VRCHNÍ SOUD V PRAZE: Žaloba na odkup podílů směřující jen vůči jedné z více osob jednajících ve shodě
§ 78 odst. 1 ZOK
§ 89 odst. 1 ZOK
§ 1872 odst. 1 ObčZ
Žalobkyně se může za splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 ZOK domáhat nároku na odkup svého obchodního podílu pouze po ovládajících osobách společně, nikoliv jen po jedné osobě z těchto osob ovládajících.
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 7 Cmo 1/2023
K věci: Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně zamítl žalobu, že žalovaný je jako kupující povinen uzavřít s žalobkyní jako prodávající do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku tuto smlouvu:
(1) | XYZ s. r. o., IČ: [], se sídlem [], zn. [] vedená u [], zastoupena [], jednatelem bankovní účet: [] vedený u [] na straně jedné jako prodávající (dále jen „prodávající“) a |
(2) | [] [], datum narození [], bytem [] na straně druhé jako kupující (dále jen „kupující“) uzavírají tuto SMLOUVU O PŘEVODU OBCHODNÍHO PODÍLU |
I. Předmět prodeje
(3) | Prodávající je společníkem a vlastníkem obchodního podílu ve výši 30 % z celku ve XYZ s. r. o., se sídlem [], IČO: [], sp. zn. C [], vedená u Krajského soudu v [] (dále jen „Společnost“), kdy tento podíl odpovídá vkladu do základního kapitálu Společnosti ve výši 300 000 Kč (dále jen „Podíl“). |
(4) | Kupující je společníkem a vlastníkem obchodního podílu ve výši 30 % z celku ve Společnosti. |
(5) | Prodávající převádí na základě této smlouvy svůj Podíl ve Společnosti v rozsahu 30 % na kupujícího. |
(6) | Kupující prohlašuje, že převáděný Podíl přijímá a nabývá do svého vlastnictví. |
(7) | Kupující výslovně prohlašuje, že přistupuje ke společenské smlouvě Společnosti ve znění všech jejích změn a doplňků. |
II. Kupní cena
(8) | Kupní cena za převod Podílu uvedeného a popsaného v bodě (3) této smlouvy bude stanovena na základě znaleckého posudku, když soudní znalec bude ustanoven soudem podle § 127 OSŘ. |
(9) | Kupní cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku se kupující zavazuje zaplatit do tří (3) dnů ode dne podpisu této smlouvy, a to bankovním převodem na bankovní účet prodávajícího. |
(10) | Poplatky spojené s převodem Podílu (zejména poplatky spojené se zápisem do obchodního rejstříku), stejně tak náklady na vypracování smluv nese kupující. |
III. Závěrečná ujednání
(11) | Účastníci se dohodli na tom, že tato smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. |
(12) | Tato smlouva je projevem pravé a skutečné vůle obou smluvních stran a je jako správná jimi podepsána. |
(13) | Tato smlouva je sepsána ve čtyřech (4) vyhotoveních v českém jazyce, když každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení, jedno vyhotovení je určeno pro Společnost a jedno vyhotovení je určeno pro zápis do obchodního rejstříku. |
V [] dne []
Krajský soud v Plzni dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 31 037 Kč.
V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhala, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen odkoupit obchodní podíl společnosti s tím, že je 30% společníkem společnosti, žalovaný, který je od října 2017 jednatelem a 30% společníkem společnosti, je osobou, která má vliv jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti, žalovaný společně s [příjmení], jenž je též společníkem společnosti s podílem 30 %, jednají ve shodě a jejich společný podíl představoval za poslední tři po sobě jdoucí valné hromady společnosti více než polovinu hlasovacích práv․ Soud prvního stupně též uvedl, že poslední valná hromada společnosti se konala v kanceláři AK, kde žalovaný a [příjmení] jednali ve shodě, když společně prosadili proti vůli ostatních společníků body navržené žalovaným. Žalobkyně má majetkovou účast ve společnosti jako investici. Z průběhu poslední valné hromady společnosti vyplývá, že vlivem žalovaného jednajícího ve shodě s [příjmení] bude žalobkyni upíráno právo společníka, a to právo na zisk. Žalobkyně kontaktovala žalovaného s návrhem na odkup obchodního podílu a oslovila zbylé dva společníky, a to [příjmení] a ARC, žádný však neprojevil zájem o odkup obchodního podílu žalobkyně.
Soud též konstatoval, že žalovaný namítal, že v poměrech společnosti není osobou tuto společnost ovládající, když disponuje 300 hlasy z celkových 1 000 hlasů, přičemž sám bez součinnosti jiného společníka nemá schopnost jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti a nemůže toliko sám být považován za osobu ovládající společnost. Uvedl, že tvrzení žalobkyně, že vlivem žalovaného jednajícího ve shodě s [příjmení] bude žalobkyni upíráno zcela základní právo společníka na zisk, je nepravdivé.
Žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 3 OSŘ doplnila žalobu a mj. uvedla, že společnost má celkem čtyři společníky,⛘a to žalovaného, který vlastní obchodní podíl ve výši 30 %, a [příjmení] se stejným podílem. Podíl ve výši 30 % má také žalobkyně. ARC má obchodní podíl ve výši 10 %. Žalovaný jednal společně s [příjmení] ve shodě, když společně nakládali s podílem hlasovacích práv přesahujících 60 % všech hlasů ve společnosti a tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu společnosti více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. K tomu žalovaný mj. uvedl, že na valné hromadě konané dne XYZ byli přítomni společníci disponující celkem 600 hlasy z celkového počtu 1 000. Podíl ve výši 30 % hlasů, tj. 300 hlasů, tedy nepředstavoval více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob na této valné hromadě. Namítá-li žalobkyně, že žalovaný jedná ve shodě s [příjmení], bylo by možné považovat za ovládající osobu tyto dva společníky, avšak toliko společně.
Soud konstatoval, že zjistil, že společníky společnosti jsou [příjmení], [příjmení] a žalobkyně, kdy každý z nich vlastní obchodní podíl 30 %, ARC má obchodní podíl 10 %.
Soud konstatoval, že pokud dle § 78 odst. 1 ZOK jednání ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících s hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace, přičemž osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně, uvedené ustanovení předvídá společné nakládání s hlasovacími právy za účelem ovlivnění. Zákon tak navazuje na § 77 ZOK s tím, že podstatou jednání ve shodě je využití hlasovacích práv za účelem ovlivnění, ovládání či jednotného řízení, jedno zda přímého nebo nepřímého, jedno zda přes orgány korporace, jedno zda směrem k provozu závodu apod. Podstatou je věcný (funkční) vliv, nezávisle na způsobu, kterým se tak stalo, a vliv skrze výkon hlasovacích práv. Jedná se o jednání ve shodě, tedy vzájemné srozumění, jež je implicitním předpokladem aplikace pravidel o jednání ve shodě a zdůraznění vzájemného srozumění. Zákon o obchodních korporacích také předpokládá, že se jedná o jednání více osob za účelem ovlivnění, tedy společné jednání, které je činěno za účelem společného vlivu. Jednající ve shodě tak musí dluhy vzniklé v důsledku jejich vlivu plnit jeden za všechny a všichni za jednoho, tedy věřitel může plnění nebo jeho část požadovat na všech spoludlužnících, jen na některých z nich, nebo na kterémkoliv ze spoludlužníků.
Podle § 75 odst. 3 ZOK se má za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže se stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.
Podle § 75 odst. 4 ZOK se má za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.
Soud prvního stupně dále uvedl, že domněnka v odstavci 3 výše citovaného ustanovení formuluje pravidlo, když jsou osobou ovládající osoby jednající ve shodě, a odkazuje na výklad § 78 ZOK uvedený výše. Konstatoval též, že odstavec 4 reaguje na situaci, kdy i menší podíl na hlasovacích právech je schopen za určitých okolností vést k ovládnutí.
Soud dospěl k závěru, že žalovaný není pasivně legitimován.
Soud konstatoval, že jak vyplynulo z obchodního rejstříku, společníky společnosti jsou čtyři subjekty, přičemž tři mají obchodní podíl ve výši 30 % a jeden subjekt ve výši 10 %, jak je uvedeno výše. Ovládající dle § 74 odst. 1 ZOK je osobou, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládající osobou může být tedy kdokoliv, tj. jak právnická osoba, tak fyzická osoba, a musí svůj vliv uplatňovat soustavně, a nikoliv nahodile. Soud dále uvedl, že ovládající osobou je osoba, která má více jak 50 % obchodních podílů, tzn. bez jakékoliv součinnosti s jinou osobou může prosazovat to, co prosadit chce. Dle § 75 ZOK však i subjekty, které mají méně jak 50 %, mohou být za jistých okolností osobami ovládajícími, když dle odstavce 2, 3 a 4 výše citovaného ustanovení se má za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže se stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba či jiné osoby jednající ve shodě. Ovládající osobou tak může být i subjekt, který má 40 % všech hlasů, i když dalších 60 % je rozprostřeno mezi jiné subjekty, ovšem za té podmínky, že to není osoba, která by měla víc jak tato osoba s alespoň 40 % nebo jiné osoby jednající ve shodě. Z jazykového výkladu vyplývá, že pokud se dvě osoby, které mají méně než 40 %, shodnou na postupu a jednají ve shodě, stávají se osobami ovládajícími. Další upřesnění upravuje § 75 odst. 3 ZOK ohledně osob nebo jiných osob jednajících ve shodě.
V daném případě jsou žalovaný a [příjmení] ovládajícími osobami, neboť stejným nebo vyšším podílem nenakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Jelikož žalovaný a [příjmení] mají 60 %, žádné další dvě osoby nemohou disponovat vyšším podílem. Z toho vyplývá, že pokud žalobkyně tvrdí, že jednají ve shodě tyto dvě osoby, je možné je z formálního hlediska považovat za ovládající osoby, neboť mají více jak 40 % hlasů, v daném případě 60 % hlasů, tedy absolutní většinu.
Soud dospěl k závěru, že při splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 ZOK se ostatní společníci mohou domáhat nároku na prodej podílu po osobách ovládajících, avšak nikoliv po jedné osobě z osob ovládajících.
Tomuto závěru přisvědčuje i další jazykový a logický výklad § 78 odst. 1 ZOK, kdy osoby jednající ve shodě, v daném případě dle tvrzení žalobkyně [příjmení] a žalovaný, plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. To znamená, že chce-li žalobkyně v daném případě po ovládající osobě či ovládajících osobách žádat odkoupení obchodního podílu, musí je požadovat po obou těchto osobách, které jednají ve shodě a jsou ovládajícími osobami, jenom ve spojení dohromady. Jedná se o nerozdělitelné společenství těchto dvou osob, a to z výše uvedených důvodů. V daném případě tedy bylo nutné podat návrh proti oběma těmto osobám. Protože⛘žalobkyně uplatnila předmětný nárok jen vůči jednomu z nich, uplatnila jej proti osobě, která sama není pasivně legitimována. Dle tvrzení obsažených v žalobě by byly pasivně legitimovány obě dvě výše uvedené osoby najednou coby žalovaní.
Soud též konstatoval, že dlužnická solidarita mezi ovládajícími osobami navzájem, která vyplývá z § 78 odst. 1 ZOK, přichází na řadu poté, kdy dojde k rozhodnutí o tom, zdali byly splněny podmínky uvedené v § 89 odst. 1 ZOK, tedy že má být obchodní podíl vykoupen a za jakou cenu. Až poté dochází k aplikaci § 1872 odst. 1 ObčZ per analogiam, tedy je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. V daném případě se jedná o pasivní solidaritu založenou rozhodnutím soudu. Soud tedy konstitutivním rozhodnutím eventuálně vůči oběma ovládajícím osobám rozhodne, že jsou ovládající osoby, když to záleží na posouzení soudu.
Ze všech těchto důvodů soud žalobu zamítl.
Proti uvedenému rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Uvedla, že s výroky a zavěry v napadeném rozhodnutí nesouhlasí. Konstatovala, že pro posouzení, zda se jedná o samostatné, nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva; tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi, jde o nerozlučné společenství. Tyto vztahy jsou samostatné a na sobě nezávislé; spojuje je jedině totožnost plnění či totožnost předmětu plnění. Je významné, že podle hmotného práva si věřitel může zvolit, zda bude o celé plnění žalovat všechny, nebo jenom některé spoludlužníky. Pasivně věcně legitimován je tedy kterýkoliv solidární dlužník sám o sobě. Vzniklo-li žalobkyni právo na odkup podílu, bude mít možnost využít solidarity, kterou zakládá jednání ve shodě. Žalobkyně tak má možnost domáhat se žalobou uplatněnou u soudu odkupu podílu po kterékoliv osobě jednající ve shodě. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný je pasivně legitimován a není zde dán důvod k zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že žaloba měla směřovat i proti [příjmení], a proto připomíná, že žalovaný žalobkyni upozorňoval na existenci předkupního práva ostatních společníků dle společenské smlouvy. Žalobkyně vyzvala ostatní společníky v duchu tohoto upozornění. Námitka nedostatku pasivní legitimace žalovaným, ač vyžadoval řešit proces odkupu i s ostatními, naplňuje znaky zneužívajícího jednání a porušení zásady poctivosti a zákazu zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu k novému projednání.
Odůvodnění: Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.
Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se domáhala, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen odkoupit obchodní podíl ve společnosti ve znění uvedeném ve výroku rozhodnutí s tím, že je 30% společníkem společnosti, že žalovaný, který je jednatelem a 30% společníkem společnosti, je osobou, která má vliv jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti, a že žalovaný společně s [příjmení], jenž je též společníkem společnosti s podílem 30 %, jednají ve shodě, když společně nakládali s podílem hlasovacích práv přesahujících 60 % všech hlasů ve společnosti a tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu společnosti více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. Žalovaný namítal, že v poměrech společnosti není osobou ovládající, když sám bez součinnosti jiného společníka nemá schopnost jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti a nemůže toliko sám být považován za osobu ovládající společnost, nemá tedy ve sporu pasivní věcnou legitimaci. Soud zjistil, že společnost má čtyři společníky, a to žalovaného s obchodním podílem ve výši 30 %, [příjmení] a žalobkyni se stejným podílem a společnost ARC s obchodním podílem ve výši 10 %. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný a [příjmení], oba s 30% podílem ve společnosti, jednají ve shodě, je možné je z formálního hlediska považovat za ovládající osoby, neboť mají dohromady více jak 40 % hlasů, v daném případě pak 60 % hlasů, tedy absolutní většinu, a že při splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 ZOK se žalobkyně může domáhat nároku na prodej podílu po těchto ovládajících osobách, přičemž nároku se však žalobkyně může domáhat společně po obou osobách, nikoliv však po jen jedné osobě z těchto dvou osob ovládajících, jak tomu je v daném případě. Žalobu proto soud zamítl s výše uvedeným odůvodněním.
Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními, jakož i se všemi závěry soudu prvního stupně.
Co se týče zjištění soudu, odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku. Co se týče závěrů soudu, odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován, a že tedy žaloba není důvodná.
Soud správně dovodil, že v poměrech projednávané věci se může žalobkyně za splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 ZOK domáhat nároku na odkup svého obchodního podílu pouze po ovládajících osobách společně, nikoliv po jen jedné osobě z těchto osob ovládajících.
Soud správně dovodil, že pokud bylo zjištěno, že společnost má čtyři společníky, a to žalovaného s obchodním podílem ve výši 30 %, [příjmení] s obchodním podílem ve výši 30 %, žalobkyni s obchodním podílem ve výši 30 % a společnost ARC s obchodním podílem ve výši 10 %, a pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný a [příjmení], oba s 30% podílem ve společnosti, nakládali s celkem 600 hlasy z celkového počtu 1 000 a tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích valných hromadách společnosti více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob, z formálního hlediska by bylo možné žalovaného a [příjmení] považovat za ovládající osoby, neboť mají dohromady 60 % hlasů, tedy více než 40 % hlasů, tj. absolutní většinu. Soud učinil správný závěr, že podle § 89 odst. 1 ZOK se žalobkyně může domáhat nároku na odkup podílu po těchto ovládajících osobách, a to pouze společně. Též učinil správný závěr, že pouze sám žalovaný jakožto společník s obchodním podílem ve výši 30 % nemůže být za daných okolností považován za ovládající osobu. Soud správně uzavřel, že za dané situace není žalovaný ve sporu pasivně legitimován.⛘Co se týče ostatních důvodů vedoucích soud k uvedenému závěru, odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku, neboť se s ním ztotožnil.
Odvolací soud uzavřel, že pokud soud prvního stupně z jím uvedených důvodů žalobu zamítl, rozhodl správně.
Komentář: Komentované rozhodnutí se zabývá otázkou pasivní legitimace v případě žaloby na odkup podílu dle § 89 a násl. ZOK, a to za situace, kdy ovládající osobu tvoří osoby jednající ve shodě (tedy vícero osob). Jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud dospěly shodně k závěru, že v takovém případě se jedná o nerozdělitelné společenství těchto osob, pročež musí být účastny uvedeného řízení na straně žalované všechny osoby jednající ve shodě.
S uvedeným právním názorem dle mého názoru nelze souhlasit. Podle § 78 odst. 1 ZOK platí, že „(j)ednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně.“
Není tudíž pravdou, že by u osob jednajících ve shodě šlo o pasivní solidaritu založenou konstitutivním rozhodnutím soudu, neboť tato dlužnická solidarita vyplývá přímo ze zákona (§ 78 odst. 1 ZOK).
Jednou z povinností osob jednajících ve shodě nakládajících s hlasovacími právy za účelem ovládání je právě povinnost odkupu podílu za přiměřenou cenu postupem dle § 89 a násl. ZOK.
Shora uvedené hmotné právo tedy umožňuje (samo předpokládá), aby předmět řízení (žaloba na uzavření smlouvy o převodu podílu soudem) byl projednán samostatně vůči každé z osob jednajících ve shodě, a nejedná se tedy v jejich případě o tzv. nerozlučné společenství.
Uplatní se proto § 1872 odst. 1 ObčZ, dle kterého „(j)e-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.“
To znamená, že exitující společník může požadovat dle § 89 a násl. ZOK celé plnění (tj. odkup celého svého obchodního podílu) i jen na některé z osob jednajících ve shodě. Otázku jednání ve shodě si přitom soud posoudí v řízení jako předběžnou.
Rozhodnutí o celém plnění (tj. o odkupu celého obchodního podílu) vůči jednomu ze solidárních dlužníků (jedné z osob jednajících ve shodě) nezakládá překážku věci rozsouzené vůči ostatním spoludlužníkům (ostatním osobám jednajícím ve shodě), a není vůči nim tudíž právně závazné.
Samostatnou debatou (na kterou zde není prostor) pak je, zdali obchodní podíl lze považovat za dělitelné (§ 43 odst. 2 ZOK), či nedělitelné (§ 1869 ObčZ) plnění, tj. zdali připadá kupříkladu vůbec do úvahy, aby exitující společník požadoval v předmětném řízení po některé z osob jednajících ve shodě odkup jen části svého obchodního podílu, stejně jako otázka vnitřního regresu mezi jednotlivými osobami jednajícími ve shodě (§ 1876 odst. 2 ObčZ) apod.
JUDr. VLADIMÍR JANOŠEK, Kobylí⛘