(usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2022, sp. zn. 29 Cdo 1678/2020)

Nejvyšší soud posuzoval předpoklady převodu směnky na řad, zejména předání směnky nabyvateli.

V posuzované věci se jednalo o spor, zda došlo k platnému převodu směnky rubopisem v době, kdy je směnka uložena u soudu․ Převodu sporné směnky v budově soudu přitom byla přítomna kromě žalobkyně (převodce) také osoba oprávněná jednat za nabyvatelku. Podle Nejvyššího soudu nemůže závěr o předání směnky nabyvatelce zmařit jen to, že nedošlo k fyzickému předání směnky „z ruky do ruky“, navíc v situaci, kdy na jedné straně žalobkyně (převodce) umístí na spornou směnku rubopis a zřetelně projeví vůli již nadále nebýt jejím majitelem a na druhé straně nabyvatelka (osoba oprávněná za ni jednat) se dostaví k indosaci směnky společně se žalobkyní, přičemž jediným (navíc zřetelně projeveným) důvodem přítomnosti této osoby u prováděné indosace je to, aby se nabyvatelka stala novým vlastníkem předmětné směnky. Přímé fyzické (dle pojetí soudů nižších stupňů téměř „rituální“) předání směnečné listiny nabyvateli nejenže není (v situaci, kdy je směnka uložena u soudu) předpokladem pro to, aby nabyvatel mohl tuto listinu fakticky ovládat, ale nemá z hlediska účelu sledovaného v ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. formulovaným požadavkem na předání (tradici) převáděného cenného papíru ani žádný smysl.

Podle názoru Nejvyšší soudu se z jednoznačné dikce ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. podává, že vlastnické právo k cennému papiru na řad se (stejně jako podle dřívější právní úpravy) převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. Smlouva představuje právní důvod (titul) pro nabytí vlastnictví, rubopis a předání pak právní způsob (modus) nabytí vlastnického práva. Ani nový občanský zákoník přitom nevyžaduje, aby smlouva o převodu cenného papíru na řad byla uzavřena v písemné formě.

Úprava obsažená v ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. je kogentní a nelze se od ní (s účinky vůči třetím osobám) odchýlit, nepřipouští-li tak zákon (srov. § 978 o. z.). Jelikož ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. určuje, že vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání, přičemž žádnou výjimku – na rozdíl od předchozí úpravy obsažené v ustanovení § 17 odst. 1 zákona o cenných papírech – nepřipouští, není již po 1. lednu 2014 možné upravit otázku převodu cenného papíru odchylně.

Směnku tedy lze převádět rubopisem i v době, kdy je uložena u soudu. Tradice věci nemusí být vždy uskutečněna pouze fyzickým předáním a převzetím věci; právní panství nad věcí může nabyvatel věci získat i jiným způsobem, který (v souladu s vůlí smluvních stran směřující k převodu věci) nabyvateli umožní věc fakticky ovládat a mít možnost projevit vůli nakládat s věcí jako s vlastní.