Dne 16. 8. 2017 Senát schválil vládní návrh novely zákona o nemocenském pojištění.
Cílem návrhu je umožnit lidem, aby se mohli starat o vážně nemocné příbuzné. Navrhuje se proto nová sociální dávka z nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné bude mít pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou․
Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného bude rozumět fyzická osoba, u které
| a) | došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně, a |
| b) | je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. |
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné bude, že pojištěnec je
| a) | manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, |
| b) | příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, |
| c) | manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b) nebo |
| d) | druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. |
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné bude, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče.
Podpůrčí doba bude trvat nejdéle 90 kalendářních dnů. Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den bude činit 60 % denního vyměřovacího základu.
O vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí rozhodne ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou.
Schválený pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny stanoví, že zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče, jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody (podle původního návrhu zaměstnavatel mohl udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče). Nastoupí-li zaměstnanec po skončení doby poskytování dlouhodobé péče se souhlasem zaměstnavatele do práce, bude zaměstnavatel povinen jej zařadit na jejich původní práci a pracoviště.
Zákon č. 148/2017 Sb. nedávno přinesl novou dávku otcovské poporodní péče (PZ 153/2017).
Návrh míří k prezidentu republiky.
