Překrýváním školských obvodů rozumíme situace, kdy některá místa v obci spadají do obvodu více než jedné základní školy. V praxi může jít o více různých případů – od varianty, kdy je školský obvod každé ze základních škol tvořen celým územím obce, přes variantu, kdy většina škol v obci má jeden velký obvod společný, přičemž ale některá ze škol má obvod svůj, až po variantu, kdy se budou z části protínat jen části některých obvodů (např. jedna adresa bude spadat do školského obvodu dvou či více různých škol). Myslitelné jsou samozřejmě i různé kombinace zmíněných variant. Na základě příkladů z praxe se budeme zabývat zejm. prvními dvěma zmíněnými variantami. Pokud jde o způsoby stanovení překrývajících se obvodů v praxi, uplatňuje se více způsobů – např. „vymezení jednoho obvodu pro více škol“ nebo „vymezení samostatných obvodů pro jednotlivé školy, ale s rozsahem na celé území města“.
V praxi některých měst sice dojde k přijetí obecně závazné vyhlášky a formálnímu vymezení školských obvodů, ale současně se obvody překrývají, tj. některé adresy nebo ulice jsou současně v obvodech více škol než jedné.
Argumentem obcí pro takový způsob „kreslení“ školských obvodů může být mj. to, že ponechají žákům a jejich rodičům větší prostor pro výběr školy. Jednalo by se však o argument zcela lichý. Výběr školy ani při řádném stanovení školských obvodů budoucím žákům nikdo neupírá. Existence školských obvodů znamená pouze právo přednostního přijetí dítěte do spádové školy; nijak ale neomezuje prostor pro vlastní vůli rodičů zvolit dítěti jinou, nespádovou školu (včetně škol alternativních). Zkrátka tento způsob vymezení obvodů vytvoří v konečném důsledku daleko větší nespravedlnosti než řádné rozvržení.
Příkladem, kdy je tento postup dotažen do absurdity, je Statutární město Prostějov, které obvody upravuje tak, že celé město je rozděleno na dva obvody: první z nich tvoří ulice Sídliště Svobody, pro nějž je spádová Základní a mateřská škola Jana Železného Prostějov; všechny ostatní ulice města pak tvoří druhý obvod, pro nějž je spádových osm základních škol, tj. všechny zbylé městem zřizované základní školy. V praxi tak město na svou zákonnou povinnost rezignovalo. Důvodová zpráva k obecně závazné vyhlášce pouze uvádí, že
„vzhledem ke snižujícímu se počtu žáků škol budou ve městě Prostějově dostačující dva spádové obvody“.
Zvolené nestandardní rozvržení obvodů je tedy v podstatě bez jakéhokoli racionálního vysvětlení. Zejména není zřejmé, proč samo sídliště Svobody tvoří jeden obvod a všechny ostatní ulice města obvod druhý. Nelze proto jinak, než toto rozhodnutí města považovat za zcela svévolné. O něco obsažnější je důvodová zpráva k obecně závazné vyhlášce, kterou se ve městě Prostějov stanoví školské obvody škol mateřských. Důvodem má být jednak inspirace jinými městy a jednak možnost volby pro zákonné zástupce. Proč je z tohoto velkého „superobvodu“ opět namátkově vyjmuto jedno sídliště (resp. jeho část), není nijak objasněno.
Pokud je (nesporným) účelem vymezování spádových obvodů snaha zajistit dětem možnost plnění povinné školní docházky na základní škole nejblíže jejich (faktickému) bydlišti, lze toto vymezení dlouhodobě prováděné Statutárním městem Prostějov považovat za zjevné obcházení tohoto účelu, resp. jde o tak příkrý rozpor s ním, že takový stav dle našeho názoru nelze považovat za souladný s § 178 odst. 2 písm. b) ŠkolZ. Pokud se navíc na dané ustanovení zaměříme pozorně, je v něm uvedeno:
„Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody spádové školy takto: je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou.“
Zákon tedy v případě, že obec zřizuje více základních škol, používá i množné číslo pro školské obvody.
Z jazykového výkladu § 178 odst. 2 písm. b) ŠkolZ je tedy možné přinejmenším dovodit, že pokud je v obci více než jedna základní škola zřizovaná obcí, musí obec vymezit více než jeden školský obvod. Toto základní východisko plyne již ze samotného použití množného čísla ve slovech „škol“ a „školské obvody“. V tomto ohledu lze pak za nezákonnou považovat např. obecně závaznou vyhlášku města Příbram, která pro všech sedm základních škol stanoví jako školský obvod území celého města Příbram. Vymezení školských obvodů v takovém případě zcela postrádá svůj smysl a jedná se o pouhé formální (zdánlivé) splnění zákonem kladeného požadavku.
Jazykový výklad nám však ale sám o sobě nemusí poskytnout odpověď na otázku, zda má platit, že na jednu školu připadá právě jeden obvod. Na tomto místě je proto nutné přistoupit k teleologickému výkladu příslušné normy a hledat smysl a účel daného ustanovení.⛘
V každém případě je nutné kategoricky odmítnout možnost, že již pouhé formalní vymezení dvou obvodů na poměrně velké množství škol naplní zákonnou povinnost města. Takový přístup by byl extrémně formalistický a nedostál by základním zásadám interpretace práva v demokratickém právním státě. Využívání či zneužívání takto přepjatě formalistického výkladu práva jeho adresátem může vést k obcházení zákona (jednání in fraudem legis), které je samo o sobě nutné považovat za rozporné se zákonem. Jak uvádí např. Aleš Gerloch, jednání in fraudem legis
„je chování, kdy se obchází účel zákona (jeho duch a smysl) tak, aby se záměrně dosáhlo výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího. Takovéto chování může spočívat zejména ve využití mezery v právu (de lege lata) či určité nejasnosti v zákoně.“
Případné jsou i závěry vyslovené Ústavním soudem, kde je obcházení zákona popsáno jako spočívající ve
„vyloučení závazného pravidla záměrným použitím prostředku, který sám o sobě není zákonem zakázaný, v důsledku čehož se uvedený stav stane z hlediska pozitivního práva nenapadnutelným“.
Dále je možné poukázat i na nález ÚS, kde bylo shledáno obcházení zákona v obecně závazné vyhlášce.
Ve světle citovaných východisek se nám rozebíraná praxe některých obcí nutně jeví právě jako obcházení zákona. Máme za to, že jazykovým a teleologickým výkladem musíme dojít k závěru, že nezákonný je nejen stav, kdy obec vytvoří pouze jeden obvod, ač zřizuje více základních škol, ale i popsaný stav ve městě Prostějov, příp. v jiných obcích, které obcházejí zákon stejným způsobem. Přitom je třeba uvést, že v případě města Prostějov je prakticky celé město jedním jediným obvodem, z čehož je pouze v případě jedné konkrétní školy a ulice učiněna výjimka.