Čekejte, prosím...
SMLOUVA. mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách (čl. 1-36)
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
25/1978 Sb. znění účinné od 12. 9. 1977

25

 

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 14. února 1978

o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Německou

demokratickou republikou o spolupráci na společných státních hranicích

a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách

Dne 8. září 1976 byla v Berlíně podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 12. září 1977.

Podle svého článku 34 Smlouva vstoupila v platnost dnem 12. září 1977.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.

SMLOUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou

republikou o spolupráci na společných státních hranicích

a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách (čl. 1-36)

Československá socialistická republika a Německá demokratická republika se v duchu Deklarace o upevňování přátelství a prohlubování bratrské spolupráce mezi Komunistickou stranou Československa a Jednotnou socialistickou stranou Německa a mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou ze dne 17. října 1974 s cílem dále prohlubovat svou spolupráci na společných státních hranicích dohodly uzavřít tuto Smlouvu.

 

K tomuto účelu jmenovali svými zmocněnci:

Prezident Československé socialistické republiky

generálmajora Karla Kropáčka,

náměstka ministra vnitra Československé socialistické republiky,

 

Státní rada Německé demokratické republiky

generálporučíka Ericha Petera,

náměstka ministra národní obrany a velitele Pohraničních vojsk Německé demokratické republiky,

kteří se po výměně svých plných mocí, které shledali v dobré a náležité formě, dohodli takto:

Č Á S T I

JMENOVÁNÍ HRANIČNÍCH ZMOCNĚNCŮ A JEJICH PRAVOMOC (čl. 1-7)

Č l á n e k 1

K plnění úkolů vyplývajících z této Smlouvy zřídí příslušné orgány každé smluvní strany hlavního hraničního zmocněnce, jakož i zástupce hlavního hraničního zmocněnce, hraniční zmocněnce, zástupce hraničních zmocněnců a pomocníky hraničních zmocněnců.

Č l á n e k 2

(1)

Osoby uvedené v článku 1 jmenují:

1.

vláda - hlavního hraničního zmocněnce;

2.

příslušný ministr - zástupce hlavního hraničního zmocněnce a hraniční zmocněnce;

3.

hlavní hraniční zmocněnec - zástupce hraničních zmocněnců;

4.

příslušný hraniční zmocněnec - pomocníky hraničního zmocněnce.

(2)

Vlády smluvních stran se vzájemně diplomatickou cestou informují o jmenování hlavních hraničních zmocněnců do 30 dnů po vstupu Smlouvy v platnost․

(3)

Hlavní hraniční zmocněnci a hraniční zmocněnci jsou oprávněni přizvat experty.

Č l á n e k 3

(1)

Hlavní hraniční zmocněnci, jakož i jejich zástupci, hraniční zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci obdrží k výkonu svých funkcí plné moci vyhotovené v českém nebo slovenském a německém jazyce. Vzory těchto plných mocí jsou uvedeny v příloze 1 až 5.

(2)

Plné moci vystavují:

1.

pro hlavního hraničního zmocněnce předseda vlády;

2.

pro zástupce hlavního hraničního zmocněnce, hraniční zmocněnce a jejich zástupce a pomocníky ty osoby, které je jmenovaly podle článku 2 odst. 1.

Č l á n e k 4

(1)

Hlavní hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:

1.

stanoví zásady součinnosti orgánů ochrany státních hranic k provádění opatření na společných státních hranicích (dále jen "státní hranice");

2.

vyhodnocují účinnost ochrany státních hranic, stav a údržbu hraničních znaků, projednávají závažné události na státních hranicích a stanoví společná opatření ke zvýšení bezpečnosti a pořádku na státních hranicích;

3.

řídí a koordinují činnost hraničních zmocněnců;

4.

projednávají záležitosti, které nemohli vyřešit hraniční zmocněnci nebo které přesahují jejich pravomoc;

5.

postupují záležitosti, které nemohli vyřešit nebo které přesahují jejich pravomoc, k projednání diplomatickou cestou.

(2)

Ustanovení odstavce 1 bod 5 nevylučují, aby na hlavní hraniční zmocněnce byly přeneseny k řešení otázky, které byly projednávány diplomatickou cestou.

Č l á n e k 5

(1)

Hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:

1.

vyhodnocují pravidelně situaci na státních hranicích, koordinují použití sil a prostředků ochrany státních hranic a zajišťují výměnu informací mezi orgány ochrany státních hranic;

2.

stanoví společná opatření k zajištění bezpečnosti a pořádku na státních hranicích včetně takových, která jsou nezbytná k provádění hospodářsko-technických prací na státních hranicích;

3.

zajišťují překračování státních hranic záchrannými jednotkami a pomocnými družstvy při živelních pohromách, haváriích nebo jiných nouzových situacích, jakož i při jejich společných cvičeních;

4.

kontrolují stav vyznačení státních hranic.

(2)

Hraniční zmocněnci prošetřují, projednávají a v rozsahu své působnosti rozhodují zejména v těchto případech:

1.

při narušení státních hranic osobami;

2.

při jednání nebo události v blízkosti státních hranic, které vedly k usmrcení nebo ublížení na zdraví osob, popřípadě k zničení nebo poškození věcí na státním území druhé smluvní strany;

3.

při poškození, zničení nebo neoprávněném přemístění hraničních znaků;

4.

při škodách, které vznikly v důsledku porušení pořádku na státních hranicích;

5.

při nálezu věcí nebo zvířat, které se ocitly na státním území druhé smluvní strany;

6.

při neoprávněné výměně předmětů přes státní hranice;

7.

při jiných událostech na státních hranicích, k jejichž řešení není třeba rozhodnutí hlavního hraničního zmocněnce nebo diplomatickou cestou.

(3)

Hraniční zmocněnci plní kromě toho úkoly, které pro ně vyplývají z jiných dohod uzavřených mezi příslušnými orgány smluvních stran.

(4)

Hraniční zmocněnci jsou povinni okamžitě se vzájemně informovat o situaci a událostech, které mohou ohrozit bezpečnost a pořádek na státních hranicích.

(5)

O zahájení a ukončení opatření příslušných orgánů se hraniční zmocněnci neodkladně informují:

1.

při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových situacích, které mohou mít následky na státním území druhé smluvní strany;

2.

při výskytu přenosných nemocí a nákaz u osob nebo zvířat a při výskytu polních nebo lesních škůdců v blízkosti státních hranic;

3.

při zjištění oleje nebo jiných škodlivých látek v hraničních vodách nebo ve vodách v blízkosti státních hranic, pokud mohou mít následky na státním území druhé smluvní strany;

4.

při znečištění ovzduší v blízkosti státních hranic, pokud může vyvolat bezprostřední nebezpečí pro zdraví osob, pro zvířata nebo rostliny na státním území druhé smluvní strany;

5.

při dočasném uzavření hraničních přechodů nebo omezení překračování státních hranic.

Výměna informací diplomatickou cestou tím není dotčena.

(6)

Hraniční zmocněnci postupují záležitosti, které nemohli vyřešit nebo které přesahují jejich pravomoc, hlavním hraničním zmocněncům.

(7)

Ustanovení tohoto článku nevylučují, aby na hraniční zmocněnce byly přeneseny k řešení otázky, které byly projednávány hlavními hraničními zmocněnci nebo diplomatickou cestou.

Č l á n e k 6

Zástupci hlavních hraničních zmocněnců a zástupci hraničních zmocněnců mají v rozsahu úkolů na ně přenesených stejná práva a povinnosti jako osoby, které zastupují.

Č l á n e k 7

(1)

Pomocníci hraničních zmocněnců plní úkoly, které jim ukládají hraniční zmocněnci nebo jejich zástupci.

(2)

Hraniční zmocněnci obou smluvních stran společně určují rozsah úkolů ukládaných pomocníkům.

Č Á S T I I

BEZPEČNOST A POŘÁDEK NA STÁTNÍCH HRANICÍCH (čl. 8-20)

Č l á n e k 8

(1)

Hraniční zmocněnci smluvních stran spolupracují při zabránění narušování státních hranic, při stíhání a zadržení osob, které se pokoušejí neoprávněně překročit státní hranice nebo které státní hranice neoprávněně překročily (dále jen "narušitelé") a při prošetřování jiných případů porušení právních předpisů upravujících bezpečnost a pořádek na státních hranicích.

(2)

Vedou-li stopy narušitele na státní území druhé smluvní strany, předá ihned stíhající orgán orgánu ochrany státních hranic druhé smluvní strany všechny nutné údaje, aby umožnil další stíhání.

(3)

Bezprostřední stíhání narušitele přes stání hranice na státním území druhé smluvní strany smějí vést pouze orgány ochrany státních hranic se souhlasem hraničního zmocněnce druhé smluvní strany. Bez tohoto souhlasu se může vést bezprostřední stíhání jedině tehdy, jestliže prodlení by mělo za následek únik narušitele. Bezprostřední stíhání je přípustné pouze výjimečně v nezbytných případech a jen do místa, kde se stíhající orgán setká s příslušnými orgány druhé smluvní strany, maximálně však do hloubky 5 km státního území druhé smluvní strany. Bezprostřední stíhání v obcích není přípustné.

(4)

Při bezprostředním stíhání na státním území druhé smluvní strany je možno použít služebních psů a služebních vozidel.

(5)

Za bezprostřední stíhání se považují případy, kdy stíhaný je v dohledu stíhajícího orgánu nebo jde-li služební pes po pachové stopě.

(6)

Během bezprostředního stíhání na státním území druhé smluvní strany je dovoleno použít zbraně jedině v případě nutné obrany. Vstup do budov je nepřípustný. Stíhající orgán je oprávněn zjistit, zda zadržený narušitel nemá u sebe zbraň nebo jiné předměty, kterých by mohl použít proti stíhajícímu orgánu, a zbraň nebo předměty zajistit.

(7)

Narušitel zadržený při bezprostředním stíhání na státním území druhé smluvní strany se předá neprodleně spolu s předměty zajištěnými při bezprostředním stíhání a zadržení orgánům ochrany státních hranic té smluvní strany, ne jejímž státním území byl zadržen. Pro další postup platí článek 9.

Č l á n e k 9

(1)

Osoby, které byly zadrženy pro úmyslné neoprávněné překročení státních hranic, předá hraniční zmocněnec hraničnímu zmocněnci druhé smluvní strany. Předání se provádí podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž státním území byly osoby zadrženy, a to do 48 hodin od zadržení. Zároveň se předají předměty a platební prostředky, které osoby při zadržení měly u sebe, jestliže tyto předměty a platební prostředky jsou vyváženy ze státního území druhé smluvní strany. Platební prostředky smluvní strany, na jejímž státním území byly osoby zadrženy, se nepředávají, jestliže se jednoznačně zjistí, že tyto platební prostředky byly získány nezákonnou cestou.

(2)

Zadržené osoby se nepředávají, jsou-li státními občany smluvní strany, na jejímž státním území byly zadrženy.

(3)

Osoby zadržené podle odstavce 1 se nepředávají, jestliže příslušné vyšetřovací orgány učiní pro neoprávněné překročení státních hranic nebo pro podezření ze spáchání dalších trestných činů jiné rozhodnutí. V tomto případě se použije ustanovení platné smluvní úpravy mezi smluvními stranami o vzájemné právní pomoci v trestních věcech.

(4)

Hraničního zmocněnce druhé smluvní strany je nutno v každém případě ihned informovat o zadržení pro neoprávněné překročení státních hranic, i když nedojde k předání.

Č l á n e k 1 0

(1)

Osoby, které byly zadrženy pro neúmyslné neoprávněné překročení státních hranic, se předají neprodleně hraničnímu zmocněnci smluvní strany, z jejíhož státního území přišly. Pokud jde o předměty a platební prostředky, které osoby měly při zadržení u sebe, postupuje se obdobně podle článku 9 odst. 1.

(2)

Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 státními občany smluvní strany, na jejímž státním území byly zadrženy, mohou příslušné orgány této smluvní strany rozhodnout v dohodě s příslušnými orgány druhé smluvní strany o neprodleném návratu těchto osob na státní území druhé smluvní strany.

(3)

Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 podezřelé ze spáchání trestných činů na státním území smluvní strany, na kterém byly zadrženy, použije se obdobně ustanovení článku 9 odst. 3 a 4.

Č l á n e k 1 1

Hraniční zmocněnec jedné smluvní strany může odmítnout nebo odložit převzetí osob uvedených v článku 9 nebo 10, přičemž zároveň uvede důvody odmítnutí nebo odložení převzetí.

Č l á n e k 1 2

Zvířata nebo věci, které se ocitly na státním území druhé smluvní strany, mohou být vráceny se souhlasem hraničních zmocněnců.

Č l á n e k 1 3

(1)

Hraniční zmocněnci společně prošetřují škody způsobené narušením pořádku na státních hranicích. Toto prošetřování zahrnuje shromažďování a zajišťování důkazů, jakož i jejich předání příslušným orgánům.

(2)

Hraniční zmocněnci mohou objasnit škody nepatrného rozsahu spolu s původcem škody a poškozeným po jejich oboustranném souhlasu na místě. Tyto případy škod se nepředávají orgánům příslušným pro řešení náhrady škody, jestliže z protokolu pořízeného hraničními zmocněnci je zřejmé, že poškozený nemá žádné další požadavky.

(3)

O způsobu náhrady škody se dohodnou hraniční zmocněnci nebo jiné příslušné orgány podle platných předpisů o platebním styku mezi smluvními stranami, pokud škoda nebyla nahrazena jiným způsobem.

(4)

Rozhodnutí hraničních zmocněnců v případech uvedených v odstavci 2 nevylučují možnost uplatňovat nároky u soudu.

Č l á n e k 1 4

Prošetřování, která provádějí podle této Smlouvy hraniční zmocněnci, nemají charakter úkonů prováděných vyšetřovacími orgány.

Č l á n e k 1 5

Smluvní strany budou provádět hospodářské práce v blízkosti státních hranic tak, aby nebyly poškozovány zájmy druhé smluvní strany a aby byl brán zřetel na bezpečnost a pořádek na státních hranicích.

Č l á n e k 1 6

Při honech je zakázáno střílet přes státní hranice a pronásledovat zvěř na státním území druhé smluvní strany.

Č l á n e k 1 7

Rybolov v hraničních vodách je dovolen od břehu až po hraniční čáru, a to pouze od východu do západu slunce.

Č l á n e k 1 8

Hraniční zmocněnci smluvních stran se vzájemně informují o připravovaných slavnostech na státních hranicích a stanoví potřebná bezpečnostní opatření s tím souvisící.

Č l á n e k 1 9

Provoz na hraničních přechodech a privilegovaná přímá železniční doprava, jakož i spolupráce příslušných orgánů obou smluvních stran při společných kontrolách osob překračujících státní hranice a nákladů přepravovaných přes státní hranice nejsou touto Smlouvou dotčeny.

Č l á n e k 2 0

(1)

Silnice a cesty, po nichž probíhají státní hranice, popřípadě které vedou zcela nebo zčásti na státním území jedné smluvní strany a které jsou na základě místní situace používány občany obou smluvních stran, budou příslušné orgány smluvních stran udržovat tak, aby vyhovovaly potřebám dopravy.

(2)

Příslušné orgány smluvních stran informují hlavní hraniční zmocněnce o plánovaných opatřeních k údržbě silnic a cest podle odstavce 1.

(3)

Občané smluvních stran používající silnic a cest uvedených v odstavci 1 nepotřebují doklady, jichž je jinak třeba k překročení státních hranic a podléhají právním předpisům smluvní strany, jejímiž jsou státními občany.

(4)

Seznamy silnic a cest uvedených v odstavci 1 schválí vlády smluvních stran.

Č Á S T I I I

PŘEKRAČOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC (čl. 21-32)

Č l á n e k 2 1

(1)

Hlavní hraniční zmocněnci, jejich zástupci, jakož i hraniční zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci mohou v souvislosti s plněním svých úkolů překračovat státní hranice na základě svých plných mocí.

(2)

Experti, jejichž přítomnost je při plnění úkolů potřebná, překračují státní hranice pouze v přítomnosti jedné z osob uvedených v odstavci 1.

Č l á n e k 2 2

(1)

Osoby uvedené v článku 21 jsou při přechodu státních hranic a během pobytu na státním území druhé smluvní strany osvobozeny v souvislosti s plnění úkolů vyplývajících z této Smlouvy od celní prohlídky, jakož i od dovozních a vývozních omezení, od cla a jiných poplatků, pokud jde o jejich služební dokumenty, dopravní prostředky a jiné předměty určené pro jejich služební činnost a nezbytnou osobní potřebu.

(2)

Osoby uvedené v článku 21 mohou za pobytu na státním území druhé smluvní strany nosit služební stejnokroj a služební zbraň. Při plnění úkolů na tomto státním území požívají práva osobní nedotknutelnosti; jejich dopravní prostředky a služební dokumenty jsou rovněž nedotknutelné. Druhá smluvní strana poskytne těmto osobám na jejich žádost potřebnou pomoc, zejména poskytnutím dopravních prostředků, ubytování a spojení s jejich vlastními orgány.

Č l á n e k 2 3

(1)

Osoby, které jsou na základě dohod příslušných orgánů smluvních stran pověřeny vyměřováním, vyznačováním a údržbou státních hranic, pracemi na dopravních nebo jiných technických zařízeních, pracemi na mostech, vodohospodářskými opatřeními, regulačními pracemi na hraničních vodách, vyměřovacími pracemi, údržbou a kontrolou veřejných zařízení a pracemi na překladových nádražích nebo jinými pracemi v blízkosti státních hranic na státním území druhé smluvní strany, musí mít hraniční průkaz.

(2)

Za účelem provádění prací uvedených v odstavci 1 je možno překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody po dohodě s příslušným hraničním zmocněncem.

(3)

Hraniční průkaz opravňuje k provádění prací na státním území druhé smluvní strany až do hloubky 5 km. Je-li to nutné, může být tato vzdálenost se souhlasem hraničních zmocněnců obou smluvních stran prodloužena.

(4)

Osobám, které za účelem provádění prací překročily státní hranice mimo hraniční přechody, je pobyt na státním území druhé smluvní strany dovolen zásadně jen od východu do západu slunce. Mají-li být práce vykonávány v noci, je třeba včas o tom informovat hraniční zmocněnce a ve zvláště naléhavých případech místní orgány ochrany státních hranic obou smluvních stran. Tato informace se nepodává u zaměstnanců, kteří vykonávají služby ve dne i v noci k zajištění provozu na překladových nádražích.

Č l á n e k 2 4

(1)

Osoby uvedené v článku 23 odst. 1 jsou oprávněny bezcelně dovážet a vyvážet na a ze státního území druhé smluvní strany materiál, dopravní prostředky a pracovní nářadí potřebné k provádění jim svěřených prací. Trvají-li práce několik dní, mohou být tyto předměty ponechány se souhlasem příslušných orgánů této smluvní strany na pracovišti.

(2)

Příslušné orgány smluvních stran společně stanoví zásady pro osvobození od celních poplatků a omezení, která platí při překročení státních hranic pro osoby uvedené v článku 23 odst. 1.

Č l á n e k 2 5

(1)

Příslušníci orgánů pasové a celní kontroly, zaměstnanci železničních správ a zaměstnanci dalších organizací, smluvních stran podílejících se na kontrole, odbavování a zajišťování provozu na hraničních přechodech mohou překračovat státní hranice za účelem výkonu své funkce na základě hraničních průkazů.

(2)

Pro osoby uvedené v odstavci 1 neplatí omezení uvedená v článku 23 odst. 3 a 4.

Č l á n e k 2 6

Hlavní hraniční zmocněnci společně stanoví potřebná opatření, která musí příslušné orgány smluvních stran dodržovat při provádění hospodářsko-technických prací, které přetínají státní hranice. Za tím účelem jsou tyto orgány povinny včas seznámit hlavního hraničního zmocněnce s plánovanými opatřeními.

Č l á n e k 2 7

Hraniční zmocněnci smluvních stran jsou oprávněni povolit po vzájemné dohodě překročení státních hranic mimo hraniční přechody i v jiných jednotlivých případech.

Č l á n e k 2 8

Stanovení vzorů a vystavování hraničních průkazů se provádí podle vnitrostátních předpisů smluvních stran. Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně vymění vzory hraničních průkazů.

Č l á n e k 2 9

(1)

Při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových situacích v blízkosti státních hranic mohou příslušné orgány jedné smluvní strany požádat prostřednictvím hraničních zmocněnců o poskytnutí pomoci příslušné orgány druhé smluvní strany. Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo vyplývá-li to z jiných dohod, mohou příslušné orgány jedné smluvní strany požádat o poskytnutí pomoci příslušné orgány druhé smluvní strany přímo; příslušné orgány smluvní strany o tom neprodleně informují hraničního zmocněnce.

(2)

Za účelem poskytnutí pomoci podle odstavce 1 mohou záchranné jednotky a pomocná družstva, jakož i lékaři a jiní zdravotničtí pracovníci překračovat státní hranice s osobním průkazem a zdržovat se na státním území druhé smluvní strany po dobu potřebnou k poskytnutí pomoci.

(3)

Překročení státních hranic v případech uvedených v odstavci 1 se může uskutečnit na hraničních přechodech nebo na jiných k tomu účelu dohodnutých místech.

(4)

Přivezené materiály, přístroje, nářadí, dopravní a spojovací prostředky, kterých je třeba k poskytnutí pomoci, jakož i předměty osobní potřeby osob uvedených v odstavci 2 jsou osvobozeny od cla. Přístroje, nářadí, dopravní a spojovací prostředky, jakož i nespotřebované materiály se zase odvezou zpět.

(5)

Ustanovení odstavců 2 až 4 se užije obdobně i pro provádění společných cvičení.

Č l á n e k 3 0

(1)

Při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových situacích mohou osoby překračovat státní hranice na kterémkoli místě a v kteroukoli dobu, může-li se tím odvrátit nebezpečí újmy na jejich zdraví nebo na zdraví jiných osob.

(2)

Návrat osob uvedených v odstavci 1 zajišťují hraniční zmocněnci smluvních stran.

Č l á n e k 3 1

(1)

Výlohy vzniklé poskytnutím pomoci v případech podle článků 29 a 30 hradí ta smluvní strana, která požádala o pomoc nebo jejímž státním občanům byla pomoc poskytnuta.

(2)

K těmto výlohám patří zvláště náhrada škody při smrti nebo újmě na zdraví osoby poskytující pomoc, jakož i náhrada za ztrátu nebo poškození předmětů nebo nářadí.

(3)

Nárok osob, které poskytly pomoc, na náhradu škody a její výše se stanoví podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž státním území žijí.

(4)

Výlohy a náhrady podle odstavců 1 až 3 budou zaplaceny podle platných předpisů o platebním styku mezi smluvními stranami.

Č l á n e k 3 2

Osoby, které se zúčastňují v blízkosti státních hranic masových shromáždění nebo slavností pořádaných společně státními orgány nebo společenskými organizacemi obou smluvních stran, překračují státní hranice podle zásad schválených před jejich konáním hlavními hraničními zmocněnci.

Č Á S T I V

ZÁVĚREŠNÁ USTANOVENÍ (čl. 33-36)

Č l á n e k 3 3

(1)

K provádění této Smlouvy sjednají příslušné ústřední orgány smluvních stran odpovídající dohody.

(2)

Přílohy této Smlouvy mohou být měněny dohodou příslušných ústředních orgánů smluvních stran.

Č l á n e k 3 4

Tato Smlouva vyžaduje ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v Praze.

Č l á n e k 3 5

Tato Smlouva se sjednává na dobu deseti let. Její platnost se prodlužuje vždy o pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran nejpozději šest měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti nevypoví.

Č l á n e k 3 6

Dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva, pozbývají platnosti:

1.

Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Německé demokratické republiky o hraničních zmocněncích ze dne 22. září 1956;

2.

Úmluva mezi vládou Československé republiky a vládou Německé demokratické republiky o pomoci při živelních pohromách ze dne 6. října 1956 ve znění změn článku II provedených výměnou nót ze dne 28. května 1963.

Tato Smlouva byla sepsána dne 8. září 1976 v Berlíně ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili ji svými pečetěmi.

Za

Československou socialistickou republiku:

Kropáček v. r.

 

Za

Německou demokratickou republiku:

Peter v. r.