„e)

zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.“.

„(1)

Krajský úřad ve svém správním obvodu kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u

a)

úřadů s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky a

b)

matričních úřadů nejméně jednou za 6 let.“.

„³¹)

§ 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).“.

„e)

osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.“.

„(2)

V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti. Pouze těmto osobám může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.“.

„(5)

Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4 o

a)

povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře,

b)

vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo

c)

kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.“.

„(2)

Snoubenci mohou projevit vůli, že spolu vstupují do manželství, i před poslancem nebo senátorem, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu․ Písemné prohlášení poslance nebo senátora, že přijme jejich prohlášení o vstupu do manželství, předloží snoubenci matričnímu úřadu spolu s tiskopisem podle § 32.“.

„(4)

Požadavek na přítomnost matrikáře se považuje za splněný i tehdy, má-li oddávající odbornou způsobilost matrikáře podle § 9 odst. 1. V případě uzavření manželství podle věty první musí snoubenci předložit oddávajícímu osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku. Oddávající je povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství.“.

„(3)

Matriční úřad přijímá prohlášení o vstupu do partnerství na jím určeném místě v jeho správním obvodu a jím určené době.“.

„(4)

Matriční úřad může na základě žádosti osob vstupujících do partnerství povolit vstup do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu.“.

„(6)

Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě činí-li oznámení v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka³²) nebo prostředníka³³) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu, hluchoslepému nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady.

³²)

Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.

³³

) § 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.“.

„(4)

Poskytovatel zdravotních služeb zašle spolu s oznámením podle § 15 odst. 1 matričnímu úřadu listiny nebo doklady podle odstavců 1 až 3 nebo jejich kopie, pokud mu byly předloženy.“.

„(6)

Pokud je rodič neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky nebo slovensky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“.

„(7)

Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nelze učinit po dobu probíhajícího soudního řízení o určení otcovství k témuž dítěti. Rodiče při souhlasném prohlášení o určení otcovství stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.

(8)

Bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení rodičů bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte.“.

(1)

Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky o určení otcovství k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, se činí před kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky, s výjimkou případů stanovených v občanském zákoníku³⁴).

(2)

Manžel matky dítěte, popřípadě její bývalý manžel, muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matka dítěte současně stvrdí svým podpisem, že již neučinili prohlášení před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.

(3)

K zápisu do knihy narození dítěte, k němuž bylo určeno otcovství podle odstavce 1, předloží matka dítěte nebo její bývalý manžel pravomocný rozsudek o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné.

³⁴)

§ 780 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3)

Souhlasným prohlášením o jménu, popřípadě jménech, je i

a)

písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu,

b)

písemné prohlášení o určení otcovství podle § 16a, nebo

c)

písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.“.

„(2)

Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle souhlasného prohlášení anebo podle dohody rodičů po právní moci rozsudku soudu o určení otcovství.“.

„(7)

Dojde-li k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení matky v době provedení dodatečného záznamu. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte.“.

„(4)

Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.“.

„(3)

Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy.“.

„e)

osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.“.

„(2)

V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.

(3)

Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem²²), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.

(4)

Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu.“.

„(7)

Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(8)

Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o

a)

vydání matričního dokladu,

b)

povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře,

c)

vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo

d)

vydání doslovného výpisu z matriční knihy.“.

„(3)

Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.“.

„(4)

Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.

(5)

Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.

(6)

Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení.“.

„(2)

Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem a zdržuje-li se trvale v jiném státě než ve státě, jehož je občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d) i z tohoto státu.“.

(1)

Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství se činí v

a)

českém jazyce, nebo

b)

jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.

(2)

Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.“.

„(2)

V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného

a)

za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, nebo

b)

mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte.“.

„(5)

Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.“.

„(3)

Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“.

„(4)

Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít.

(5)

Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména.“.

„(6)

Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.

(7)

Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.“.

„(3)

Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.“.

„e)

úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem.“.

„(2)

Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození

a)

při narození dítěte podle § 14,

b)

při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,

c)

při osvojení dítěte,

d)

v souvislosti se změnou pohlaví, nebo

e)

při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.“.

„(3)

Rodným příjmením se dále rozumí příjmení

a)

uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,

b)

ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,

c)

užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,

d)

po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo

e)

uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.

(4)

Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.“.

„(3)

Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“.

„(5)

Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.“.

„(4)

Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli

a)

na společném příjmení jednoho z nich, nebo

b)

že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.“.

„(5)

Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení.

(6)

Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští³⁶).

(7)

Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství³⁷).

(8)

Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení.

³⁶)

§ 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

³⁷

) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(9)

Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření manželství na území cizího státu.“.

„(2)

Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“.

(1)

Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů³⁸).

(2)

Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude

a)

mít příjmení osvojitele,

b)

mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo

c)

osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení.

(3)

Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele³⁹).

(4)

Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí

a)

pravomocný rozsudek o osvojení,

b)

rodný list osvojence a

c)

souhlas osvojence staršího 12 let.

(5)

Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením²⁹).

³⁸)

§ 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

³⁹

) § 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Se souhlasem osvojitele může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude

a)

mít jeho příjmení,

b)

mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů³⁸), jde-li o společného osvojence, nebo

c)

osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení.

(2)

Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, je třeba souhlas druhého manžela.

(3)

Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela⁴⁰).

(4)

Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí

a)

pravomocný rozsudek o osvojení,

b)

rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství,

c)

souhlas osvojitele,

d)

souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, a

e)

souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství.

(5)

Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen.

⁴⁰)

§ 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat neutrální jméno, popřípadě jména, a příjmení.

(2)

Fyzická osoba, jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena²⁴), může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení.

(3)

Přílohou prohlášení podle odstavce 1 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví. Přílohou prohlášení podle odstavce 2 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví.

(4)

Neučiní-li fyzická osoba, která neučinila prohlášení podle odstavce 1, po ukončení léčby pro změnu pohlaví prohlášení podle odstavce 2, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.“.

„(5)

Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo.“.

„d)

určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo“.

„e)

při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů nepravdivě prohlásí, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.“.

„c)

nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58.“.

„(3)

Mají-li manželé příjmení podle § 660 písm. c), mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich od připojovaného příjmení upouští.

(4)

Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství.“.

„(1)

Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů.“.

„(3)

Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením rodičů před matričním úřadem se souhlasem dítěte.“.

„(2)

Došlo-li k popření rodičovství, bude mít dítě příjmení jediného rodiče. Dovršilo-li však toto dítě 12 let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením dítěte nebo rodiče před matričním úřadem se souhlasem dítěte.“.

(1)

Ke změně osobního jména nebo příjmení dítěte je třeba vyjádření dítěte za stejných podmínek jako v jiných záležitostech, které se ho týkají. Dovršilo-li dítě 12 let, je třeba, aby se změnou souhlasilo.

(2)

Změna osobního jména nebo příjmení prohlášením rodiče není možná, dosáhlo-li dítě zletilosti.“.

„(11)

Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem^5e). Za občana staršího 15 let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.“.

„h)

vydání vícejazyčného standardního formuláře Kč 100“.

„b)

příjmení cizojazyčného nebo na dřívější příjmení Kč 300“.

„4.

Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“.

„c)

Přítomnost matrikáře u prohlášení snoubenců, že spolu vstupují do manželství, před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, není-li ani jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města Kč 1 000“.

„e)

vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku Kč 500“.

„3.

Poplatek podle písmene c) se nevybírá, jestliže je dán důvod pro vybrání poplatku podle písmene d).“.

„4.

Od poplatku podlé této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“.