6/1977 Sb. znění účinné od 1. 4. 1977 do 31. 12. 2001
6
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky
ze dne 18. ledna 1977
o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod
Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky stanoví v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy podle § 25 odst. 4 a v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky a s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky podle § 26 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon ):
§ 1 Látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod (1) Povrchové a podzemní vody je třeba chránit před znehodnocováním nejen odpadními vodami, ale j jinými látkami, které mohou ohrozit jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost (dále jen "závadné látky"). Pokud nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami, jsou závadnými látkami:
a) ropné látky - uhlovodíky a jejich směsi,
b) jedy a jiné látky škodlivé zdraví,
c) žíraviny, radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady,
d) silážní šťávy,
e) průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty,
f) přípravky na ochranu rostlin a k hubení škůdců a rostlin,
g) pevné a tekuté odpady průmyslu výživy, pevné odpady spotřebního průmyslu a ve strojírenském průmyslu odpady - z povrchových úprav kovů (chemikálie pro přípravu funkčních lázní, veškeré kontaminované lázně a pevné odpady z jejich čištění a regenerace),
- z tepelného zušlechťování kovů (kalírenské soli a odpady po jejich použití),
- z nekonvenčních technologií obrábění a tváření (elektronické a chemické obrábění),
- ze zpracování kovů obsahující zbytky olejů,
h) koncentrované chromočinící lázně,
i) kaly nebo pevné znečištěné látky a odpady všeho druhu vzniklé
- při sběru a svozu odpadů z domácností, nemocnic apod.,
- při čištění skladovacích nádrží, přepravních prostředků, manipulačních ploch a vozovek znečištěných ropnými látkami,
- při odstraňování strusky, popelovin apod.,
- při těžbě a úpravě nerostných surovin,
j) jiné rozpustné volně skladované látky, zejména posypové soli.
(2) S použitými obaly závadných látek se zachází jako se závadnými látkami.
Podmínky, za kterých lze zacházet se závadnými látkami
§ 2 (1) Za uživatele závadných látek se považuje každý, kdo s nimi zachází, tj․ kdo je těží, skladuje, zpracovává, dopravuje nebo jinak s nimi nakládá.
(2) Uživatel závadných látek je povinen řídit se ustanovením § 25 vodního zákona , jakož i plnit povinnosti stanovené touto vyhláškou.
§ 3 (1) Uživatel závadných látek je povinen činit opatření k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod (dále jen "jakost vod"); takovými opatřeními jsou přiměřeně druhu závadné látky:
a) umístění zařízení, v nichž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) zabezpečování ochrany jakosti vod při přípravě a realizaci investic,
c) používání takových zařízení, popřípadě způsobů při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
d) pravidelné kontroly skladů a skládek, jakož i zkoušení těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu závadných látek, včetně včasných oprav; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
e) vybudování odpovídajícího kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek,
f) obeznámení se s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy pro zacházení se závadnými látkami z hlediska ochrany jakosti vod, popřípadě i s bezpečnostními předpisy, jakož i s povinnostmi při zneškodňování havarijního zhoršení a k odstranění jeho škodlivých následků.
(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, má uživatel závadných látek povinnost činit, kromě opatření uvedených v odstavci 1, ještě tato další opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod (dále jen "plán havarijního opatření") a předložit jej ke schválení příslušnému vodohospodářskému orgánu; dotýká-li se plán havarijních opatření vodního toku, projedná jej uživatel závadných látek před předložením se správcem vodního toku, kterému také předá jedno vyhotovení plánu havarijních opatření,
b) připravit speciální přístroje a prostředky k zneškodňování havarijního zhoršení, jakož i k odstranění jeho škodlivých následků a pro tento účel odborně vyškolit příslušné pracovníky,
c) vést záznamy o provedených opatřeních.
(3) Vodohospodářský orgán může opatření podle odstavce 1 a 2 také uložit rozhodnutím.
§ 4 Uživatel závadných látek je povinen při provádění opatření podle § 3 dbát pokynů vodohospodářského orgánu, popřípadě orgánu hygienické služby a oznamovat jim provedení těchto opatření.
§ 5 Vodohospodářský orgán může při použití závadných látek kromě ropných látek povolit výjimku z obecné povinnosti uvedené v § 25 odst. 1 vodního zákona, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito:
a) k úpravě a udržování vodního toku,
b) ke krmení ryb a hnojení vod ke zvýšení úživnosti,
c) z důvodů zdravotních, například při použití dezinfekčních prostředků v povrchových vodách v oblasti rekreace,
d) k úpravě vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f) jako indikátorových látek pro účely měření.
Havarijní zhoršení jakosti vod
§ 6 Havarijním zhoršením jakosti vod (dále jen "havárie") je mimořádné závažné zhoršení, popřípadě mimořádné závažné ohrožení jakosti vod. Mimořádné závažné zhoršení jakosti vod je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zabarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným hynutím ryb. Za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek, popřípadě odpadních vod v jakosti nebo množství, které může způsobit havárii, do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Dále se za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod považují případy technických poruch a závad, které takovému vniknutí předcházejí, a případy úniku ropných látek ze zařízení k jejich zachycování, skladování, dopravě a odkládání.
§ 7 Za havárii se vždy považují případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod ropnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, jakož i dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti vod v chráněných vodohospodářských oblastech, v ochranných pásmech nebo na vodárenských tocích a v jejich povodích. O havárii nejde v těch případech, kdy vzhledem k rozsahu a místu úniku je vyloučeno nebezpečí vniknutí závadných látek do povrchových nebo podzemních vod.
§ 8 (1) Havárii hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí, nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem podle místních poměrů, například osobně, telefonicky, telegraficky nebo písemně.
(2) Původce havárie nebo ten, kdo ji zjistil, hlásí havárii okresnímu národnímu výboru a v Praze Národnímu výboru hlavního města Prahy, v jehož územním obvodu se havárie nebo její znaky zjistily, a při ohrožení jakosti vod v souvislosti s porušením kanalizačního řádu, též správci veřejné kanalizace; občan může hlásit havárii nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti. Tyto útvary předávají přijaté hlášení neprodleně příslušnému okresnímu národnímu výboru nebo v Praze Národnímu výboru hlavního města Prahy; přitom postupují podle příslušných předpisů.
§ 9 (1) Hlášení o havárii na hraničním toku předá okresní národní výbor krajskému národnímu výboru.
(2) O havárii přesahující jeho územní obvod nebo jeho možnosti a o havárii, jejíž škodlivé následky se mohou projevit mimo území České socialistické republiky, je okresní národní výbor povinen podat zprávu příslušnému krajskému národnímu výboru; při havárii mimořádného rozsahu na hraničním toku podá zprávu krajský národní výbor ministerstvu lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky.
(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčena povinnost krajských národních výborů činit v případech, kdy havárie přesahuje územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti, opatření, která by jinak příslušela okresnímu národnímu výboru.
§ 10 (1) Okresní národní výbor a v Praze Národní výbor hlavního města Prahy, popřípadě při havárii na hraničním toku krajský národní výbor (dále jen "příslušný národní výbor"), hlásí havárii orgánům a organizacím, které mohou přispět k zneškodňování havárie a k odstranění jejích škodlivých následků, a jde-li o havárii na vodním toku nebo o havárii, kterou může být vodní tok dotčen, též správci vodního toku; při hlášení sdělí, zda bude vyžadovat spolupráci a zda je znám původce havárie.
(2) Současně příslušný národní výbor uvědomí o havárii organizace, které budou dotčeny v právu nakládat s vodami, a při havárii v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů Český inspektorát lázní a zřídel. Podle potřeby zajistí, aby národní výbory, v jejichž územním obvodu se mohou škodlivé následky projevit, zveřejnily vznik havárie.
§ 11 Havárie mimořádného rozsahu Pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak, postupuje se při hlášení a zneškodňování havárie mimořádného rozsahu, jakož i při odstraňování jejích škodlivých následků obdobně jako při havárii, s tím, že při zabraňování škodlivým následkům platí ustanovení § 42 odstavce 2 vodního zákona .
Zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následků
§ 12 (1) Uživatel závadných látek, jakož i ten, kdo nakládá s vodami, jestliže u něho došlo k havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen učinit jednak bezprostřední opatření k zneškodňování havárie, jednak opatření k odstranění jejích škodlivých následků.
(2) Bezprostředním opatřením k zneškodňování havárie je zejména:
a) neprodlené hlášení havárie,
b) co nejrychlejší odstranění příčin havárie,
c) zabránění škodlivým následkům havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší.
(3) Opatřením k odstranění škodlivých následků havárie je zejména:
a) likvidace uniklých závadných látek,
b) sledování jakosti ohrožené podzemní vody, je-li nebezpečí průniku závadných látek do země,
c) uvedení zasaženého místa pokud možno do původního stavu.
§ 13 (1) Při provádění opatření podle § 12 odstavce 2 a 3 řídí se původce havárie plánem havarijních opatření, popřípadě pokyny vodohospodářského orgánu; tomuto vodohospodářskému orgánu je povinen předat zápis o havárii a o provedených opatřeních.
(2) Původce havárie je povinen při provádění těchto opatření spolupracovat s orgány a organizacemi v rozsahu stanoveném v § 15 až 22.
Spolupráce orgánů a organizací
§ 14 (1) Při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků je vodohospodářský orgán oprávněn vyžadovat spolupráci orgánů a organizací.
(2) V rámci spolupráce orgánů a organizací může vodohospodářský orgán ustanovit z jejich zástupců pracovní skupinu.
(3) Orgány a organizace, kterým příslušný národní výbor podle § 10 havárii hlásil a jejichž spolupráci si vyžádal, jsou povinny spolupracovat při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména jsou povinny určit na požádání vodohospodářského orgánu svého zástupce v pracovní skupině.
(4) Rozsah spolupráce orgánů a organizací se řídí působností nebo příslušností orgánů a organizací, popřípadě je vymezen v § 15 až 22.
§ 15 (1) Vodohospodářský orgán řídí spolupráci orgánů a organizací podle svého plánu havarijních opatření zpracovaného ve spolupráci se Státní vodohospodářskou inspekcí, s orgány hygienické služby a veřejnými požárními útvary, popřípadě dalšími orgány; v případech, kdy není znám původce havárie, řídí i vlastní zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následků.
(2) Za členy pracovní skupiny určí vodohospodářský orgán zpravidla zástupce Státní vodohospodářské inspekce, okresního hygienika, správce vodního toku, na kterém došlo k havárii, popřípadě správce vodohospodářsky významného vodního toku, v jehož povodí došlo k havárii, a původce havárie, pokud je znám; podle potřeby mohou být za členy určeni i zástupci Českého inspektorátu lázní a zřídel, Českého rybářského svazu, popřípadě organizace státního rybářství a Státní veterinární služby a rostlinolékařské služby, jakož i inspekce požární ochrany národního výboru a útvaru Veřejné bezpečnosti, v jehož územním obvodu byla havárie zjištěna, a orgánů, jejichž dozoru podléhají podle zvláštních předpisů technická zařízení, která byla příčinou havárie.
§ 16 Pokud vodohospodářský orgán vytvořil pracovní skupinu, vypracuje nebo provede tato skupina v rámci spolupráce orgánů a organizací
a) posouzení havárie a jejího vlivu na vodní tok, popřípadě na podzemní vody,
b) ohledání situace na místě a ověření původce havárie,
c) přezkoumání bezprostředních opatření k zneškodňování havárie,
d) návrh postupu a opatření při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků,
e) kontrolu plnění opatření podle plánu havarijních opatření nebo uložených původci havárie v souvislosti s havárií, popřípadě orgánům a organizacím v rámci spolupráce,
f) konečnou zprávu o havárii.
§ 17 Státní vodohospodářská inspekce Státní vodohospodářská inspekce při spolupráci orgánů a organizací
a) provádí odborné vodohospodářské přešetření příčin havárie a zjišťuje původce havárie,
b) navrhuje způsob odstraňování škodlivých následků havárie a preventivní opatření k zamezení vzniku obdobné havárie,
c) kontroluje provedená opatření.
§ 18 Okresní hygienik Při spolupráci orgánů a organizací okresní hygienik provádí opatření k ochraně zdraví obyvatelstva; přitom sleduje též zdravotní nezávadnost vody určené pro zajištění nouzového zásobování obyvatelstva podle § 16 odstavce 2 vodního zákona .
§ 19 Správce vodního toku Správce vodního toku při spolupráci orgánů a organizací
a) zajišťuje na vodním toku a na jeho březích opatření k zachycení a odstranění závadných látek, které způsobily havárii,
b) k odstranění škodlivých následků havárie navrhuje a provádí na vodohospodářských dílech, která spravuje, mimořádné manipulace, popřípadě dává pokyny pro mimořádné manipulace s vodohospodářskými díly jejich uživatelům,
c) odstraňuje uhynulé ryby v nezbytně nutných případech sám, jinak za účasti organizace, která rybářsky obhospodařuje havárií dotčený úsek vodního toku.
§ 20 Správce vodohospodářsky významného vodního toku Správce vodohospodářsky významného vodního toku, kromě spolupráce, kterou poskytuje jako správce vodního toku, zabezpečuje průzkum čistoty vod, odběry vzorků vody a potřebné rozbory.
§ 21 Jednotky požární ochrany Jednotky požární ochrany spolupracují zejména tím, že v rámci svých možností a technického vybavení pomáhají při zachycování a likvidaci hořlavých nebo výbušných látek.
§ 22 Ostatní orgány a organizace Ostatní orgány a organizace, kromě spolupráce, která vyplývá nebo souvisí s jejich činností nebo posláním, jsou povinny na vyžádání vodohospodářského orgánu při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků zejména:
a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí apod.,
b) umožňovat vstup na nemovitosti, které mají ve své správě nebo užívání,
c) účastnit se podle svých možností odstraňování škodlivých následků havárie.
§ 23 Příslušný národní výbor v rámci spolupráce orgánů a organizací vyhledává a určuje místa, kde mají být uniklé ropné látky a látky jimi kontaminované spáleny, popřípadě jinak zneškodněny nebo uloženy a dozírá na správce skládek z hlediska ochrany čistoty vod. Skládky vyznačuje ve svém plánu havarijních opatření.
§ 24 (1) Spolupráce orgánů a organizací při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků nezbavuje původce havárie povinnosti činit bezprostřední opatření k zneškodnění havárie a opatření k odstranění jejích škodlivých následků a hradit náklady odůvodněně vynaložené, aby škodě bylo zabráněno a vznikla-li, aby se dále nezvětšovala a byla odstraněna.
(2) Odpovědnost původce havárie za škodu, ani jeho trestní odpovědnost není dotčena.
§ 25 Zrušuje se vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 35/1972 Sb. , o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami.
§ 26 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.
Ministr:
Ing. Hruzík v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
