Dne 19. 12. 2018 Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy zpět vládní návrh novely insolvenčního zákona.
Cílem návrhu je řešení excesivního zadlužení fyzických osob ústící do tzv. dluhové pasti – stavu, v němž se pohledávky staly fakticky nesplatitelnými, neboť jejich celková výše (včetně příslušenství) roste rychleji, než jak ji dlužníci jsou (nebo by byli) schopni uspokojovat ze svého majetku a svých příjmů.
Navrhuje se proto zpřístupnění institutu oddlužení pro širší okruh dlužníků. Podmínkou oddlužení již nebude splacení minimálního podílu přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů (30 %) v období pěti let.
Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bude splněno, jestliže
| a) | dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, |
| b) | dlužník v době tří let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek (před schváleným pozměňovacím návrhem poslance Marka Výborného bylo navrženo 50 %), |
| c) | po dobu pěti let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek (před schválením pozměňovacích návrhů ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny nebyla navržena podmínka veškerého úsilí a existovala další varianta splnění za podmínky, že po dobu sedmi let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno)․ |
Na druhou stranu návrh rozšiřuje důvody, pro které insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení.
Dlužník nebude povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.
Je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, bude moci insolvenční soud na návrh insolvenčního správce za účelem předcházení budoucímu úpadku uložit dlužníku povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb.
Je-li způsobem řešení úpadku dlužníka oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, bude insolvenční správce předkládat věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za rok písemnou zprávu o plnění povinností dlužníka v insolvenčním řízení. V této zprávě insolvenční správce uvede, zda doporučuje zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů.
Insolvenční soud bude moci po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na jeden rok.
Výtěžek zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů se bude vypořádávat přiměřeně podle pravidel pro vypořádání společného jmění manželů.
K návrhu na povolení oddlužení bude muset dlužník připojit též čestné prohlášení, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z insolvenčního zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.
Další schválené pozměňovací návrhy ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny mimo jiné
| − | stanoví, že započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v případě jistoty při nájmu bytu podle § 2254 ObčZ bude přípustné i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny do schválení oddlužení, |
| − | zjednodušují sepis návrhu na povolení oddlužení, |
| − | upravují splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele, |
| − | mění úpravu doručování v insolvenčním řízení, |
| − | posouvají vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v oddlužení, |
| − | stanoví, že zajištění věřitelé se budou uspokojovat jen z výtěžku zpeněžení zajištění, |
| − | sjednocují lhůty k přihlašování pohledávek na dva měsíce. |
Schválené pozměňovací návrhy poslance Jana Chvojky technicky upravují přidělování insolvenčních věcí na soudech s využitím programových prostředků na principu náhodnosti (tzv. automatický generátor přidělování), který zavedla novela zákona o soudech a soudcích provedená zákonem č. 296/2017 Sb. (PZ 278/2017).
Schválené pozměňovací návrhy poslankyně Zuzany Ožanové stanoví, že insolvenční správce bude vykonávat svou funkci osobně. Insolvenční správce bude moci svou funkci vykonávat také prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka. Ve zvlášť odůvodněných případech bude moci svou funkci vykonávat prostřednictvím jiných osob, zejména právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků. Zaměstnanec insolvenčního správce podílející se na činnostech vykonávaných při výkonu funkce insolvenčního správce bude muset být bezúhonný a bude muset mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou doplněné o odbornou praxi v rozsahu nejméně šesti měsíců.
Schválené pozměňovací návrhy poslance Jana Farského vypouštějí původně navrženou bariéru pro vstup do oddlužení ve výši tisícinásobku existenčního minima (insolvenční soud měl zamítnout návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže výše pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů přesahuje tisícinásobek existenčního minima podle zvláštního právního předpisu; to nemělo platit, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které tito věřitelé při oddlužení obdrží, dosáhne alespoň 30 % jejich pohledávek, ledaže souhlasí i s plněním nižším).
Pozměňovací návrhy Senátu
| − | vypouštějí podmínku splacení alespoň 30 % pohledávek nezajištěným věřitelům pro splnění oddlužení po době pěti let, |
| − | snižují částku, kterou musí být dlužník schopen měsíčně platit; stanoví, že insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 168 odst. 2 písm. a), § 169 odst. 1 písm. e) a § 390a odst. 5 InsZ [§ 395 odst. 1 písm. b) InsZ], |
| − | definují nepoctivý záměr; bude se mít za to, že dlužník sleduje nepoctivý záměr, zejména pokud | a) | neuvedl nezanedbatelnou část svého majetku v seznamu majetku, | | b) | v rámci insolvenčního řízení vědomě uvedl nepravdivou informaci, | | c) | zatají některý ze svých příjmů nebo se nesnaží vykonávat pravidelně přiměřenou výdělečnou činnost, | | d) | z jeho chování před podáním návrhu na povolení oddlužení lze usuzovat, že chtěl poškodit své věřitele. |
|
Senát současně schválil doprovodné usnesení, kterým
| − | žádá ministra spravedlnosti, aby ve lhůtě jednoho roku od účinnosti předkládané novely předložil do Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu statistiky dokládající počet dlužníků, kteří vstoupili do oddlužení podle nových pravidel, charakteristiku a strukturu těchto dlužníků a průměrnou výši jejich dluhů, |
| − | považuje za žádoucí, aby budoucí dopady insolvenční novely průběžně vyhodnocovalo také Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to zejména s ohledem na tvrzení uvedená v důvodové zprávě předkládané spolu s vládním návrhem zákona, podle kterých nová pravidla oddlužení pomohou dostat dlužníky z dluhových pastí a vrátit je z šedé zóny a závislosti na sociálních dávkách do aktivního ekonomického života, což má přinést úspory na straně veřejných rozpočtů. |
Návrh míří zpět do Poslanecké sněmovny.
