Hlavním cílem pátého pětiletého plánu je zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb a další upevnění životních jistot obyvatelstva při současném posilování socialistického státu a jeho obranyschopnosti.

Hlavní cestou a podmínkou plánovitého rozvoje československého národního hospodářství, zaměřeného na dosažení vytyčeného cíle, je neustálé zvyšování národohospodářské efektivnosti. Budou především posilovány všecny činitele hospodářského růstu, využívány nashromážděné rezervy, zvýšena úroveň řízení a všestranně využívány přírodní a ekonomické podmínky obou republik. Orgány všech článků hospodářského řízení a socialistické organizace jsou proto povinny zabezpečovat účinnější využívání výrobní základny a schopností a kvalifikace pracujících, podporovat a využívat další rozvoj a techniky jako jeden ze základních činitelů rozvoje národního hospodářství, pokračovat v kon- centraci a specializaci výroby a progresívně měnit její strukturu a intenzívněji rozvíjet mezinárodní socialistickou ekonomickou integraci, především se Svazem sovětských socialistických republik.

Ekonomický rozvoj Československé socialistické republiky se zaměřuje na další rozšíření materiálně technické základny socialismu a upevnění socialistických výrobních vztahů. Rozhodující metodou plánovitého odhalování a mobilizace rezerv je komplexní socialistická racionalizace jako nedílná součást tvorby a realizace národohospodářských plánů.

Rozvoj jednotlivých odvětví národního hospodářství bude orientován tak, aby se do roku 1975 zajistil růst národního důchodu o 28 % a aby nejméně 95 % tohoto přírůstku se dosáhlo růstem společenské produktivity práce.

Realizace cílů a směrů pátého pětiletého plánu podstatně přispěje k dalšímu vyrovnání hospodářských a sociálních rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou republikou; přitom podíl Slovenské socialistické republiky na vytvořeném společenském produktu Československé socialistické republiky se zvýší z 26% v roce 1970 nejméně na 28% v roce 1975.

Objem průmyslové výroby se do roku 1975 zvýší nejméně o 34%, z toho v České socialistické republice o 27 % a ve Slovenské socialistické republice o 55 %. Vzestupu výroby bude dosaženo především růstem produktivity práce nejméně o 30 %.

V jednotlivých průmyslových odvětvích se do roku 1975 zabezpečí nejméně tento rozvoj (vyjádřený zvýšením objemu hrubé výroby):

V roce 1975 se vyrobí nejméně 62 mld kWh elektřiny, 14 mil. tun oceli, 500 tis. tun plastických hmot, 1 mil. tun čistých živin průmyslových hnojiv a 9,9 mil. tun cementu.

Ve strojírenství se budou v přednostním pořadí uskutečňovat rozvojové nosné programy; tím budou vytvářeny podmínky pro zlepšení struktury strojírenské výroby.

Hrubá zemědělská výroba se zvýší do roku 1975 zhruba o 14 %, z toho v České socialistické republice o 13 % a ve Slovenské socialistické republice o 16 %. Za období pátého pětiletého plánu se vyrobí nejméně 41 mil. tun obilovin a nákup jatečných zvířat dosáhne v roce 1975 výše nejméně 1260 tis. tun.

Celkový objem přepravy zboží se zvýší za období pátého pětiletého plánu nejméně o 20 % a celková veřejná přeprava osob zhruba o 6 %.

Ve spojích se zvýší podíl automatizace meziměstského telefonního provozu do roku 1975 na 45 % a bude pokračovat výstavba sítě druhého televizního programu a barevné televize; za období pátého pětiletého plánu se odevzdá do užívání dalších asi 430 tis. telefonních stanic.

Objem stavebních prací od dodavatelských stavebních organizací se do roku 1975 zvýší zhruba o 38 %, z toho v České socialistické republice o 37 % a ve Slovenské socialistické republice o 40 %.

Celkový objem zahraničního obchodu se bude do roku 1975 rozvíjet vyšším tempem než národní důchod, přičemž obrat se socialistickými státy poroste rychleji než celkový obrat československého zahraničního obchodu.

Rozvoj československých vnějších ekonomických vztahů se bude opírat především o efektivní rozvoj mezinárodní socialistické ekonomické integrace se Svazem sovětských socialistických republik a ostatními členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Výměna zboží s kapitalistickými státy se bude nadále rozšiřovat na základě vzájemné rovnosti a výhodnosti.

V souladu s růstem národního důchodu a s tvorbou hmotných zdrojů se bude rozvíjet osobní a společenská spotřeba obyvatelstva. Budou se dále zvyšovat reálné příjmy pracujících, posilovat socialistické principy odměňování, zejména závislost mezi vykonanou prací a výdělkem, zvyšovat péče o pracovní prostředí a upevňovat sociální jistoty obyvatelstva. Rychleji se bude řešit bytový problém a rozvoj základních prostředků nevýrobní sféry pro vytváření podmínek k zlepšování životního prostředí.

Růst reálných peněžních příjmů obyvatelstva bude zabezpečován zhruba o 5 % průměrně ročně. Zhruba stejným tempem se bude zvyšovat maloobchodní obrat a objem služeb placených obyvatelstvem. Bude zajišťována stabilizace vnitřního trhu a budou postupně prosazovány změny ve struktuře spotřeby.

Ve všech formátech výstavby se postaví v období pátého pětiletého plánu nejméně 500 tis. bytů, z toho v České socialistické republice 325 tis. a ve Slovenské socialistické republice 175 tis.

Bude dobudován ucelený systém zdravotní péče o obyvatelstvo, zkráceny objednací a čekací doby na vyšetření a ošetření a zlepšeno zásobování obyvatelstva léčivy. Budou vytvářeny podmínky pro další růst vzdělanosti, pro materiální zajištění a modernizaci školství a pro prohloubení péče o mladou generaci.

Zvýší se důchody starodůchodců a zdokonalí se soustava důchodového zabezpečení a soustava opatření ke zlepšení populačního vývoje a zvýšení podpory rodinám s dětmi a mladým manželstvím.

upevněním a prohloubením funkce státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky jako závazného základu pro hospodářskou a řídící činnost všech orgánů a socialistických organizací,vyjadřujícího též zásady státní vědecko-technické a hospodářské politiky a vymezujícího využívání soustavy plánovitého řízení a jejich nástrojů,

posílením úlohy státního rozpočtu federace jako základního finančního plánu československé federace, upravujícího rozhodující funkci při redistribuci společenských finančních zdrojů v souladu s cíli, směry a úkoly státního plánu Československé socialistické republiky a sledujícího účelnou hospodárnost při vynakládání společenských prostředků,

posílením úlohy měnového plánu Československé socialistické republiky jako základního nástroje tvorby a rozdělování úvěrových zdrojů a emise peněz a tvorby a rozdělování devizových zdrojů v souladu s cíli a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,

cílevědomou regulací mzdového vývoje, sledující upevnění zásady socialistického odměňování práce a zvyšování společenské produktivity práce, i regulací rozmisťování pracovních sil; mzdová politika bude plánovitě řízena na základě jednotné koncepce mzdového vývoje s cílem zajistit vývoj mezd podle proporcí stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství a podpořit působením mzdových systémů hospodářský rozvoj,

vytvářením soustavy cen lépe vyjadřujících společensky nutné práce vynakládané na výrobu; tato soustava bude zaměřena na stabilizaci celkové hladiny velkoobchodních cen a uplatní se v ní tendence k jejich snižování; při důsledné regulaci cenového vývoje se bude ceny využívat k prosazení hospodárnosti, ke stimulaci technického rozvoje, zvyšování jakosti a efektivní obměně výroby v souladu se státními plány rozvoje národního hospodářství; zároveň bude zajišťována stabilita maloobchodních cen,

zabezpečováním rovnováhy mezi peněžní a hmotnou stránkou reprodukčního procesu, zejména při vypracování státních plánů a stanovení a využívání finančně ekonomických podmínek upravujících zejména finanční vztahy mezi mezi socialistickými organizacemi a státním rozpočtem a vycházejících z jejich úkolů a potřeb vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství,

upevněním plánovitého řízení investiční výstavby, vedoucím ke zvýšení efektivnosti a odpovědnosti na tomto úseku, ke zkracování doby výstavby a k dodržování rozpočtových nákladů staveb,

upevněním plánovitého řízení rozvoje vědy a techniky, v němž se spojují jednotlivé etapy výzkumné a vývojové činnosti a realizace jejich výsledků ve výrobní a ostatní společenské praxi,

prohlubováním a zdokonalováním spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci,

důsledným využíváním a zdokonalováním soustavy hospodářských právních předpisů v souladu s požadavkem rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, upevňováním řízení na všech stupních řízení a posilováním úlohy hospodářských smluv,

účinným zapojováním pracujících a společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí, do tvorby, zajišťování, uskutečňování a kontroly hospodářských procesů.

Vztahy mezi státním rozpočtem federace a státním i rozpočty obou republik na období pátého pětiletého plánu budou vycházet ze základních cílů, směrů a úkolů pátého pětiletého plánu a pětiletých plánů obou republik.

Státní rozpočet federace je zásadně přebytkový.

Dotace a subvence ze státního rozpočtu federace se budou poskytovat státním rozpočtům republik v jednotlivých letech pátého pětiletého plánu v rozsahu, který zajistí jejich vyrovnanost v návaznosti na základní cíle, směry a úkoly prováděcích státních plánů a na jiné úkoly stanovené orgány federace v jejich působnosti.

Ukazatele pátého pětiletého plánu, státních plánů rozvoje národního hospodářství na léta 1971-1975 a prováděcích státních plánů, které nebudou mít povahu státních plánů, budou rozepisovány na nižší stupně řízení způsobem, který určí státní plánovací komise. Hodnocení odchylek od těchto ukazatelů a jejich rozpisu je součástí kontroly plnění národohospodářských plánů. Orgány hospodářského řízení jsou povinny při kontrole plnění plánu tyto odchylky sledovat.

Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik zajistí, že plnění základních cílů a směrů stanovených tímto zákonem bude sledováno a vyhodnocováno a že v návrzích prováděcích státních plánů a prováděcích hospodářských plánů bude vyjádřen stupeň zabezpečení základních cílů a směrů zákonem stanovených. Státní plánovací komise, popřípadě plánovací komise republik, stanoví způsob ověřování jak hospodářské plány zabezpečují cíle, úkoly a jiné ukazatele státních plánů rozvoje národního hospodářství.

zrušen

Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě na základě jejího zmocnění vlády obou republik, mohou povolit pro účely experimentálního ověřování nových prvků rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství vyjímky z ustanovení zákonů upravujících řízení národního hospodářství za předpokladu, že v této době se provede komplexní zhodnocení výsledků experimentu se závěry pro další postup.

Rozvoj národního hospodářství, který má být dosažen do konce roku 1975, je v tomto zákoně vyjádřen porovnáním s úrovní dosaženou v roce 1970.

Prováděcí státní plán československé socialistické republiky na rok 1971 stanovený na základě části I zákona č. 135/1970 Sb., o cílech a hlavních státního plánu rozvoje Československé socialistické republiky a o státním rozpočtu československé federace na rok 1971, je prováděcím státním plánem Československé socialistické republiky k pátému pětiletému plánu.