1. Scénář 1: Provozovatelem i vlastníkem AutV je tatáž nepodnikající fyzická osoba
Provozovatel se v tomto scénáři nerovná řidiči existujícímu u manuálně řízeného vozidla. Může jím být také spotřebitel, který k řízení automatizovaného vozidla ani nemusí mít dostatečné oprávnění (protože se jedná například o úroveň SAE L5, která nevyžaduje žádné řízení řidičem). V tomto scénáři je povinností provozovatele vozidla de lege lata sjednat si pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou provozem vozidla, z nějž obecně hradí škody a újmy způsobené na cizím majetku, zdraví a životě apod. Nehoda vozidla však může způsobit také škodu na vlastním majetku provozovatele vozidla, jejíž krytí může být dobrovolně sjednáno ve smlouvě o havarijním pojištění. Regresní nárok lze uplatnit, pokud je škoda způsobená jinou osobou, například výrobcem AutV, výrobcem komponenty, tvůrcem software nebo provozovatelem souvisejícího systému, kteří způsobili nebo se částečně podíleli na způsobené škodě či nemajetkové újmě.
Kromě povinně sjednávaného POV je obsahem doporučení provozovateli vozidla pro scénář 1 sjednat si havarijní pojištění. Samostatným typem pojištění, které je doporučeno, ale není stanovena povinnost uživatelů si jej sjednat, je životní pojištění uživatele (uživatelů) AutV. Životní pojištění mohou mít jako svoji část nebo jako svá připojištění také úrazová pojištění uživatele (uživatelů) s pojistným plněním dle sjednané definice (pojistné plnění za den hospitalizace způsobené úrazem, pojistné plnění za den hospitalizace obecně, pojistné plnění za trvalé následky úrazu, pojistné plnění za trvalé následky jednoho z vyjmenovaných úrazů, asistenční služby s úrazem spojené).
2. Scénář 2: AutV provozuje podnikatel (fyzická osoba – podnikatel, nebo právnická osoba), který je zároveň vlastníkem
V tomto druhém scénáři podnikatel – ať již je fyzickou, nebo právnickou osobou – vlastní a zároveň provozuje AutV pro vlastní dopravní potřebu a pro dopravní potřebu svých zákazníků. Příklady mohou zahrnovat komerční přepravce (přepravu osob dle § 2550 ObčZ, přepravu věci dle § 2555 ObčZ, zasílatelství dle § 2471 a násl. ObčZ), zájezd dle § 2521 ObčZ, ukázková vozidla v autosalonech prodávajících autonomní vozidla apod. Odpovědnost za škodu vzniklou provozem vozidla nahrazuje škodu na cizím majetku. AutV provozované podnikatelem však může v ještě větším rozsahu způsobit rovněž škodu na vlastním majetku podnikatele a škodu na tomto vozidle.
Na rozdíl od předchozího scénáře, kdy byla vlastníkem fyzická osoba – spotřebitel, je podnikatel obecně povinen hradit škodu z provozní činnosti (§ 2924 ObčZ), čímž pro něj vzniká vyšší pojistné riziko, respektive pojistné riziko dalšího typu kromě běžné odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu/újmu velmi často obsahuje výluku pro případ odpovědnosti související s motorovým vozidlem; pokud z něj má být toto riziko kryto, je nutno s pojišťovnou dohodnout zrušení této výluky.
Kromě povinně sjednávaného POV je obsahem doporučení pro scénář 2 sjednat jako druhý pojistný produkt havarijní pojištění, které již není povinné. Smrt nebo zranění cestujících v AutV je kryto v rámci POV provozovatele AutV. Cestující však navíc mohou být pojištěni životním pojištěním (nemusejí je ale mít všichni). Mají-li je cestující sjednáno, kryje jejich úmrtí při dopravní nehodě AutV jako obnosové pojištění nebo obnosové pojištění vyplácející dohodnutý kapitál (kapitálové životní pojištění) nebo prodejní cenu podílových listů (investiční životní pojištění) či obdobně podle pojistných podmínek. Obdobně také někteří cestující v AutV mohou mít úrazové pojištění.
Škoda způsobená při provozu vozidla může v reálu zahrnovat i škodu, již by v obecnějších situacích kryla odpovědnost za škodu na převzaté věci (§ 2944 ObčZ; například poškození zásilky přepravované AutV – dodávkou) nebo škodu na odložené věci (§ 2945 ObčZ; například poškození odloženého oděvu klienta v zavazadlovém prostoru AutV – autobusu).
Samostatným pojištěním je samostatně uvedené pojištění právní ochrany, které kryje náklady na uplatnění práv pojistníka.
3. Scénáře 3: Flotilové služby nebo sdílení AutV poskytované uživatelům, kteří jsou nájemci, ze strany pronajímatelů – podnikatelů (tzv. Fleet Services a Car Sharing)
Základem pojištění v tomto scénáři je také POV sjednávané v rámci státem stanovené právní povinnosti tou osobou, která bude provozovatelem. Provozovatel u flotily nemusí být nutně vlastníkem, ovšem může jím být. Konkrétní uživatel může být zaměstnancem provozovatele – zaměstnavatele, organizační složkou státu – vlastníka či nájemce od pronajímatele v rámci leasingové smlouvy. Ve všech těchto případech se vlastnictví odlišuje od faktické dispozice nad věcí v době jízdy vozidlem.
AutV v tomto scénáři může rovněž způsobit škodu na vlastním majetku poskytovatele služeb, která je běžně kryta pojištěním majetku, tzv. havarijním pojištěním, které lze v tomto scénáři doporučit.
Poskytovatelem služeb u Fleet Services a Car Sharing je podnikatel, tzv. lessor, tedy pronajímatel vozidla (nebo též poskytovatel leasingu), jenž vlastní AutV, financuje jeho základní údržbu a zajišťuje jeho provoz podle zvoleného ekonomického modelu. Lessor, tedy obecněji pronajímatel, zároveň provozuje AutV pro cizí dopravní potřebu nájemce/jiné třetí osoby. Praktická povinnost existuje u pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro pojištění škody na cizím majetku.
Fleet Services zahrnuje v jiném názvu poskytování správy flotily vozidel nebo správy vozového parku, tzv. Fleet Management, jejž zmiňují jako sdílení vozidel například R. Nair a E. Miller-Hooks. Příbuzným, mírně odlišným typem služby je Car Sharing, tedy sdílení vozidla, v rámci něhož musí být smluvně zakotveno dělení odpovědnosti za potenciální škody/újmy, k nimž dojde během doby užívání vozidla uživatelem. Je otázkou, zda by striktní úprava tohoto typu služeb nevedla ke společensky nežádoucímu omezení kontraktační svobody.
Flotilové služby často dle smluvní definice zahrnují opravárenské služby, zajištění úklidových služeb, péči o palubní jednotky a další technologie pro mýtné, platbu časového poplatku za užívání dálniční sítě, výměnu pneumatik a provozních kapalin, užívání palivových karet, zajišťování elektronické knihy jízd, účetní a daňový management vozidla či zajištění náhradního vozidla pro případ havárie. Ekonomicky jsou flotilové služby odůvodňovány optimalizací nákladů, které lépe vynakládá specializovaný subjekt, jenž efektivněji a rychleji zvládá rutinní úkoly představující u konkrétní fyzické nebo právnické osoby, jež je vlastníkem či provozovatelem, výrazně větší zátěž a transakční náklady. Obvyklou součástí pojištění vozidla je doporučení pojištění asistenční služby.
Scénář 3 zahrnuje POV, které je stanoveno jako povinné pro provozovatele motorových vozidel; dobrovolně se doporučuje dále sjednat havarijní pojištění, životní pojištění uživatele (uživatelů), úrazové pojištění uživatele (uživatelů), pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu/újmu a pojištění právní ochrany. Specifikem scénáře 3 je, že je kvůli rozdílným povahám smluvního základu flotily nebo sdíleného AutV vhodné předem jednoznačně smluvně sjednat, kdo a v jakém rozsahu vozidlo a nároky s ním související pojistí. Je prakticky důležité též předem dohodnout, jakým způsobem se ostatní zainteresované osoby budou na nákladech pojistného podílet.
4. Scénář 4: Provoz vozidla v rámci expozice muzea
Muzeum v tomto scénáři AutV vlastní, ale nepotřebuje je de facto provozovat, protože z jeho pohledu je AutV obvykle pouze exponátem. Muzeum může být buď podnikatelem, nebo tzv. podnikatelem podle formy, tedy neziskovou organizací. Vozidlo, jež se nachází pouze v expozici, může přesto způsobit škodu, případně může být způsobena škoda na něm. Toto vozidlo navíc někdy může být zapůjčeno jinému muzeu a za tím účelem může být přepravováno.
Nedochází tedy k provozu vozidla na pozemní komunikaci, nicméně vozidlo může být například v rámci expozice nastartováno, mohou na něm být ilustrovány jeho vlastnosti a může být provozováno v prostoru, který je buď zastavěným prostorem (při vnitřní expozici), nebo účelovou komunikací. A podle Nejvyššího soudu SSR platí, že „(u)ž samo uvedenie motoru do chodu patrí k prevádzke motorového vozidla bez ohladu na to, či sa vozidlo uvedie do pohybu a či nie, či sa to stalo na ceste, prípadne na inom priestranstve verejnosti prístupnom alebo ešte v garáže.“ Účelová komunikace je navíc obecně taktéž pozemní komunikací. Proto lze doporučit za každých okolností zvážit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou stojícím vozidlem v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu podnikatelské činnosti.
Jelikož škody způsobené i pasivní existencí vozidla jsou velmi často ve výlukách z tzv. „podnikatelského pojištění odpovědnosti“, je nutno pojištění koncipovat tak, aby v daném podnikatelském pojištění bylo plnění za tyto škody zahrnuto.
Ve chvíli, kdy vozidlo není pouze pasivním exponátem a je v rámci expozice reálně provozováno, je zcela namístě mít jej pojištěno pojištěním odpovědnosti z provozu motorových vozidel.
Pojištění ve scénáři 4 zahrnuje – stejně jako u předcházejících scénářů – POV, které je právní povinností pro autonomní vozidla stejně jako pro vozidla s řidičem, k němu dobrovolně havarijní pojištění nebo jiné „muzeální pojištění“ proti poškození AutV návštěvníky či poskytovateli služeb muzea, jakož i pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu či újmu a pojištění právní ochrany.