Za průmyslovou činnost podle zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; činnost podniků Filmový průmysl, Filmové laboratoře, Ústředí uměleckých řemesel, Ústředí lidové umělecké výroby a Divadelní služba se za průmyslovou činnost nepovažuje.

Organizacemi zahraničního obchodu jsou organizace (podniky) provádějící zahraniční obchod jako hlavní činnost, s výjimkou družstevních organizací zahraničního obchodu a Československého filmexportu Praha.

Státními hospodářskými organizacemi s převážně obchodní činností jsou organizace, u nichž činí tržby z obchodní činnosti za předcházející kalendářní rok více než polovinu z tržeb organizace z výrobních činností, nevýrobních činností a dotací zvyšujících tržby (dále jen "celkové tržby"); u organizací, jejichž odvodová povinnost vznikla v průběhu odvodového období, je rozhodný podíl těchto tržeb v plánu organizace. Při tom nerozhoduje, kterým orgánem jsou tyto organizace řízeny. Za obchodní činnost se považuje maloobchodní a velkoobchodní činnost, veřejné stravování, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, propagační, reklamní a inzertní služby (včetně průzkumu trhu, komerčního výtvarnictví a aranžování). Za obchodní činnost se však nepovažuje sběrová činnost podniků.

Státními odbytovými a zásobovacími organizacemi jsou státní hospodářské organizace, které provádějí odbytovou nebo zásobovací činnost jako hlavní činnost, s výjimkou státních hospodářských organizací zemědělského zásobování a nákupu.

Hospodářskými organizacemi státních lázní jsou lázeňské podniky a podnik Balnea, reprezentace československých lázní a zřídel Praha, řízené generálním ředitelstvím Československých lázní a zřídel pro Českou socialistickou republiku v Praze, a lázeňské podniky řízené Slovakothermou, generálním ředitelstvím československých státních lázní a zřídel pro Slovenskou socialistickou republiku v Bratislavě․

Státními hospodářskými organizacemi v oblasti kultury se rozumějí státní nakladatelské a vydavatelské organizace bez ohledu na to, který orgán je řídí, jakož i tyto státní hospodářské organizace: Divadelní služba, n. p. Praha, Ústředí lidové umělecké výroby Praha, Pragokoncert Praha, Transfera Praha, Výstavnictví, n. p., Praha, Ústředí uměleckých řemesel Praha, Divadelní služba, n. p., Martin, Výstavnictví, n. p., Bratislava, Ústředí uměleckých řemesel Bratislava a krajské podniky pro film, koncerty a estrády.

Státními hospodářskými organizacemi civilního letectví jsou Čs. aerolinie Praha a Slov-air Bratislava.

Pro posouzení, zda odvodu ze zisku nebo z jmění podléhají oborová (generální) ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací, které podléhají odvodu ze zisku nebo odvodu z jmění na počátku odvodového období.

Odvody provádí organizace jako celek i za odštěpné závody, popř. za vnitropodnikové útvary, a to způsobem a ve výši, které platí pro celou organizaci.

Podnikem se pro účely zákona rozumí i oborový podnik bez přidružených podniků a účelových organizací.

Podmínkou řádně vedeného účetnictví je též účtování nákladů a výnosů v jejich časové a hospodářské souvislosti.

Jinými výnosy jsou veškeré výnosy jmenovitě neuvedené v § 4 odst. 2 zákona, které organizace přijala, a to, bez ohledu na to, na kterém účtě byly zaúčtovány. Do jiných výnosů se nezahrnují dotace a subvence k výsledku hospodaření ze státního rozpočtu nebo v rámci přerozdělení zisku.

Celkovými náklady podle § 4 odst. 2 zákona jsou

materiálové náklady (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků podle příslušných předpisů, včetně zůstatkové ceny při jejich vyřazení, a odpisy předmětů postupné spotřeby v používání),

náklady na služby a výdaje nevýrobní povahy (včetně příspěvků oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho vlastní činnosti),

mzdové a ostatní osobní náklady,

finanční náklady a výdaje.

Částkami, o které byl zkrácen bilanční zisk v rozporu s právními předpisy, jsou částky, kterými byly neoprávněně zkráceny výnosy nebo zvýšeny náklady organizace. Zjistí-li se tyto položky po předložení ročních účetních výkazů, připočtou se k bilančnímu zisku vykázanému v ročních účetních výkazech.

Částky, které organizace odvedla do státního rozpočtu z titulu porušení cenových předpisů¹, snižují základ odvodu ze zisku v roce, ve kterém byl dodatkový odvod v základní výši² proveden. Pro výpočet rentability se použije zisk snížený o dodatkový odvod v základní výši.

Příspěvky a subvence (§ 5 odst. 1 písm. a) zákona), k jejichž úhradě není organizace podle právních předpisů povinna, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky placené v povinné výši oborovým (generálním) ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti.

Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit.

Za placené penále se považuje též penále fakturované za nevrácení obalů.³

Položky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) zákona jsou odpočitatelné jen ve výši, v jaké byly skutečně zaplaceny.

Odpočitatelnou položkou (§ 6 odst. 1 písm. d) zákona) je u oborových (generálních) ředitelství příděl do vlastního fondu technického rozvoje, popřípadě příspěvek do fondu technického rozvoje u ústředního orgánu, ze zisku, docíleného z vlastní činnosti.

U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem si může organizace provádějící odvod ze zisku odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona 50 % z částek, které zaplatí dodavateli na faktury (splátky).¹ Jde-li o podnikovou bytovou výstavbu prováděnou ve vlastní režii, může si organizace odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1970 u organizací, které podléhaly podnikovým daním, před 1. lednem 1971 u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, které podléhaly důchodové dani, a před 1. lednem 1972 u ostatních organizací, se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby. Nelze však odečítat dotace, které byly poskytnuty organizaci na podnikovou bytovou výstavbu.

Pro posouzení, zda jde o podnikovou bytovou výstavbu, na níž lze příspěvek podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona odpočítávat od bilančního zisku, je rozhodující zejména dodržení těchto podmínek:

organizace financuje výstavbu obytného domu prováděnou za účelem stabilizace pracovníků z vlastních zdrojů a z investičního úvěru;

obytný dům zůstává po dokončení ve správě organizace;

na přidělování bytů (stanovení pořadníků) postavených v rámci podnikové bytové výstavby se nevztahuje ustanovení o schvalování národním výborem;⁵

převážnou část obytného domu tvoří bytové jednotky, přidělované podnikem k trvalému bydlení vlastních pracovníků, nikoliv jen k přechodnému ubytování.

Pokud jsou v rámci podnikové bytové výstavby budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostorů z rozpočtové ceny.

Sdruží-li se několik podniků ke společnému provádění podnikové bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek shora uvedených odečítat jednotliví účastníci sdružení, a to poměrnou částkou podle výše účasti.

Sazba odvodu ze zisku podle § 7 odst. 1 zákona ve výši 75 % se vztahuje též na všechna oborová (generální) ředitelství s výjimkou oborových (generálních) ředitelství, u nichž alespoň polovina podřízených organizací provádí odvod ze zisku podle sazeb uvedených v § 7 odst. 1 písm. e) zákona.

Sazba podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona se vztahuje na organizace zabývající se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu, a to: Stavokonstrukce Uhříněves, Kovona-Karviná, Závody stavební prefabrikace Boletice a Ocelové konstrukce Žilina.

Pro posouzení, jde-li o převážnou činnost podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona, je rozhodná skutečnost, zda u organizace převyšují tržby z činnosti rozhodující pro určení sazby odvodu ze zisku polovinu celkových tržeb, dosažených v předcházejícím kalendářním roce. U organizací, jejichž povinnost odvodu ze zisku vznikla v průběhu odvodového období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.

Splátky poskytnuté investory dodavatelům⁶ nesnižují základ odvodu z jmění.

Zůstatková cena vestavěných objektů, které slouží výlučně pro účely civilní obrany a pro zvláštní úkoly odečítá se z jmění organizace také jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv ve výši kryté úvěry nebo jinými zdroji.

Od stavu fondu výstavby nelze odečítat prostředky investičního účtu.

Ostatními fondy organizace jsou u oborových (generálních) ředitelství i centralizované zdroje, a to i tehdy, když jich bylo použito k poskytnutí návratných půjček (třeba i bezúročných) organizacím.

Ostatními fondy, které tvoří jmění organizací u oběžných prostředků, nejsou rezervy na náklady vytvořené v účetnictví organizace v souladu s platnými předpisy.

Stav rezervního fondu organizace k 1. lednu 1972 není součástí základu odvodu z jmění organizace, ale základu odvodu z jmění nadřízeného orgánu, kterému bude v roce 1972 odveden.

U organizací veřejné automobilové dopravy se za jmění sloužící převážně osobní dopravě považují autobusy, nádraží, zastávky sloužící osobní dopravě, stavby a budovy sloužící garážování a opravám motorových vozidel osobní dopravy, jsou-li samostatným inventárním předmětem.

Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předcházejícího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle předpisů federálního ministerstva práce a sociálních věcí a podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok. Průměrnou mzdou pro účely odvodu z objemu mezd je průměrná roční mzda pracovníka organizace.

Praporem, popřípadě standartou postavenými na roveň Rudému praporu páté pětiletky jsou: Standarta Klementa Gottwalda, Rudý prapor sovětských horníků, Rudý prapor budovatelů tranzitního plynovodu, Standarta rudného hornictví, Rudý prapor sovětských železničářů, popřípadě další, o nichž tak bude rozhodnuto.

Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na odvod ze zisku, na odvod z jmění, na odvod z objemu mezd a na příspěvek na sociální zabezpečení je schválený roční finanční plán organizace. Do doby, než schválí tento plán nadřízený orgán, platí předběžný plán organizace.

Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je organizace povinna předložit do osmi dnů po schválení změny orgánu vykonávajícímu správu odvodů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

Při výpočtu odvodu ze zisku se po uplynutí každého čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky (§ 5 a 6 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.

Zjistí-li orgán vykonávající správu odvodů, že organizace si vypočetla zálohy podle plánu nesprávně nebo na základě nesprávně stanoveného plánu, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nově zálohy podle vlastního výpočtu a uloží organizaci doplatit rozdíl do 15 dnů.

Ustanovení poslední věty § 26 odst. 1 písm. a) zákona se použije v tom případě, kdy podle očekávané skutečnosti bude celoroční povinnost odvodu ze zisku vyšší než odvedené zálohy na tento odvod. V opačném případě se přeplatek na žádost organizace přeúčtuje na úhradu záloh odvodů podle § 1 písm. a) až c) zákona a záloh na příspěvek na sociální zabezpečení.

U organizací se sezónní činností stanoví orgán vykonávající správu odvodů na žádost organizace měsíční zálohy na odvody zpravidla ve výši 1/3 čtvrtletní povinnosti, která vyplývá z rozdělení celoroční odvodové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů ve tvorbě zisku. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce. Obdobně je možné postupovat i v jiných odůvodněných případech.

Odvody podle § 1 písm. a) až c) zákona se platí na příslušné účty státního rozpočtu nebo národního výboru vedené u Státní banky československé pro orgán vykonávající správu odvodů. Příspěvek na sociální zabezpečení se odvádí na samostatný účet státního rozpočtu vedený Státní bankou československou pro orgán vykonávající správu příspěvku.

Částkou ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků (§ 36 zákona), poskytnutou nebo přislíbenou v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí, je částka ve výši 2 % ze zůstatkové ceny základních prostředků, na jejichž částečnou úhradu byla poskytnuta ze státního rozpočtu výše uvedená dotace.

Po 1. lednu 1972 si může organizace snížit odvod z jmění o částku podle odstavce 1 po dobu pěti let od roku, v němž byla poskytnuta první sleva z odvodu ze základních prostředků, popřípadě odpočítána poprvé sleva od daně z jmění ve smyslu § 36 zákona.