Touto vyhláškou se upravuje uvolňování a umisťování pracovníků v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy, hmotné zabezpečení těchto pracovníků při přechodu do nového zaměstnání a před jeho nástupem a jejich nároky v oblasti nemocenského pojištění.

Vyhláška se vztahuje na

V rozsahu uvedeném v § 14 se poskytuje hmotné zabezpečení též pracovníkům, kteří přijdou bez rozvázání pracovního poměru na jinou práci na základě změny pracovní smlouvy.

Vyhláška se nevztahuje na pracovníky, s nimiž byl pracovní poměr rozvázán z jiných důvodů, a dále na pracovníky, u nichž dochází bez rozvázání pracovního poměru k přechodu práv a povinnosti z jejich pracovněprávních vztahů na jinou organizaci podle § 249 a 250 zákoníku práce․

Při uvolňování pracovníků postupuje organizace podle zákoníku práce. Organizace uvolňuje především pracovníky, u nichž jsou předpoklady, pro snadnější umístění a zapracování na jiných pracovištích. Přihlíží přitom zejména k možnosti využití kvalifikace pracovníků, popřípadě jejich přeškolení pro novou výrobu nebo jiná povolání. Zvláštní ohled je přitom povinna brát, vedle případů uvedených v § 47 odst. 2 zákoníku práce, na starší pracovníky před vznikem nároku na starobní důchod a na závažné rodinné důvody (např. zaměstnání druhého manžela, školní docházku, popřípadě učební poměr dětí). U pracovníků, kteří mají být uvolněni, využije organizace především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích ( § 46 odst. 2 zákoníku práce) nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.

Není-li možno umístit pracovníka, který má být uvolněn, v rámci organizace, je tato organizace povinna ve spolupráci s národním výborem pracovníku účinně pomáhat při získávání nového vhodného zaměstnání a postupovat při jeho uvolňování a dalším umístění tak, aby přechod na nové pracoviště byl plynulý a aby jen výjimečně bylo nutno použít opatření k hmotnému zabezpečení pracovníka podle § 4 až 7. Uvolňující organizace je povinna účinně pomáhat i při získávání nového vhodného zaměstnání těm pracovníkům, jejichž pracovní poměr byl zrušen v nové organizaci ve zkušební době jejich viny. Při umisťování pracovníků přihlížejí organizace i národní výbory.

Organizace je povinna ve spolupráci s příslušným odborovým orgánem včas, zpravidla aspoň 4 týdny předtím, než by pracovníkům měla být dána výpověď, seznámit je

s politickoekonomickými důvody uvolnění, jakož i s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při získání nového zaměstnání.

Při uvolňování pracovníků dává organizace přednost skončení pracovního poměru dohodou, v níž se uvede důvod rozvázání pracovního poměru. Projeví-li pracovník zájem přejít do nového

zaměstnání přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání důležité provozní

důvody.

V zájmu plynulého přechodu pracovníků na nová pracoviště uzavírají organizace podle potřeby vzájemné dohody o přejímání uvolněných pracovníků a o jejich vhodném přeškolení ještě před

uvolněním z dosavadního zaměstní.

Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečného průtahu nastoupí zaměstnání v jiné organizaci, přísluší od uvolňující organizace mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti ( § 275 zákoníku práce) a hrubým výdělkem dosahovaným na novém pracovišti a to od nástupu nového zaměstnání po dobu tří měsíců; úhrn dosaženého hrubého výdělku na novém pracovišti a mzdového vyrovnání nesmí však přesáhnout částku 3000 Kčs měsíčně.

Skončil-li pracovní poměr pracovníka dohodou dříve, než by skončil, kdyby byla pracovníku dána ke dni uzavření původní dohody výpověď, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po dobu odpovídající době, o kterou pracovní poměr skončil dříve, než by skončil na základě dané výpovědí; totéž platí, byla-li pracovníku původně dána výpověď a pracovní poměr skončil dříve na základě později uzavřené dohody. Za tuto dobu poskytuje se mzdové vyrovnání v plné výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti a hrubým výdělkem na novém pracovišti.

Uvolňující organizace poskytne pracovníku mzdové vyrovnání v rozsahu uvedeném v odstavci 1 po dobu nutnou na zaškolení nebo přeškolení, nejdéle po dobu dalších tří měsíců,

jestliže přešel na nové pracovní místo, pro které musí být přeškolen nebo zaškolen.

Mzdové vyrovnání podle předchozích odstavců se poskytuje i za dny, kdy pracovník pobírá v nové organizaci náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral v dřívější organizaci, a dávkami přiznanými v nové organizaci.

Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním, zejména v důsledku neomluvené absence nebo špatné pracovní morálky, průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.

Mzdové vyrovnání vyplácí organizace, která přijala pracovníka do zaměstnání; vyplacenou částku mzdového vyrovnání uhradí této organizaci uvolňující organizace, a to po skončení doby, za niž mzdové vyrovnání přísluší.

V uznání dosavadní práce může uvolňující organizace poskytnout pracovníku se souhlasem nadřízeného orgánu a v dohodě se závodním výborem základní organizace odborového svazu odstupné až do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Přitom přihlédne zejména k délce trvání pracovního poměru pracovníka v uvolňující organizaci, jeho pracovním výsledkům, zásluhám a možnostem jeho uplatnění v novém zaměstnání.

Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro níž se musí zaškolit nebo přeškolit, je přejímající organizace povinna zajistit na svůj náklad takové zaškolení nebo přeškolení a odměňovat ho po tuto dobu podle mzdových předpisů platných pro přejímající organizaci.

Pracovníku, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, přísluší též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů.

Mzdové vyrovnání a odstupné uhrazuje organizace ze svých ostatních osobních výdajů. ¹

Nemůže-li pracovník přes pomoc uvolňující organizace a národního výboru nastoupit vhodné zaměstnání přiměřené jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i kvalifikaci bezprostředně po skončení dosavadního pracovního poměru, přísluší mu při splnění podmínek stanovených v této vyhlášce příspěvek před nástupem nového zaměstnání (dále jen „příspěvek“).

Příspěvek se poskytuje pracovníku ve výši 60 % jeho průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v organizaci, která jej uvolnila, nejvýše však v částce 180 Kčs měsíčně. Průměrný čistý výdělek se vypočte tak, že od hrubého průměrného výdělku se odečte daň ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v mzdového období, kdy jeho pracovní poměr skončil. Příspěvek se přizná, jen je-li doba od skončení dosavadního pracovního poměru pracovníka do nástupu nového zaměstnání delší než jeden kalendářní týden. Náleží-li příspěvek jen po část měsíce, přísluší pracovníku za kalendářní den 1/30 stanoveného příspěvku.

Pokud pracovník má nárok na důchod starobní, invalidní nebo vdovský, poskytne se mu příspěvek snížený o částku důchodu, který mu náleží (po srážce zvláštní daně z důchodu).

Příspěvek se poskytuje do dne nástupu nového zaměstnání, nejdéle po dobu 6 měsíců. Po této době se poskytuje pracovníku, jemuž nebylo zabezpečeno žádné zaměstnání odpovídající jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a závažným rodinným poměrům, příspěvek ve výši 30 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v organizaci, která jej uvolnila, nejvýše však v částce 900 Kčs měsíčně, nejdéle po dobu dalších 6 měsíců.

Příspěvek se přizná pracovníku, který se přihlásil o nové zaměstnání u okresního národního výboru, v jehož obvodu má trvalé bydliště, a o příspěvek požádal.

Přihlásil-li se pracovník o zaměstnání včas, tj. nejpozději do tří dnů ode dne skončení pracovního poměru, popřípadě po odpadnutí překážky, pro kterou se nemohl v této lhůtě přihlásit, a současně požádal o příspěvek, přizná se mu příspěvek ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Požádá-li pracovník, který se však přihlásil o zaměstnání, o příspěvek později, přizná se mu příspěvek za prošlou dobu nejvýše jednoho měsíce před podáním této žádosti.

Jestliže se pracovník z vlastní viny nepřihlásil o zaměstnání včas, přizná se mu příspěvek ode dne, kdy se přihlásil, nejdříve však ode dne, kdy o příspěvek požádal.

Příspěvek se poskytuje též pracovníku, jehož pracovní poměr, do něhož nastoupil bezprostředně po uvolnění, byl zrušen ve zkušební době bez viny pracovníka, jestliže se pracovník přihlásil o nové zaměstnání u příslušného okresního národního výboru.

Příspěvek se nepřizná, popřípadě odejme pracovníku, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit vhodné zaměstnání nebo účastnit se výpomoc organizované národním výborem pro zemědělské špičkové, sezónní nebo podobné krátkodobé práce. Účastní-li se pracovník na přechodnou dobu takové výpomoci, přísluší mu příspěvek vedle dosaženého výdělku.

Příspěvek nenáleží pracovníku po dobu, po kterou se mu poskytují peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu. O tuto dobu se prodlužuje doba, po kterou lze příspěvek poskytovat.

Příspěvek přísluší pracovníku také tehdy, vznikne-li pracovní neschopnost po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, takže pracovníku nenáleží dávky nemocenského pojištění; doba poskytování příspěvku se však o dobu pracovní neschopnosti neprodlužuje. Okresní národní výbor může v tomto případě zvýšit pracovníku příspěvek až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo, pokud to je odůvodněno vyššími náklady spojenými s nemocí.

Pracovníku, kterému již uplynula ochranná lhůta ze zaměstnání, náleží v době, kdy pobírá příspěvek, také případné pohřebné, jsou-li jinak splněny podmínky pro jeho poskytnutí podle předpisů o nemocenském pojištění pracovníků; za těchto podmínek náleží pohřebné také tomu,k kdo zemřelému pracovníku vypravil pohřeb.

O přiznání příspěvku a pohřebného, popřípadě odnětí příspěvku rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště pracovníka. Příspěvek vyplácí okresní národní výbor měsíčně pozadu. Okresní národní výbor může pracovníku poskytnout na jeho žádost zálohu ve výši poloviny měsíčního příspěvku.

Poskytování přídavků na děti a dávek v mateřství uchazečů o zaměstnání upravují zvláštní předpisy ² .

Nároky uvolněných pracovníků v oblasti nemocenského pojištění se posuzují podle obecných předpisů a podle dalších ustanovení této vyhlášky.

Do započitatelného výdělku, z něhož se stanoví opakující se peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, se nezahrnuje mzdové vyrovnání, odstupné, ani příspěvky poskytované v náboru prováděném národními výbory, s výjimkou příspěvku na zpracování.

Při zániku uvolňující organizace přecházejí její práva a povinnosti v oblasti nemocenského pojištění na přejímající organizaci, popřípadě na orgán provádějící likvidaci. Po skončení likvidace poskytuje peněžité dávky nemocenského pojištění okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle trvalého bydliště pracovníka. Zanikající organizace je povinna před skončením své činnosti potvrdit pracovníku všechny potřebné podklady pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění.

Uvolňující organizace je povinna vydat pracovníku, který uzavřel nový pracovník poměr, potvrzení o výši jeho dosavadního průměrného hrubého měsíčního výdělku a po projednání s přijímající organizací, po jakou dobu musí být pracovník nezbytně zaškolován nebo přeškolován, uvést v něm dobu, po kterou mu bude poskytováno mzdové vyrovnání ( § 3 odst. 1 až 4).

Pracovníku, který po skončení pracovního poměru se bude ucházet o příspěvek před nástupem nového zaměstnání ( § 4), je uvolňující organizace povinna vydat na jeho žádost potvrzení o jeho průměrném čistém měsíčním výdělku a o ostatních skutečnostech souvisících s jeho pracovním poměrem v organizaci, rozhodných pro posouzení nároku na příspěvek před nástupem nového zaměstnání.

Pokud se v této vyhlášce odkazuje na ustanovení zákoníku práce v souvislosti s rozvazováním pracovního poměru, rozumějí se tím u členů výrobních družstev odpovídající ustanovení stanov výrobního družstva o zrušení členského poměru. Pracovním poměrem se u členů výrobních družstev rozumí členský poměr.

Ustanovení této vyhlášky o součinnosti s odborovými orgány se na členské vztahy členů výrobních družstev nevztahují.

Nároky v oblasti nemocenského pojištění členů výrobních družstev se řídí ustanoveními § 8 této vyhláška s odchylkami vyplývajícími z vyhlášky č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

Mzdové vyrovnání v rozsahu uvedeném v § 3 přísluší také pracovníkům, kteří přejdou bez rozvázání pracovního poměru na základě změny pracovní smlouvy v rámci snižování řídícího a správního aparátu podle usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 19. března 1970 na práce, pro které musí být zaškolení nebo přeškolení.

Pracovníkům, kteří přejdou při strukturálních změnách bez rozvázání pracovního poměru na základě změny pracovní smlouvy na pracoviště, pro které musí být zaškolení nebo přeškolení, poskytne organizace hmotné zabezpečení v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci, pokud s tím projeví souhlas příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí.

Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky příslušní pracovníkům, jejichž pracovní poměr skončil po počátku účinnosti této vyhlášky.

Pracovníkům, kteří byli uvolněni a jejichž pracovní poměr skončil před počátkem účinnosti této vyhlášky, přísluší za nevyužitou výpovědní lhůtu místo náhrady ve výši průměrného výdělku ( § 3 odst. 1 vyhláška č. 86/1967 Sb. ve znění vyhlášky č. 132/1968 SB.) mzdové vyrovnání podle § 3 odst. 2 této vyhlášky, pokud o jejich nároku na náhradu nebylo již dosaženo dohody nebo o něm nebylo pravomocně rozhodnuto.