zvláštní senát krajského soudu, rozsudky ve věcech vyššího vojenského soudu zvláštní senát vyššího vojenského soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Neexistuje-li už tento soud, rozhoduje zvláštní senát zřízený u toho krajského, popřípadě vyššího vojenského soudu, v jehož obvodě měl zaniknuvší soud své sídlo.

(3)

Rozsudky ve věcech bývalého státního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu jako soudu prvního stupně přezkoumává zvláštní senát krajského soudu, a šlo-li o osobu podléhající pravomoci vojenských soudů, zvláštní senát vyššího vojenského soudu, který by byl podle nyní platných předpisů pro věc příslušný, popřípadě jemuž podléhá nižší soud, který by byl pro věc podle nyní platných předpisů příslušný.

§ 4

zrušen

§ 5

Zahájení řízení

(1)

Řízení se zahajuje na návrh odsouzeného, jeho příbuzných v pokolení přímém, jeho sourozence, osvojitele, osvojence, manžela nebo druha. Je-li odsouzený zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může podat návrh též jeho zákonný zástupce, a to i proti vůli odsouzeného.

(2)

Návrh může podat též prokurátor.

(3)

Osoba, která návrh podala, může jej výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. Návrh podaný jinou oprávněnou osobou lze vzít zpět jen s výslovným souhlasem odsouzeného.

(4)

Dozví-li se soud ze své úřední činnosti o okolnosti, která by mohla odůvodnit návrh na zahájení řízení, uvědomí o tom odsouzeného, a není-li to možné, jinou osobu oprávněnou podat návrh, vždy však též prokurátora.

§ 6

Lhůta k podání návrhu

Návrh lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 7

Navrácení lhůty

(1)

Zmešká-li oprávněná osoba z důležitých důvodů lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení, může požádat o navrácení lhůty do jednoho měsíce od pominutí překážky, nejpozději však do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(2)

O navrácení lhůty rozhodne zvláštní senát, jemuž přísluší konat přezkumné řízení.

§ 8

Způsob řízení

Zvláštní senát rozhoduje zásadně ve veřejném zasedání lze jen zamítnout návrh podaný opožděně nebo neoprávněnou osobou, návrh ve věci, na niž se zákon nevztahuje, nebo opakovaný návrh ve věci, která už byla podle tohoto oddílu přezkoumána.

§ 9

Účast prokurátora

Účast prokurátora je ve veřejném i neveřejném zasedání povinná.

§ 10

Účast obhájce

(1)

Ve veřejném zasedání musí mít obviněný obhájce.

(2)

Náklady obhajoby hradí stát,

a)

byl-li návrh shledán aspoň z části důvodný,

b)

bez ohledu na výsledek řízení, bylo-li řízení zahájeno na návrh prokurátora.

§ 11

zrušen

§ 12

Přítomnost obviněného při veřejném zasedání

Veřejné zasedání, o němž byl obviněný řádně vyrozuměn, lze konat i v jeho nepřítomnosti, pokud je možno věc spolehlivě rozhodnout i bez jeho účasti. Nelze-li obviněnému doručit vyrozumění o veřejném zasedání, stačí je doručit obhájci.

§ 13

Došetření potřebných skutečností

Je-li pro rozhodnutí třeba některé skutečnosti předem objasnit, požádá předseda senátu o potřebné šetření vyšetřovatele prokuratury nebo vyšetřovatele Sboru národní bezpečnosti, a jde-li o jednotlivé úkony menší závažnosti, i jiné orgány; může však šetření provést sám nebo jím pověřit též člena senátu.

§ 14

zrušen

§ 15

Rozhodnutí senátu

(1)

Shledá-li senát v přezkumném řízení, že

a)

v řízení, jež rozhodnutí předcházelo, byly hrubě porušeny procesní předpisy a tato vada má za následek věcnou nesprávnost rozhodnutí,

b)

rozhodnutí bylo učiněno na podkladě nesprávných zjištění a v důsledku toho je věcně nesprávné,

c)

skutek byl posouzen v rozporu se zákonem,

d)

byl uložen takový druh trestu nebo trest v takové výměře, který nebylo možno podle zákona uložit,

zruší rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je vadné, a rozhodne sám ve věci rozsudkem.

(2)

Shledá-li senát, že přezkoumávané rozhodnutí je vadné, že však byl spáchán čin trestný podle zákona dříve platného a odsouzení pro tento čin brání ustanovení § 16 odst. 1 nebo § 65 trestního zákona č. 140/1961 Sb., řízení zastaví. Takové zastavení má pro posuzování nároku na odškodnění stejné účinky jako zastavení podle § 11 odst. 1 písm. a) trestního řádu č. 141/1961 Sb.

(3)

Nedůvodný návrh zamítne usnesením.

§ 16

(1)

Při novém rozhodnutí nelze obviněnému uložit přísnější trest, než jaký mu byl uložen v původním rozhodnutí.

(2)

Jestliže důvod, z něhož soud rozhodl ve prospěch některého obviněného, prospívá dalšímu obviněnému, rozhodne senát vždy též v jeho prospěch.

§ 17

Přezkumnému řízení nepřekáží smrt obviněného. Trestní stíhání nelze po zrušení přezkoumávaného rozsudku zastavit proto, že obviněný zemřel.

§ 18

Zvláštní ustanovení o promlčení

Byl-li přezkoumávaný rozsudek jako vadný zrušen, doba od jeho právní moci do právní moci zrušovacího rozhodnutí se do promlčecí doby nezapočítává.

§ 19

Opravné prostředky

(1)

Proti rozsudku je přípustné odvolání, o němž rozhoduje podle ustanovení hlavy šestnácté trestního řádu zvláštní senát Nejvyššího soudu.

(2)

Proti usnesení o zamítnutí návrhu na zahájení přezkumného řízení i proti usnesení podle § 15 odst. 2, 3 je přípustná stížnost, o níž rozhoduje podle hlavy sedmé trestního řádu zvláštní senát Nejvyššího soudu.

§ 20

Povinnost k náhradě nákladů přezkumného řízení

(1)

Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení zamítnut, je navrhovatel povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou.

(2)

Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení vzat zpět, rozhodne předseda senátu, zda navrhovatel je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu.

(3)

Povinnost k náhradě nákladů podle předchozích odstavců nepostihuje prokurátora.

Oddíl třetí

zrušen (§ 21)

§ 21

zrušen

Oddíl čtvrtý

Zrušení rozhodnutí ze zákona (§ 22-25)

§ 22

Ze zákona jsou neplatná:

a)

rozhodnutí o zařazení do tábora nucené práce vyslovená komisí zřízenou podle § 3 odst. 1 zák. č. 247/1948 Sb., ledaže by už předchozí potrestání jasně ukazovala, že šlo o osobu práce se štítící nebo nebezpečnou cizímu majetku,

b)

rozhodnutí vydané v době od 1. 8. 1950 do 31. 12. 1956 komisí pro podmíněné propuštění, jimiž byly odsouzení po odpykání soudem uloženého trestu odnětí svobody zařazeni do tábora nucené práce nebo do přechodného stavu,

c)

ve výroku o převyšující výměře trestu rozhodnutí vydaná v době od 1. 8. 1950 do 31. 12. 1953 národními výbory, pokud trest odnětí svobody jimi uložený za přestupek podle trestního zákona správního č. 88/1950 Sb., s použitím § 12 odst. 3 uvedeného zákona přesahuje horní hranici sazby stanovené na dotyčný přestupek ve zvláštní části zákona.

§ 23

zrušen

§ 24

(1)

O tom, zda jde o rozhodnutí neplatné, rozhodne soud na návrh, který mohou podat osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2.

(2)

Návrh je třeba podat do jednoho roku od účinnosti zákona․ 1

§ 25

(1)

Příslušným k řízení podle § 22 je okresní soud, v jehož obvodu osoba, jíž se rozhodnutí týká, má nebo posledně měla svoje bydliště.

(2)

Rozhodnutí, jímž se návrhu vyhovuje, lze učinit i v neveřejném zasedání.

Oddíl pátý

Zahlazení odsouzení ze zákona (§ 26)

§ 26

(1)

Ze zákona se zahlazují odsouzení osob odsouzených pro trestné činy podle § 133, 135136 trestního zákona č. 86/1950 Sb. souvisící s provozem jejich zemědělského nebo živnostenského podniku.

(2)

Ze zákona se ruší ve věcech uvedených v odstavci 1 výrok o vedlejším trestu propadnutí jmění v části týkající se majetku, který může být osobním vlastnictvím nebo v osobním užívání.

Oddíl šestý

Náhrada škody (§ 27-33)

§ 27

(1)

Nárok na odškodnění zahrnuje:

a)

náhradu výdělku ušlého po dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody nebo po dobu pobytu v táboře nucené práce nebo v přechodném ústavu; náhrada za ztrátu na výdělku nesmí přesahovat částku 20 000 Kčs za jeden rok;

b)

náhradu majetkové škody způsobené poškozením na zdraví, k němuž došlo v souvislosti s vazbou, výkonem trestu nebo s pobytem v táboře nucené práce nebo v přechodném ústavu; pokud jde o způsob a rozsah náhrady škody, platí ustanovení občanského zákoníku; částky, jimiž byla tato osoba odškodněna podle jiných předpisů se na tuto náhradu započtou; průměrným výdělkem se rozumí výdělek v době před zahájením trestního stíhání;

c)

náhradu zaplacených nákladů trestního řízení a nákladů vazby a výkonu trestu;

d)

náhradu zaplacených nákladů obhajoby v původním trestním řízení;

e)

náhradu zaplaceného peněžitého trestu nebo úhrnu provedených srážek z odměny za práci při výkonu trestu nápravného opatření;

f)

vrácení věcí nebo majetku, byl-li uložen trest propadnutí věci nebo trest propadnutí majetku; není-li vrácení dobře možné nebo účelné, nahradí se věci penězi; za věci movité, které mohou být v osobním vlastnictví, se poskytne náhrada odpovídající skutečné škodě za ostatní věci movité se poskytne přiměřené odškodnění; náhrada za věci nemovité se řídí předpisy o náhradách při vyvlastnění. Věci nemovité, které nemohou být v osobním vlastnictví nebo v osobním užívání, nemusí být vráceny ani za ně nemusí být poskytnuta náhrada.

(2)

Náhrada v celém rozsahu se poskytuje jen tehdy, byl-li obviněný zcela zproštěn obžaloby. Dojde-li jen k částečné změně, poskytne se náhrada jen se zřetelem k rozdílu mezi tresty vykonanými na základě původního rozsudku a tresty uloženými v novém řízení.

(3)

Náhrada se poskytuje i v případech zrušení rozhodnutí ze zákona. V případech uvedených v § 22 písm. c) se náhrada poskytne jen za dobu, o kterou vykonaný trest odnětí svobody přesáhl horní hranici sazby stanovené na dotyčný přestupek ve zvláštní části trestního zákona správního č. 88/1950 Sb.

§ 28

(1)

Pro účely důchodového zabezpečení se doba vazby a výkonu trestu odnětí svobody občana, který byl podle tohoto zákona zcela zproštěn obžaloby, posuzuje jako doba pokračování v zaměstnání (pracovní činnosti), jež občan konal před vzetím do vazby (nástupem trestu), pokud se tato doba nezapočítává jako doba zaměstnání již podle předpisů o sociálním zabezpečení. Stejně se posuzuje část doby výkonu trestu, po kterou byl trest vykonán neoprávněně, jestliže se podle tohoto zákona zruší odsuzující rozsudek jen z části.

(2)

Jestliže občan v době nezákonného výkonu trestu vykonával práce, které by odůvodňovaly zařazení zaměstnání do I. (II.) pracovní kategorie, posuzuje se výkon těchto prací jako výkon zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3)

Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro zápočet doby, po kterou občan v důsledku výkonu trestu nemohl po svém propuštění vykonávat zaměstnání (pracovní činnost); při výpočtu průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny) se nehledí k této době a je-li to pro občana výhodnější, ani k době, po kterou nemohl vykonávat své dřívější zaměstnání (pracovní činnost).

(4)

Pro výplatu dávky nesprávně vyměřené následkem vazby nebo výkonu trestu se nepoužije ustanovení § 53 odst. 1 poslední věta zákona č. 101/1964 Sb. a § 91 odst. 1 poslední věta zákona č. 103/1964 Sb.

(5)

Doba vazby, výkonu trestu, doba pobytu v táboře nucené práce nebo v přechodném ústavu nebo doba, po kterou občan v důsledku výkonu trestu nemohl po svém propuštění vykonávat zaměstnání (pracovní činnost), se pro vznik a výši nároků náležejících z pracovního poměru a nemocenského pojištění započte jako doba trvání pracovního poměru.

§ 29

zrušen

§ 30

Jestliže poškozený zemřel, přechází na jeho dědice, pokud jim poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživné v době, kdy byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v táboře nucené práce nebo v přechodném ústavu, nárok na odškodnění, a to v rozsahu toho, co jim na výživném ušlo.

§ 31

(1)

Náhrada nepřesahující 20 000 Kčs se vyplatí v hotovosti.

(2)

U náhrad převyšujících tuto částku se vyplatí 20% přiznané náhrady, nejméně však částka 20 000 Kčs v hotovosti, zbytek v zúročitelných státních dluhopisech splatných nejpozději do 10 let.

(3)

Vláda vydá k provedení ustanovení odstavce 2 nařízení, v němž zejména stanoví rozsah emisí státních dluhopisů, jejich podmínky a míru zúročení.

§ 32

zrušen

§ 33

(1)

Nárok na náhradu škody podle § 27 , došlo-li k rehabilitaci přede dnem účinnosti tohoto zákona, třeba uplatnit do jednoho roku od účinnosti zákona, jinak nároky zanikají.

(2)

V téže lhůtě je třeba uplatnit nárok na vrácení, popřípadě náhradu majetku podle § 26 odst. 2 a nárok dědiců ( § 30), pokud k rehabilitaci a úmrtí došlo před účinností tohoto zákona.

Oddíl sedmý

Odpovědnost pracovníků, kteří v původním řízení porušili

hrubým způsobem své povinnosti (§ 34-42)

§ 34

Trestnost osob za trestné činy, kterými tyto osoby přivodily nezákonnosti napravované tímto zákonem nebo k nim přispěly a které v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly promlčeny, nezanikne promlčením před 1. lednem 1973.

§ 35

Skončení pracovního poměru nebo odvolání z funkce

(1)

Toho, o kom bylo zjištěno, že ve věcech, které lze přezkoumat podle tohoto zákona, hrubým porušením povinností nebo jiným hrubě závadným jednáním nezákonnost přivodil nebo k ní přispěl a v důsledku tohoto zjištění ztratil potřebnou důvěru pro místo ve státním orgánu nebo pro veřejnou funkci, které v současné době zastává, lze z tohoto důvodu odvolat z funkce, dát mu z pracovního poměru výpověď, a jde-li o pracovníka, na něhož se nevztahují ustanovení zákoníku práce o skončení pracovního poměru výpovědí, pracovní nebo služební poměr s ním propuštěním skončit. Na výpověď z tohoto důvodu se však nevztahuje § 46 odst. 2 zákoníku práce.

(2)

Pracovník, jehož odpovědnost se přezkoumává, může být na dobu řízení před prověrkovou komisí zproštěn výkonu práce, jestliže by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem. O postavení zproštěného pracovníka platí přiměřené předpisy o kárném (kázeňském) řízení.

Prověrkové komise a řízení před nimi

§ 36

Jde-li o posouzení odpovědnosti pracovníka za působení v resortu, v němž je pro tyto účely zřízena zvláštní prověrková komise, může organizace učinit opatření podle § 35 jen na základě pravomocného rozhodnutí této komise.

§ 37

(1)

Prověrková komise zahájí jednání na návrh vedoucího organizace, v níž je pracovník činný. Jedná a rozhoduje ve sboru složeném ze tří členů.

(2)

Pracovníku, jehož odpovědnost se přezkoumává, je nutno vždy umožnit, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu.

(3)

Po provedeném řízení komise rozhodne, zda pracovník hrubě porušil své povinnosti, popříp. se dopustil jiného hrubě závadného jednání, a zda vzhledem k povaze zjištěných závad může nadále zastávat místo nebo funkci, na nichž v současné době je.

§ 38

(1)

Proti rozhodnutí prověrkové komise je přípustná stížnost; může jí podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí pracovník, jehož se rozhodnutí týká, jakož i vedoucí organizace, který dal k řízení podnět.

(2)

O stížnosti rozhodne komise zřízená pro tento účel Národním shromážděním. Její rozhodnutí je konečné.

§ 39

(1)

Opatření potřebné k odvolání z funkce nebo ke skončení pracovního poměru učiní na podkladě rozhodnutí prověrkové komise vedoucí organizace, o jejíhož pracovníka jde.

(2)

Výrokem prověrkové komise o existenci výpovědního důvodu je soud ve sporech o neplatnost výpovědi vázán.

§ 40

(1)

K posouzení odpovědností pracovníků, kteří se přípravy nebo projednání ve věci zúčastnili jako příslušníci Sboru národní bezpečnosti, jako prokurátoři nebo vyšetřovatelé prokuratury, jako pracovníci ministerstva (pověřenectva) spravedlnosti nebo jako pracovníci činní při výkonu vazby a trestu odnětí svobody, zřídí ministr vnitra, generální prokurátor, ministr spravedlnosti a pověřenec Slovenské národní rady pro spravedlnost prověrkovou komisi.

(2)

Podle potřeby lze prověrkové komise zřídit i v jiných ústředních a slovenských národních orgánech.

§ 41

Posouzení odpovědnosti soudců

(1)

Odpovědnost pracovníků, kteří byli v původním řízení činni jako soudci, posoudí zvláštní kárný senát složený ze soudců, které zvolí Národní shromáždění.

(2)

U pracovníků, kteří funkci soudce dosud vykonávají, činí návrh na zahájení řízení ministr spravedlnosti a u soudců činných u soudů na Slovensku, pověřenec SNR pro spravedlnost. Ti také na podkladě rozhodnutí zvláštního kárného senátu navrhnou příslušnému orgánu odvolání z funkce soudce.

(3)

Na řízení a rozhodování zvláštního kárného senátu a na právo stížnosti proti jeho rozhodnutí se přiměřeně použije ustanovení o prověrkových komisích.

§ 42

Oznamovací povinnost

(1)

Zvláštní senáty provádějící přezkumné řízení podle oddílu druhého tohoto zákona upozorňují na svoje poznatky týkající se účasti na vzniku nezákonností vedoucího organizace, jejíhož pracovníka se upozornění týká. U soudců upozorňují ministra spravedlnosti, popřípadě pověřence SNR pro spravedlnost.

(2)

Pokud zvláštní senát při přezkumném řízení zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že nezákonností byl spáchán trestný čin, oznámí to prokurátorovi.

Oddíl osmý

Závěrečná a přechodná ustanovení (§ 43-47)

§ 43

Návrhy na obnovu řízení a stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech uvedených v § 2, o nichž nebylo do nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, postoupí se příslušnému zvláštnímu senátu k přezkumnému řízení podle oddílu druhého tohoto zákona. Totéž platí o nevyřízených podnětech ke stížnosti pro porušení zákona, pokud vyšly od osob oprávněných podle - 5 navrhovat zahájení přezkumného řízení.

§ 44

Přezkumnému řízení ve věcech uvedených v § 2 nebrání skutečnost, že Nejvyšší soud věc už přezkoumával ke stížnosti pro porušení zákona.

§ 45

(1)

Byl-li trestní rozsudek, na jehož základě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, zrušen v řízení podle tohoto zákona nebo na podkladě obnovy řízení anebo stížnosti pro porušení zákona, může být návrh na obnovu v občanském soudním řízení podán i po uplynutí lhůty uvedené v - 230 odst. 2 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.).

(2)

Byl-li trestní rozsudek zrušen před účinností tohoto zákona, počítá se tříměsíční lhůta podle § 230 odst. 1 občanského soudního řádu ode dne počátku jeho účinnosti.

§ 46

Pokud tento zákon nemá zvláštních ustanovení, použije se přiměřeně ustanovení trestního řádu.

§ 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1968.

Svoboda v. r.

Smrkovský v. r.

Ing. Černík v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. V zákona č.70/1970 Sb.17.7.1970
Čl. IV zákona č.70/1970 Sb.17.7.1970
Čl. III zákona č.70/1970 Sb.17.7.1970

Více...



Poznámky pod čarou:

Zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1968.

Poznámky pod čarou:
1

Zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1968.