57. Zadržení neplatného řidičského průkazu
§ 94a, 118 až 118c ProvPoz
Tuzemskému či zahraničnímu řidiči, který řídil motorové vozidlo v době trvání sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, lze zadržet neplatný řidičský průkaz.
Rozsudek KS v Praze z 18. 12. 2018, sp. zn. 48 A 79/2016
K věci: Správní orgán prvního stupně zadržel žalobci rozhodnutím z února 2016 řidičský průkaz podle § 118c odst. 1 ProvPoz do doby pravomocného rozhodnutí o přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, neboť žalobce řídil motorové vozidlo, přestože mu by vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, protože měl za to, že neplatný řidičský průkaz nelze řidiči zadržet. Žalovaný se však s názorem žalobce neztotožnil a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
KS v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl jako nedůvodnou. NSS následně zamítl žalobcovu kasační stížnost.
Z odůvodnění: Podle § 94a odst. 1 ProvPoz držitel řidičského oprávnění pozbývá toto oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo mu byla příslušným úřadem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Z tohoto ustanovení ve spojení s § 118 odst. 1 písm. b) ProvPoz soud předně dovodil, že řidičský průkaz, jehož držitel pozbyl řidičské oprávnění, je neplatný, poněvadž údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti.
Dále soud konstatoval, že policista je podle § 118b odst. 1 ProvPoz oprávněn zadržet řidičský průkaz z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) ProvPoz. Pod písmenem h) naposledy citovaného ustanovení je jako důvod zadržení řidičského průkazu uvedena situace, kdy řidič řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo mu byla správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Žalobce byl přesvědčen o tom, že účelem institutu zadržení řidičského průkazu je vyloučit konkrétního řidiče ze silničního provozu do doby pravomocného skončení řízení o přestupku nebo trestném činu, což podle něj plyne z § 118b odst. 2 ProvPoz, který spojuje se zadržením řidičského průkazu osobě, která je držitelem řidičského oprávnění, zákaz řídit po dobu tohoto zadržení motorové vozidlo. Neplatný řidičský průkaz však podle něj nelze zadržet, ale toliko odebrat.
Pakliže by soud přisvědčil argumentaci žalobce, že řidiči nelze zadržet neplatný řidičský průkaz, nebylo by možné nikdy přistoupit k zadržení řidičského průkazu podle § 118a odst. 1 písm. h) ProvPoz. Podle soudu je zřejmé, že řidič, který není držitelem řidičského oprávnění, protože mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel, ale vlastní ještě stále řidičský průkaz, není způsobilý k řízení motorových vozidel. Zároveň však může zneužívat držení neplatného řidičského průkazu k podvodnému jednání, kdy se může snažit například v rámci rutinních dopravních kontrol skrýt svou nezpůsobilost k řízení motorových vozidel. Držení (i neplatného) řidičského průkazu výrazně ulehčuje nezpůsobilému řidiči, jemuž byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel, skrývat svou řidičskou nezpůsobilost a účastnit se silničního provozu způsobem, který mu byl s ohledem na jeho předchozí škodlivé jednání zakázán. Nezadržení neplatného řidičského průkazu řidiči, který nedisponuje řidičským oprávněním, tak může fakticky zvýšit šanci na to, že tento řidič bude pokračovat v porušování právních předpisů, neboť mu bude umožněno skrývat ztrátu řidičského oprávnění faktickým držením řidičského průkazu.
Zadržet řidičský průkaz lze dle soudu pouze z důvodů uvedených v § 118a ProvPoz, ale není možné jakési „odebrání“ neplatného řidičského průkazu, neboť tento postup zákon neupravuje․
V neposlední řadě se soud neztotožnil s názorem zastávaným žalobcem a také zástupcem veřejné ochránkyně práv, podle nichž možnost zadržet řidičský průkaz podle § 118a odst. 1 písm. h) ProvPoz dopadá pouze na zahraniční řidiče. Ustanovení § 94a ProvPoz totiž neobsahuje a nikdy neobsahovalo podmínku, že by se muselo jednat o řidičské oprávnění vydané v České republice. Žalobce si tuto podmínku svévolně vložil do citace § 94a ProvPoz a zástupce veřejné ochránkyně práv tuto verzi citace přejal, aniž by se vypořádal se skutečností, že se jednalo o citaci nesprávnou. Je-li tedy zahraničnímu řidiči uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel, dopadá i na něho ztráta řidičského oprávnění, byť se vztahuje svou působností pouze na území České republiky.
Soud tedy dospěl k závěru, že institut zadržení řidičského průkazu je možné aplikovat i na neplatný řidičský průkaz v případě, že byl zadržen řidiči, který řídil motorové vozidlo v době trvání sankce zákazu řízení motorových vozidel, přičemž se může jednat o tuzemského i o zahraničního řidiče.
Komentář: KS v Praze se v publikovaném rozsudku věnoval také tomu, že v souvislosti s drtivou většinou důvodů pro zadržení řidičského průkazu (tj. osvědčení o řidičském oprávnění a jeho rozsahu) není spojeno pozbytí řidičského oprávnění (tj. právo řídit motorové vozidlo). K pozbytí řidičského oprávnění totiž nedochází, je-li řidičský průkaz zadržen z důvodů podle § 118a odst. 1 písm. a) až g) ProvPoz, mezi něž patří například podezření, že řidič požil během jízdy alkoholický nápoj nebo jinou návykovou látku nebo že ujel z místa nehody, na níž měl účast a kterou měl povinnost oznámit policii. Pro případy zadržení řidičského průkazu z důvodů podle § 118a odst. 1 písm. a) až g) ProvPoz proto tento zákon ve svém § 118b odst. 2 výslovně stanoví, že řidič, kterému byl zadržen řidičský průkaz, nesmí řídit motorová vozidla. Naproti tomu v případě zadržení řidičského průkazu kvůli skutečnosti uvedené v § 118a odst. 1 písm. h) ProvPoz, o niž šlo v rozebírané věci, řidič již pozbyl řidičské oprávnění, a proto podle KS v Praze zákon výslovně nestanoví, že takový řidič nesmí dále řídit, neboť mu již byla sankce zákazu řízení uložena.
NSS však s výše uvedeným právním názorem souhlasil jen zčásti. Nastíněný závěr je podle něj ve vztahu k § 118a odst. 1 písm. h) ProvPoz nepochybně platný do okamžiku, kdy trvá původní sankce zákazu řízení motorových vozidel, a tudíž se v dané chvíli nejeví jako nezbytné stanovit, že řidič nesmí od okamžiku zadržení řidičského průkazu řídit motorová vozidla. Po uplynutí původního zákazu řízení motorových vozidel je však třeba na věc aplikovat obecné pravidlo dle § 118b odst. 2 ProvPoz. Pokud by totiž v případě zadržení řidičského průkazu z důvodu podle § 118a odst. 1 písm. h) ProvPoz neplatilo, že řidič nesmí řídit až do okamžiku pravomocného vydání rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu, tak by po uběhnutí původního zákazu řízení oprávnění řidiče de facto „obživlo“, jakkoliv by své oprávnění okamžitě a bez dalšího nemohl prokázat řidičským průkazem, neboť ten mu byl zasahujícím policistou správně zadržen.
Jinými slovy řečeno, § 118b odst. 2 ProvPoz, podle kterého držitel řidičského oprávnění nesmí řídit po dobu zadržení řidičského průkazu motorové vozidlo, se uplatní ve vztahu ke všem důvodům zadržení řidičského průkazu, tedy i ve vztahu k důvodu dle § 118a odst. 1 písm. h) ProvPoz. Názor KS v Praze, zformulovaný i do právní věty, podle něhož je § 118b odst. 2 ProvPoz speciálním ustanovením k § 118a odst. 2 písm. a) až g) ProvPoz, a nikoli také k písmenu h), je tedy nesprávný.
Poznámka: Kasační stížnost proti rozsudku KS v Praze byla zamítnuta rozsudkem NSS z 11. 7. 2019, sp. zn. 4 As 7/2019. NSS v tomto rozsudku souhlasil se stěžejními závěry ohledně možnosti zadržet neplatný řidičský průkaz, a to tuzemskému i zahraničnímu řidiči. Korigoval však právní názor rozebíraný v komentáři, jenž se týkal účinků zadržení řidičského průkazu.
Mgr. Marcela Kašpárková, Praha