Doručení návrhu rozhodnutí při rozhodování per rollam dle § 175 a násl. ZOK společníku společnosti, jenž dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK hlasovací právo při hlasování o tomto návrhu nevykonává
Primární nastolenou otázkou je, zda návrh rozhodnutí při rozhodování per rollam dle § 175 a násl. ZOK musí být před přijetím rozhodnutí doručen i společníku společnosti, jenž dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK hlasovací pravo při hlasování o tomto návrhu nevykonává.
Podle § 175 odst. 1 ZOK nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu, zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.
Z povahy věci, zásady stejného zacházení se všemi společníky společnosti, ale i z jazykového výkladu § 175 odst. 1 ZOK, je zřejmé, že s návrhem rozhodnutí činěného při rozhodování per rollam musí být seznámeni všichni společníci společnosti, tedy i ti, kteří hlasovací právo pro zákaz nevykonávají. Je tomu tak proto, že všichni společníci mají právo být informování nejen o organizaci společnosti, ale i směřování její činnosti.
S řečeným pak rovněž souvisí otázka, kterým okamžikem je přijato rozhodnutí při rozhodování per rollam za situace, kdy jsou ve společnosti dva společníci, každý s podílem o velikosti 50 %, a jeden z nich hlasovací právo dle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK nevykonává.
Má-li společník, jenž hlasovací právo nevykonává, právo být s návrhem rozhodnutí činěného per rollam seznámen (tedy být informován např. o změnách ve vnitřní organizaci společnosti), pak je zřejmé, že za situace, kdy jsou ve společnosti pouze dva společníci a jeden z nich hlasovací právo nevykonává, je rozhodnutí přijato až okamžikem doručení návrhu (dle § 175 ZOK) tomu společníku, jehož hlasovací právo je sistováno, nikoli již okamžikem, kdy o návrhu hlasoval společník, jenž byl (jako jediný) oprávněn hlasovací právo vykonávat. Odlišný výklad by vedl k nepřípustnému závěru, že jediný společník, jenž by za takové situace byl oprávněn hlasovat, by mohl přijmout zásadní rozhodnutí týkající se společnosti, aniž by druhý společník, jehož hlasovací právo je sistováno, byl o návrhu před jeho přijetím (vůbec) informován. Podle názoru odvolacího soudu nelze připustit, aby se společník, který nevykonává hlasovací právo podle § 173 odst. 1 písm. c) ZOK, dostal v důsledku rozhodování per rollam do horšího postavení, než by tomu bylo v případě rozhodování valné hromady o jeho odvolání z funkce. Tak, jako se společník, který má být z funkce jednatele odvolán valnou hromadou, dozví o důvodu odvolání z pozvánky na valnou hromadu (a tedy s předstihem stanoveným v § 184 odst. 1 ZOK a má možnost do konání valné hromady či přímo na ní na uváděné důvody pro odvolání z funkce reagovat), v případě rozhodování per rollam se dozví o důvodech odvolání z funkce právě z návrhu rozhodnutí, jenž mu musí být doručen; na tom nic nemění to, že o svém odvolání nehlasuje.
usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 217/2019, ze dne13. 9. 2019
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Olgy Římalové a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci
navrhovatelky:
ŠMP – ZŠP, IČO xxx, sídlem xxx,
zastoupena advokátem Mgr. Jakubem Porodem, sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1,
o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2019, č. j. C 170075/RD43/MSPH, Fj 172707/2019/MSPH,
takto: