Státními hospodářskými organizacemi zabývajícími se převážně obchodní činností ( § 2 odst. 1 písm. a) zákona) jsou organizace, u nichž tržby za obchodní činnost dosahují více jak polovinu z celkových tržeb. Pro posouzení je rozhodující poměr tržeb z obchodní činnosti k celkovým tržbám za předchozí kalendářní rok; u organizací, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu poplatníka. Za obchodní činnost se považuje maloobchodní a velkoobchodní činnost, veřejné stravování, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, propagační, reklamní a inzertní služby (včetně průzkumu trhu, komerčního výtvarnictví a aranžování). Za obchodní činnost se nepovažuje sběrová činnost podniků a činnost podniků Sběrné suroviny.

Organizace uvedené v odstavci 1 jsou poplatníky důchodové daně bez ohledu na jejich organizační začlenění a bez ohledu na to, kterými ústředními orgány nebo národními výbory jsou řízeny.

Organizacemi zemědělských služeb ( § 2 odst. 1 písm. e) zákona) v České socialistické republice jsou: ¹

Ostatními socialistickými organizacemi ( § 2 odst. 1 písm. f) zákona), pokud jejich vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy, jsou:

Jinými organizacemi než socialistickými, které jsou právnickými osobami ( § 2 odst. 1 písm. g) zákona), se rozumějí zejména církevní organizace, spolky a nadace, společnosti s ručením omezeným apod. Daňová povinnost těchto organizací není dotčena, je-li na jejich majetkovou podstatu zavedena národní správa.

Výrobní a pracovní družstva pro občany s těžším zdravotním poškozením ( § 2 odst. 2 písm. a) zákona) se sídlem v České socialistické republice jsou:

Osvobození svazů bytových družstev ( § 2 odst. 2 písm. c) zákona) se nevztahuje na podniky a hospodářská zařízení zřízené těmito svazy.

Organizace vedené vyššími orgány organizací Národní fronty ( § 2 odst․ 2 písm. e) zákona) jsou ty společenské organizace, které jsou současně hospodářsky vedeny vyššími orgány Národní fronty ČSSR, Národní fronty ČSR a Národní fronty SSR. Organizace uvedené v tomto ustanovení zákona a jejich hospodářská zařízení jsou od důchodové daně osvobozeny v případě, že provádějí odvody svým vyšším orgánům nejméně ve výši 65 % ( § 16 zákona) ze základu daně ze zisku ( § 4 zákona), popř. 20 % ze základu daně ze zisku nepřesahujícího 80 000 Kčs ( § 22 odst. 1 zákona). Základní organizace těchto společenských organizací a jejich hospodářská zařízení jsou však vždy poplatníky důchodové daně ( § 2 odst. 1 písm. f) zákona).

Trvalou hospodářskou činností se rozumí činnost směřující k dosahování zisku převyšují-li tržby a výnosy z ní plynoucí částku 80 000 Kčs ve zdaňovacím období bez ohledu na délku jejího trvání. Za trvalou hospodářskou činnost se vždy považuje provozování obchodní činnosti organizacemi, kterým byly přiznány obchodní srážky.

Trvalou hospodářskou činností není činnost společenských organizací, která se omezuje na plnění vlastního poslání těchto organizací. Za trvalou hospodářskou činnost společenských organizací, s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení, se nikdy nepovažuje: pořádání sportovních zápasů, závodů, tělovýchovných a kulturních akcí, pořádání příležitostných tanečních zábav a zájezdů, zazvěřování a zarybňování v tuzemsku, postřik stromů a lisování ovoce pro členy. Trvalou hospodářskou činností také není provoz sběren Sazky a Sportky a činnost zimních stadiónů, jsou-li tyto činnosti provozovány tělovýchovnými jednotami.

U podniků a hospodářských zařízení společenských organizací se trvalou hospodářskou činností rozumí veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí.

Příspěvky k jejichž úhradě není poplatník povinen ( § 5 písm. a) č. 1 zákona), jsou např. příspěvky na dobrovolné pojištění pracujících u státní pojišťovny, příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však příspěvky placené v povinné výši oborovým (generálním) ředitelstvím na úhradu jejich činnosti, členské příspěvky placené vyšším družstevním organizacím, ani členské příspěvky společenských organizací placené vlastním vyšším orgánům na úhradu jejich činnosti.

Tvorba rezerv ( § 5 písm. a) č. 2 zákona) je připočitatelnou položkou tehdy, jestliže je účtována na vrub nákladů poplatníka v rozporu s právními předpisy. Jednotlivé druhy rezerv, které právní předpisy dovolují tvořit, jsou stanoveny předpisy o účetnictví.

Dotacemi určenými k úhradě nákladů u organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev ( § 5 písm. c) zákona) jsou stabilizační dotace, účelové dotace do provozu a účelové subvence na úhradu výchovy učňů.

U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu ( § 6 odst. 2 písm. d) zákona) 50 % částek, které zaplatí dodavateli. U podnikové bytové výstavby prováděné ve vlastní režii může si odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1971 se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby.

Pokud v rámci podnikové bytové výstavby jsou budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostor z rozpočtové ceny.

Odečítat lze částky zaplacené na podnikovou výstavbu z vlastních zdrojů (včetně splátek úvěru na podnikovou bytovou výstavbu čerpaného do 31.

Sdruží-li se několik podniků ke společnému provedení bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek svrchu uvedených odečítat jednotliví účastníci, a to poměrnou částku podle výše účasti.

Za odpočitatelnou položku ( § 6 odst. 2 písm. g) zákona) se považují u organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev příplatky charakteru prémií, stanovené ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy financí.

Objem mezd a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle předpisů federálního ministerstva práce a sociálních věcí a podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok.

U pracovníků, kteří nebyly u poplatníka po celý kalendářní rok zaměstnáni a u nichž nelze daň z individuálních mezd podle § 9 odst. 3 zákona vypočítat z celoroční mzdy, přihlíží se při výpočtu této daně ke mzdě přepočtené v poměru k době, po kterou pracovní poměr trval, přičemž se započítává i každý započatý měsíc. Přepočet se provádí i u pracovníků, kterým odměna za práci byla vyplacena v rámci ostatních osobních výdajů.

Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka.

Poplatníci podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení z částky všech v běžném roce zúčtovaných mezd, včetně ostatních osobních výdajů, vyplacených podílů na hospodářském výsledku, která je popřípadě snížena o odměny podle § 8 odst. 4 zákona. V případě, že neprovozují tyto ostatní socialistické organizace trvalou hospodářskou činnost, platí pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb.

Provozují-li poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a písm. f) zákona, s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev, činnost obchodní i neobchodní, použije se u nich sazby platné pro činnost, která převažuje. Pro posouzení, která činnost převažuje, rozhoduje objem tržeb z obchodní a neobchodní činnosti v předchozím zdaňovacím období; přitom se nepřihlíží k tržbám ze zásobování opravářských podniků náhradními díly.

Vybranými organizacemi s převážně obchodní činností, u nichž se celkové náklady snižují o spotřebu základních surovin ve vlastních výrobnách ² pro výpočet rentability, jsou podniky Restaurace a jídelny a podniky Uhelné sklady.

Společenské a jiné organizace, pokud jsou poplatníky podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona, platí daň z individuálních mezd pouze za pracovníky činné v trvalé hospodářské činnosti.

Vybrané činnosti (služby) ve smyslu § 15 odst. 2 zákona jsou uvedeny v příloze č. 2.

Příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % u organizací s převážně neobchodní činností, uvedených v příloze č. 2, se vypočte ze základu ( § 10 odst. 2 zákona), který odpovídá podílu tržeb za vybrané činnosti (služby) z celkových tržeb a výnosů organizace. Tento podíl se vypočte s přesností na setiny.

Ustanovení platná pro svazy družstev se vztahují i na Ústřední radu družstev.

Za nezemědělskou činnost pro účely této daně se považují:

Za zemědělské organizace ve smyslu odstavce 1 se považují: jednotná zemědělská družstva, státní statky, šlechtitelské a semenářské statky a podniky, organizace zemědělských služeb (čl. 1 odst. 3), společné družstevní podniky, meliorační družstva, školní statky a školní polesí, školní zemědělské a lesní podniky, vojenské lesy a statky, Velkovýkrmny, o. p., Praha-Řepy, Drůbežnictví, o. p., Xaverov-Horní Počernice, Rekultivace, n. p., Havířov, Velkochov laboratorních zvířat, n. p., Praha-Lysolaje, Majetok stálej celoštátnej poľnohospodárskej výstavy, n. p., Nitra, okresní výstavbová bytová družstva, výzkumné ústavy zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobu.

Celkové tržby, které jsou rozhodné pro výpočet podílů tržeb z nezemědělské činnosti podle odstavce 1, tvoří:

Příspěvek na sociální zabezpečení se vypočte ze základu ( § 10 odst. 2 zákona), který odpovídá podílu tržeb z nezemědělské činnosti z celkových tržeb organizace.

Činnost oborových (generálních) ředitelství a sdružení (svazů) podniků se pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení považuje za nezemědělskou činnost a proto tyto organizace odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 %.

Seznam preferovaných učebních oborů pro poskytování slev z daně ze zisku na výchovu učňů je uveden v příloze č. 1.

Slevy z daně na výchovu učňů se poskytují podle skutečného stavu učňů k 31. prosinci kalendářního roku, za který se daň vyměřuje.

Internátní výukou mimo podnik se rozumí výuka učňů v samostatném odborném internátním učilišti. Přitom není rozhodující, je-li učiliště ve správě poplatníka nebo jiného podniku; tato výuka může být kombinována i s praktickým výcvikem učňů v podniku (cyklická výuka). Soustředěnou výukou se rozumí skupinová výuka v učebním středisku podniku pod vedením samostatného mistra výuky nebo jiného pracovníka pověřeného vedením výuky.

Nově vzniklým družstvům invalidů nebo podnikům invalidů se sníží daň o 30 % podle § 22 odst. 3 zákona po předložení potvrzení o svém charakteru vydaného příslušným svazem, popř. ústředním odvětvovým orgánem na základě vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí nebo orgánu jím pověřeného.

Družstva invalidů nebo podniky invalidů jsou povinny oznámit změnu charakteru do 15 dnů místně příslušnému orgánu, vykonávajícímu správu daně.

Vybrané činnosti (služby) ve smyslu § 22 odst. 4 zákona jsou uvedeny v příloze č. 2.

Sleva z daně ze zisku podle § 22 odst. 4 zákona se vypočte tak, že podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) z celkových tržeb a výnosů organizace vyjádřený v procentech s přesností na setiny se vynásobí koeficientem 0,4; sleva však může činit maximálně 40 % daně ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).

Organizace, které vzniknou po 1. lednu 1971, nebo u nichž nastanou po tomto dni skutečnosti zakládající daňovou povinnost podle zákona, jsou povinny oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně.

Tato povinnost se nevztahuje na organizace, které platili v r. 1970 důchodovou daň podle zákona č. 159/1968 Sb.

Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku a na daň z objemu mezd je roční finanční plán organizace.

Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit orgánu vykonávajícímu správu daně ( § 23 odst. 1 zákona) do 8 dnů propočet záloh, a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se přihlíží k připočitatelným a odpočitatelným položkám podle § 5 a 6 zákona.

Při výpočtu záloh na daň ze zisku se přihlíží ke snížení podle § 22 odst. 2 a 3 zákona. Sleva na výchovu učňů se přitom vypočte ze stavu plánovaného k 31. 12. běžného kalendářního roku a v průběhu zdaňovacího období se nepřihlíží ke skutečnému stavu.

Poplatníci, kteří mají nárok na snížení daně podle § 22 odst. 4 zákona, nebo u nichž se zvyšuje sazba daně ze zisku podle § 17 zákona odvádějí měsíční zálohy na daň ze zisku podle plánované skladby činností. Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se zjistí, kolik činí toto snížení nebo zvýšení podle skutečné skladby činností.

U poplatníků se sezónní činností stanoví orgán vykonávající správu daně ( § 23 odst. 1 zákona) na žádost poplatníka měsíční zálohy na daň zpravidla ve výši 1/3 čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.

Daň se platí na zvláštní účet orgánu vykonávajícího správu daně ( § 23 odst. 1 zákona) u Státní banky československé.