Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

93/1979 Sb. znění účinné od 1. 9. 1979 do 28. 2. 1987

93

 

VYHLÁŠKA

ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky

a ministerstva školství České socialistické republiky

ze dne 30. července 1979

o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se

na dělnická povolání v učebních a studijních oborech

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce a podle § 40 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol:

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška se vztahuje na žáky a učně 1

a)

středních odborných učilišť, odborných učilišť a učňovských škol 2

b)

středních odborných učilišť a odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť (dále jen "zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči". 3

§ 2

Učební doba v učebních a studijních oborech

Učební doba se dělí na období přípravné a období odborného rozvoje, jejichž délka se řídí náročností učebního nebo studijního oboru (dále jen "učební obor"). 4

§ 3

Kategorie učebních oborů

(1)

Pro účely odměňování a hmotného zabezpečení žáků a učňů se učební obory zařazují do kategorie A nebo do kategorie B.

(2)

Do kategorie A se zařazují zvýhodněné učební obory uvedené v příloze č. 1 a to

a)

národohospodářsky nejdůležitější,

b)

ve vybraných organizacích 5 určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny učňů,

c)

vyhlášené jako prioritní.

(3)

Do kategorie B se zařazují ostatní učební obory.

Odměňování žáků a učňů

§ 4

Odměňování žáků a učňů v přípravném období

(1)

V přípravném období se poskytují žákům a učňům měsíční odměny v rozpětí stanoveném pro příslušný školní rok a kategorii, do níž je učební obor zařazen.

(2)

Měsíční odměny se poskytují žákům a učňům v tomto rozpětí:

 

v 1. roce Kčs

ve 2. roce Kčs

ve 3. a 4. roce Kčs

v kategorii A

a) učební obory národohospodářsky nejdůležitější v organizacích řízených federálním ministerstvem paliv a energetiky

 

 

 

1. důlní učební obory, u kterých se uskutečňuje praktická příprava (odborný výcvik) 6 v podzemí [příloha č. 1 část a) bod 1]

80-300

200-500

300-500

2. další učební obory v odvětví hornictví a energetiky [přílohač. 1 část a) bod 2]

50-200

150-400

250-400

b) učební obory ve vybraných organizacích určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny žáků a učňů [příloha č. 1 část b)]

 

 

 

1. nedostatkové učební obory

100-200

200-300

200-300

2. vybrané učební obory

80-150

120-250

150-250

c) učební obory vyhlášené jako prioritní [příloha č. 1 část c)]

50-100

80-190

150-200

v kategorii B

ostatní učební obory

30-80

50-120

100-150

(3)

Organizace, v níž se uskutečňuje příprava žáků a učňů (dále jen "organizace"), určí výši měsíční odměny jednotlivým žákům a učňům v rámci rozpětí stanoveného v odstavci 2 podle celkového zhodnocení prospěchu, chování a účasti na výchově mimo vyučování za příslušné zúčtovací období.

(4)

Učňům, kteří získali úplné střední vzdělání absolvováním gymnázií, se poskytne v celém přípravném období měsíční odměna podle odstavce 2 v rozpětí stanoveném v příslušné kategorii pro druhý rok přípravného období.

(5)

Měsíční odměna se poskytuje žákům a učňům také za dobu důležitých překážek v práci ( § 124128 zákoníku práce) s výjimkou doby mateřské dovolené a další mateřské dovolení, popřípadě i v období odborného rozvoje, pokud počátek pracovní neschopnosti spadá do přípravného období, nejdéle však po dobu, po kterou by se jim jinak poskytovalo nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. 7

(6)

Pokud učni v přípravném období ve třetím popřípadě čtvrtém roce vykonávají v souladu s učebními plány a učebními osnovami produktivní práci, náleží jim odměna za vykonanou práci stanovená podle § 5 a 6. Je-li takto stanovená odměna vyšší než měsíční odměna podle odstavce 2, měsíční odměna se jim neposkytne.

(7)

Měsíční odměna se žákům po dobu hlavních školních prázdnin neposkytuje․

Odměňování učňů v období odborného rozvoje

§ 5

(1)

V období odborného rozvoje se učňům přiděluje produktivní práce podle učebních plánů a učebních osnov a učni jsou za tuto práci odměňováni podle dalších ustanovení této vyhlášky.

(2)

Vykonává-li učeň v období odborného rozvoje produktivní práci v časové mzdě, poskytne se u odměna podle celkového zhodnocení jeho prospěchu a chování v první polovině tohoto období v rozpětí 50 až 75 %, v druhé polovině tohoto období v rozpětí 60 až 100 % časové mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce. Časová mzda se vypočítává z tarifu třídy, která je stejná nebo může být o jeden stupeň nižší, než je osobní třída, která má být podle mzdových předpisů učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce podle mzdových předpisů.

(3)

Pokud učeň vykonává v období odborného rozvoje produktivní práci, za níž jsou pracovníci starší než 16 let odměňováni úkolovou mzdou, poskytne se mu odměna podle celkového zhodnocení jeho prospěchu a chování v rozpětí 70 až 100 % mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce.

(4)

Učni se poskytne kromě odměny stanovené podle předchozích odstavců též případná prémie nebo odměna, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon nebo výsledky práce.

(5)

Pracuje-li učeň v kolektivní úkolové mzdě. poskytne se mu odměna podle odstavce 3, nejméně však odměna odpovídající časové mzdě v druhé polovině období odborného rozvoje podle ustanovení odstavce 2.

(6)

V období odborného rozvoje se poskytují učňům podíly na hospodářských výsledcích za podmínek stanovených v kolektivních smlouvách.

(7)

Měsíční odměnu ve stejné výši, jaká přísluší podle § 4 učňům učebního oboru téže kategorie v posledním roce přípravného období, obdrží v období odborného rozvoje též učni, kteří v příslušném měsíčním období nevykonávali produktivní práci z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a učebními osnovami. Jestliže v příslušném měsíčním období vykonávali z důvodů výrobních nebo z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a učebními osnovami produktivní práci pouze v omezeném rozsahu, náleží jim odměna nejméně ve výši odpovídající časové mzdě podle odstavce 2.

(8)

Během jednoho zúčtovacího období je střídání forem mzdy pro stanovení odměny přípustné jen tehdy, lze-li práci konanou v jednotlivých formách mzdy přesně evidovat.

(9)

Jiný způsob odměňování učňů může organizace použít jen na základě zásad vydaných příslušným ústředním orgánem se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky.

§ 6

(1)

Učňům, kteří z důvodů výuky v souladu s učební osnovou výjimečně pracují ve ztíženém nebo zdraví škodlivém prostředí, pokud je to přípustné podle příslušného seznamu prací a pracovišť zakázaných mladistvým, poskytne organizace k odměně stanovené podle § 5 odst. 2 až 5 příplatek, jaký přísluší za stejných podmínek pracovníkům podle mzdových předpisů.

(2)

Učňům, kteří z důvodů výuky výjimečně pracují v sobotu nebo v neděli, poskytne organizace za práci v těchto dnech příplatek, který podle mzdových předpisů náleží ostatním pracovníkům.

Hmotné zabezpečení žáků a učňů
Stravování

§ 7

(1)

Žákům a učňům učebních oborů zařazených do kategorie A, žákům a učňům sociálně potřebným a žákům a učňům v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči, poskytuje organizace v přípravném období bezplatně celodenní stravování, pokud jim zároveň poskytuje ubytování; pokud organizace neposkytuje těmto žákům a učňům ubytování, poskytuje jim bezplatně jedno hlavní jídlo (oběd nebo večeři) a jedno vedlejší jídlo denně.

(2)

Ostatním žákům a učňům, pokud o to požádají, poskytuje organizace stravování za úhradu.

(3)

Organizace zajišťuje žákům a učňům celodenní stravování v hodnotě finančního stravovacího normativu 15,70 Kčs, z toho

 

 

Kčs

snídaně

v hodnotě

3,-

přesnídávka

v hodnotě

1,-

oběd

v hodnotě

5,80

svačina

v hodnotě

1,30

večeře

v hodnotě

4,60

Náklady na nákup potravin do výše finančního stravovacího normativu hradí organizace z provozních prostředků.

(4)

Organizace může žákům a učňům poskytovat stravu vyšší výživové hodnoty, než odpovídá stanovenému finančnímu stravovacímu normativu, pokud vyšší náklady uhradí osoby povinné výživou žáků a učňů.

(5)

Organizace řízené federálním ministerstvem paliv a energetiky zajišťují stravování žáků a učňů důlních a vybraných učebních oborů uvedených v příloze č. 1 část a) v hodnotě těchto finančních stravovacích normativů:

 

 

pro žáky a učně

důlních učebních

oborů

Kčs

pro žáky a učně

vybraných učebních

oborů

Kčs

Snídaně

3,60

3,20

přesnídávka

2,20

1,80

oběd

6,80

6,30

svačina

1,90

1,80

večeře

5,50

4,90

Celkem

20,-

18,-

Zvýšené náklady oproti hodnotě finančního stravovacího normativu stanoveného v odstavci 3 hradí organizace ze zisku po splnění povinných odvodů, daní a přídělů. 8

(6)

Žáci a učni se považují za sociálně potřebné, jestliže čistý měsíční příjem osob povinných jejich výživou na jednoho člena domácnosti nepřesahuje částku 650 Kčs. Zásady pro zjišťování sociální potřebnosti jsou uvedeny v příloze č. 2. Žáci, učni a osoby povinné jejich výživou jsou povinni neprodleně oznámit organizaci všechny okolnosti, které by mohly mít vliv na posuzování sociální potřebnosti.

(7)

V období odborného rozvoje platí všichni učni za stravování v měsíčních obdobích, kdy jsou odměňováni za produktivní práci, za každý den, kdy se stravovali, částku odpovídající finančnímu stravovacímu normativu stanovenému v odstavci 3 podle druhu odebrané stravy. Učni musí vždy zůstat z odměny za produktivní práci v příslušném zúčtovacím období nejméně částka odpovídající výši měsíční odměny v posledním roce přípravného období.

(8)

Poskytuje-li organizace žákům a učňům jídlo, u něhož náklady na nákup potravin jsou nižší než stanoví finanční stravovací normativ, je povinna pro ně zajistit vydatnější další jídla k vyrovnání celodenní, popřípadě polodenní stravy do výše stanoveného finančního stravovacího normativu.

§ 8

(1)

Osoby povinné výživou žáků a učňů, kteří nejsou zvýhodněni podle § 7 odst. 1, platí za stravování žáků a učňů v přípravném období úhradu ve výši finančního stravovacího normativu uvedeného v § 7 odst. 3; v období odborného rozvoje, pokud náklady na stravování nejsou plně uhrazeny z odměny učně podle ustanovení § 7 odst. 7, hradí zbytek až do výše finančního stravovacího normativu.

(2)

Organizace dohodnou s učni a osobami povinnými jejich výživou způsob úhrady nákladů, zejména zda učeň souhlasí, aby tyto náklady byly hrazeny formou srážky z jeho odměny za produktivní práci, popřípadě z nemocenského.

§ 9

Ubytování

(1)

Žákům a učňům, kteří jsou zvýhodněni podle § 7 odst. 1 a jsou ubytováni, poskytuje se v přípravném období ubytování bezplatně. Za ubytování ostatních žáků a učňů platí v přípravném období i v období odborného rozvoje osoby povinné jejich výživou tyto měsíční částky:

a)

40 Kčs, jestliže ubytovací zařízení je vybaveno ústředním topením, teplou vodou a ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 4 osoby

b)

30 Kčs, jestliže ubytovací zařízení vyhovuje pouze některému z požadavků uvedených pod písm. a)

c)

20 Kčs, jestliže ubytovací zařízení nevyhovuje žádnému z požadavků pod písm. a).

(2)

V období odborného rozvoje platí učni zvýhodnění podle § 7 odst. 1 za ubytování částky uvedené v odstavci 1, při zachování výše odměny uvedené v § 7 odst. 7.

(3)

Měsíční částky za ubytování se nemění, i když žák nebo učeň není ubytován po všechny dny v měsíci. Pokud je žák nebo učeň ubytován jen po část měsíce z důvodu organizace přípravy pro povolání, stanoví se výše úhrady za ubytování úměrně k počtu dnů, po které je ubytován.

§ 10

Organizace jsou povinny poskytovat žákům a učňům pracovní oděv a obuv a v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy osobní ochranné pracovní prostředky, popřípadě osobní vybavení.

§ 11

Úhrada jízdného

(1)

Organizace uhradí žákům a učňům prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky

a)

jednorázově při nástupu do přípravy pro povolání z místa bydliště do místa nástupu,

b)

při dojíždění z místa bydliště na teoretické vyučování, pokud se uskutečňuje v jiné obci než praktická příprava nebo odborný výcvik; obdobně učňům, u kterých v průběhu učební doby dojde z důvodů zavádění zdokonalené školské soustavy 9 ke změně místa teoretického vyučování nebo odborného výcviku,

c)

ubytovaným žákům a učňům zvýhodněným podle § 7 odst. 1 dvakrát měsíčně do místa jejich trvalého bydliště po celou dobu ubytování,

d)

ubytovaným žákům a učňům učebních oborů zařazených do kategorie B čtyřikrát ročně do místa jejich trvalého bydliště po celou dobu ubytování.

(2)

Organizace hradí žákům a učňům prokázané zlevněné jízdné autobusem, popřípadě vlakem za 2. vozovou třídu osobního vlaku, při vzdálenosti nad 100 km včetně příplatku na rychlík. Žáci a učni jsou povinni obstarat si průkazky na slevu jízdného a zvolit nejkratší směr jízdy. Výdaje za místní dopravní prostředky organizace nehradí.

(3)

Žákům a učňům, kterým se poskytuje bezplatné stravování a ubytování, poskytne organizace v přípravném období pokud odjíždějí do místa trvalého bydliště častěji, příspěvek na úhradu zlevněného jízdného k návštěvě rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu až do výše finančního stravovacího normativu za dny, kdy předem ohlásili, že se nebudou stravovat.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

(1)

Učňům, s kterými organizace v učebních smlouvách uzavřených před účinností této vyhlášky dohodla podle dosavadních předpisů zvýhodněné stravování případně ubytování, které by jim podle této vyhlášky nenáleželo, se toto zvýhodnění zachovává až do skončení jejich učebního poměru. Stejně se postupuje v případech, kdy organizace před účinností této vyhlášky písemně dohodla se zákonnými zástupci žáků zvýhodněné stravování případně ubytování.

(2)

ustanovení vyhlášky č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež se nevztahují na žáky a učně uvedené v § 1 této vyhlášky ani na osoby povinné jejich výživou.

§ 13

Zrušují se

a)

vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 61/1969 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů

b)

vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 110/1970 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež

c)

výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 31. 5. 1973 čj. VIII-6340 o některých opatřeních ve finančním a hmotném zabezpečení učňů učebních oborů strojírenské metalurgie, registrovaný v částce 22/1973 Sb.

d)

výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 11. 11. 1976 čj. 23-6340 o finančním a hmotném zabezpečení oborů ve vybraných organizacích na území hl. města Prahy, registrovaný v částce 29/1976 Sb.

e)

výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 20. 6. 1978 čj. 23-6360 o finančním a hmotném zabezpečení učňů důlních a vybraných učebních oborů organizací federálního ministerstva paliv a energetiky, registrovaný v částce 22/1978 Sb.

f)

výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 14. 12. 1978 čj. 23-6360 o finančním a hmotném zabezpečení učňů nedostatkových a vybraných učebních oborů ve vybraných organizacích na území Severočeského kraje, registrovaný v částce 1/1979 Sb.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1979.

Ministr školství ČSR:

Vondruška v.r.

Náměstek ministra práce a sociálních věcí ČSR:

Trávníček v.r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 93/1979 Sb.

Seznam učebních oborů zařazených do kategorie A

 

a)

Učební obory národohospodářsky nejdůležitější v organizacích řízených federálním minsiterstvem paliv a energetiky

 

1.

důlní učební obory, u kterých se uskutečňuje praktická příprava (odborný výcvik) v podzemí

 

učební obory nově koncipované 10)

03-15-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení

04-62-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení důlní elektromontér - studijní obor 11) horník mechanizátor - studijní obor 11)

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

21-61-2 horník pro uhelné doly

21-63-2 horník mechanizovaných pracovišť

21-65-2 strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků

21-67-2 důlní zámečník

21-68-2 důlní elektromontér

 

2.

další učební obory v odvětví hornictví a energetiky

 

učební obory nově koncipované 10)

03-13-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení, který se připravuje pro odvětví energetiky a lomové provozy

04-61-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro stroje a zařízení, který se připravuje pro odvětví energetiky a lomové provozy

04-63-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

21-69-2 vrtař, který se připravuje pro odvětví paliv, plynárenství a uranový průmysl

24-09-2 potrubář, který se připravuje pro odvětví plynárenství

24-24-2 provozní zámečník, který se připravuje pro odvětví energetiky a lomové provozy

26-81-2 elektromontér rozvodných zařízení

26-82-2 provozní elektromontér

26-83-2 elektromechanik

 

b)

Učební obory ve vybraných organizacích určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny žáků a učňů [pokud už nejsou zvýhodněny podle bodu a)] ba) Učební obory ve vybraných organizacích na území hl. m. Prahy

 

1.

nedostatkové učební obory

 

učební obory nově koncipované 10)

02-71-2 klempíř s odborným zaměřením pro strojírenskou výrobu

02-72-2 klempíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu

03-19-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro kolejová vozidla

03-41-2 úpravář kovů s odborným zaměřením pro tepelné zpracování

03-42-2 úpravář kovů s odborným zaměřením pro pokovování

03-72-2 strojní kovář

03-75-2 obráběč kovů

04-63-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení

04-85-2 manipulant poštovního provozu a přepravy

04-86-2 železničář

06-47-2 provozní chemik s odborným zaměřením pro prádelny a čistírny

09-72-2 tesař

09-75-2 dlaždič

09-77-2 pokrývač

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

24-01-2 slévač

24-05-2 kovář

24-06-2 kalič

24-09-2 potrubář

24-21-2 montér ocelových konstrukcí

24-27-2 zámečník kolejových vozidel

24-35-2 klempíř

24-41-2 soustružník kovů

24-42-2 frézař

24-43-2 brusič kovů

24-44-2 horizontkář

24-45-2 ostřič nástrojů

24-52-2 mechanik motorových lokomotiv a motorových vozů

24-71-2 galvanizér

26-81-2 elektromontér rozvodných zařízení

26-82-2 provozní elektromontér

31-73-2 chemik prádelen a čistíren

36-63-2 tesař

36-74-2 dlaždič

36-77-2 pokrývač

36-79-2 sklenář

36-88-2 kominík

37-61-2 železničář vnitropodnikové dopravy

37-62-2 železničář

37-81-2 traťový strojník

37-91-2 spojový manipulant

 

2.

vybrané učební obory

 

učební obory nově koncipované 10)

01-77-2 strojník s odborným zaměřením pro stavební a traťové stroje

03-13-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení

03-79-2 lakýrník

04-71-2 spojový mechanik s odborným zaměřením pro sdělovací sítě

06-81-2 gumař-plastikář

06-95-2 řezník-uzenář

06-96-2 konzervář

08-71-2 obuvník s odborným zaměřením pro výrobu obuvi z usní a plastů

09-32-2 železobetonář s odborným zaměřením pro výrobu a montáž stavebních konstrukcí

09-61-2 malíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu

09-62-2 malíř s odborným zaměřením pro interiéry

09-71-2 zedník

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

21-69-2 vrtař

22-61-2 hutník neželezných kovů

24-22-2 strojní zámečník

24-24-2 provozní zámečník

24-29-2 stavební zámečník

26-85-2 montér spojových zařízení

26-88-2 spojový montér

28-69-2 vulkanizér

29-68-2 řezník a uzenář

29-69-2 konzervář

32-74-2 obuvník

26-61-2 zedník

36-64-2 železobetonář

36-69-2 stavební montážník

36-76-2 izolatér

36-81-2 malíř pokojů

36-83-2 malíř a natěrač

36-85-2 lakýrník

37-71-2 silničář

63-42-2 prodavač potravinářského zboží

63-44-2 prodavač průmyslového zboží

63-52-2 prodavač elektrotechnického zboží

63-53-2 prodavač drogistického zboží

 

 

bb)

Učební obory ve vybraných organizacích na území Severočeského kraje

 

1.

nedostatkové učební obory

 

 

učební obory nově koncipované 10)

02-71-2 klempíř s odborným zaměřením pro strojírenskou výrobu

02-72-2 klempíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu

03-11-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro zemědělské s lesnické stroje a zařízení (jen v organizacích lesního hospodářství)

03-19-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro kolejová vozidla

04-63-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení

04-86-2 železničář

06-41-2 provozní chemik s odborným zaměřením pro průmyslovou chemii

09-72-2 tesař

45-75-2 mechanizátor lesní výroby

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

24-09-2 potrubář

24-21-2 montér ocelových konstrukcí

24-27-2 zámečník kolejových vozidel

24-35-2 klempíř

24-52-2 mechanik motorových lokomotiv a motorových vozů

26-81-2 elektromontér rozvodných zařízení

26-82-2 provozní elektromontér

28-61-2 provozní chemik

28-62-2 provozní chemik-ropař

28-63-2 provozní chemik-palivář

28-64-2 provozní chemik-vláknař

28-65-2 provozní chemik nátěrových hmot

28-70-2 provozní chemik fotografických materiálů

28-71-2 chemická laborantka

28-86-2 úpravářka chemických vláken

36-63-2 tesař

37-61-2 železničář vnitropodnikové dopravy

37-62-2 železničář

37-81-2 traťový strojník

42-71-2 opravář zemědělských strojů (jen v organizacích lesního hospodářství)

42-72-2 kovář a podkovář

42-81-2 lesař

42-82-2 lesní mechanizátor

 

2.

vybrané učební obory

 

učební obory nově koncipované 10)

03-13-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro stroje a zařízení

06-81-2 gumař-plastikář

09-32-2 železobetonář s odborným zaměřením pro výrobu a montáž stavebních konstrukcí

09-71-2 zedník

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

24-24-2 provozní zámečník

28-69-2 vulkanizér

36-61-2 zedník

36-64-2 železobetonář

36-69-2 stavební montážník

37-71-2 silničář

 

c)

Učební obory vyhlášené jako prioritní [pokud nejsou zvýhodněny podle bodu a) nebo b)]

 

učební obory nově koncipované 10)

02-71-2 klempíř s odborným zaměřením pro strojírenskou výrobu

02-72-2 klempíř s odborným zaměřením pro stavební výrobu

03-11-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro zemědělské a lesnické stroje a zařízení (jen v organizacích lesního hospodářství)

03-15-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení

03-19-2 mechanik opravář s odborným zaměřením pro kolejová vozidla

03-41-2 úpravář kovů s odborným zaměřením pro tepelné zpracování

03-42-2 úpravář kovů s odborným zaměřením pro pokovování

03-72-2 strojní kovář

03-75-2 obráběč kovů

04-62-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro důlní stroje a zařízení

04-63-2 elektromechanik s odborným zaměřením pro rozvodná zařízení

04-86-2 železničář

05-32-2 sklář s odborným zaměřením pro duté sklo

06-41-2 provozní chemik s odborným zaměřením pro průmyslovou chemii

06-47-2 provozní chemik s odborným zaměřením pro prádelny a čistírny

06-91-2 mlynář

06-92-2 pekař

07-32-2 přadlák s odborným zaměřením pro zpracování vláken v textilní polotovary

07-41-2 tkadlec s odborným zaměřením pro plošné textilie

09-72-2 tesař

09-75-2 dlaždič

09-77-2 pokrývač

09-79-2 podlahář

45-75-2 mechanizátor lesní výroby

45-81-2 chovatel s odborným zaměřením pro chov skotu, prasat a ovcí

 

učební obory podle dosavadních předpisů 12)

21-62-2 horník pro rudné doly

21-63-2 horník mechanizovaných pracovišť

21-64-2 koksař

21-65-2 strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků

21-66-2 strojník dopravních zařízení

21-67-2 důlní zámečník

21-68-2 důlní elektromontér

21-69-2 vrtař

22-51-2 hutník u vysoké pece

22-52-2 hutník ocelář

22-61-2 hutník neželezných kovů

22-71-2 valcíř trub

22-72-2 valcíř profilů

22-73-2 valcíř plechů

22-81-2 tažeč drátů

22-82-2 pletař lan

22-83-2 řetězář

22-91-2 zkoušeč kovů

22-92-2 laborant pro hutě

22-93-2 laborant pro rudné doly

24-01-2 slévač

24-02-2 jádrařka

24-05-2 kovář

24-06-2 kalič

24-09-2 potrubář

24-21-2 montér ocelových konstrukcí

24-27-2 zámečník kolejových vozidel

24-28-2 lodní mechanik

24-35-2 klempíř

24-41-2 soustružník kovů

24-42-2 frézař

24-43-2 brusič kovů

24-44-2 horizontkář

24-45-2 ostřič nástrojů

24-52-2 mechanik motorových lokomotiv a motorových vozů

24-71-2 galvanizér

26-81-2 elektromontér rozvodných zařízení

26-82-2 provozní elektromontér

27-43-2 formovač chemické kameniny

27-71-2 foukač dutého skla

28-61-2 provozní chemik

28-62-2 provozní chemik-ropař

28-63-2 provozní chemik-palivář

28-64-2 provozní chemik-vláknař

28-65-2 provozní chemik nátěrových hmot

28-70-2 provozní chemik fotografických materiálů

28-71-2 chemická laborantka

28-86-2 úpravářka chemických vláken

29-61-2 mlynář

29-62-2 pekař

29-81-2 průmyslový krmivář

31-43-2 přadlák

31-46-2 tkadlec

31-57-2 tkadlec krajek

31-73-2 chemik prádelen a čistíren

36-63-2 tesař

36-72-2 kameník

36-74-2 dlaždič

36-77-2 pokrývač

36-79-2 sklenář

36-80-2 podlahář

36-88-2 kominík

37-61-2 železničář vnitropodnikové dopravy

37-62-2 železničář

37-71-2 silničář

37-81-2 traťový strojník

42-58-2 zemědělec-mechanizátor

42-71-2 opravář zemědělských strojů (jen v organizacích lesního hospodářství)

42-72-2 kovář a podkovář

42-74-2 traktorista mechanizátor

42-75-2 chovatel-mechanizátor

42-81-2 lesař

42-82-2 lesař-mechanizátor

 

10) Nově koncipované učební obory jsou stanoveny vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 70/1978 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb. Uvádějí se pouze ty učební obory, které se zavádějí nejpozději do 1.9.1980. O zvýhodnění učebních oborů zaváděných od 1.9.1981 bude rozhodnuto v souladu s plánem potřeby kvalifikovaných pracovníků na období 7. pětiletého plánu.

 

11) Zatím je ověřován v rámci experimentálního ověřování nových čtyřletých studijních oborů.

 

12) Stanovené vyhláškou ministerstva školství ČSR, č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášek č. 68/1971 Sb. a č. 54/1972 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 93/1979 Sb.

Zásady pro zjišťování sociální potřebnosti žáků a učňů

 

(1) Za sociálně potřebného se považuje žák nebo učeň (dále jen "učeň") pokud průměrný čistý měsíční příjem na jednoho člena domácnosti, ve které učeň žije, nepřesahuje 650 Kčs.

(2) Průměrným čistým měsíčním příjmem pro zjištění sociální potřebnosti se rozumí měsíční průměr peněžních nebo penězi ocenitelných příjmů snížených o daň ze mzdy, popřípadě o jinou daň, jíž jsou tyto příjmy podrobeny, které dosáhli v uplynulém kalendářním roce

a)

oba rodiče a učeň

b)

jeden z rodičů, jeho manžel a učeň

c)

učeň a jeho manžel.

(3) Do příjmů, které jsou základem pro zjišťování průměrného čistého měsíčního příjmu, se zahrnují:

a)

příjmy z pracovního (služebního, členského) poměru nebo v souvislosti s ním a jiné příjmy podléhající dani ze mzdy;

b)

příjmy z pracovní činnosti člena JZD;

c)

příjmy z činnosti konaných v poměru obdobném pracovnímu poměru a příjmy z činností konaných podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;

d)

příjmy podléhající dani z příjmů obyvatelstva;

e)

příjmy podléhající dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;

f)

příjmy podléhající dani z literární a umělecké činnosti;

g)

nemocenské; vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny;

h)

dávky důchodového zabezpečení s výjimkou dávek uvedených v odstavci 4;

i)

zaopatřovací příspěvek;

j)

výživné (příspěvek na výživu) od jiných osob, určené rozhodnutím soudu nebo poskytované na základě dohody schválené soudem;

k)

srážky k úhradě výživného ve prospěch dětí prováděné z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě.

(4) Do příjmů, které jsou základem pro zjišťování průměrného čistého měsíčního příjmu se nezahrnují:

a)

přídavky na děti a příplatek k nim;

b)

výchovné a příplatek k výchovnému;

c)

zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost;

d)

sirotčí důchod;

e)

odměna pěstouna;

f)

peněžité příspěvky a věcná pomoc sociální péče;

g)

příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči;

h)

podpora při narození dítěte;

i)

mateřský příspěvek;

j)

odměna dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby;

k)

věcné a peněžité odměny poskytované při životních a pracovních výročích;

l)

pohřebné;

m)

peněžní plnění ze smluvního pojištění;

n)

odměny učně za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměny vyplývající z pracovního poměru na základě rámcové pracovní smlouvy nebo z občanské výpomoci;

o)

příjmy učně z pracovního (členského) poměru a invalidní nebo částečný invalidní důchod do částky 800 Kčs měsíčně.

(5) Od průměrného čistého měsíčního příjmu se odečítá částka určená soudem některému z rodičů učně nebo učni, popřípadě jeho manželovi k plnění vyživovací povinnosti.

(6) Čistý měsíční příjem připadající na jednoho člena domácnosti se zjistí tak, že příjem rodičů a učně nebo manžela učně a učně se dělí počtem členů domácnosti.

(7) Za členy domácnosti se považují:

a)

rodiče a jejich vlastní nebo osvojené nezaopatřené děti 13) (dále jen "nezaopatřené děti"), a to v případě, kdy se průměrný čistý měsíční příjem zjišťuje u rodičů učně;

b)

učeň, jeho manžel a jejich nezaopatřené děti v případě, kdy se průměrný čistý měsíční příjem zjišťuje u manžela učně;

c)

učeň se počítá za dva členy domácnosti v případě kdy 1. se o rodinu stará svobodný, rozvedený, ovdovělý nebo z jiných vážných důvodů osamělý rodič; 2. oba rodiče jsou důchodci a kromě důchodu nemají příjem z pracovní činnosti; 3. ženatý učeň (vdaná učnice).

 

13) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené. o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného.



Poznámky pod čarou:

Pojem "žáci a učni" se používá všude tam, kde jde jednak o žáky uvedené v § 20 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, a jednak o učně, kteří uzavřeli učební smlouvu podle § 220 a násl. zákoníku práce. Pokud se úprava týká jen učebního poměru, používá se pojem "učeň".

§ 24 odst. 3 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon).

Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 95/1978 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Délka učební doby a z toho období přípravného je stanovena vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášky č. 68/1971 Sb., vyhlášky č. 54/1972 Sb. a vyhlášky č. 70/1978 Sb., popřípadě učebními plány; pokud jde o studijní obory, vyhláškou ministerstva školství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích, a o studiu na nich. Do celkové délky učební doby se započítává též doba uvedená v § 20 odst. 4 a v § 15 odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

Seznam vybraných organizací určených na základě příslušných usnesení vlád republik se uveřejňuje ve Zpravodaji ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ve Věstníku ministerstva školství ČSR a ministerstva kultury ČSR, a lze do nich nahlédnout na odborech pracovních sil a na odborech školství ONV.

§ 6 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou žáku a učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, se neposkytuje nemocenské. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje podle zvláštních předpisů.

Ustanovení § 5 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.

Zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

Poznámky pod čarou:
1

Pojem "žáci a učni" se používá všude tam, kde jde jednak o žáky uvedené v § 20 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, a jednak o učně, kteří uzavřeli učební smlouvu podle § 220 a násl. zákoníku práce. Pokud se úprava týká jen učebního poměru, používá se pojem "učeň".

2

§ 24 odst. 3 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon).

3

Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 95/1978 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

4

Délka učební doby a z toho období přípravného je stanovena vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášky č. 68/1971 Sb., vyhlášky č. 54/1972 Sb. a vyhlášky č. 70/1978 Sb., popřípadě učebními plány; pokud jde o studijní obory, vyhláškou ministerstva školství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích, a o studiu na nich. Do celkové délky učební doby se započítává též doba uvedená v § 20 odst. 4 a v § 15 odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

5

Seznam vybraných organizací určených na základě příslušných usnesení vlád republik se uveřejňuje ve Zpravodaji ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ve Věstníku ministerstva školství ČSR a ministerstva kultury ČSR, a lze do nich nahlédnout na odborech pracovních sil a na odborech školství ONV.

6

§ 6 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.

7

Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou žáku a učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, se neposkytuje nemocenské. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje podle zvláštních předpisů.

8

Ustanovení § 5 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.

9

Zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.