Nedostatek řádného zdůvodnění návrhu usnesení o rozdělení zisku v pozvánce na valnou hromadu a absence důležitého důvodu pro nerozdělení zisku mezi akcionáře
§ 348 odst. 1 ZOK
§ 407 odst. 1 písm. f) ZOK
§ 260 ObčZ
Nedostatek řádného zdůvodnění navrhovaného rozhodnutí v pozvánce na valnou hromadu tak znamená rozpor s § 407 odst. 1 písm. f) ZOK, pro který lze dle § 258 ObčZ vyslovit neplatnost usnesení valné hromady týkající se rozdělení zisku.
Pokud valná hromada rozhodla o převedení vytvořeného zisku do fondů společnosti bez toho, že by stanovy společnosti takovou možnost připouštěly, nelze tuto skutečnost považovat za důležitý důvod nerozdělení zisku mezi akcionáře a takovéto rozhodnutí je nutno považovat za přijaté v rozporu se zákonem.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 9. 2019, sp. zn. 8 Cmo 123/2019
K věci: Soud prvního stupně zamítl návrh na určení neplatnosti části usnesení valné hromady společnosti konané dne 14․ 5. 2018, jíž bylo rozhodnuto o rozdělení zisku pouze do fondů společnosti, nikoli mezi akcionáře; dále uložil navrhovatelce zaplatit společnosti náhradu nákladů řízení. Při rozhodování soud vyšel z toho, že valná hromada byla řádně svolána, pozvánka obsahovala náležitosti a také zdůvodnění návrhu č. 5 na rozdělení zisku. Krajský soud konstatoval, že na přijetí usnesení o rozdělení zisku mezi akcionáře obecně není právní nárok, a přijaté rozhodnutí odpovídá stanovám, dle nichž společnost prostřednictvím představenstva vytváří fondy.
Odůvodnění: Proti rozhodnutí podala navrhovatelka odvolání, v němž namítá vady pozvánky na valnou hromadu (zpráva o podnikatelské činnosti společnosti, stavu jejího majetku, a účetní závěrka nebyly 30 dnů před konáním valné hromady řádně zveřejněny, obdobně zpráva o vztazích dle § 84 odst. 1 ZOK). Odvolatelka s odkazem na aktuální judikaturu také argumentovala povinností představenstva relevantně odůvodnit návrh na (ne)rozdělení zisku, přičemž k nerozdělení zisku lze přistoupit pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů; v dané věci žádný důležitý důvod pro nerozdělení zisku není. Navrhovatelka rovněž poukázala na dlouhodobé nerozdělování zisku, jeho nedůvodnou kumulaci ve společnosti, neexistenci zákonného důvodu pro nějaký zvláštní režim obchodních společností provozujících vodovody a kanalizace, či privilegované postavení obcí jakožto většinových akcionářů takových kapitálových společností. Společnost navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako správného.
Odvolací soud přezkoumal jak napadené rozhodnutí, tak i řízení předcházející jeho vydání, a došel k závěru, že odvolání je důvodné. 5. V rámci odvolacího jednání bylo částečně zopakováno dokazování ohledně obsahu pozvánky na valnou hromadu, která ve vztahu k odůvodnění návrhu na rozdělení zisku jen do sociálního a investičního fondu společnosti obsahuje sdělení, že o návrhu rozhodlo představenstvo na základě výsledků hospodaření společnosti v roce 2017 „a je v souladu s investiční koncepcí a záměry společnosti“.
Ze stanov společnosti datovaných 7. 7. 2015 odvolací soud zjistil, že dle čl. 43 o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání návrhu dozorčí radou; zisk po splnění daňových povinností, přídělu do rezervního fondu a případně jiných fondů společnosti, a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou, lze použít k výplatě dividend a tantiém; dle čl. 46 byl při vzniku společnosti vytvořen rezervní fond, který lze doplnit na základě rozhodnutí valné hromady; dle čl. 47 společnost zřizuje sociální a stimulační fond, případně další fondy. Pravidla pro jejich tvorbu a čerpání stanoví představenstvo.
Přehled zisků za roky 2010 až 2018 prokazuje, že společnost dosahovala v zásadě stále rostoucího zisku v rozsahu cca 1,5 mil. Kč až 4 mil. Kč ročně. Během celého období byl zisk v drtivé míře určen do investičního fondu a zbývající části zisku do jiných fondů společnosti.
Ohledně věcné legitimace účastníků řízení odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhovatelka dne 13. 8. 2018 podala v zákonné tříměsíční lhůtě (§ 259 ObčZ) navrh na neplatnost usnesení valné hromady společnosti ze dne 14. 5. 2018, namítané důvody neplatnosti jsou totožné s obsahem „předem“ podaného protestu navrhovatelky (§ 424 ZOK).
Dle ust. § 407 odst. 1 písm. f) ZOK pozvánka na valnou hromadu obsahuje (mimo jiné) alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.
Při hodnocení splnění zákonného požadavku zdůvodnění navrhovaného rozhodnutí valné hromady odvolací soud vychází z aktuální judikatury představované rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, které konstatuje: „Ze zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady dle § 407 odst. 1 ZOK by mělo být akcionářům bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času seznatelné, proč představenstvo navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem.“
V projednávané věci je zdůvodnění návrhu rozdělení zisku jen do fondů společnosti, nikoliv mezi akcionáře, provedeno pouze obecnou formulací, která není sto vytvořit konkrétní představu o důvodech nerozdělení vytvořeného zisku akcionářům a jeho přidělení v právě uvedeném rozsahu zrovna jen do označených fondů. Jak bylo potvrzeno doplněním dokazování, společnost dlouhodobě zisk kumuluje v investičním fondu a neposkytuje informace, jak s tímto hromaděným ziskem v řádech již desítek miliónů společnost naloží.
Nedostatek řádného zdůvodnění navrhovaného rozhodnutí v pozvánce na valnou hromadu tak znamená rozpor s výše uvedeným § 407 odst. 1 písm. f) ZOK, pro který lze dle § 258 ObčZ vyslovit neplatnost usnesení valné hromady týkající se rozdělení zisku.
Z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že „i po 1. 1. 2014 je právo podílet se na zisku jedním ze základních práv akcionáře; vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny“. K tomu lze doplnit, že dlouhodobost nerozdělování zisku mezi akcionáře zvyšuje stupeň požadované důležitosti důvodů.
Zmíněný judikát mimo jiné názorně objasňuje možnost nerozdělit vytvořený zisk mezi akcionáře jeho přídělem do fondu v souladu se stanovami, které však musí jednoznačně stanovit do jakého/jakých fondu/ů se jak velká část přiděluje, aby mohl být příděl do fondů považován za „důležitý důvod“ nerozdělení zisku mezi akcionáře. V tomto případě, jak zjistil odvolací soud z provedeného dokazování, stanovy společnosti takovouto konkrétní úpravu neobsahují.
Pokud tedy valná hromada rozhodla o převedení vytvořeného zisku do fondů společnosti, nelze tuto skutečnost považovat za důležitý důvod nerozdělení zisku mezi akcionáře a takovéto rozhodnutí je proto nutno považovat za přijaté v rozporu se zákonem.
Jelikož usnesení valné hromady o rozdělení zisku je nutno považovat za přijaté v rozporu se zákonem (z obou popsaných důvodů), změnil odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. b) OSŘ napadené rozhodnutí a vyslovil jeho neplatnost, neshledal-li zároveň důvody pro případné nevyslovení neplatnosti dle § 260 ObčZ.
S ohledem na výše uvedené se odvolací soud dalšími tvrzenými nedostatky svolání valné hromady podrobně nezabýval, neboť jakékoliv zjištění by na rozhodnutí odvolacího soudu v této věci nemělo vliv.
Poznámka: V komentovaném rozhodnutí bylo předmětem řízení posouzení platnosti usnesení valné hromady vodárenské akciové společnosti ovládané municipalitami z pohledu (i) řádnosti zdůvodnění návrhu usnesení o rozdělení zisku v pozvánce na valnou hromadu a (ii) existence důležitého důvodu pro nerozdělení zisku mezi akcionáře v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Odvolací soud na daný skutkový stav vztáhnul judikaturní závěry Nejvyššího soudu formulované v nedávném rozhodnutí ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, v němž byla diskutována mj. právě i otázka přenositelnosti obdobných závěrů Nejvyššího soudu přijatých v režimu obchodního zákoníku na recentní úpravu.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci je pak klíčové zejména proto, že odvolací soud nepřistoupil na argumentaci vodárenské společnosti o tom, že provozování vodovodů a kanalizací je činností ve veřejném zájmu, jejímž primárním účelem není dosahování zisku a jeho rozdělení mezi akcionáře, nýbrž jeho reinvestice do vodárenské infrastruktury, čímž společnost dokládala, že měla důležitý důvod pro jeho nerozdělení akcionářům.
JUDr. VLADIMÍR JANOŠEK, Kobylí