112/1975 Sb. znění účinné od 1. 1. 1976 do 31. 12. 1988
112
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 16. října 1975,
kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování
průměrného výdělku
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 275 odst. 3 zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1975 Sb. ) po projednání s federálním ministerstvem financí a Ústřední radou odborů;
§ 1 Hrubý výdělek (1) Do hrubého výdělku se kromě druhů mezd uvedených v § 31 odst. 2 a 5 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb. , kterým se provádí zákoník práce (dále jen "nařízení vlády"), nezahrnují tyto příjmy pracovníky:
a) náhrady mzdy poskytované pracovníkům podle pracovněprávních předpisů,
b) dávky nemocenského pojištění nebo jiná obdobná plnění, včetně mateřského příspěvku,
c) odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, zahrnují se však odměna za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci,
d) náhrada za ztrátu na výdělku, popřípadě na důchodu, náhrada za bolest, za ztížení společenského uplatnění a za věcnou škodu, poskytované pracovníku při pracovních úrazech a nemocech z povolání,
e) mzdové vyrovnání a odstupné poskytované pracovníkům uvolněným a převedeným při provádění racionalizačních a organizačních opatření a při uvolňování a převádění pracovníků v hornictví,
f) příspěvky a náhrady, které se poskytují pracovníkům získaným náborem, s výjimkou příspěvku na zapracování,
g) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
h) náhrady poskytované pracovníkům za používání vlastních osobních vozidel při vnějších výkonech,
ch) náhrady poskytované pracovníkům za používání služebního osobního automobilu při vnějších výkonech,
i) věrnostní přídavek horníků a jeho náhrada,
j) náhrady za používání vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,
k) studijní příspěvek,
l) finanční náhrada za neodebrané naturální požitky,
m) odměny při významných pracovních a životních výročích․
(2) Do druhého výdělku nevidomých pracovníků se nezahrnují příjmy uvedené v odstavci 1 a druhy mezd uvedené v § 31 odst. 2 písm. a) až d) a odst. 5 nařízení vlády.
(3) Odměnami členů záchranných sborů uvedených v § 31 odst. 3 písm. b) nařízení vlády se rozumějí jen odměny za činnost při záchranném zásahu.
§ 2 Odpracované dny (1) Pro posouzení, zda se prodlužuje rozhodné období a pro posouzení, zda se použije pravděpodobného výdělku, považuje se za odpracovaný den, v němž pracovník
a) konal práci podle rozvrhu směn,
b) vybíral si náhradní volno,
c) měl neomluvenou nepřítomnost v práci.
Přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezapočítávají.
(2) Průměrný výdělek u pracovníka, který má pracovní dobu rozvrženu nerovnoměrně na jednotlivé týdny nebo který ji má rozvrženu na méně než pět dnů v týdnu, se zjišťuje po odpracování 70 dnů; do té doby se místo průměrného výdělku používá pravděpodobného výdělku.
Způsob zjištění průměrného výdělku
§ 3 Průměrný výdělek se zjišťuje podle způsobu evidence pracovní doby a stavu výpočetní techniky v organizaci jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní výdělek, pokud dále není stanoveno jinak.
§ 4 Průměrný hodinový (denní) výdělek pracovníka včetně mzdy za práci přesčas se zjišťuje
a) u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou tak, že se hrubý výdělek dělí počtem pracovních hodin (dnů) připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na rozhodné období; tento počet se snižuje o hodiny (dny) omluvené nepřítomností v práci a zameškané pro vazbu.
b) u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou tak, že se k poměrné části měsíční základní mzdy připadající na jednu hodinu (den) připočte průměr ostatních složek mzdy zjištěný podle ustanovení písm. a); při zjišťování poměrné části měsíční základní mzdy se vychází z měsíční základní mzdy ve výši, který by pracovníku příslušela v měsíci, v němž se mu poskytuje náhrada mzdy, kdyby po celý měsíc pracoval. Zameškal-li pracovník v rozhodném období neomluveně práci, postupuje se jako u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou [písm. a)].
c) neumožňuje-li stav evidence pracovní doby zjištění průměrného hodinového výdělku včetně mzdy za práci přesčas podle ustanovení předchozích odstavců, může se hodinový průměrný výdělek zjistit tak, že se denní výdělek včetně mzdy za práci přesčas (průměr ostatních složek mzdy) dělí průměrným počtem pracovních hodin připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby pracovníka na jeden pracovní den.
§ 5 Při výpočtu náhrady mzdy při překážce v práci kratší než jedna směna se u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou zjišťuje průměrný hodinový výdělek bez mzdy za práci přesčas. Přitom se postupuje tak, že se hrubý výdělek sníží o mzdu za práci přesčas včetně příplatku za ni a dělí počtem pracovních hodin připadajících podle rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby na rozhodné období sníženým o hodiny omluvené nepřítomnosti v práci a zameškané pro vazbu. Nelze-li výkony dosažené v době práce přesčas zjistit odděleně od výkonů dosažených ve stanovené pracovní době, zjišťuje se průměrný hodinový výdělek bez mzdy za práci přesčas tak, že se hrubý výdělek snížený o příplatek za práci přesčas dělí počtem hodin odpracovaných v rozhodném období zvýšeným o hodiny neomluvené nepřítomnosti v práci.
§ 6 (1) Jestliže pracovníku byla v rozhodném období zúčtována k výplatě roční prémie nebo roční odměna (jejich část), pokud se zahrnuje do hrubého výdělku a náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována k výplatě, zjistí se její průměr (průměr její části) odděleně tak, že se dělí počtem hodin (dnů) odpracovaných v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích ustanovení; přitom se u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou hrubý výdělek sníží o tyto roční prémie nebo roční odměny (jejich části), u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se o tyto roční prémie nebo roční odměny (jejich části) sníží ostatní složky mzdy uvedené v § 5 písm. b).
(2) Jestliže rozhodném období prodlouženém podle § 32 odst. 3 nařízení vlády byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny (jejich části), postupuje se obdobně podle odstavce 1 s tím rozdílem, že se obě roční prémie nebo roční odměny (jejich části) sečtou a dělí počtem odpracovaných hodin (dnů) v kalendářních letech, za která náležejí.
§ 7 Počet pracovních hodin (dnů), kterými se dělí podle předcházejících ustanovení hrubý výdělek, popřípadě ostatní složky mzdy uvedené v § 4 písm. b), popřípadě roční prémie nebo roční odměna uvedené v § 6, se nesnižuje o hodiny (dny)
a) náhrada volna,
b) neomluvené nepřítomnosti v práci,
c) svátků, kdy pracovník nepracuje proto, že je svátek, jestliže se mu za něj měsíční mzda nekrátí.
§ 8 (1) Průměrný měsíční výdělek pro účely náhrady škody se zjišťuje u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou vynásobením průměrného hodinového (denního) výdělku včetně případné mzdy za práci přesčas a příplatku za ni průměrným počtem pracovních hodin (dní) připadajících na jeden měsíc z celkového počtu pracovních hodin (dnů) v roce. U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se k měsíční základní mzdě připočítá průměr ostatních složek mzdy připadajících na jeden měsíc a určený podle předchozí věty.
(2) Průměrný měsíční čistý výdělek se zjišťuje z hrubého průměrného měsíčního výdělku odečtením daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v měsíci, v němž vznikl nárok na náhradu.
§ 9 Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou pracovníků v dopravě a spojích, kteří čerpají dovolenou v kalendářních dnech, se průměrný výdělek připadající na jeden kalendářní den zjišťuje z počtu kalendářních dnů v rozhodném období, sníženého o dny omluvené nepřítomnosti v práci a o dny zameškané vazbou. Dny, které se takto odpočítávají, se uvádějí v kalendářních dnech bez ohledu na to, za kolik dnů byla poskytnuta náhrada mzdy. přitom se postupuje obdobně, jak je uvedeno v § 7.
§ 10 Rozhodné období Stejné jako při vzniku pracovního poměru se posuzuje rozhodné období, došlo-li u pracovníka
a) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak nebo
b) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření nebo při návratu z ní po skončení tohoto trestu anebo
c) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu zákazu činnosti nebo při návratu z ní po skončení tohoto trestu.
§ 11 (1) Za trvalou změnu základní mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku považuje změna základní mzdy
a) v rámci stanoveného rozpětí příslušného mzdového tarifu,
b) při změně tarifní třídy (funkce) a u dělníků při změně osobní (kvalifikační) třídy,
c) v souvislosti se změnou tarifní stupnice s výjimkou případů, kdy ke změně dochází v souvislosti s přechodem na jinou pracovní dobu,
d) při změně procenta podílu z docílené tržby u pracovníků odměňovaných podílovou mzdou, dojde-li k ní pro změnu osobní (kvalifikační) třídy pracovníka nebo pro změnu třídy jím vykonávané práce.
(2) Za trvalou změnu základní mzdy se považuje též
a) přiznání, změna a odnětí osobního platu,
b) změna základní mzdy v případech uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), c) a e) zákoníku práce.
(3) Jako při trvalé změně základní mzdy se postupuje při změně sjednané délky týdenní pracovní doby s tím, že výše ostatních složek mzdy zúčtovaných v rozhodném období se upraví podle poměru délky nové a dřívější pracovní doby; toto ustanovení neplatí při změnách délky týdenní pracovní doby podle bodu 1 vyhlášky č. 63/1968 Sb.
(4) Za trvalou změnu základní mzdy se nepovažuje
a) je-li pracovník odměňován dočasně průměrným výdělkem,
b) převedení pracovníka na jinou práci, je-li mu k nové mzdě poskytován doplatek do průměrného výdělku,
c) přechod z úkolové mzdy na časovou a naopak a
d) změna třídy vykonávané práce u dělníků.
§ 12 Průměrný výdělek učňů Při zjišťování průměrného výdělku u učňů platí úprava pro pracovníky v pracovním poměru s těmito odchylkami:
a) průměrný výdělek učňů v přípravném období se stanoví ve výši poměrné části měsíční odměny přiznané učni, která se posuzuje jako základní mzda;
b) dnem přechodu učně z přípravného období do období odborného rozvoje počíná nové rozhodné období jako při vzniku pracovního poměru,
c) změna procentní sazby výdělku, případně změna měsíční odměny v rámci rozpětí stanovená učni při práci v časové mzdě nebo úkolové mzdě v období odborného rozvoje, se neposuzuje jako trvalá změna základní mzdy;
d) při zjišťování průměrného výdělku v období odborného rozvoje se nepřihlíží k počtu dnů, v nichž se učeň v rozhodném období účastnil vyučování.
§ 13 Dohody o pracovní činnosti Průměrný výdělek pracovníků činných podle dohody o pracovní činnosti se pro účely náhrady škody a v ostatních případech sjednaných v dohodě zjišťuje obdobně jako průměrný výdělek u pracovníků v pracovním poměru; je-li pracovní činnost vykonávána nepravidelně, vychází se při výpočtu průměrného výdělku z počtu kalendářních dnů v rozhodném období.
§ 14 Zrušují se
a) výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1972 čj. F V/1-9999/72-9211 (1858), kterým se stanoví odchylný způsob výpočtu průměrného výdělku pro pracovníky organizací, v nichž se uplatňuje racionalizace mzdových soustav (reg. v částce 1/1973 Sb. ),
b) výklad ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a České správy nemocenského pojištění o výpočtu průměrného výdělku u školských pracovníků /Věstník MŠK, sešit 8 z 20. srpna 1970, ročník 197é, čj. 19 384 70-V/4/,
c) odchylky při výpočtu průměrného výdělku u některých pracovníků v oboru školství a zdravotnictví čj. F V/1-1751/71-9223 z 31. 12. 1971 (reg. v částce 7/1972 Sb. ).
§ 15 Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Náměstek ministra:
Ing. Tomášek v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
