Při uvolňování pracovníků postupuje organizace podle zákoníku práce.

Organizace uvolňuje především pracovníky, u nichž jsou předpoklady pro snadnější umístění a zapracování na jiných pracovištích. Přihlíží přitom zejména k možnosti využití kvalifikace pracovníků, popřípadě jejich přeškolení pro novou výrobu nebo jiná povolání. Zvláštní ohled je přitom povinna brát, vedle případů uvedených v § 47 odst. 2 zákoníku práce, na starší pracovníky před vznikem nároku na starobní důchod a na závažné rodinné důvody (např. zaměstnání druhého manžela, školní docházku, popřípadě učební poměr dětí). U pracovníků, kteří mají být uvolněni, využije organizace především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích ( § 46 odst. 2 zákoníku práce) nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.

Není-li možno umístit pracovníka, který má být uvolněn, v rámci organizace, je tato organizace povinna ve spolupráci s národním výborem pracovníku účinně pomáhat při získávání jiného vhodného zaměstnání, popřípadě mu nové zaměstnání zajistit ( § 47 zákoníku práce) a postupovat při jeho uvolňování o dalším umístění tak, aby přechod na nové pracoviště byl plynulý a aby jen výjimečně bylo nutno použít opatření k hmotnému zabezpečení pracovníka podle části třetí ( § 4 až 7)․ Uvolňující organizace je povinna účinně pomáhat i při získávání nového vhodného zaměstnání těm pracovníkům, jejichž pracovní poměr byl zrušen v nové organizaci ve zkušební době. Při umisťování pracovníků přihlížejí organizace i národní výbory k jejich odůvodněným zájmům a potřebám.

Organizace je povinna včas, zpravidla alespoň 4 týdny předtím, než by pracovníkům měla být dána výpověď, seznámit je s politicko-ekonomickými důvody uvolnění jakož i s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při získání nového zaměstnání. Projeví-li pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání důležité provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru se uvede důvod rozvázání pracovního poměru.

Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na případy, kdy je pracovník uvolňován na vlastní žádost, a na přechod pracovníků z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn a jiných racionalizačních opatření (část čtvrtá).

V této části je upraveno hmotné zabezpečení pracovníků při jejich přechodu do nové organizace, popřípadě při podstatné změně jejich pracovní činnosti u dosavadní organizace, z důvodů uvedených v § 1 odst. 2, jestliže nejde o přechod podle ustanovení části čtvrté ( § 8 až 16).

Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečného průtahu nastoupí zaměstnání v jiné organizaci, přísluší mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti ( § 275 zákoníku práce) a hrubým výdělkem dosahovaným na novém pracovišti, a to od nástupu nového zaměstnání po dobu 3 měsíců; pokud u pracovníka dochází k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace, jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu nového zaměstnání.

Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se pro tyto účely považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o přípravu na závěrečnou učňovskou zkoušku - popřípadě o zaškolení nebo přeškolení - na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem a po souhlasu příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.

Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá v nové organizaci náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral v dřívější organizaci, a dávkami přiznanými v nové organizaci. Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním, zejména v důsledku neomluvené absence nebo špatné pracovní morálky průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.

Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho přijala do zaměstnání, z ostatních osobních nákladů. 1) Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí této organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za niž mzdové vyrovnání přísluší.

Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro niž se musí zaškolit nebo přeškolit, je přejímající organizace povinna zajistit bez zbytečného průtahu a na svůj náklad takové zaškolení nebo přeškolení a odměňovat ho po tuto dobu podle mzdových předpisů platných pro přejímající organizaci.

Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle mzdových předpisů platných v nové organizaci vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva), považuje se tato podmínka při přechodu pracovníka podle této vyhlášky bez zbytečného průtahu do nového pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva) za splněnou. Záznam o tom se založí do osobního spisu pracovníka a uvede v potvrzení o zaměstnání. Tím nejsou dotčeny právní předpisy o zjišťování průměrného výdělku.

Pracovníku, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, přísluší též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů. 2)

(9) Dochází-li u pracovníka, který není organizací uvolňován z pracovního poměru, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce ( § 1 odst. 2) k podstatné změně pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace (odstavec 3), přísluší mu mzdové vyrovnání ve výši a po dobu stanovenou v odstavci 2 a v odstavci 4. Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi organizace z ostatních osobních nákladů. ¹ O povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka a o jeho odměňování v této době platí obdobně ustanovení odstavce 6.

Nemůže-li pracovník přes pomoc uvolňující organizace a národního výboru nastoupit vhodné zaměstnání přiměřené jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i kvalifikaci bezprostředně po skončení dosavadního pracovního poměru, přísluší mu při splnění podmínek stanovených v této vyhlášce příspěvek před nástupem nového zaměstnání (dále jen „příspěvek“).

Příspěvek se poskytuje pracovníku ve výši 60 % jeho průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v organizaci, která jej uvolnila, nejvýše však v částce 180 Kčs měsíčně. Průměrný čistý výdělek se vypočte tak, že od hrubého průměrného výdělku se odečte daň ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v mzdového období, kdy jeho pracovní poměr skončil. Příspěvek se přizná, jen je-li doba od skončení dosavadního pracovního poměru pracovníka do nástupu nového zaměstnání delší než jeden kalendářní týden. Náleží-li příspěvek jen po část měsíce, přísluší pracovníku za kalendářní den 1/30 stanoveného příspěvku.

Pokud pracovník má nárok na důchod starobní, invalidní nebo vdovský, poskytne se mu příspěvek snížený o částku důchodu, který mu náleží (po srážce zvláštní daně z důchodu).

Příspěvek se poskytuje do dne nástupu nového zaměstnání, nejdéle po dobu 6 měsíců. Po této době se poskytuje pracovníku, jemuž nebylo zabezpečeno žádné zaměstnání odpovídající jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a závažným rodinným poměrům, příspěvek ve výši 30 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v organizaci, která jej uvolnila, nejvýše však v částce 900 Kčs měsíčně, nejdéle po dobu dalších 6 měsíců.

Příspěvek se přizná pracovníku, který se přihlásil o nové zaměstnání u okresního národního výboru, v jehož obvodu má trvalé bydliště, a o příspěvek požádal.

Přihlásil-li se pracovník o zaměstnání včas, tj. nejpozději do tří dnů ode dne skončení pracovního poměru, popřípadě po odpadnutí překážky, pro kterou se nemohl v této lhůtě přihlásit, a současně požádal o příspěvek, přizná se mu příspěvek ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Požádá-li pracovník, který se však přihlásil o zaměstnání, o příspěvek později, přizná se mu příspěvek za prošlou dobu nejvýše jednoho měsíce před podáním této žádosti.

Jestliže se pracovník z vlastní viny nepřihlásil o zaměstnání včas, přizná se mu příspěvek ode dne, kdy se přihlásil, nejdříve však ode dne, kdy o příspěvek požádal.

Příspěvek se poskytuje též pracovníku, jehož pracovní poměr, do něhož nastoupil bezprostředně po uvolnění, byl zrušen ve zkušební době bez viny pracovníka, jestliže se pracovník přihlásil o nové zaměstnání u příslušného okresního národního výboru.

Příspěvek se nepřizná, popřípadě odejme pracovníku, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit vhodné zaměstnání nebo účastnit se výpomoc organizované národním výborem pro zemědělské špičkové, sezónní nebo podobné krátkodobé práce. Účastní-li se pracovník na přechodnou dobu takové výpomoci, přísluší mu příspěvek vedle dosaženého výdělku.

Příspěvek nenáleží pracovníku po dobu, po kterou se mu poskytují peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu. O tuto dobu se prodlužuje doba, po kterou lze příspěvek poskytovat.

Příspěvek přísluší pracovníku také tehdy, vznikne-li pracovní neschopnost po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, takže pracovníku nenáleží dávky nemocenského pojištění; doba poskytování příspěvku se však o dobu pracovní neschopnosti neprodlužuje. Okresní národní výbor může v tomto případě zvýšit pracovníku příspěvek až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo, pokud to je odůvodněno vyššími náklady spojenými s nemocí.

Pracovníku, kterému již uplynula ochranná lhůta ze zaměstnání, náleží v době, kdy pobírá příspěvek, také případné pohřebné, jsou-li jinak splněny podmínky pro jeho poskytnutí podle předpisů o nemocenském pojištění pracovníků; za těchto podmínek náleží pohřebné také tomu,k kdo zemřelému pracovníku vypravil pohřeb.

O přiznání příspěvku a pohřebného, popřípadě odnětí příspěvku rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště pracovníka. Příspěvek vyplácí okresní národní výbor měsíčně pozadu. Okresní národní výbor může pracovníku poskytnout na jeho žádost zálohu ve výši poloviny měsíčního příspěvku.

Poskytování přídavků na děti a dávek v mateřství uchazečů o zaměstnání upravují zvláštní předpisy ² .

Nároky příslušející v oblasti nemocenského pojištění pracovníkům, na které se vztahuje tato vyhláška, se posuzují podle obecných předpisů a podle dalších ustanovení této vyhlášky. 6)

Do započitatelného výdělku, z něhož se stanoví opakující se peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, se nezahrnuje mzdové vyrovnání, příspěvky poskytované v náboru prováděném národními výbory a příspěvky poskytované podle ustanovení části čtvrté ( § 10 a 11), s výjimkou příspěvku na zapracování. 7)

Při přechodech pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se pro účely nemocenského pojištění pracovníků za nástup nového zaměstnání považuje také nástup práce na novém pracovišti téže organizace.

(4) Při zániku uvolňující organizace přecházejí její práva a povinnosti v oblasti nemocenského pojištění na přejímající organizaci, popřípadě na orgán provádějící likvidaci. Po skončení likvidace poskytuje peněžité dávky nemocenského pojištění okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle trvalého bydliště pracovníka. Zanikající organizace je povinna před skončením své činnosti potvrdit pracovníku všechny potřebné podklady pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění.

Při přechodech pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se pro účely zjištění průměrného výdělku za nástup nového zaměstnání považuje také nástup práce na novém pracovišti téže organizace a za dřívější a novou organizaci původní a nové pracoviště téže organizace.

Uvolňující organizace je povinna vydat pracovníku, který uzavřel nový pracovní poměr, potvrzení o výši jeho dosavadního průměrného hrubého měsíčního výdělku a - po projednání s přejímající organizací, po jakou dobu musí být pracovník nezbytně zaškolován nebo přeškolován - uvést v něm dobu, po kterou mu bude poskytováno mzdové vyrovnání ( § 3 odst. 2, § 9 odst. 1, § 15 odst. 1).

Pracovníku, který po skončení pracovního poměru se bude ucházet o příspěvek před nástupem nového zaměstnání ( § 4), je uvolňující organizace povinna vydat na jeho žádost potvrzení o jeho průměrném čistém měsíčním výdělku a o ostatních skutečnostech souvisících s jeho pracovním poměrem v organizaci, rozhodných pro posouzení nároku na příspěvek před nástupem nového zaměstnání.

Pokud se v této vyhlášce odkazuje na ustanovení zákoníku práce v souvislosti s rozvazováním pracovního poměru, rozumějí se tím u členů výrobních družstev odpovídající ustanovení stanov výrobního družstva o zrušení členského poměru. Pracovním poměrem se u členů výrobních družstev rozumí členský poměr.

Ustanovení této vyhlášky o součinnosti s odborovými orgány se na členské vztahy členů výrobních družstev nevztahují.

Nároky v oblasti nemocenského pojištění členů výrobních družstev se řídí ustanoveními § 17 této vyhlášky s odchylkami vyplývajícími z vyhlášky č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky příslušní pracovníkům, jejichž pracovní poměr skončil po počátku účinnosti této vyhlášky.

Pracovníkům, kteří byli uvolněni a jejichž pracovní poměr skončil před počátkem účinnosti této vyhlášky, přísluší za nevyužitou výpovědní lhůtu místo náhrady ve výši průměrného výdělku ( § 3 odst. 1 vyhláška č. 86/1967 Sb. ve znění vyhlášky č. 132/1968 SB.) mzdové vyrovnání podle § 3 odst. 2 této vyhlášky, pokud o jejich nároku na náhradu nebylo již dosaženo dohody nebo o něm nebylo pravomocně rozhodnuto.