157/1975 Sb. znění účinné od 1. 1. 1976 do 31. 12. 1980
157
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 9. prosince 1975
o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 43 odst. 1 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě se Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem financí, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky, Státní bankou československou a Ústřední radou odborů:
§ 1 Rozsah platnosti (1) Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace, jejich nadřízené orgány a na orgány státní správy, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Na společenské organizace s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení se nevztahují ustanovení části druhé, vztahují se však na ně její ustanovení týkající se úkolů orgánů nadřízených těmto podnikům a zařízením. Ustanovení části třetí až šesté se na společenské organizace vztahují, jen pokud jde o pracovníky v pracovněprávních vztazích.
(3) Na družstevní organizace výrobního družstevnictví a jejich nadřízené orgány se tato vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí příslušné orgány svazů družstev se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky (dále jen "příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky") a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.
(4) Na zemědělské družstevní organizace se ustanovení části druhé vztahují v rozsahu, který určí federální ministerstvo zemědělství a výživy se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí. Ustanovení části třetí až šesté se na ně vztahují, jen pokud jde o pracovníky v pracovněprávních vztazích.
(5) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hospodářskou organizaci státní hospodářská organizace, podnik zahraničního obchodu, družstvo a družstevní podnik, podnik a hospodářské zařízení společenské organizace a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní hospodářská organizace;
b) rozpočtovou organizací státní rozpočtová organizace, vyšší družstevní organizace (svaz družstev, Ústřední rada družstev), společenská organizace s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení a jiná organizace, pokud hospodaří podle rozpočtu;
c) příspěvkovou organizací organizace, která hospodaří podle rozpočtu zapojeného finančním vztahem (příspěvkem nebo odvodem) na státní nebo jiný rozpočet;
d) nadřízeným orgánem orgán, který řídí přímo nebo prostřednictvím dalšího orgánu organizaci v oboru své působnosti;
e) ústředním orgánem ústřední orgán státní správy, krajský národní výbor. Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, Ústřední rada družstev, svaz družstev, ústřední orgán společenské organizace, ústřední výbor Národní fronty a jiný orgán (organizace), který plní úkoly ústředního orgánu.
ČÁST PRVNÍ MZDOVÉ PROSTŘEDKY (§ 2-3)
§ 2 (1) Mzdové prostředky jsou veškeré prostředky organizace, kterých se používá k odměňování činnosti konaných v pracovněprávních a obdobných vztazích, popřípadě k náhradním plněním. Zahrnují prostředky organizace, z nichž se uhrazují
1. mzdy a náhrady mzdy poskytované osobám v pracovním poměru a obdobná plnění poskytovaná osobám ve služebním nebo členském poměru (dále jen "mzdy a náhrady mzdy"), k nimž náleží a) základní mzdy (časové mzdy včetně osobních platů, úkolové mzdy, podílové mzdy, smíšené mzdy) a osobní ohodnocení, b) příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění, c) náhrady mzdy, d) naturální požitky, které se poskytují jako součást mzdy, v jejich peněžité hodnotě určené zvláštními předpisy, e) prémie a odměny, f) podíly na hospodářských výsledcích, g) obdobná plnění poskytovaná osobám ve služebním nebo členském poměru;
2. odměny, jejich náhrady a obdobná plnění poskytované osobám v jiných vztazích k organizaci než v pracovním, učebním, služebním nebo členském poměru, k nimž náleží a) odměny za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, b) odměny za práce (činnosti) poskytované podle zvláštních předpisů (např. odměny náčelník štábů civilní obrany, odměny obyvatelům ústavů sociální péče za pracovní činnost při provozu ústavu apod.), c) odměny a náhrady za výkon veřejných funkcí (činností), d) odměny za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tematických úkolů apod․, e) odměny podle předpisů o autorském právu, f) zvláštní odměny při rozvoji iniciativy pracujících (např. peněžité odměny poskytované v souvislosti s udělením čestného titulu, pokud nejde o pracovníky organizace, peněžité odměny poskytované nejlepším kolektivům a jednotlivcům v soutěžích národních výborů apod.). g) odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů, h) vyrovnání pracovních příjmů podle zvláštních předpisů;
3. částky, které organizace refunduje jiné organizaci k úhradě plnění uvedených v č. 1 a 2;
4. částky odpovídající základním mzdám [č. 1 písm. a)] v případech, kdy učni, mladiství v období přípravy pro práci a osoby, které nejsou k organizaci v pracovněprávním vztahu (např. žáci a studenti, příslušníci vojenských útvarů, osoby z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací apod.), konají pro organizaci na jejím pracovišti práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané učni v období odborného rozvoje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy [č. 1 písm. b) až f)].
(2) Do mzdových prostředků nemusí organizace zahrnovat plnění uvedená v odstavci 1 č. 1 a 2, jestliže ji plnění budou refundována ze mzdových prostředků jiné organizace; zahrne-li však organizace tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.
(3) Do mzdových prostředků nezahrnuje rozpočtová a příspěvková organizace prostředky, z nichž uhrazuje mzdovou hodnotu práce konané osobami, které k ní nejsou v pracovněprávním vztahu.
(4) Pokud jsou plnění uvedená v odstavci 1 č. 1 a 2 poskytována osobám podle československých předpisů, avšak v jiné než československé měně, uhrazují se ze mzdových prostředků částky stanovené v československé měně podle těchto předpisů; jsou-li plnění poskytována podle jiných předpisů nebo podle dohod, uhrazují se ze mzdových prostředků částky stanovené v československé měně, a nejsou-li tak stanoveny, částky přepočtené na československou měnu.
§ 3 (1) Součást nákladů organizace (v hospodářské organizaci "mzdových a ostatních osobních nákladů" jsou prostředky ( § 2), z nichž se uhrazují
a) základní mzda, osobní ohodnocení, příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění, náhrady mzdy, naturální požitky, prémie a odměny s výjimkou těch, které se uhrazují z fondu odměn (odstavec 2), a mzdová hodnota práce odpovídající uvedeným mzdám a náhradám mzdy, pokud je organizaci nerefunduje ze svých prostředků jiná organizace (dále jen "mzdové náklady");
b) odměny, jejich náhrady a obdobná plnění ( § 2 odst. 1 č. 2), pokud je organizaci nerefunduje ze svých mzdových prostředků jiná organizace, a částku které organizace refunduje jiné organizaci podle § 2 odst. 1 č. 3 (dále jen "ostatní osobní náklady").
(2) Z prostředků fondu odměn ( § 10 až 13), které jsou součástí mzdových prostředků hospodářské organizace, se uhrazují
a) podíly na hospodářských výsledcích,
b) prémie a odměny poskytované vedoucím hospodářským pracovníkům, jejichž okruh určí nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí,
c) mimořádné odměny [ § 26 odst. 1 písm. b)],
d) peněžité odměny za výsledky dosažené při rozvoji iniciativy pracujících [ § 26 odst. 1 písm. c)],
e) odměny při významných pracovních a životních výročích,
f) jiné druhy prémií a odměn, pokud to stanoví zvláštní předpisy nebo o tom rozhodne organizace,
g) mzdová hodnota práce učňů v období odborného rozvoje, která odpovídá podílům na hospodářských výsledcích a prémiím a odměnám uvedeným v písmenech c), d) a f).
Č Á S T D R U H Á USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ (§ 4-17)
§ 4 (1) Soulad mezi objemem mzdových prostředků a výsledky činnosti organizace se zajišťuje především závaznými limity mzdových prostředků (dále jen "závazný limit"). K usměrňování mzdových prostředků se současně využívá závislosti některých jejich složek na zdrojích vytvořených v souladu s předpisy o finanční, úvěrové a cenové politice.
(2) Nadřízené orgány a organizace vycházejí při usměrňování mzdového vývoje v oboru své působnosti z koncepcí (programů) mzdové politiky stanovených zpravidla na období pětiletého plánu a konkretizovaných na roční období. V koncepcích (programech) stanoví v rámci závazných limitů záměry ve využívání mzdových prostředků, zejména z hlediska ekonomicky a společensky účelné diferenciace mezd a vyšší účinnosti mzdových soustav, a stanoví způsob jejich zabezpečení.
(3) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých organizacích se využívá též kolektivních smluv, které v rozsahu stanoveném zákoníkem práce , touto vyhláškou a dalšími předpisy zabezpečují vývoj mezd v souladu se závaznými limity a upravují způsob použití mzdových prostředků.
(4) Závazné limity k zajištění cílů státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou stanoveny vládou; nejsou-li stanoveny vládou, stanoví je ústřední orgány na základě dohody s příslušnou plánovací komisí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. V rámci těchto limitů stanoví nadřízené orgány závazné limity pro organizace.
Závazné limity mzdových prostředků
§ 5 (1) Závaznými limity se vymezuje rozsah mzdových prostředků pro období celého roku; závaznými limity jsou
a) normativy určující podíl mzdových prostředků na výsledcích činnosti vyjádřených stanoveným ukazatelem nebo změnu tohoto podílu proti výchozímu stavu,
b) absolutní limity určující přímo výši mzdových prostředků.
(2) Nadřízené orgány stanoví pro hospodářské organizace
a) normativ mzdových prostředků a ostatních osobních nákladů ( § 8) a normativ fondu odměn ( § 10); jestliže s ohledem na podmínky hospodaření a zájmy společnosti nemohou stanovit normativ mzdových a ostatních osobních nákladů nebo normativ fondu odměn, stanoví místo normativu absolutní limit;
b) přepočítací koeficienty k normativu mzdových a ostatních osobních nákladů a k normativu fondu odměn; koeficienty k absolutnímu limitu mzdových a ostatních nákladů stanoví jen tehdy , hodnotí-li se dodržení limitu v průběhu plnění plánu v závislosti na výsledcích činnosti organizace podle stanoveného ukazatele;
c) podmiňující ukazatele k normativu fondu odměn a stupeň neplnění těchto ukazatelů, při němž zaniká nárok na část přídělu do fondu odměn podmíněnou plněním příslušného ukazatele ( § 10);
d) podmínky k absolutnímu limitu fondu odměn, podle nichž se upravuje (zvyšuje a snižuje) absolutní výše prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků činnosti organizace ( § 10).
(3) Nadřízené orgány stanoví pro rozpočtové a příspěvkové organizace absolutní limit mzdových prostředků. Pro vybrané příspěvkové organizace mohou stanovit v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem financí a pro příspěvkové organizace výzkumné a vývoje základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen "příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky")
a) absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů a absolutní limit fondu odměn místo absolutního limitu mzdových prostředků;
b) přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu mzdových prostředků nebo k absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů, hodnotí-li se dodržení limitu v průběhu plnění plánu v závislosti na výsledcích činnosti organizace podle stanoveného ukazatele;
c) podmínky k absolutnímu limitu fondu odměn, podle nichž se upravuje (zvyšuje a snižuje) absolutní výše prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků činnosti organizace.
(4) Formu stanovení závazného limitu (odstavec 1) včetně druhu a způsobu použití stanovených ukazatelů a koeficientu a včetně stanovených podmínek nelze v průběhu roku měnit.
(5) Na základě závazných limitů a stanovených podmínek vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd, které jsou součástí jejich hospodářského plánu.
§ 6 (1) Nadřízený orgán může při stanovení (rozpisu) závazných limitů vytvářet v plánu mezd rozpisovou rezervu. Rozsah rozpisové rezervy je určen rozdílem mezi výší mzdových prostředků, která vyplývá ze závazného limitu stanoveného nadřízeného orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti a ze závazných limitů, které nadřízený orgán sám stanoví pro tyto organizace. Organizace může vytvářet rozpisovou rezervu, jejíž rozsah je určen rozdílem mezi výší mzdových prostředků, která vyplývá ze závazného limitu, a výší mzdových prostředků rozepsaných na jednotlivá, zpravidla čtvrtletní období. Při vytváření rozpisových rezerv se vychází z plánovaných výsledků činnosti vyjádřených ukazateli, na jejichž základě byl stanoven závazný limit. Rozpisovou rezervu nemůže organizace vytvářet u fondu odměn. Jestliže se tvorba rozpisové rezervy v plánu mezd dotýká ostatních částí hospodářského plánu, promítne se též do těchto částí plánu.
(2) Rozpisové rezervy lze použít k dodatečnému rozpisu, nebo lze ji vázat. Nadřízený orgán může zároveň s vázáním rozpisové rezervy fondu odměn poskytnout organizaci dotaci do fondu odměn nebo povolit jí překročení normativu nebo absolutního limitu fondu odměn.
(3) Vázané rozpisové rezervy se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které byla vázána. Nadřízený orgán však může vázané rezervy mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků použít k dodatečnému rozpisu na organizaci, pro kterou rezervu vázal.
(4) Výši závazných limitů včetně výše příslušných ukazatelů, koeficientů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé složky a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit do posledního dne období, jehož se změna týká. Změny se promítnou, pokud se dotýkají ostatních části hospodářského plánu, též do těchto částí plánu. Změny plánu mezd organizace, s výjimkou změn prováděných ve druhém pololetí a vyplývajících z rozpisu rezervy organizace, vyžadují potvrzení nadřízeného orgánu.
(5) Při zvýšení plánovaných výsledků činnosti vyjádřených v ukazateli, na jehož základě byl stanoven normativ mzdových a ostatních osobních nákladů, může být změna plánovaného objemu těchto nákladů provedena jen v rozsahu vyplývajícím z normativu a přepočítacích koeficientů; při snížení plánovaných výsledků se změna provede v rozsahu vyplývajícím z normativu. Ustanovení předcházející věty neplatí pro změny provedené na základě dodatečného rozpisu rezerv.
(6) Nadřízené orgány a organizace vedou řádnou evidenci o tvorbě a použití rozpisových rezerv (odstavce 1 až 3) a o změnách hospodářských plánů (odstavce 4 a 5).
§ 7 (1) Roční objem mzdových prostředků odpovídající nebo absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutnímu limitu mzdových prostředků a snížený o rozpisovou rezervu rozdělí organizace v plánu med na mzdové náklady a na ostatní osobní náklady anebo na mzdy a na ostatní osobní náklady. Roční objem mzdových nákladů nebo mezd a roční objem ostatních osobních nákladů dále rozdělí nejméně na jednotlivá čtvrtletí s přihlédnutím k činitelům, které ovlivňují potřebu příslušné části mzdových prostředků v jednotlivých obdobích. Roční objem přídělů do fondu odměn odpovídající absolutnímu limitu rozdělí organizace v plánu mezd na jednotlivá čtvrtletí, popřípadě měsíce, jen je-li to nutné k výpočtu přídělů do fondu odměn v průběhu plnění plánu. Na stejná časová období rozdělí v plánu mezd též výsledky činnosti vyjádřené v ukazatelích, z nichž se vycházelo při stanovení závazných limitů nebo podle nichž se v průběhu plnění plánu hodnotí dodržení závazných limitů anebo vypočítávají příděly do fondu odměn.
(2) Podkladem pro hodnocení mzdového vývoje, kontrolu dodržování závazných limitů i výpočet přídělů do fondu odměn v průběhu plnění plánu je plán mezd organizace vypracovaný podle odstavce 1 a potvrzený nadřízeným orgánem. Plán mezd organizace, který není v souladu se závaznými limity a celkovými záměry státního plánu nebo jehož ukazatele nejsou správně rozděleny na jednotlivá období roku, nesmí být provoz potvrzen. Rozdělení plánu mezd koncernu na jednotlivá období roku nemusí být potvrzováno, netrvá-li na tom ústřední orgán se souhlasem příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.
(3) Potvrzený plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení závazných limitů rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamuje hospodářská a příspěvková organizace pobočce Státní banky československé nebo jinému peněžnímu ústavu, s nímž je ve spojení (dále jen "banka"). Stejným způsobem oznamuje plán mezd vyplývající z potvrzené změny ( § 6 odst. 4).
Normativy a absolutní limity mzdových a ostatních osobních nákladů a mzdových prostředků
§ 8 (1) Normativem mzdových a ostatních osobních nákladů se určuje podíl těchto nákladů na výkonech organizací; absolutním limitem se určuje výše mzdových a ostatních osobních nákladů.
(2) Při stanovení normativu mzdových a ostatních osobních nákladů se použije ukazatele výkonů, z něhož se vychází při stanovení normativu vládou. Jiného ukazatele, výjimečně též několika ukazatelů uplatňovaných u jedné organizace současně, lze použít jen tehdy, je-li takto lépe vyjádřena pracovní náročnost a společenská užitečnost výkonů.
(3) Absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů se stanoví v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zejména v případech, kdy spotřeba živé práce není přímo závislá na výkonech, nebo jestliže by závislost mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech mohla oslabovat společenský zájem na jiných výsledcích činnosti.
(4) Přepočítací koeficienty k normativu mzdových a ostatních osobních nákladů vyjadřují poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem mzdových nákladů při překročení plánovaných výkonů. Přepočítací koeficienty se stanoví nižší číselnou hodnotou než jedna tak, aby znevýhodňovaly přijímání a překračování málo progresivního plánu; za tím účelem se stanoví pásma překročení plánovaných výkonů s postupně klesajícími koeficienty. Při stanovení přepočítacího koeficientu pro první pásmo překročení plánovaných výkonů se vychází především z podílu mezd, závislých na výkonech, z celkového objemu mzdových nákladů. Při stanovení rozmezí pásem a přepočítacích koeficientů pro jednotlivá pásma se přihlíží zejména ke společenskému zájmu na překračování plánovaných výkonů, k činitelům, které umožňují překračovat plánované výkony bez zvýšení objemu mzdových nákladů, a k záměrům ve mzdové diferenciaci.
(5) Ukazatele výkonů, které jsou ovlivněny změnami v podílu věcných nákladů nebo v rozsahu nerealizovaných výkonů proti plánu, se očišťují od vlivu těchto změn pro účely hodnocení, zda organizace v průběhu plnění plánu dodržela normativ mzdových a ostatních osobních nákladů.
§ 9 (1) Hodnocení, zda organizace v průběhu plnění plánu dodržela normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů anebo absolutní limit mzdových prostředků, se provádí na základě použitelného objemu těchto nákladů nebo prostředků. Použitelný objem je přepočtený, popřípadě nepřepočtený plánovaný objem mzdových nákladů nebo mezd zvýšený o skutečný, nejvýše však plánovaný objem ostatních osobních nákladů a o stanovené připočitatelné částky.
(2) Organizace, které je stanoven normativ mzdových a ostatních osobních nákladů, přepočítává plánovaný objem mzdových nákladů v závislosti na plnění plánovaného objemu výkonů a na stanovených přepočítacích koeficientech. Organizace, které je stanoven absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků, přepočítává obdobně plánovaný objem mzdových nákladů nebo mezd, jen je-li tento způsob hodnocení stanoven podle § 14 současně s příslušným ukazatelem a přepočítacími koeficienty.
(3) Připočitatelnými částkami podle odstavce 1 jsou částky
a) vázané v rozpisové rezervě mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků organizace, a to v rozsahu schváleném nadřízeným orgánem,
b) vázané v rozpisové rezervě mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků nadřízených orgánů,
c) vázané podle směrnic federálního ministerstva práce a sociálních věcí ve fondu odměn k zajištění žádoucí diferenciace nadtarifních složek mezd zahrnovaných do nákladů,
d) mezd a náhrad mzdy, jiných odměn a jejich náhrad a obdobných plnění, které organizace poskytla v uplynulých obdobích roku ze svých mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků a které jí budou refundovány,
e) odměn za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tematických úkolů apod. poskytnutých v uplynulých obdobích roku, které převyšují celkový objem odměn poskytovaných ve stejném období předchozího roku.
(4) Normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních nákladů nebo absolutní limit mzdových prostředků je dodržen, jestliže částky zúčtované k výplatě za příslušné období nejsou vyšší než použitelný objem mzdových a ostatních osobních nákladů nebo motorových prostředků. Rozdíl mezi částkami zúčtovanými k výplatě a použitelným objemem mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků se považuje za úsporu nebo překročení normativu nebo absolutnímu limitu, u nichž se postupuje podle dalších ustanovení. Dodržení normativu nebo absolutního limitu se hodnotí nejméně čtvrtletně, a to vždy za období od počátku roku.
(5) Při hodnocení, zda je normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutní limit mzdových prostředků dodržen v oboru působnosti nadřízených orgánů ze všechny organizace, pro které je příslušný normativ nebo absolutní limit stanoven, se vychází ze srovnání součtu úspor a součtu překročení zjištěných za podřízené organizace i za činnost nadřízených orgánů (odstavec 4). Normativ nebo absolutní limit je dodržen, jestliže součást překročení není vyšší než součet úspor a všech rozpisových rezerv mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků orgánů a organizací, které nejsou vázány.
Normativ a absolutní limit fondu odměn
§ 10 (1) Normativem fondu odměn se určuje podíl prostředků ze zisku organizací, které mohou být přiděleny do fondu odměn; absolutním limitem fondu odměn se určuje výše těchto prostředků.
(2) K normativu fondu odměn stanoví nadřízený orgán organizaci nejméně dva podmiňující ukazatele, které charakterizují efektivnost hospodaření a rozhodující úkoly hospodářského plánu a jejichž splněním je podmíněna polovina možného přídělu do fondu odměn podle normativu, a dále stanoví stupeň neplnění ukazatelů, při němž zaniká nárok na část přídělu podmíněnou jejich plněním. Nadřízený orgán přitom vychází z okruhu podmiňujících ukazatelů a stupňů, které pro organizace ve svém oboru působnosti vymezí ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnou plánovací komisí, a pokud jde o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, Státní plánovací komisí a ministerstvy výstavby a techniky a práce a sociálních věcí republik.
(3) Organizace může přidělit do fondu odměn prostředky, jejichž objem vypočte na základě zisku a stanoveného normativu. Při překročení plánovaného zisku krátí objem prostředků, odpovídající překročení a stanovenému normativu, připočítacím koeficientem.
(4) Polovinu objemu prostředků vypočteného podle odstavce 3 rozdělí organizace na stejné části podle počtu stanovených podmiňujících ukazatelů. Při neplnění každého podmiňujícího ukazatele rovnoměrně krátí příslušnou část prostředků tak, aby při poklesu plnění ukazatele na stanovený stupeň nemohla být tato část prostředků přidělena do fondu odměn. Nadřízený orgán může uplatnit obdobný postup krácení také tehdy, když organizace nezajistí v hospodářském plánu číselnou hodnotu podmiňujících ukazatelů, která vyplývá z rozpisu provedeného nadřízeným orgánem.
(5) Absolutní limit fondu může organizaci stanovit nadřízený orgán v případech, kdy
a) organizace plánuje za období celého roku ztrátu,
b) hospodářský výsledek organizace se během roku ve velkém rozsahu mění,
c) podíl fondu odměn na zisku by převýšil 30 %, nebo
d) přímá (lineární) závislost výše fondu odměn na zisku neodpovídá charakteru činnosti organizace.
(6) Zároveň s absolutním limitem fondu odměn stanoví nadřízený orgán podmínky, podle nichž organizace upravuje (zvyšuje a snižuje) objem prostředků, které může přidělit do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků své činnosti. Podmínky stanoví tak, aby výsledky činnosti organizace byly vyjádřeny ukazatelem charakterizujícím především efektivnost hospodaření, byly uplatněny obdobně podle ustanovení odstavců 2 a 4 podmiňující ukazatele a bylo zvýhodněno přijetí vyššího úkolu v hospodářském plánu před překročením úkolu nižšího.
§ 11 (1) Organizace může zvýšit objem prostředků, které lze přidělit do fondu odměn podle normativu nebo absolutního limitu ( § 10 odst. 3, 4 a 6), o částky odpovídající
a) podílu stanovenému z cenového zvýhodnění technicky pokrokových výrobků a výrobků prvního stupně jakosti, ze zlepšení efektu zahraniční směny a z úrokových bonifikací poskytovaným bankou,
b) povolenému překročení normativu nebo absolutnímu limitu odměn ( § 6 odst. 2),
c) úspoře vykázané za celý rok proti normativu nebo absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů ( § 9 odst. 4); toto zvýšení může organizace provést jen se souhlasem nadřízeného orgánu, projektová a inženýrská organizace též se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, popřípadě příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky.
(2) Organizace doplňuje prostředky fondu odměn mimo stanovený normativ nebo stanovený absolutní limit
a) dotacemi poskytovanými z prostředků státního rozpočtu,
b) dotacemi poskytovanými v rámci rozpisové rezervy fondu odměn nadřízených orgánů ( § 6 odst. 2),
c) prostředky převedenými z fondu odměn jiné organizace ( § 12 odst. 1).
(3) Organizace krátí objem prostředků, které může přidělit do fondu odměn podle normativu nebo absolutního limitu ( § 10 odst. 3, 4 a 6), jakož i nad normativ nebo absolutní limit (odstavec 1), o částky odpovídající podílu stanovenému z cenového zvýhodnění technicky zastaralých výrobků třetího stupně jakosti a z úrokových sankcí uplatňovaných bankou, nejvýše však v rozsahu umožňujícím přidělit do fondu odměn 30 % částky zjištěné podle normativu nebo absolutního limitu ( § 10 odst. 3, 4 a 6).
(4) Podmínky a postup při zvyšování a krácení objemu prostředků podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 3, popřípadě též další případy doplňování a krácení fondu odměn podle odstavců 2 a 3 stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a ostatními zúčastněnými ústředními orgány.
§ 12 (1) Prostředků přidělených do fondu odměn podle § 11 odst. 1 písm. a) může organizace používat jen k odměňování pracovníků, kteří dosažené výsledky ovlivnili nebo za ně odpovídají; prostředky přidělené podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) může též převést do fondu odměn jiných organizací, které se zasloužily o dosažené výsledky.
(2) Organizace může poskytnout z fondu odměn prostředky odborovým radám na důležitých stavbách k výplatě odměn za výsledky dosažené při rozvoji iniciativy pracujících podle podmínek stanovených oborovou radou a generálním investorem v dohodě s ostatními organizacemi zúčastněnými na stavbě.
(3) Organizace může použít prostředků fondu odměn jen do výše jejich zůstatku, který není vázán.
(4) Zůstatek prostředků fondu odměn převádí organizace následujícího roku.
§ 13 (1) Fond odměn koncernového podniku se tvoří dotacemi z koncernového fondu odměn na základě předem stanovených podmínek. Podmínky stanoví koncern obdobně podle § 10 tak, aby plánované dotace do fondu odměn všech koncernových podniků nebyly nižší než polovina plánovaného přídělu do koncernového fondu odměn. V rámci podmínek může též stanovit postup obdobně podle § 11.
(2) Koncernový podnik postupuje při použití fondu odměn podle § 3 odst. 2 a nestanoví-li koncern jinak, též podle § 12.
§ 14 Odchylný způsob uplatnění závazných limitů (1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě se Státní plánovací komisí podrobněji vymezit způsob a další podmínky použití ukazatelů a přepočítacích koeficientů ( § 8), a stanovit jiný postup hodnocení, zda byl v průběhu plnění plánu dodržen normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutní limit mzdových prostředků ( § 9). Může též stanovit jiný způsob použití normativu nebo absolutního limitu odměn, než je uveden v § 10 a 11. Stejná opatření mohou provést se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí a příslušné plánovací komise
a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvy výstavby a techniky a práce sociálních věcí republik pro projektové a inženýrské organizace a pro organizace výzkumné a vývojové základny,
b) ministerstva práce a sociálních věcí republik pro organizace řízené ústředními orgány republik s výjimkou organizací uvedených v písmenu a),
c) ostatní ústřední orgány pro organizace v jejich oboru působnosti, a jde-li o ústřední orgány republik, též v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky; pro projektové a inženýrské organizace a pro organizace výzkumné a vývojové základny dále v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.
(2) Opatření podle odstavce 1 pro rozpočtové a příspěvkové organizace vyžadují též souhlasu příslušného ministerstva financí.
Opatření k nápravě nežádoucího vývoje mzdových prostředků
§ 15 (1) Zjistí-li organizace, že je ohroženo dodržení závazného limitu nebo výplata mezd v plné výši, přikročí neprodleně k odstranění příčin, popřípadě uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči odpovědným pracovníkům. v součinnosti s odborovými orgány informuje kolektiv pracovníků o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách, nutných nápravných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění. Nápravná opatření oznámí nadřízenému orgánu.
(2) Za účelem odstranění nedostatků ve vývoji mzdových prostředků provede organizace především racionalizační opatření ke zlepšení hospodářské činnosti a ke zvýšení produktivity práce, prověří správnost zařazení pracovních činností (funkcí do tarifních tříd a používání mzdových tarifů, příplatků, mzdových preferencí apod. a provede nezbytné změny v prémiových řádech, podmínkách pro poskytování odměn, výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování a další opatření. Zároveň určí postup pro případ, kdy by mohlo dojít k omezení výplaty mezd až na zaručenou úroveň ( § 37).
§ 16 (1) Zjistí-li nadřízený orgán, že v organizaci je ohroženo dodržení závazného limitu, uloží organizaci opatření k nápravě včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce, a to zejména nepovažuje-li opatření prováděná organizací podle § 15 za dostatečně účinná.
(2) Zjistí-li nadřízený orgán, že organizace překročila závazný limit, projedná s ní a v závažnějších případech též za součinnosti banky příčiny překročení a použije některých z těchto opatření:
a) uloží organizaci opatření k nápravě, pokud tak neučinil podle odstavce 1 nebo pokud již dříve uložená opatření nejsou dostatečně účinná, a oznámí je bance;
b) zavede měsíční kontrolu dodržování závazného limitu a uloží organizaci, aby oznámila bance rozpis plánu mezd na jednotlivé měsíce a měsíčně ji informovala o dodržení závazného limitu;
c) omezí na potřebnou dobu právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u banky; požádá banky, aby uvolňovala organizaci mzdové prostředky jen ve stanoveném rozsahu a uloží organizaci, aby prokazovala bance, že vybírané částky včetně částek převodů odloučeným organizačním složkám a jiným organizacím (refundace mzdových prostředků) a částek srážených ze mzdy nepřevyšují stanovený rozsah;
d) uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči vedoucímu organizace.
(3) Nadřízený orgán omezí právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u banky stanovením nepřekročitelného objemu prostředků použitelných na úhradu mezd a náhrad mzdy, jiných odměn a jejich náhrad a dalších plnění. Nepřekročitelný objem prostředků stanoví tak, aby organizace nejpozději do konce roku vyrovnala překročení závazného limitu; tento objem však musí odpovídat alespoň úhrnu mezd a dalších plnění, jejichž výplata je v daném období pracovníkům zaručena podle § 37 odst. 1 a částce, kterou organizace refunduje ze svých mzdových prostředků jiné organizaci ( § 2 odst. 1 č. 3).
(4) Od opatření uvedených v odstavci 2 může nadřízený orgán upustit, jde-li o překročení přechodného charakteru, které organizace vyrovná v krátké době. Požádá-li banka, aby byla zavedena měsíční kontrola dodržování závazného limitu, nadřízený orgán žádosti vyhoví. Platnost opatření končí vyrovnáním překročení.
§ 17 (1) Překročí-li hospodářská organizace normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů ( § 9 odst. 4) za celý rok a není-li toto překročení dodatečně kryto vázáním rozpisových rezerv nadřízených orgánů, provede po skončení roku z fondu odměn dodatkový odvod do státního rozpočtu ve výši překročení. Nestačí-li prostředky fondu odměn na plnou úhradu dodatkového odvodu, uhradí organizace zbývající částku v dalších letech. Koncern provádí dodatkový odvod z prostředků koncernového fondu odměn.
(2) Hospodářská organizace provádí dodatkový odvod na bankovní účet státního rozpočtu do 15 dnů po termínu stanoveném pro předložení roční účetní závěrky za rok, v němž došlo k překročení normativu nebo absolutního limitu mzdových a ostatních osobních nákladů. Nemůže-li provést dodatkový odvod v plné výši, uhrazuje zbývající částku ve čtvrtletních splátkách vždy do 30 dnů po skončení čtvrtletí. Ke čtvrtletním splátkám použije všech prostředků fondu odměn.
(3) Při překročení normativu nebo absolutního limitu mzdových a ostatních osobních nákladů ( § 9 odst. 4) v průběhu roku váže hospodářská organizace prostředky fondu odměn v rozsahu uvedeném v odstavci 1. Provádí-li čtvrtletní splátky dodatkového odvodu podle odstavce 2, váže v průběhu čtvrtletní prostředky fondu odměn v rozsahu odpovídajícím nezaplacené částce dodatkového odvodu.
(4) Ustanovení předcházejících odstavců se nevztahují
a) na prostředky přidělené do fondu odměn podle § 11 odst. 2 a na 30 % zůstatku prostředků fondu odměn převedeného z minulého roku,
b) na prostředky přidělené do fondu odměn za zdrojů organizace, a to v rozsahu odpovídajícím 30 % částky vypočtené podle § 10 odst. 3 a 4 nebo 6,
c) na prostředky přidělené do fondu odměn ze zdrojů organizace, a to v rozsahu odpovídajícím částce vypočtené podle § 11 odst. 1 písm. a) a snížené o částku, která byla vypočtena podle § 11 odst. 3.
ČÁST TŘETÍ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH (§ 18-31)
§ 18 (1) Nadřízené orgány a organizace zabezpečuje závislost výše mzdy na složitosti a obtížnosti práce, podmínkách, za nichž je konána, na osobních schopnostech a předpokladech pracovníků pro výkon práce, jejich vztahu k práci a na dosahovaných pracovních a hospodářských výsledcích. K tomu vytvářejí a používají mzdovou soustavu, zejména soustavu tarifních mezd a soustavu mzdových forem.
(2) Organizace používají tarifních mezd a mzdových forem v souladu s ustanovením této vyhlášky, ostatních mzdových předpisů, zásad a směrnic a kolektivních smluv tak, aby odpovídaly konkrétním technickým, organizačním a ekonomickým podmínkám pracovišť. Zejména výši mzdy odlišují pracovníky podle kvalifikace a výkonnosti.
(3) Organizace a nadřízené orgány vytvářejí podmínky pro účinné uplatnění mzdové soustavy, zejména zabezpečují věcné podmínky pro plynulou a účinnou práci, stanoví normy spotřeby práce, určují jednotlivým pracovníkům, popřípadě kolektivům konkrétní pracovní úkoly a zajišťují důslednou kontrolu a hodnocení jejich plnění.
§ 19 Soustava tarifních mezd (1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí k zabezpečení diferenciace mezd podle složitosti a obtížnosti práce, podmínek, za nichž je práce konána, osobních schopností a předpokladů pracovníků pro výkon práce a dlouhodobých pracovních výsledků
a) stanoví jednotné zásady soustavy tarifních mezd, které zejména obsahují způsob hodnocení práce, zařazení typických povolání a funkcí (pracovní činnosti) do tarifních tříd (stupňů), způsob vypracování a používání katalogů povolání a funkcí jako závazných podkladů pro přiznávání osobních (kvalifikačních) a tarifních tříd, mzdových tarifů a jejich diferenciaci a používání; dále stanoví zásady pro přiznání osobních platů;
b) podle potřeby vydává kvalifikační katalogy povolání (funkcí) nebo jednotně upravuje hodnocení prací a stanovení základních mezd pro některé skupiny a kategorie pracovníků.
(2) Kvalifikační katalogy vydávají a tarifní mzdy a příplatky, popřípadě jejich části stanoví
a) federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí pro organizace řízené federálními ústředními orgány,
b) ústřední orgány České socialistické republiky a Slovenské republiky v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí pro organizace řízené ústředními orgány republik.
(3) K prohloubení závislosti tarifních mezd jednotlivců na dlouhodobé výkonnosti, kvalitě a hospodárnosti práce, na odborných předpokladech a schopnostech pro výkon práce a na délce zaměstnání mohou organizace používat tarifních mezd v rozpětí nebo osobního ohodnocení podle zásad stanovených federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 20 Soustava mzdových forem (1) O použití mzdových forem rozhodují organizace; přitom postupují podle ustanovení § 111 až 113 zákoníku práce , ustanovení této vyhlášky a podle ostatních předpisů o odměňování.
(2) Organizace používají mzdových forem tak, aby působily k dosahování co nejlepších výsledků práce každého jednotlivce nebo kolektivu pracovníků a tím zabezpečovaly plnění úkolů organizace. Pracovníkům lze poskytovat mzdu jen za výsledky práce, které významně ovlivňují a za které odpovídají. K tomu organizace provádějí pravidelné rozbory účinnosti mzdových forem a podle jejich výsledků je přizpůsobují změnám v technickoorganizační úrovni pracovního procesu a potřebám technického a organizačního rozvoje. Jestliže mzdová forma nepůsobí žádoucím směrem nebo není-li v souladu s ustanovením o usměrňování mzdových prostředků, organizace ji upraví nebo nahradí jinou mzdovou formou.
(3) Pro stimulační účinné používání jednotlivých mzdových forem vytvářejí organizace potřebné předpoklady, zejména soustavu norem, normativních podkladů, ukazatelů a kritérií, které umožní v souladu s plánem stanovit úkoly jednotlivým pracovníkům a kolektivům v množství, kvalitě a hospodárnosti práce, kontrolovat a hodnotit jejich plnění. Při stanovení norem spotřeby práce postupují organizace podle ustanovení § 114 zákoníku práce a dalších předpisů.
(4) Jednotlivých mzdových forem, s výjimkou podílů na hospodářských výsledcích, může být podle podmínek a zaměření použito jako individuálních nebo kolektivních. Kolektivní mzdové formy lze použít tam, kde organizace a dělba práce vyžadují úzkou součinnost a spolupráci pracovního kolektivu, kde výsledky práce jsou bezprostředně závislé na spolupráci jednotlivých členů kolektivu. Podíl jednotlivců na kolektivním výdělku se stanoví předem určeným způsobem.
(5) Při používání jednotlivých mzdových forem postupuje organizace tak, aby za tytéž pracovní výsledky nebyla pracovníkovi poskytnuta mzda vícekrát.
(6) Použité mzdové formy nesmějí vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví pracujících.
§ 21 Časová mzda (1) Časové mzdy se použije zejména na pracovištích, kde
a) od pracovníka se vyžaduje podle charakteru práce především samostatnost, přesnost, osobní iniciativa nebo
b) od pracovníka se požadují výsledky práce vyjádřené zejména ukazateli kvality a hospodárnosti nebo
c) vysoký stupeň dělby práce, organizace výroby a práce vyžadují stálost výkonu a úzkou spolupráci celého pracovního kolektivu, popřípadě kde výkon je určen chodem výrobního zařízení, nebo
d) různorodost a časté střídání pracovních činností neumožňují předem spolehlivě a hospodárně stanovit pracovní postup a požadované pracovní výsledky nebo je spolehlivě zjišťovat a kontrolovat.
(2) Požadovanou výkonnost pracovníků, množství, kvalitu a hospodárnost práce zabezpečuje organizace především kvalitní přípravou výroby a práce, vymezením pracovní náplně a úkolů jednotlivcům a kolektivům, přímým řízením práce a kontrolou plnění pracovních úkolů a dále diferenciací mzdy podle kritérií dlouhodobé výkonnosti a poskytováním prémií, popřípadě výkonnostních odměn.
(3) Poskytovat současně prémii a výkonnostní odměnu lze jen podle směrnic vydaných příslušným ústředním orgánem.
§ 22 Úkolová mzda (1) Úkolové mzdy se použije zejména na pracovištích, kde charakter práce umožňuje předem hospodárně stanovit pracovní postup a normy spotřeby práce, kontrolovat množství a kvalitu práce a spotřebu pracovního času a kde pracovníci významně ovlivňují kvantitativní výsledky práce.
(2) Typ úkolové mzdy se určuje v závislosti na kvalitě norem spotřeby práce, ovlivnitelnosti jejich plnění, účelné mzdové diferenciaci a zajištění žádoucího mzdového vývoje. Úkolové mzdy s přímou závislostí lze použít pro práce, při nichž se používá vzájemně vyvážených norem spotřeby práce vyjadřujících nutnou spotřebu času na výrobu, a to u prací, kde plnění norem spotřeby práce je převážně ovlivňováno úsilím pracovníků. Na pracovištích, kde je mimořádný zájem na dosažení určitého stupNě výkonnosti a kde se používá kvalitních norem spotřeby práce, lze uplatnit progresivní úkolovou mzdu. O jejím použití rozhoduje na návrh organizace nadřízený orgán. V ostatních případech organizace zpravidla použije typu úkolové mzdy, při kterém výdělek pracovníka roste pomaleji než plnění norem spotřeby práce.
(3) Akordní úkolové mzdy lze použít tam, kde se základě normativních podkladů stanoví souhrnné normy spotřeby práce a souhrnné akordní sazby pro ucelený úsek (etapu, jednotku) prací a pro delší časové období.
(4) Kvalitu a hospodárnost práce zabezpečuje organizace především přímým řízením a kontrolou práce, chodem výrobního zařízení, diferenciací úkolové mzdy podle kvalitativních hledisek a poskytováním prémií, popřípadě výkonnostních odměn.
§ 23 Podílová mzda (1) Podílové mzdy lze použít zejména v organizacích, které převážně poskytují služby pro obyvatelstvo, a to na pracovištích, kde pracovník samostatně organizuje svou práci a určuje využití pracovní doby.
(2) Výše podílové mzdy se určuje zásadně podílem z dosažených tržeb. Přitom se vychází z plánovaného výdělku odpovídajícího složitosti a obtížnosti práce a organizačně technickým a ekonomickým podmínkám pracoviště.
(3) Podílové mzdy lze použít pouze podle směrnic vydaných příslušným ústředním orgánem. O použití podílové mzdy v organizaci rozhoduje na návrh organizace nadřízený orgán.
§ 24 Smíšená mzda Smíšené mzdy lze použít zejména na pracovištích, kde není možné jednoznačně určit pracovní postup a normy spotřeby práce, popřípadě kde pracovní výsledky jsou vedle úsilí pracovníků závislé na jiných činitelích, jejichž působení nelze předvídat a spolehlivě předem vymezit.
§ 25 Prémie (1) Prémie lze poskytovat za výsledky práce určené předem měřitelnými a kontrolovatelnými technickými a ekonomickými ukazateli, které pracovníci významně ovlivňují a za které odpovídají. Při stanovení ukazatelů vychází organizace zejména z normativních podkladů o spotřebě práce, nákladech na výrobu a kvalitě výrobků.
(2) Poskytování prémií se upravuje prémiovými řády, v nichž se vymezí zejména účel prémiování , okruh prémiovaných pracovníků, ukazatele a podmínky prémiování a výše a průběh prémie v závislosti na plnění ukazatelů.
(3) Výši prémie určí organizace v závislosti na plnění ukazatelů předem tak, aby prémie napomáhala přijímání náročných úkolů v plánu a jejich splnění a výrazně postihovala pracovníky při nesplnění uložených úkolů. Výše a průběh prémie musí být úměrně pracovnímu výkonu a ekonomickému přínosu práce a napomáhat žádoucí diferenciaci mezd.
(4) Prémii vypočítanou podle splnění ukazatelů lze po zhodnocení předem stanovených podmínek, vyjadřujících zejména kvalitu a hospodárnost práce a zásluhy o technickoorganizační rozvoj, v předem stanoveném rozsahu zvýšit nebo snížit.
(5) Při splnění ukazatelů a podmínek je organizace povinna prémie vyplatit; při omezení prostředků na výplatu z důvodu uvedených v § 37 odst. 1 může výplatu prémií odložit na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců.
(6) Změny prémiových řádů se zpětnou platností a výjimky ustanovení nejsou přípustné.
§ 26 Odměny (1) Za výsledky práce, které pracovníci významně ovlivnili a za které odpovídají, popřípadě za jiné výjimečné zásluhy lze poskytovat odměny, a to
a) odměny za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů v požadovaném rozsahu a kvalitě (výkonnostní odměny),
b) odměny za zvlášť úspěšné splnění významných pracovních úkolů, mimořádné práce nebo za jiné výjimečné zásluhy (mimořádné odměny),
c) peněžité odměny za výsledky dosažené na základě rozvoje iniciativy pracujících,
d) jiné druhy odměn podle zvláštních předpisů vydaných ústředními orgány.
(2) Podmínky poskytování odměn určí organizace ve směrnicích; v nich zejména vymezí účel poskytování odměn, okruh odměňovaných pracovníků, úkoly a kritéria, k jejichž splnění se přihlédne při stanovení výše odměny a odpovědnost za vyhodnocení splnění úkolů a kritérií a stanovení odměny. Při stanovení úkolů a kritérií se vychází zejména z obsahu práce (činnosti) a rozsahu odpovědnosti pracovníků.
(3) Výši odměny určuje příslušný vedoucí po zhodnocení dosažených výsledků práce. Odměna musí být úměrná pracovnímu výkonu a ekonomickému přínosu práce a musí napomáhat žádoucí diferenciaci mezd.
(4) Po přiznání odměny je organizace povinna zabezpečit její výplatu; při omezení prostředků na výplatu z důvodů uvedených v § 37 odst. 1 může výplatu odměny odložit na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců.
§ 27 Krácení prémií a odměn Je-li výše prémie ( § 25) nebo odměny ( § 26) určena v závislosti na základní (tarifní) mzdě a nepracoval-li pracovník po část období, za které se prémie nebo odměna poskytuje , krátí se částka, která by se pracovníku jinak poskytla, úměrně k době, po kterou nepracoval. Pracovníku odměňovanému měsíční mzdou, jemuž se při překážce v práci kratší než jedna směna poskytuje náhrada mzdy ve výši poměrné části měsíční základní mzdy, se však výše prémie nebo odměny podle předchozí věty nekrátí.
§ 28 Podíly na hospodářských výsledcích (1) Hospodářské organizace mohou poskytovat pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích dosažených za roční období.
(2) Organizace stanoví počátkem roku předpokládaný objem prostředků na podíly a ukazatele charakterizující hospodaření a rozvoj organizace, popřípadě jejich útvarů; splnění ukazatelů podmíní výplatu podílů a jejich rozdělení mezi útvary organizace.
(3) Celková výše prostředků na podíly se stanoví na základě hodnocení a schválení hospodářských výsledků organizace za uplynulý rok. Poskytnutí podílů v organizaci vyžaduje souhlas nadřízeného orgánu.
(4) Na podíly lze poskytnout zálohu nejdříve po zhodnocení hospodářských výsledků za tři čtvrtletí roku, lze-li důvodně předpokládat příznivé hospodářské výsledky za celý rok. Poskytnutí zálohy vyžaduje souhlas nadřízeného orgány.
(5) Výše podílů na hospodářských výsledcích se určí jednotlivým pracovníkům diferencovaně podle míry jejich individuálních pracovních výsledků a délky zaměstnání v organizaci, popřípadě podle dalších hledisek vyjadřujících zásluhy o dlouhodobý rozvoj organizace. Nejméně polovina objemu prostředků určených na výplatu podílů se přitom rozdělí podle výdělků pracovníků.
(6) Podmínky pro poskytování podílů určí organizace na základě směrnic vydaných ústředním orgánem.
§ 29 Ministerstvo práce a sociálních věcí a nadřízené orgány mohou v odůvodněných případech stanovit maximální výši (limit) prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích.
§ 30 Příplatky, doplatky a naturální požitky Organizace mohou poskytovat pracovníkům příplatky a doplatky ke mzdě, popřípadě náhrady mzdy a jako součást mzdy naturální požitky jen na základě předpisů vydaných příslušných ústředním orgánem.
§ 31 Odměňování prací konaných mimo pracovní poměr Při odměňování pracovníků činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ( § 232 a násl. zákoníku práce) postupuje organizace podle mzdových předpisů, které platí pro odměňování stejných nebo obdobných prací v pracovním poměru, pokud výše odměny není stanovena zvláštním předpisem.
ČÁST ČTVRTÁ MZDOVÁ KONTROLA (§ 32-33)
§ 32 (1) Provádění mzdové politiky musí být spojeno se soustavným sledováním vývoje mezd a plánovitou kontrolou dodržování této vyhlášky a ostatních předpisů o odměňování. Je proto povinností
a) organizací sledovat a vyhodnocovat plnění plánu mezd a kolektivních smluv, účinnost mzdové soustavy, kontrolovat dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích, provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků a prověřovat jejich plnění a o výsledcích a závěrech ze své kontrolní činnosti podávat zprávy nadřízenému orgánu;
b) nadřízených orgánů, které řídí přímo organizace, kontrolovat, zda organizace dodržují závazné limity a zdroje na odměňování, obecně závazné mzdové předpisy a ostatní předpisy o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích, sledují a vyhodnocují účinnost mzdové soustavy, provádět opatření k nápravě zjištěných nedostatků a prověřovat jejich plnění; stanovit zaměření a prověřovat rozsah a účinnost kontrolní činnosti podřízených organizací, koordinovat a usměrňovat tuto činnost, hodnotit výsledky z kontrolní činnosti vlastní i podřízených organizací a podávat o tom zprávy jejich nadřízenému orgánu;
c) ostatních nadřízených orgánů a ústředních orgánů vykonávat vůči organizacím kontrolu v rozsahu uvedeném v písmenu b) a kontrolovat, jak orgány v oborech jejich působnosti plní povinnosti uvedené v písmenu b), a to zejména v případech nežádoucího vývoje mezd; koordinovat a usměrňovat kontrolní činnost organizací a orgánů, organizovat instruktáže kontrolních pracovníků, hodnotit výsledky z kontrolní činnosti vlastní i podřízených orgánů a organizací a podávat o tom zprávy příslušnému ministerstvu práce a sociálních věcí.
(2) Nadřízené orgány zajišťují kontrolu dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích tak, aby kontrola byla provedena nejméně jednou za tři roky v každé organizaci.
(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva práce a sociálních věcí republik v rozsahu své působnosti metodicky řídí a usměrňují kontrolní činnost v oblasti mezd, projednávají s ústředními orgány plány a zaměření jejich kontrolní činnosti, kontrolují v ústředních orgánech plnění úkolů při řízení a provádění mzdové politiky, v jejich podřízených orgánech a organizacích dodržování obecně závazných mzdových předpisů a ostatních předpisů o odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích a plnění povinnosti spojených se mzdovou kontrolou, organizují provádění tematických prověrek a zpracovávají informace o výsledcích mzdové kontroly pro potřeby ústředních orgánů.
(4) Orgány provádějící mzdovou kontrolu jsou při výkonu své funkce oprávněny zejména
a) vyžadovat potřebné doklady a informace a vytvoření ostatních podmínek pro výkon kontroly,
b) projednávat výsledky kontrol s odpovědnými pracovníky nebo jejich nadřízených orgánů,
c) požadovat provedení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, popřípadě taková opatření ukládat;
d) požadovat podle příslušných předpisů uložení opatření vůči odpovědným pracovníkům organizací nebo jejich nadřízených orgánů, popřípadě taková opatření ukládat.
(5) Orgány provádějící mzdovou kontrolu se řídí při plnění povinností vyplývajících z předcházejících ustanovení zásadami schválenými vládou.
§ 33 Banka v rámci plnění svých ekonomických funkcí
a) spoluúčastní se na zabezpečování vývoje mezd podle záměrů státního plánu uplatňováním svých ekonomických nástrojů (úvěru, úroku); jimi ovlivňuje výši celkových zdrojů organizací a tím i vývoj zdrojů na odměňování,
b) kontroluje následně, zda hospodářské a příspěvkové organizace dodržují závazný limit; zjistí-li že organizace výrazněji překračuje závazný limit, požádá nadřízený orgán organizace, aby jí oznámil opatření, která provedl podle § 16; v závažných případech překročení požádá tento orgán o zavedení měsíční kontroly dodržení závazného limitu podle § 16 odst. 2 písm. b) a uplatní vůči organizaci úvěrové a úrokové sankce,
c) uvolní organizaci mzdové prostředky jen ve stanoveném rozsahu, požádá-li ji o to nadřízený orgán organizace [ § 16 odst. 2 písm. c)],
d) poskytne organizaci, která nemá na svém účtě u banky dostatek prostředků, na její žádost úvěr na mzdy, a to popřípadě jen do výše úhrnu mezd a ostatních plnění zaručených podle § 37 odst. 1; je-li ohrožena návratnost úvěru na mzdy, poskytne banka tento úvěr na finančně krytou záruku nadřízeného orgánu, popřípadě jiného orgánu,
e) může organizaci, která ji neoznámila do konce období, za něž se hodnotí dodržení závazných limitů, ukazatele potvrzeného plánu mezd ( § 7 odst. 3), uvolnit mzdové prostředky jen ve výši úhrnu mezd a ostatních plnění zaručených podle § 37 odst. 1.
ČÁST PÁTÁ PŘEDPISY O ODMĚŇOVÁNÍ (§ 34-35)
§ 34 (1) Obecně závazné mzdové předpisy vydávají na základě zákonného zmocnění
a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí, popřípadě v rozsahu a za podmínek s ním dohodnutých jiný ústřední orgán, pro odměňování pracovníků v povolání pracovníků v povoláních (pracovních činnostech) vyskytujících se v oboru působnosti více ústředních orgánů; federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydává dále předpisy o mzdových tarifech a příplatcích, usměrňování mzdového vývoje a o mzdové kontrole,
b) ostatní federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí pro odměňování pracovníků organizace v jejich oboru působnosti,
c) ústřední orgány České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky pro odměňování pracovníků organizací v jejich oboru působnosti a organizací řízených národními výbory v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky.
(2) Nejsou-li předpisy uvedené v odst. 1 písm. b) a c) vyhlášeny v plném znění v ústředních věstnících České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, zasílají je ústřední orgány též ministerstvům práce a sociálních věcí. Ústřední radě odborů a příslušným ústředním výborům odborových svazů.
§ 35 (1) Ústřední orgány, popřípadě nadřízené orgány vydávají podle potřeby v souladu s ustanoveními této vyhlášky a ostatními předpisy a k jejich jednotnému provádění zásady, směrnice, nebo metodické pokyny zaměřené zejména na zabezpečení ekonomické účinnosti mzdových soustav nebo jejich části (katalogů, mzdových forem apod.) a na zajištění žádoucího ekonomického vývoje.
(2) Organizace vydávají prémiové řády ( § 25) a směrnice pro poskytování odměn ( § 26) a pro používání mzdových forem v souladu s obecně závaznými mzdovými předpisy a ostatními předpisy o odměňování.
ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 36-41)
§ 36 Organizace mohou poskytovat mzdy a ostatní plnění uvedené v § 2 pouze osobám, které jsou k ní v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.
§ 37 (1) Při omezení práva organizace disponovat s prostředky podle § 16 odst. 2 písm. c) a odst. 3 nebo při nedostatku prostředků organizace na jejím účtě u banky se jednotlivým pracovníkům zaručuje v příslušných termínech výplata
a) mezd a náhrad mezd uvedených v § 2 odst. 1 č. 1 písm. a) až d),
b) prémií a odměn, jejichž výplata je zaručena obecně závazným mzdovým předpisem,
c) odměn přiznaných učňům v období odborného rozvoje, které odpovídají mzdám a náhradám mzdy uvedeným v písm. a) a b),
d) odměn a jejich náhrad a dalších plnění uvedených v § 2 odst. 1 č. 2.
(2) K umožnění výplaty ostatních prémií a odměn, které nejsou zaručeny podle odst. 1 písm. b), a to zejména ve vnitropodnikových útvarech, které splnily úkoly plánu, může nadřízený orgán zvýšit jednotlivým organizacím úhrn prostředků na výplatu zaručených mezd a ostatních plnění podle předcházejícího odstavce nejvýše o 7 %. O diferencovaném rozdělení částky zvýšení mezi jednotlivé pracovníky a kolektivy rozhoduje organizace způsobem dohodnutým v kolektivní smlouvě, a není-li kolektivní smlouva uzavřena, rozhodne organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.
§ 38 Vyžadují-li to závažné důvody, může o výjimkách z jednotlivých ustanovení první až čtvrté části této vyhlášky rozhodnout federální ministerstvo práce a sociálních věcí, popřípadě v dohodě s ním příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky. Výjimky týkající se projektových a inženýrských organizací a organizací výzkumné a vývojové základny se projednají s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.
§ 39 Při přípravě vydávání a provádění zásad mzdových opatření postupují organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování, nadřízené a ústřední orgány postupují v dohodě s příslušnými odborovými orgány.
§ 40 (1) Zrušují se:
1. vyhláška č. 158/1970 Sb. , o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, ve znění vyhlášky č. 165/1971 Sb. ,
2. vyhláška č. 201/168 Sb., o poskytování odměn pracovníkům rozpočtových organizací.
(2) Výjimky, popřípadě odchylky z ustanovení vyhlášky uvedené v předcházejícím odstavci pod č. 1 pozbývají platnosti. Nároky a povinnosti podle uvedené vyhlášky vzniklé do 31. prosince 1975 se však posuzují podle ní.
§ 41 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
