153/1975 Sb. znění účinné od 1. 1. 1976 do 31. 12. 1980
153
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 8. prosince 1975
o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky
Federální ministerstvo financí v dohodě s ministrem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. stanoví:
§ 1 Předmět a rozsah úpravy Tato vyhláška upravuje
a) neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky, jejich finanční zdroje, užití těchto zdrojů a příjmy za vyřešené úkoly rozvoje vědy a techniky, jakož i způsob financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky a odvádění příjmů za vyřešené úkoly rozvoje vědy a techniky ve státních organizacích (část první),
b) neinvestiční výdaje na obdobné činnosti, tj. na standartizaci, typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě a na činnosti na úseku průmyslových práv a finanční zdroje neinvestičních výdajů na obdobné činnosti, jakož i způsob financování těchto neinvestičních výdajů ve státních organizacích (část druhá).
Č Á S T P R V N Í VÝDAJE, ZDROJE, FINANCOVÁNÍ A PŘÍJMY V OBLASTI ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY (§ 2-26)
H L A V A P R V N Í NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY (§ 2-5)
§ 2 Vymezení neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky (1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky jsou
a) neinvestiční výdaje rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny,
b) příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím výzkumné a vývojové základny,
c) neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky,
d) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje,
e) neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky,
f) ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky.
(2) Neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky podle odstavce 1 písm. c) jsou úhrady cen, popřípadě podílů z cen za řešení těchto úkolů a prací, jakož i úhrady nákladů na řešení úkolů a prací rozvoje vědy a techniky podniky pro vlastní potřebu plánovaných a z vlastní zdrojů financovaných.
(3) Ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky podle odstavce 1 písm. f) jsou zejména
a) výdaje na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do plánů rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,
b) příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím,
c) výdaje na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje (dále jen "vedoucí pracoviště") nebo střediska vědeckotechnických informací (dále jen "informační středisko"),
d) stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků,
e) výdaje na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničním,
f) výdaje na další neinvestiční potřeby rozvoje vědy a techniky, pokud jsou ústřední orgány a organizace oprávněny k jejich zabezpečení právními předpisy nebo usnesením vlády.
§ 3 Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na řešení úkolů (1) Do nákladů na řešení úkolu rozvoje vědy a techniky (dále jen "úkol") se zahrnují způsobem stanoveným zvláštními předpisy, tyto neinvestiční náklady:
a) na průběžné a závěrečné oponentní řízení:
b) na rozbory vědeckotechnických a sociálně ekonomických informací a informací z oblasti průmyslových práv, popřípadě dalších informací nutných pro řešení úkolu;
c) na standardizaci nebo typizaci ve výstavbě, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;
d) ve výši odměny vyplacené autorovi vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, který organizace využila pro řešení úkolu;
e) ve výši úhrady autorovi za výkresy, model nebo prototyp, jež v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizace využila pro řešení úkolu;
f) na nákup nebo převzetí výsledků výzkumných a vývojových prací ze zahraničí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;
g) na nákup licencí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;
h) na zhotovení nebo zbudování předmětů stanovených zvláštními předpisy, tj. předmětů charakteru základních prostředků, které jako součást řešení úkolu se zhotovují k ověření výsledků řešení (prototypy, funkční modely) nebo dočasných objektů (poloprovozy, ověřovací provozy apod.) budovaných ve spojitosti s řešením úkolu, které po jejich ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům.
(2) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nového výrobku, který bude výrobce opakovaně vyrábět, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále
a) neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení a vyhodnocení prototypu,
b) neinvestiční náklady na vypracování konstrukční a technologické dokumentace provozně vyzkoušeného prototypu,
c) počáteční vícenáklady výroby nového výrobku v etapě záběhu, pokud je nový výrobek předmětem řešení úkolu (dále jen "záběhové náklady")․
(3) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nové výrobní technologie, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále
a) neinvestiční náklady na vypracování dokumentace nové výrobní metody,
b) neinvestiční náklady na ověření funkčních modelů a zpracování podkladů pro konstrukci dočasného objektu,
c) neinvestiční náklady na provedení poloprovozních zkoušek,
d) neinvestiční náklady na zpracování technologické dokumentace a konstrukčních podkladů pro technologická zařízení a projekci budoucí výroby,
e) počáteční vícenáklady osvojení nové výrobní technologie, která je předmětem řešení úkolu (dále jen "vícenáklady osvojení technologie").
(4) Neinvestiční náklady na zhotovení předmětů uvedených v odstavci 1 písm. h) lze zahrnovat do nákladů na řešení úkolů jen za podmínek, že tyto předměty jsou v plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě v koordinačním plánu technického rozvoje uvedeny a na každý z nich je předem sestavena kalkulace.
§ 4 Záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie (1) Záběhové náklady podle § 3 odst. 2 písm. c) tvoří rozdíl mezi skutečnými úplnými vlastními náklady výroby nového výrobku v etapě záběhu (ověření) a plánovanými úplnými vlastními náklady běžné výroby tohoto výrobku.
(2) Vícenáklady osvojení technologie podle § 3 odst. 3 písm. e) jsou neinvestiční náklady na nezbytné úpravy
a) provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení zhotovených při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění těchto strojů nebo zařízení do provozu,
b) standartních strojů nebo zařízení společně použitých a přímo spojených s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními zhotovenými při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění standartních strojů nebo zařízení do provozu, pokud jsou tyto úpravy vyvolány společným použitím a přímým spojením s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními.
(3) Organizace mohou zahrnovat záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie do nákladů na řešení úkolů za podmínek, že
a) nadřízený ústřední orgán předem stanovil rozsah a dobu záběhu a osvojení, pokud tak není stanoveno právními předpisy, a
b) náklady v etapě záběhu a osvojení nejsou vyvolány nehospodárností a jinými nedostatky v činnosti organizací.
(4) Do nákladů na řešení úkolů se nezahrnují záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologií spojené s převodem výrobních programů, s převzetím technické dokumentace nebo licence a s uváděním nových kapacit, strojů nebo zařízení do provozu, jakož i náklady spojené se zajišťováním projektovaných, avšak nedosahovaných technicko-ekonomických ukazatelů nově pořízených, modernizovaných nebo rekonstruovaných staveb a technologických zařízení nebo celků a spojené s ověřováním nebo přizpůsobováním standartních výrobků, strojů nebo zařízení pro konkrétní provozní podmínky.
§ 5 (1) Nakupovaný materiál pro řešení úkolů organizace hradí ze svých provozních prostředků a do nákladů na řešení úkolů zahrnují v částkách odpovídajících skutečně spotřebovanému materiálu.
(2) Do dokladů na řešení úkolů se nesmí zahrnovat náklady vyplývající z důsledků porušení hospodářských závazků (např. majetkové sankce, náhrady škod), jakož i náklady na dodávky a práce spojené s přípravou nebo prováděním výroby, investiční výstavby nebo jiné činnosti podle výsledků výzkumu nebo vývoje.
(3) Organizace jsou povinny odděleně zjišťovat a sledovat
a) neinvestiční náklady na řešení jednotlivých úkolů a z toho zvlášť náklady na zhotovení jednotlivých prototypů, strojů a zařízení nebo dočasných objektů,
b) záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie zahrnované do nákladů na řešení úkolů.
H L A V A D R U H Á FINANČNÍ ZDROJE NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY (§ 6-13)
§ 6 (1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky se financují
a) ze státních rozpočtů,
b) z resortních fondů technického rozvoje,
c) z oborových a koncernových fondů technického rozvoje,
d) z výnosů podniků zahrnutím do jejich nákladů s časovým rozlišením prostřednictvím rezervy na technický rozvoj (dále jen "rezerva na technický rozvoj").
(2) Ministerstva lesního a vodního hospodářství republik financující vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy, a to způsobem stanoveným touto vyhláškou.
(3) Vysoké školy financující úkoly svého plánu rozvoje a techniky a úkoly resortního plánu rozvoje vědy a techniky příslušného ministerstva školství též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy.
(4) Přechodný nedostatek vlastních finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky mohou krýt hospodářské organizace úvěrem sjednaným se Státní bankou československou (dále jen "banka "), a to podle předpisů banky.
§ 7 Státní rozpočty (1) Ze státního rozpočtu federace se financující výdaje na řešení úkolů státních programů základního výzkumu, ekonomického výzkumu a technického rozvoje.
(2) Z příslušného státního rozpočtu se financují
a) neinvestiční výdaje uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b),
b) neinvestiční výdaje řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimo programy,
c) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje pod podmínkou, že ústřednímu orgánu nejsou podřízeny hospodářské organizace nebo je podřízen malý počet těchto organizací a resortní plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit tvorbou resortního fondu technického rozvoje včetně jeho zůstatku z minulých let; tato podmínka se nevztahuje na práce vedoucího pracoviště s meziodvětvovou působností,
d) ostatní neinvestiční výdaje ústředních orgánů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do státního plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů, na stipendia vlastním pracovníkům v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků a na příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím.
§ 8 Resortní fond technického rozvoje Z resortního fondu technického rozvoje se financují
a) neinvestiční výdaje na řešení úkolů a prací resortního plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen "resortní úkoly"),
b) finanční podíly na úkoly státního plánu technického rozvoje (dále jen " státní úkoly") financované podílově, pokud podřízené organizace nevytvářejí oborový nebo koncernový fond technického rozvoje a do resortního fondu technického rozvoje se neposkytují dotace ze státního rozpočtu,
c) neinvestiční dotace oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje výrobním hospodářským jednotkám nebo do výnosů přímo podřízeným hospodářským organizacím na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky ( § 10),
d) ostatní neinvestiční výdaje ústředních orgánů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do resortního plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů.
§ 9 Oborový a koncernový fond technického rozvoje Z oborového a koncernového fondu technického rozvoje se financují
a) neinvestiční výdaje na řešení úkolů a prací oborového plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen "oborové úkoly),
b) finanční podíly na státní nebo resortní úkoly financované podílově,
c) neinvestiční dotace do výnosů podřízeným organizacím na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky ( § 10),
d) ostatní neinvestiční výdaje generálních ředitelství nebo koncernů a technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do oborového plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,
e) odvody příspěvku do resortního fondu technického rozvoje.
§ 10 Neinvestiční dotace uvedené v § 8 písm. c) a v § 9 písm. c) se poskytují na financování těchto úkolů a prací rozvoje vědy a techniky a za těchto podmínek:
a) na oborové úkoly generálnímu ředitelství nebo koncernu pod podmínkou, že oborový plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit tvorbou oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje včetně jeho zůstatku z minulých let;
b) na úkoly podnikového plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen"podnikové úkoly") podniku pod podmínkou, že podnikový plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit rezervou na technický rozvoj včetně jejího zůstatku z minulých let:
meziodvětvovou nebo oborovou působností nebo odvětvového nebo oborového informačního střediska za podmínek, že
- práce spojené s výkonem těchto funkcí nejsou předmětem odbytových výkonů organizace a
- náklady na tyto práce nelze podle cenových a kalkulačních předpisů zahrnovat do cen odbytových výkonů organizace.
§ 11 Ústřední orgány si mohou navzájem poskytovat obdobně podle předpisů o sdružování prostředků / příspěvky z resortních fondů technického rozvoje a generální ředitelství a koncerny, jež nejsou podřízeny témuž ústřednímu orgánu, si mohou navzájem poskytovat příspěvky z oborových a koncernových fondů technického rozvoje
a) na účely a za podmínek stanovených v § 10 písm. c),
b) k financování plánovaných úkolů, jejichž řešení je společným zájmem.
§ 12 Rezerva na technický rozvoj (1) Prostřednictvím rezervy na technický rozvoj [ § 6 odst. 1 písm. d)] se financují
a) neinvestiční náklady na řešení podnikových úkolů,
b) neinvestiční náklady na podíly na státní nebo resortní úkoly financované podílově pod podmínkou, že jde o podnik přímo podřízený ústřednímu orgánu,
c) ostatní neinvestiční náklady podniků na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do podnikového plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů, na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska, na stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků a na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničním.
(2) Pokud hospodářská organizace nevytváří rezervu na technický rozvoj, financuje neinvestiční náklady uvedené v odstavci 1 písm. c) ze svých výnosů zahrnutím do nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.
§ 13 (1) Prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky lze použít jen v souladu se skutečným plněním plánovaných úkolů a prací rozvoje vědy a techniky, a to k úhradě faktur, vnitropodnikových faktur nebo vyúčtování provedených prací.
(2) Rezerva na technický rozvoj se může čerpat jen na neinvestiční náklady za skutečně provedené řešení plánovaných úkolů a prací rozvoje vědy a techniky.
(3) Vnitropodnikové faktury za řešení státních, resortních a oborových úkolů se mohou hradit buď při splnění úkolů najednou nebo za věcné etapy předem stanovené nadřízeným orgánem, který poskytuje prostředky na řešení těchto úkolů. Jde-li však o dodávky uskutečňované státními organizacemi a placené z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky nebo z provozních prostředků, platí pro jejich fakturování zvláštní předpisy.
H L A V A T Ř E T Í ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY (§ 14-21)
O d d í l p r v n í Financování úkolů rozvoje vědy a techniky (§ 14-15)
§ 14 (1) Orgány a organizace mohou zahájit financování nově řešených úkolů z finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky za podmínek, že na řešení těchto úkolů
a) byl schválen, popřípadě doplněn příslušný plán rozvoje vědy a techniky a
b) byly sestaveny předběžné kalkulace výzkumných a vývojových prací a v případech stanovených cenovými předpisy byly stanoveny předběžné ceny.
(2) Úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky se plní bezplatně mezi rozpočtovými organizacemi a za ceny podle cenových předpisů v ostatních případech.
§ 15 (1) Prostředky na řešení státního úkolu poskytuje organizaci (dále jen "koordinační pracoviště") její nadřízený ústřední orgán (dále jen "koordinační ústřední orgán"). V případě, že ústřední orgán není sám odběratelem výsledků řešení resortního úkolu, poskytuje účelově prostředky na financování tohoto úkolu podřízené organizaci, která je odběratelem výsledků řešení úkolu nebo úkolu řešení i využívá (dále jen " financující organizace"); obdobně postupuje generální ředitelství, pokud není samo odběratelem výsledků řešení oborového úkolu.
(2) Neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu na řešení státních úkolů a neinvestiční výdaje z resortního fondu technického rozvoje na řešení resortních úkolŮ se mohou financovat
a) v plné výši, tj. do ceny stanovené podle cenových předpisů,
b) v podílové výši stanovené procentním podílem z ceny za řešení úkolu, nejvýše však do částky uvedené ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky, přičemž souhrn těchto částek nesmí být vyšší než částky stanovené ve státním rozpočtu nebo v resortním fondu technického rozvoje (dále jen "úkoly financované podílově").
(3) Organizace podílející se na financování státního nebo resortního úkolu, pokud není zároveň odběratelem výsledků řešení tohoto úkolu podle zvláštních předpisů, je povinna dohodnout s koordinačním pracovištěm nebo s financující organizací podmínky podílového financování a podle těchto podmínek poskytovat podíly na financování úkolu.
(4) Prostředky na státní nebo resortní úkol financovaný podílově čerpá koordinační pracoviště nebo financující organizace v plánem stanovené procentní výši po celou dobu poskytování prostředků.
(5) Koordinačnímu pracovišti nebo financující organizaci, která úkol řeší i využívá, je nadřízený ústřední orgán povinen stanovit, a to před poskytnutím prostředků na řešení úkolu, povinnosti a odpovědnosti za řešení úkolu a za využití jeho výsledků.
(6) Ústřední orgán, který je odběratelem výsledků řešení resortního úkolu dodaného rozpočtovou organizací, a vytváří fond technického rozvoje bez dotace ze státního rozpočtu, uhradí z tohoto fondu výdaje vynaložené rozpočtovou organizací na řešení úkolu do státního rozpočtu.
O d d í l d r u h ý Financování ze státního rozpočtu Financování státních úkolů (§ 16-20)
§ 16 Státní úkoly se financují ze státního rozpočtu v plné nebo v podílové výši ( § 15 odst. 2); tento způsob financování stanoví pro jednotlivé státní úkoly federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstva výstavby a techniky republik podle toho, z kterého státního rozpočtu se úkoly financující. Je-li stanoveno financování v podílové výši, dohodne federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, popřípadě příslušné ministerstvo výstavby a techniky republik procentní podíl prostředků s koordinačním ústředním orgánem.
§ 17 (1) Koordinační ústřední orgán si ve svém rozpočtu a ve finančním plánu na příslušný rok zabezpečí ze státního rozpočtu plánované prostředky na úhradu faktur za řešení státního úkolu v daném roce.
(2) Rozpočtové organizace, které budou plnit práce na státním úkolu, jakož i ústřední orgány jim nadřízené, si zabezpečí neinvestiční výdaje na plnění těchto prací ve svých rozpočtech.
(3) Organizacím řízeným národními výbory, pokud řeší úkoly financované ze státního rozpočtu, se poskytují prostředky na financování těchto úkolů v průběhu roku ze státního rozpočtu.
§ 18 (1) Koordinační ústřední orgán otevře koordinačnímu pracovišti roční rozpočtový limit neinvestičních výdajů na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen "rozpočtový limit"), na jehož základě zřídí banka tomuto pracovišti provozní výdajový rozpočtový účet na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen "výdajový účet"); rozpočtový limit musí být otevřen včas, aby bylo zajištěno řádné financování úkolu.
(2) Koordinační ústřední orgán na oznámení rozpočtového limitu v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky uvede
a) pořadové číslo státního úkolu, číslo výdajového účtu, název koordinačního pracoviště a název a číslo úkolu,
b) lhůtu pro vyřešení státního úkolu a předběžnou cenu za jeho řešení; je-li úkol financován podílově, uvede též částku rozpočtových prostředků k úhradě faktur za řešení úkolu procentní podíl rozpočtových prostředků z ceny za řešení úkolu.
(3) Dojde-li v průběhu roku k nižší nebo vyšší potřebě prostředků na úhradu faktur za řešení úkolu, upraví koordinační ústřední orgán po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky rozpočtový limit za podmínek, že
a) nepřekročí celkový objem prostředků určený ve svém rozpočtu na financování státních úkolů,
b) nepřekročí cenu za řešení úkolu stanovenou podle cenových předpisů,
c) zvýšení nebo snížení bude odpovídat procentnímu podílu rozpočtových prostředků stanovenému z ceny za řešení úkolu a nepřekročí celkovou částku určenou ze státního rozpočtu na financování úkolu, je-li úkol financován podílově.
(4) Koordinační ústřední orgán zruší nepoužitou část rozpočtového limitu a tím možnost dalšího čerpání prostředků z výdajového účtu nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu ( § 22 odst. 2).
§ 19 (1) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště z výdajového účtu.
(2) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu podílově financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště ze zvláštního účtu, který mu banka zřídí na jeho žádost. Na tento účet se převádějí ve stanovené procentní výši k úhradě faktur prostředky organizací podílejících se na financování státního úkolu a rozpočtové prostředky z výdajového účtu.
(3) Koordinační pracoviště odpovídá za to, že prostředky na zvláštním účtě nepoužije k jiným účelům a případný zůstatek tohoto účtu na konci roku vrátí příslušným zdrojům.
(4) Vnitropodnikové faktury za řešení státního úkolu nevystavuje a z výdajového nebo zvláštního účtu nehradí koordinační pracoviště, které je rozpočtovou organizací.
§ 20 Financování cílových prémií a mimořádných odměn (1) NA vyřešení i na realizaci úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimořádně důležitých pro rozvoj národního hospodářství se mohou vypsat cílové prémie. Za mimořádně efektivní, technicky pokrokové a urychlené vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky nebo za mimořádně efektivní a urychlenou realizaci úkolů tohoto plánu se mohou určit mimořádné odměny. Cílová prémie se nesmí vypsat a mimořádná odměna určit na tentýž úkol.
(2) Cílové prémie vypisují a mimořádné odměny určují, a to do celkové částky schválené v příslušném státním rozpočtu
a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u úkolů financovaných ze státního rozpočtu federace; u úkolů plánu základního výzkumu tak činí na návrh Československé akademie věd a u úkolů plánu ekonomického výzkumu na návrh Rady ekonomického výzkumu,
b) ministerstva výstavby a techniky republik u státních úkolů financovaných ze státních rozpočtů republik.
(3) Prostředky na cílové prémie určené za vyřešení úkolu se poskytnou tak, že 60 % z určené částky se poskytne po vyřešení úkolu a zbytek po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky. Prostředky na mimořádné odměny určené za vyřešení úkolu se poskytnou po vyřešení úkolu. Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny určené za realizaci úkolu se poskytnou po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky.
(4) Jestliže předmětem realizace státního úkolu je nový výrobek, mohou se prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu poskytnout pod podmínkou, že na výrobek bylo vydáno osvědčení o technické pokrokové i nebo mu byl přiznán I. stupeň jakosti nebo v případě, kdy federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj mimořádně připustí ve společenském zájmu i nižší stupeň jakosti.
(5) Prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu nelze poskytnout za řešení úkolu, který je pouze rozpracováním, přizpůsobením nebo doplněním jiného řešení.
(6) Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny se poskytují hospodářským organizacím do fondu odměn, příspěvkovým organizacím na běžný účet a rozpočtovým organizacím na zvláštní účty těchto organizací.
(7) Ústřední orgány, jež vypisují cílové prémie a určují mimořádné odměny, jsou povinny evidovat výši těchto prémií a odměn, úkoly za jejichž řešení nebo realizaci byly poskytnuty, jakož i organizace, jimiž byly rozpočtové prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny poskytnuty.
O d d í l t ř e t í Neinvestiční dotace na úkoly a práce rozvoje vědy a techniky (§ 21)
§ 21 (1) Neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje a techniky ( § 10) poskytují příslušné nadřízené orgány písemným oznámením o poskytnutí dotace, které musí mít nejméně tyto náležitosti:
a) název a sídlo příjemce dotace,
b) předmět a cíl plnění úkolu nebo prací vyjádřené údaji plánu, popřípadě dále konkretizované,
c) lhůta pro vyřešení úkolu nebo provedení prací,
d) celková částka dotace a celková doba, po kterou se bude dotace poskytovat,
e) procentní výše dotace z celkových neinvestičních výdajů na vyřešení úkolu nebo provedení prací,
f) lhůty pro čerpání dotace,
g) koordinační, popřípadě další práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska, jež se mají dotací hradit, a počet pracovníků tyto práce provádějící, popřípadě počet pracovních hodin tyto práce vyžadující,
h) způsob využití výsledků vyřešeného úkolu nebo provedených prací a předpokládaný termín a předpokládané výdaje spojené s tímto využitím.
(2) Nadřízené orgány uvolňují příjemcům dotací částky dotací za skutečně provedené práce ve lhůtách určených pro jejich čerpání a spolu s tím kontrolují postup věcného plnění těchto prací, jakož i opatření prováděná organizacemi pro využití výsledků ve výrobě nebo v provozu; mohou dotaci upravit, popřípadě jsou povinny ji zrušit, jestliže se změnily podmínky ( § 10), za nichž dotaci poskytly.
H L A V A Č T V R T Á PŘÍJMY ZA VYŘEŠENÉ ÚKOLY ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY (§ 22-26)
§ 22 (1) Příjmy za vyřešené úkoly jsou prostředky získané za
a) předané výsledky vyřešených úkolů organizacím, které řešení úkolů ze svých finančních zdrojů nefinancovaly,
b) předměty vyrobené jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky buď pro odběratele (realizátora) výsledků řešení podle hospodářské smlouvy s tímto odběratelem předem uzavřené anebo pro vlastní použití, pokud se úkol neřeší v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů (dále jen "vyrobené předměty"),
c) předměty zbylé po řešení úkolu, které byly zhotoveny jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky a s vědomím odběratele (realizátora) výsledků řešení jako nezbytná technická pomůcka pro vyřešení úkolu (např. funkční model), avšak bez záměru jejich dalšího použití v činnosti organizace, a které netvoří součást dodávky pro odběratele výsledků řešení (dále jen "zbylé předměty").
(2) Pro účely této vyhlášky se považuje řešení úkolu za ukončené (dále jen "vyřešený úkol") buď dnem zrušení úkolu anebo dnem schválení závěru závěrečného oponentního řízení, pokud se toto schválení uskuteční před lhůtou stanovenou plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu; v případě, že se schválení uskuteční až po této lhůtě, považuje se úkol za vyřešený posledním pracovním dnem lhůty, která je stanovena plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu.
(3) Po vyřešení úkolu lze hradit náklady na řešení úkolu jen pokud vznikly nejpozději dnem vyřešení úkolu; použít prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky k úhradě těchto nákladů je možno nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.
§ 23 Prostředky za předané výsledky vyřešených úkolů (1) Výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státního rozpočtu přebírají organizace za úplatu s výjimkou organizací, které se vlastními finančními zdroji přímo podílely na financování těchto úkolů, a rozpočtových organizací, jde-li o úkoly plně financované ze státního rozpočtu.
(2) Výši úplaty podle odstavce 1 dohodne předávající organizace s přebírající organizací, a to na základě celkových výdajů na úkol vynaložených a celkových přínosů předpokládaných u přebírající organizace podle výpočtu ekonomické efektivnosti. Organizace, která úkol financovaný ze státního rozpočtu nebo z resortního nebo oborového fondu technického rozvoje řeší i využívá, stanový výši úplaty obdobným způsobem nadřízený orgán, který poskytl prostředky na řešení úkolu.
(3) Dohodnutou nebo stanovenou úplatu, jakož i ceny za další předání výsledků vyřešených úkolů sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem hradí přebírající organizace ze svých provozních prostředků na vrub nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.
(4) Částka ve výši úplaty se platí jednorázově, popřípadě splácí ročními splátkami po dobu nejvýše tří roků, přičemž roční splátka nemusí být nižší než jedna čtvrtina celkové úplaty; v tomto případě začíná lhůta splatnosti dnem převzetí výsledků vyřešeného úkolu. Pokud však organizace úkol řeší i využívá a provádí úplatu jednorázově, činí tak do třiceti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.
(5) Výsledky vyřešených státních úkolů předává jen koordinační pracoviště; toto pracoviště sjednává s přebírajícími organizacemi úplaty v rozsahu pověření daného mu koordinačním ústředním orgánem. Koordinační pracoviště má nárok na částku ve výši 2 % z úplat získaných za předané výsledky vyřešených státních úkolů, kterou si zahrne do fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 24 Prostředky za vyrobené a zbylé předměty (1) Organizace, která řeší úkol, je povinna využít zbylé předměty (např. prodejem, zařízením podle jejich povahy do základních prostředků nebo do zásob, rozebráním na použitelné součásti a materiál), a to již v průběhu řešení, nejsou-li pro další řešení úkolu nezbytné, nejpozději však do dvanácti měsíců ode dne vyřešení úkolu.
(2) Vyrobené předměty určené pro vlastní použití je organizace povinna zařadit podle jejich povahy do svých základních prostředků nebo do zásob nejpozději do třiceti kalendářních dnů po uplynutí měsíce, v němž byl úkol vyřešen; jestliže podle závěrů oponentního řízení bylo řešení úkolu neúspěšné, naloží organizace s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty podle ustanovení odstavce 1.
(3) Rozpočtové organizace přebývají bezplatně vyrobené a zbylé předměty, pokud tvoří součást úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu a mohou je samy využít.
(4) Prostředky za vyrobené a zbylé předměty, které tvoří součást řešení státního úkolu, předvádějí organizace na koordinační pracoviště; rozpočtové převádějí na toto pracoviště prostředky v procentní výši, v jaké se na financování státního úkolu podílely jiné zdroje než státní rozpočet.
(5) Výše prostředků za vyrobené a zbylé předměty se stanoví v cenách podle cenových předpisů, popřípadě i podle předpisů o dani z obratu.
§ 25 Finanční zdroje příjmů za vyřešené úkoly (1) Příjmy za vyřešené úkoly financované ze státního rozpočtu odvádějí organizace do tohoto státního rozpočtu; hospodářské organizace přitom postupují tak, že prostředky za předané výsledky řešení odvedou nadřízenému ústřednímu orgánu a prostředky za vyrobené a zbylé předměty příslušné finanční správě. Příjmy za vyřešené státní úkoly odvádějí do státního rozpočtu koordinační pracoviště.
(2) Příjmy za vyřešené státní úkoly financované podílově se odvádějí do státního rozpočtu v procentní výši, v níž se tyto úkoly ze státního rozpočtu financovaly. Zbývající příjmy převádí koordinační pracoviště do finančních zdrojů, z nichž se úkoly podílově financovaly.
(3) Příjmy za vyřešené resortní úkoly se odvádějí do resortního fondu technického rozvoje, popřípadě též do finančních zdrojů, z nichž se resortní úkoly podílově financovaly. Příjmy za vyřešené oborové úkoly se odvádějí do oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje. Příjmy za vyřešené podnikové úkoly zahrnují organizace do svých výnosů; do svých výnosů zahrnují organizace rovněž prostředky za výsledky vyřešených úkolů, které dalším organizacím předaly a předtím dodavateli ze svých provozních prostředků zaplatily.
(4) Příjmy za vyřešené úkoly, jež byly v průběhu svého řešení obsaženy v plánech rozvoje vědy a techniky různých stupňů řízení a v důsledku toho financovány z různých finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky, se odvádějí do těchto zdrojů v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly.
(5) Příjmy za vyřešené úkoly jsou organizace povinny do příslušných finančních zdrojů odvádět nebo na příslušné organizace převádět nejpozději do pěti pracovních dnů
a) ode dne, v němž obdržely prostředky za předané výsledky vyřešených úkolů nebo za vyrobené a zbylé předměty,
b) po uplynutí měsíce, v němž vyrobené nebo zbylé předměty zařadily do svých základních prostředků nebo do zásob.
§ 26 Evidence a kontrola rozpočtových výdajů a příjmů (1) Koordinační pracoviště je povinno vést evidenci o
a) celkových finančních zdrojích na financování jednotlivých státních úkolů po celou dobu jejich řešení,
b) celkových prostředcích vynakládaných na řešení jednotlivých státních úkolů, a to jak v celkové tak v podílové výši,
c) celkových příjmech za jednotlivé vyřešené státní úkoly v členění podle § 22 odst. 1.
(2) Koordinační pracoviště po odvedení příjmů za vyřešený státní úkol, nejpozději však do čtrnácti měsíců ode dne jeho vyřešení, oznámí příslušné finanční správě výši odvedených příjmů s uvedením, zda odvedené příjmy jsou úplné nebo neúplné, a kdy a v jaké výši se úplné příjmy mají odvést. Pokud je koordinační pracoviště rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, informuje obdobně koordinační ústřední orgán; případné neodvedení příjmů projedná tento orgán s příslušným ministerstvem financí při předkládání návrhu rozpočtu na příští rok.
(3) Nadřízené ústřední orgány jsou povinny kontrolovat správnost financování státních úkolů a odvádění příjmů za vyřešené státní úkoly.
Č Á S T D R U H Á VÝDAJE, ZDROJE A FINANCOVÁNÍ V OBLASTI OBDOBNÝCH ČINNOSTÍ (§ 27-34) Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti
§ 27 Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti jsou výdaje na
a) standartizaci,
b) typizaci a experimentální ověření ve výstavbě,
c) činnosti na úseku průmyslových práv.
§ 28 (1) Neinvestiční výdaje na standartizaci podle § 27 písm. a) zahrnují výdaje na
a) mezinárodní činnost v oblasti standartizace,
b) řešení úkolů plánů technické normalizace,
c) řešení plánovaných úkolů na úseku zkušebnictví,
d) řešení plánovaných úkolů na úseku metrologie,
e) řízení technické normalizace v určeném oboru, pokud k němu byla organizace nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s Úřadem pro normalizaci a měření a zúčastněnými ústředními orgány pověřena.
(2) Neinvestiční výdaje na typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě podle § 27 písm. b) zahrnují
a) výdaje na řešení úkolů plánu typizace ve výstavbě,
b) úhradu vícenákladů plánovaného experimentálního ověřování stavební části experimentální stavby (dále jen "experiment"),
c) výdaje na vyhodnocení experimentu,
d) výdaje na odstranění případných vad nebo škod způsobených experimentem.
(3) Neinvestiční výdaje na činnosti na úseku průmyslových práv podle § 27 písm. c) zahrnují
a) výdaje spojené se správou vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů,
b) odměny autorům za vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory,
c) zvláštní odměny řešitelům za vyjádření tematických úkolů, jež byla vyhodnocena jako nejlepší,
d) odměny za účast osobám, které se iniciativně zúčastnily rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru,
e) odměny osobám za upozornění na možnost využít vynález nebo zlepšovací návrh,
f) náhradu mzdy za spolupráci autora vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru při rozpracování, zkoušení nebo zavádění řešení podle zvláštních předpisů,
g) úhrady autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů za výkresy, popřípadě modely a prototypy, jež nemají charakter základního prostředku, a které organizace řádně převzala,
h) náhrady za podklady potřebné k využití objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizaci, která je jako první zavedla nebo podklady k jejich zavedení vypracovala,
i) výdaje na vypracování vyjádření k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu nebo průmyslového vzoru, které je organizace povinna podle zvláštních předpisů bezplatně poskytnout Úřadu pro vynálezy a objevy.
(4) Organizace jsou povinny evidovat odděleně neinvestiční náklady na řešení jednotlivých úkolů v oblasti obdobných činností.
§ 29 Finanční zdroje neinvestičních výdajů na obdobné činnosti Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti se financují
a) ze státních rozpočtů,
b) z výnosů generálních ředitelství a koncernů,
c) z výnosů organizací.
§ 30 Státní rozpočty (1) Ze státního rozpočtu federace se financují
a) neinvestiční výdaje na úkoly plánu státní standartizace řešené dodavateli pro ústřední orgány,
b) mimořádné odměny za vyřešení určených úkolů plánu státní standartizace a státních úkolů typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě,
c) zvláštní odměny řešitelům za vyřešení tematických úkolů plánovaných Úřadem pro vynálezy a objevy, jež byla vyhodnocena jako nejlepší,
d) odměny za objevy, na něž byl udělen diplom.
(2) Z příslušného státního rozpočtu se financují
a) neinvestiční výdaje na úkoly resortních plánů standartizace a na další úkoly standartizace řešené dodavateli pro ústřední orgány,
b) neinvestiční výdaje na řešení státních úkolů plánu typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě,
c) zvláštní odměny řešitelům za vyřešení tematických úkolů plánovaných ústředními orgány, jež byla vyhodnocena jako nejlepší,
d) odměny autorům za vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor, který předal ústřední orgán na základě příslušné dohody v rámci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce do zahraničí.
(3) Ústřední orgány jsou povinny veškeré neinvestiční výdaje na obdobné činnosti financované ze státního rozpočtu předem dohodnout s příslušným ministerstvem financí.
§ 31 Výnosy generálních ředitelství a koncernů Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti uvedené v § 28 prováděné generálním ředitelstvím nebo koncernem ve vlastní režii nebo dodavateli pro generální ředitelství nebo koncern se financují z výnosů generálních nebo koncernů zahrnutím do jejich provozních nákladů.
§ 32 Výnosy organizací Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti uvedené v § 28 prováděné organizacemi ve vlastní režii nebo dodavateli pro organizace se financují z výnosů organizací zahrnutím do jejich provozních nákladů.
Způsob financování neinvestičních výdajů na obdobné činnosti
§ 33 (1) Orgány a organizace mohou zahájit financování nově řešených úkolů a prácí v oblasti obdobných činností za podmínek, že na řešení těchto úkolů nebo prací
a) byl schválen, popřípadě doplněn příslušný plán obdobné činnosti, a
b) byly sestaveny předběžné kalkulace a v případech stanovených cenovými předpisy byly stanoveny ceny podle těchto předpisů.
(2) Úkoly a práce v oblasti obdobných činností se plní mezi organizacemi obdobně podle § 14 odst. 2.
(3) Rozpočtové organizace, které budou plnit úkoly a práce v oblasti obdobných činností, jakož i ústřední orgány jim nadřízené, si zabezpečí neinvestiční výdaje na plnění těchto úkolů a prací ve svých rozpočtech.
(4) Hospodářské organizace určené nadřízenými orgány se podílejí na financování neinvestičních výdajů na řešení úkolů plánu typizace ve výstavbě financovaných ze státního rozpočtu ze svých provozních prostředků na vrub nákladů, a to ve výši dohodnuté federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě ministerstvy výstavby a techniky republik s příslušnými ústředními orgány.
(5) Výsledky řešení tematických úkolů obsažených v resortních plánech ústředních orgánů a v plánu Úřadu pro vynálezy a objevy přebírají organizace za úplatu, s výjimkou rozpočtových organizací, a to ve výši stanovené ústředním orgánem, který tematické úkoly plánoval; úplaty provedené organizacemi jsou příjmem těchto orgánů.
§ 34 (1) Za urychlené, technicky pokrokové a efektivní vyřešení úkolů plánu státní standartizace, popřípadě státních úkolů typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě, které jsou mimořádně důležité pro rozvoj národního hospodářství, může Úřad pro normalizaci a měření, popřípadě federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, určit mimořádné odměny.
(2) Rozpočtové prostředky na mimořádné odměny se poskytují do dvanácti měsíců po schválení státní technické normy nebo výsledků státního úkolu typizace ve výstavbě, popřípadě do dvanácti měsíců po uvedení výsledků vyřešeného úkolu plánu státní standartizace do praxe nebo experimentu do trvalého provozu.
(3) Rozpočtové prostředky na mimořádné odměny se poskytují organizacím obdobně podle § 20 odst. 6.
(4) Orgány, jež určují mimořádné odměny, jsou povinny postupovat obdobně podle § 20 odst. 7.
Č Á S T T Ř E T Í USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 35-40)
§ 35 Pokuty (1) Orgány a organizace, které v rozporu s touto vyhláškou použijí prostředky určené na financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky a na obdobné činnosti nebo příjmy za vyřešené úkoly, jsou povinny zaplatit za neoprávněné použití těchto prostředků nebo příjmů pokutu do příslušného státního rozpočtu ve výši 10 % z částky neoprávněně použité; jde-li o neoprávněné použití rozpočtových prostředků, platí zvláštní předpisy.
(2) Organizace, která nejpozději do dvou roků ode dne převzetí výsledků řešení tematického úkolu plánovaného ústředním orgánem nezačne bez řádného důvodu využívat tyto výsledky ve výrobě nebo v provozu, je povinna zaplatit do příslušného státního rozpočtu pokutu ve výši zvláštní odměny vyplacené řešiteli.
(3) Pokutu nelze vymáhat po uplynutí tří roků od konce kalendářního roku, v němž byly úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky a obdobných činností vyřešeny a výsledky řešení tematických úkolů převzaty. Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání pokuty, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byly orgán nebo organizace o tomto úkonu zpraveny.
§ 36 Příjemce dotace, který do dvou roků ode dne úspěšného vyřešení úkolu, na jehož financování byla poskytnuta dotace ( § 10), nezačne bez řádného důvodu využívat řešení tohoto úkolu ve výrobě nebo v provozu, je povinen vrátit dotaci do finančního zdroje, z něhož byla poskytnuta.
§ 37 Federální ministerstvo financí může v odůvodněných případech na žádost federálních ústředních orgánů povolit pro organizace jimi řízené výjimky z ustanovení § 3 odst. 1 písm. h), § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 1 písm. b), § 12, § 18 odst. 2 a 3, § 20 odst. 2 a 6, § 23 odst. 2 a 5, § 25 odst. 2, 3 a 5, § 28 odst. 3 a 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 4 a 5, § 34 odst. 1 a 3, § 35 odst. 1 a 2 a § 36. Ministerstva financí republik mohou obdobným způsobem povolit výjimky ze stejných ustanovení pro organizace řízené ústředními orgány republik; pokud nejde o organizace řízené národními výbory, postupují přitom ministerstva financí republik v dohodě s federálním ministerstvem financí.
§ 38 Odchylky pro financování neinvestičních výdajů na rozvoj vojenské vědy a techniky stanoví federální ministerstvo financí.
§ 39 Zrušují se
a) vyhláška federálního ministerstva financí č. 141/1971 Sb. , o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností; současně se ruší výjimky podle této vyhlášky povolené,
b) směrnice federálního ministerstva financí pro poskytování neinvestičních dotací na úkoly a některé činnosti v oblasti rozvoje vědy a techniky č. 19/1971 Ú. v. ČSR a č. 26/1971 Ú. v. SSR; současně se ruší výjimky podle těchto směrnic povolené.
§ 40 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Ing. Lér, CSc. v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
