JAN DĚDIČ

partner v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík

Na konci každého volebního období Poslanecké sněmovny jsme svědky překotných a někdy i zbytečných novelizací, které letos v míře nevídané zasáhly obchodní zákoník. Aktuálně jsou ve stadiu vyhlášení ve Sbírce zákonů čtyři novely obchodního zákoníku, další dva návrhy novel (z celkem čtyř) by měla v březnu doprojednat Poslanecká sněmovna a jeden návrh novely schválila v polovině února vláda a předložila k projednání Parlamentu ČR.

Některé novely ObchZ jsou vyvolány předchozím nekvalitním zpracováním nových institutů (např. nová právní úprava obchodního rejstříku a rejstříkového řízení či převodů podniku), jiné reagují na změny působností v oblasti kapitálového trhu (sjednocení dozoru nad finančním trhem). V jednom případě jde pouze o vložení několika slov, která však mají závažné právní následky a budou znamenat pro mnohé podnikatele vynaložení zbytečných nákladů a v dalším o nezbytnou transpozici směrnic ES, kterou však není možné stihnout ve stanovené lhůtě, pokud má být dodržen standardní legislativní proces. (přehled novel ObchZ – viz s. 7)

V tomto článku se budu zabývat novelami, které jsou v těchto dnech vyhlašovány ve Sbírce zákonů, s výjimkou významné novely obchodního zákoníku provedené zákonem, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zavádí se v ní nová forma přeměn obchodních společností – rozdělení odštěpením a mění se pravidla pro převody, nájem a zastavení podniku či jeho části), která je předmětem jiné stati¹.

1. Změna obchodního rejstříku a rejstříkového řízení

(zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony – schválen PČR 8. 2. 2006)

Zákonem č. 216/2005 Sb. byla s účinností od 1. 7. 2005 zrušena dosavadní právní úprava obchodního rejstříku a rejstříkového řízení a nahrazena úpravou novou. Ta však byla provázena celou řadou problémů². Záhy byla provedena dílčí novelizace obchodního zákoníku zákonem č. 337/2005 Sb. s účinností od 29. 9. 2005. Byl novelizován § 37 odst. 1 ObchZ tak, že u činností, které podle zvláštního právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, se tato činnost zapíše jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, jen prokáže-li žadatel, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštního právního předpisu. Tím se vrátila do obchodního zákoníku úprava, kterou (zřejmě nedopatřením) zrušil zákon č․ 216/2005 Sb. a jež znemožňovala zakládat od 1. 7. 2005 obchodní společnosti s uvedeným předmětem podnikání (např. daňové poradenství). Tato novela však neřešila řadu problémů, které se ohledně nové právní úpravy kupily jak v praxi, tak v teorii. Tyto nedostatky se snaží odstranit novela obchodního zákoníku a občanského soudního řádu obsažená v zákoně, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Některé nedostatky však stále přetrvávají. Nová právní úprava nabývá účinnosti dnem vyhlášení zákona, avšak řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

1.1 Změny obchodního rejstříku v obchodním zákoníku

Elektronizace. V prvé řadě se mění některá ustanovení týkající se elektronizace obchodního rejstříku (ta však nabudou účinnosti až 1. 1. 2007). Podle nové právní úpravy vydá rejstříkový soud vždy jen listinný opis o skutečnostech zapsaných do obchodního rejstříku a listinách uložených do sbírky listin před 1. lednem 1997, ledaže jsou i tyto skutečnosti nebo listiny již uchovávány v elektronické podobě (dosud úprava neumožňovala elektronický opis těchto listin). Současně se ruší poněkud nesmyslné ustanovení, ve kterém se uvádělo, že v případě žádosti o opis v listinné podobě, vydá rejstříkový soud opis v elektronické podobě. V souvislosti s elektronickým podpisem se „zaručený elektronický podpis“ nahrazuje „uznávaným elektronickým podpisem“.³ Podle přechodného ustanovení vydá do 31. prosince 2006 rejstříkový soud vždy listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není.

Návrhy na zápis. Novela upřesňuje, kdo je oprávněn podávat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Dosud se v § 31 ObchZ uvádělo, že tak mohou učinit jen podnikatelé uvedení v § 34 ObchZ, popř. osoby, které prokáží právní zájem, pokud povinná osoba návrh včas nepodá. Kladla se otázka, kdo má podávat návrh na prvozápisy právnických osob, které vznikají až zápisem do obchodního rejstříku. Praxe rejstříkových soudů si vypomohla tím, že se nadále aplikovala ustanovení obchodního zákoníku uvedená u jednotlivých obchodních společností, i když na ně § 31 ObchZ neodkazoval⁴, a to jako lex specialis. V zájmu právní jistoty se nyní doplňuje do § 31 odst. 1 ObchZ výslovně ustanovení, že návrh na zápis mohou podat i osoby, případně osoba, o které tak stanoví zákon (jde např. o § 38d, § 78 odst. 2, § 96, § 112 odst. 1, § 175 odst. 2 a § 225 odst. 2 ObchZ).

Rovněž se zpřesňuje, že k výmazu osoby zapsané v rámci zápisu podnikatele se její souhlas s výmazem nevyžaduje. Dosud to bylo sporné⁵. Současně se však novelizuje ustanovení § 200db OSŘ, které těmto osobám umožňuje, aby se v případě svého výmazu z obchodního rejstříku domáhaly změny zápisu, ať byl proveden na základě jakékoliv skutečnosti. Dále zůstává zachováno pravidlo, že navrhovatel musí doložit souhlas osoby zapisované v rámci zápisu podnikatele k jejímu zapsání nebo změně zapsaných údajů o ní, ledaže souhlas plyne z jiných k návrhu doložených listin. Z ustanovení § 31 odst. 3 ObchZ dosud jasně neplynulo, jestli podpis na těchto jiných listinách musí být také úředně ověřen, pokud není souhlas obsažen v listině vyhotovené ve formě notářského zápisu. Proto se doplňuje ustanovení, podle něhož podpis na souhlasu na této jiné listině musí být úředně ověřen, ledaže je obsažen v listině vyhotovené ve formě notářského zápisu.

V souladu s komunitárním právem se má úprava zápisů do obchodního rejstříku vztahovat nejen na podnikající fyzické osoby, občany České republiky, ale i na podnikající fyzické osoby, které jsou občany některého z členských států Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Zapisované skutečnosti. Pokud jde o zapisované skutečnosti, bude se opět u všech právnických osob (tedy i zapisovaných v rámci zápisu podnikatele) povinně zapisovat identifikační číslo. Bude-li jako statutární orgán nebo jeho člen zapisována právnická osoba, bude se zapisovat též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem (i to bylo zákonem č. 216/2005 Sb. nedopatřením zrušeno). Správně se upouští od zapisování místa podnikání u společníků obchodních společností, neboť tento požadavek byl zcela absurdní a v praxi k těmto zápisům zásadně nedocházelo. U zápisu fúzí se doplňuje, že u zanikající společnosti se zapisují i údaje o všech ostatních zanikajících právnických osobách, jsou-li takové.

Cizojazyčné listiny. Mění se i úprava listin předkládaných rejstříkovému soudu v cizím jazyce. V dosavadní úpravě nebyla zakotvena povinnost předložit překlad cizojazyčné listiny do českého jazyka. Rejstříkový soud si to však mohl vyžádat. Podle nového znění § 38k odst. 3 ObchZ se listiny vyhotovené v cizím jazyce předkládají v originálním znění a současně v překladu do českého jazyka, ledaže rejstříkový soud sdělí podnikateli, že takovýto překlad nevyžaduje; takové sdělení může rejstříkový soud učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu. Každý podnikatel by tedy měl sledovat úřední desku svého rejstříkového soudu, má-li takové listiny uložit. I nadále platí, že je-li vyžadován překlad a jedná-li se o překlad z jazyka, který není úředním jazykem nebo některým z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být překlad úředně ověřen. Nově se doplňuje, že stejná pravidla platí i na jiné písemnosti předkládané podnikatelem rejstříkovému soudu, nestanoví-li zákon jinak. Jde zejména o listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti a které se neukládají do sbírky listin.

1.2 Rejstříkové řízení v novele OSŘ

Odstraňování vad podání. Významná je novela občanského soudního řádu ve vztahu k rejstříkovému řízení, neboť do procesní stránky nové právní úpravy se koncentrovala většina problémů vzhledem k rozpornosti a neúplnosti dosavadní právní úpravy.

Zásadním problémem nové právní úpravy rejstříkového řízení bylo to, že vylučovala aplikaci § 43 OSŘ, kde jsou upravena pravidla pro opravu nebo doplnění podání na rejstříkové řízení. To vedlo k tomu, že v souvislosti s novým institutem formulářových podání a povinných příloh byla zpočátku masově nesprávná či neúplná podání soudy odmítána. V zájmu odstranění této zbytečné administrativní zátěže pro podnikatele novela nyní stanoví, že soud usnesením vydaným ve lhůtě tří pracovních dnů od dojití návrhu soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin. Opakovaná výzva však již možná není. Nebude-li návrh řádně doplněn či vada odstraněna, soud usnesením návrh jako dosud odmítne. Současně se ukládá soudu, bude-li návrh na zápis do obchodního rejstříku odmítat, aby uvedl důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit. I tím se mají ulehčit zápisy do obchodního rejstříku, neboť formuláře a seznam příloh k nim, jsou zejména pro neprávníky jen obtížně srozumitelné.

Meze přezkumné činnosti soudu. Novelou OSŘ se upravují i meze přezkumné činnosti rejstříkového soudu a pravidla pro provádění zápisů bez vydání usnesení o povolení zápisu. Z nově formulovaného ustanovení § 220dc odst. 1 OSŘ nyní nepochybně plyne, že je v něm upravena obecná směrnice pro rejstříkové soudy, která vymezuje, co je předmětem jejich zkoumání v rámci rejstříkového řízení (pokud nebyl návrh odmítnut nebo zamítnut). Dříve bylo sporné, zda ustanovení § 220dc odst. 1 OSŘ upravovalo podmínky pro zápis bez vydání rozhodnutí⁶. Podle tohoto ustanovení soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být podle zvláštního právního předpisu k návrhu doloženy, zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou, případně není-li klamavá (dosud měl soud zkoumat jen zaměnitelnost firmy), a to bez ohledu na to, zda v řízení bude vydáno usnesení o povolení zápisu nebo soud provede zápis do obchodního rejstříku bez vydání usnesení.

Upřesňuje se také přímé provádění zápisů do obchodního rejstříku (zápis bez vydání usnesení o povolení zápisu) na základě notářského zápisu. V takovém případě soud zkoumá, kromě výše uvedených zjištění pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj notářským řádem. Z nového znění zákona je patrné, že podnikatel nemusí o přímý zápis požádat a že rejstříkový soud je povinen provést zápis bez vydání usnesení, avšak pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. Z toho se podává, že přímé zápisy do obchodního rejstříku nejsou možné u prvozápisů právnických osob, které vznikají teprve zápisem do obchodního rejstříku. Může být sporné, jak má soud postupovat v případě, že notářský zápis sice bude mít všechny požadavky vyžadované notářským řádem, ale bude obsahovat výhradu notáře nebo soud zjistí, že jeho obsah je v rozporu se zákonem. Pak je podle mého názoru na místě závěr, že z notářského zápisu nevyplývají údaje o skutečnostech, které mají být zapsány a soud by měl návrh na zápis zamítnout.

Dále platí, že bez vydání rozhodnutí soud provede zápis do rejstříku rovněž tehdy, pokud platnost či účinnost skutečností navrhovaných k zápisu nenastává podle zvláštního právního předpisu až jejich zápisem do rejstříku (tzv. deklaratorní zápisy). I zde platí, že navrhovatelem a jediným účastníkem řízení musí být podnikatel, kterého se zápis týká.

Nově se stanoví, že u osob, které nemusí podle zvláštního právního předpisu podávat návrhy na zápis na formulářích, soud rozhodne vždy usnesením. Přesto i ve vztahu k těmto osobám platí fikce zápisu podle novelizovaného § 220db odst. 3 OSŘ.

Ke zjednodušení rejstříkového řízení by měla přispět i nová regulace oprav zjevných nesprávností zápisů v obchodním rejstříku. Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu opraví předseda senátu kdykoliv i bez návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí a vyrozumí o tom účastníky řízení zasláním výpisu z rejstříku obsahujícího tuto opravu.

Lhůty. V praxi činila problémy poměrně krátká lhůta pro rozhodnutí nebo provedení zápisu (10 pracovních dnů a od 1. 7. 2006 jen pět pracovních dnů) zejména v případech, kdy spis nebyl fyzicky na rejstříkovém soudu. Novela občanského soudního řádu proto stanoví v taxativně uvedených případech lhůtu patnáct pracovních dnů pro vydání rozhodnutí nebo provedení zápisu. Jde o zápisy přeměny právnické osoby nebo o případy, kdy se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu.

Nově se u určitých případech také stanoví počátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení zápisu, a to

Až dosud bylo rovněž nejasné, jaký vliv má přerušení rejstříkového řízení na běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení zápisu, neboť zákon důsledek přerušení řízení neupravoval. Tato situace je nyní řešena tak, že vydá-li soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení (zejména přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti), začne běžet lhůta znovu ode dne odpadnutí překážky v řízení. Dochází zde tedy ne ke stavení, ale k přetržení běhu této lhůty.

Upřesňuje se, že fikce zápisu nastává vždy, nerozhodne-li soud nebo není-li proveden zápis ve stanovené lhůtě. Neodstranila se však vada spočívající v tom, že fikce zápisu nastává dnem následujícím po uplynutí lhůty pro rozhodnutí nebo provedení zápisu. To je nepříznivé pro podnikatele, kteří žádali zápis k určitému konkrétnímu dni. Zde měla být stanovena fikce zápisu k požadovanému dni. To se však nestalo. Zákon také nově stanoví, že soud promítne zápis do rejstříku do dvou dnů ode dne, kdy nastala fikce zápisu. Lhůta pro fikci zápis přeměn právnických osob se podle přechodných ustanovení prodlužuje o dalších pět pracovních dnů, a to po dobu jednoho roku od účinnosti zákona.

O zápisu provedeném bez vydání rozhodnutí podle § 200da odst. 3 a odst. 4 věty první a § 200db odst. 3 (fikce zápisu) soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z rejstříku obsahující tento zápis. Vyrozumění podle tohoto ustanovení zašle soud také osobám, které se zapisují podle zvláštního právního předpisu v rámci zápisu podnikatele.Výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.

Novela dále vložila do § 200cd nový odstavec 2, podle něhož soud provede zápis do rejstříku bez zbytečného odkladu od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Zdá se, že toto ustanovení koliduje s nezměněným ustanovením § 200da odst. 6 OSŘ, které určuje, že zápis soud provede ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Jestliže soud rozhodl o zápisu usnesením, provede se zápis do rejstříku po právní moci usnesení. Má-li být dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení. Ve skutečnosti však zřejmě jen upravuje lhůtu, v níž je soud povinen provést zápis, rozhoduje- li o povolení zápisu usnesením.

Zákonem č. 216/2005 Sb. byla (možná omylem) zrušena možnost ukládat pokuty za nepodání návrhu na zápis do obchodního rejstříku a neuložení listiny do sbírky listin. Tento nedostatek odstraňuje novela v novém ustanovení § 200de OSŘ. Podle něho může předseda senátu uložit podnikateli pořádkovou pokutu tehdy, pokud neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o návrhu na zápis do obchodního rejstříku nebo aby mu předložil listiny, které náleží do sbírky listin. Pořádkovou pokutu lze uložit do výše 20.000 Kč (dříve to byla částka až 50.000 Kč).

2. Zvyšování základního kapitálu

(zákon č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony)

Novela obchodního zákoníku (obsažená v zákoně, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) upravuje mj. také zvyšování základního kapitálu akciové společnosti, a přes odkaz v § 143 odst. 6 ObchZ i společnosti s ručením omezeným, je-li nepeněžitým vkladem nemovitost. Do obchodního zákoníku se vrací zpět režim, který platí při zakládání společnosti. Praxe, kdy vklad, jehož předmětem je nemovitost, je splacen až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, se neosvědčila, neboť se tím značně prodlužovala lhůta pro zvýšení základního kapitálu. Z tohoto důvodu se opětovně novelizuje ustanovení § 204 odst. 3 ObchZ. V něm se stanoví, že pokud je nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti písemné prohlášení podle § 60 odst. 1 ObchZ před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti je vklad splacen. Jde tedy o návrat zpět k původní právní úpravě.

3. Obchodní zákoník a sjednocení dozoru nad finančním trhem

(zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dozoru nad finančním trhem)

Zákon, o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dozoru nad finančním trhem, představuje pouze technickou novelizaci obchodního zákoníku. Ve všech případech, kdy obchodní zákoník zakládal pravomoc a působnost Komise pro cenné papíry⁷ (dále jen „Komise“), přechází tato ke dni 1. 4. 2006 na Českou národní banku (dále jen „ČNB“). Podle čl. III přechodných ustanovení se rozhodnutí ve správním řízení vydaná Komisí podle obchodního zákoníku považují za rozhodnutí vydaná ČNB a práva a povinnosti vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Pokud bylo rozhodnutí Komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná ČNB. Řízení vedená Komisí a zahájená přede dnem 1. 4. 2006 dokončí ČNB podle dosavadní právní úpravy. Bylo-li přede dnem 1. 4. 2006 vydáno rozhodnutí Komise podle obchodního zákoníku a byl-li proti tomuto rozhodnutí podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada ČNB podle dosavadní právní úpravy. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná ČNB, která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ČNB podle dosavadní právní úpravy.

Na ČNB přechází také oprávnění vydat prováděcí předpis, jímž se stanoví podrobnější pravidla pro plnění povinnosti učinit nabídku převzetí, včetně náležitostí takové nabídky. ČNB je tak oprávněna učinit i bez projednání s ministerstvem financí (na rozdíl od Komise).

4. Svolávání valné hromady a publicita účetní závěrky

(zákon, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., a další související zákony – schválen PČR 10. 2. 2006)

Rozsahem nepatrnou, významem velkou změnu přináší (s účinnosti ode dne jeho vyhlášení) zákon, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., a další související zákony.

Změna provedená přímo v obchodním zákoníku se týká pouze akciových společností s akciemi na majitele. Pro tyto společnosti se podstatně od letošního roku prodraží svolávání valných hromad a publikace informací, které zákon ukládá uveřejnit způsobem pro svolání valné hromady. Těmto společnostem zákon ukládá svolávat obligatorně valnou hromadu zveřejněním oznámení o jejím konání v Obchodním věstníku. Kromě toho se ponechává povinnost svolat valnou hromadu i oznámením alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku. Domnívám se, že tento krok příliš ochranu akcionářů nezvýší, neboť taková povinnost byla již jednou v obchodním zákoníku zrušena jako neúčinná. Nyní se nám tedy do obchodního zákoníku znovu zbytečně vrací. Výsledkem bude pouze zvýšení nákladů akciových společností. Pokud chtěl zákonodárce zvýšit dostupnost informací o konání valných hromad, bylo efektivnější zakotvit povinnost publikovat oznámení na www stránkách dané společnosti na Internetu.

Ještě více se však podnikatelům prodraží zcela zbytečná novela zákona o účetnictví, obsažená v témže právním předpisu. Podle novelizovaného § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejnit účetní závěrku rovněž v Obchodním věstníku. Jde o účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá ověření auditorem. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňovaly dosud účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu Komisi (od 1. 4. 2006 jde o ČNB), předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise (ČNB). Povinnost zveřejnění účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi (ČNB). Nyní budou muset podnikatelé, jejichž účetní závěrka podléhá ověření auditorem, navíc celou účetní závěrku publikovat i v Obchodním věstníku, což se velmi prodraží. Doposud se v Obchodním věstníku pouze publikovala informace, že účetní závěrka byla uložena do sbírky listin. Nyní se nadále bude publikovat tato informace a dále i celá účetní závěrka na náklady účetní jednotky.

Komunitární právo takovou zátěž po českých podnikatelích rozhodně nevyžaduje. Podle příslušných směrnic postačí zveřejnění účetní závěrky způsobem, který se až dosud v České republice aplikoval. Tento krok je navíc zcela zbytečný (pokud měl být takto zajištěn přístup k účetním závěrkám v elektronické podobě), neboť od 1. 1. 2007 dochází k úplné elektronizaci sbírky listin a účetní závěrky, včetně výročních zpráv a zpráv auditora každému dostupné v elektronické podobě v obchodním rejstříku. Nabízí se otázka, proč a v čím zájmu mají být podnikatelé zatěžováni zcela zbytečnými náklady.

Přehled novel obchodního zákoníku (k 1. 3. 2006)

(4. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002–2006)

Celkem předloženo

Schváleno v roce 2006

Neukončené legislativní projednávání

Pramen: Právní zpravodaj