162/1971 Sb. znění účinné od 1. 1. 1972 do 31. 12. 1975
162
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a Ústřední rady
Československého Revolučního odborového hnutí
ze dne 17. prosince 1971 o fondu kulturních a sociálních potřeb
Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle § 391 hospodářského zákoníku číslo 109/1964 Sb. , ve znění zákona číslo 138/1970 Sb. , podle § 28 písm. e) zákona číslo 134-1970 Sb., o rozpočtových pravidlech, a Ústřední rada ČS ROH podle článku 25 usnesení IV. všeodborového sjezdu, příloha zákona číslo 37/1959 Sb. , o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, ve znění přílohy k zákoníku práce číslo 65/1965 Sb. , stanoví.:
Č Á S T I Tvorba fondu (§ 1-5)
§ 1 (1) Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen "fond") zřizují státní hospodářské organizace, rozpočtové organizace a příspěvkové organizace.
(2) Malé rozpočtové a příspěvkové organizace mohou se za účelem vytvoření a využívání fondu sdružovat.
§ 2 Státní hospodářské organizace (1) Ve státních hospodářských organizacích tvoří se fond přídělem ze zisku, a to ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků.
(2) Příděl fondu může být dohodou mezi vedením organizace a s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě zvýšen až do 2 % ročního objemu mzdových prostředků, splní-li organizace rozpisem státního plánu a státního rozpočtu stanovenou tvorbu zisku (nepřekročí plánovanou ztrátu), splní-li stanovený podíl celkových nákladů na 1 Kčs výkonů a plánovanou tvorbu realizovaných výkonů. Resortní ministr může v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu ze závažných důvodů stanovit v rámci rozpětí 0,8 % jinou horní hranici hospodářské organizace v oboru své působnosti. Zvýšením přídělu do fondu v důsledku splnění všech stanovených ukazatelů nesmějí být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb organizace. Příslušné ministerstvo financí může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mimořádně povolit v dohodě s Ústřední radou ČS ROH zvýšení přídělu fondu nad 2 % pro potřebu poskytování půjček na družstevní bytovou výstavbu.
(3) Do horní hranice pro příděl do fondu se nezapočítávají výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, odměna k Rudému praporu, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.
(4) Organizace je povinna provést příděl fondu ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků i tehdy, nevykazuje-li zisk, nebo vykazuje ztrátu.
(5) Fond může být zvýšen také převodem prostředků z rezervního fondu příslušného nadřízeného orgánu, u národních výborů převodem z fondu rezerv a rozvoje; v obou případech za předpokladu, že bude zabezpečena dlouhodobá potřeba pracujících podřízené hospodářské organizace, a to především při výstavbě jeslí, mateřských škol, kulturních zařízení a rekreačních zařízení v ČSSR. Příděl do fondu včetně v předchozí větě uvedených převodů, může činit nejvýše 2 % z objemu mzdových prostředků. Ustanovení odstavce 2 - věty druhé - platí obdobně.
(6) Převody prostředků z fondu do fondu výstavby organizace, popřípadě převody do fondu výstavby jiné organizace při sdružování prostředků, musí schválit členská schůze nebo konference delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu odměn, jakož i do podpůrných a jiných obdobných fondů.
§ 3 Rozpočtové organizace (1) V rozpočtových organizacích tvoří se fond
a) příspěvkem z jejich rozpočtu, a to ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků;
b) nejvýše 25 % podílem z vlastních rozpočtových úspor neinvestičních výdajů ústředně řízených organizací a z nevyčerpaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených rozpočtových organizací, které nejsou účelově subvencovány a dotovány ze státního rozpočtu, popřípadě ze zdrojů národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), nebo která nejsou účelově určeny, a to po odpočtu nevyčerpaných mzdových prostředků, úspor z kooperační činnosti, úspor na výdajích na civilní obranu a úspor na plánovaných stipendiích․ U ústředně řízených organizací nejsou zdrojem fondu neinvestiční prostředky, k jejich úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly a úspory vzniklé neplněním plánovaných úkolů. Základem pro výpočet podílů u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních výdajů financovaných z účelových subvencí a dotací ze státního rozpočtu nebo prostředků národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru výboru), úvěrů a přechodných výpomocí, ze sdružených prostředků a jiných účelově určených zdrojů;
c) nejvýše 25 % podílem z příjmů dosažených nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet. Předpokladem pro přiznání tohoto podílu je, že budou odvedeny do státního rozpočtu příjmy určené schváleným rozpočtem. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v CO, účelově určené příjmy vymezené v rozpočtové skladbě, jakož i další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí a národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně). Základem pro výpočet podílů u národních výborů jsou příjmy nad schválený rozpočet, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch. Nadřízený orgán , který schvaluje podřízené organizaci podíl do fondu, přiměřeně přihlíží i k výdajům, které byly vynaloženy na práce, jež vedly k získání nadplánovaného příjmu. U národních výborů jsou základem pro výpočet podílu nadplánované příjmy, dosažené v oddíle "Příjmy rozpočtových organizací" a na správních poplatcích;
d) příspěvky poskytnutými podle rozhodnutí národního výboru z jeho fondu rezerv a rozvoje;
e) dalšími případnými zdroji dohodnutými nadřízeným ústředním orgánem, popř. krajským národním výborem, s příslušným ministerstvem financí.
(2) Zdrojem fondu jsou též výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.
§ 4 Příspěvkové organizace U příspěvkových organizací se tvoří fond
a) příspěvkem z rozpočtu organizace, a to ve výši 0,8 % ročního objemu mzdových prostředků;
b) nejvýše 30 % podílem na zlepšeném hospodářském výsledku proti v rozpočtu schválenému příspěvku na provoz nebo proti stanovenému odvodu. Od zlepšeného hospodářského výsledku nutno předem odečíst úspory na příspěvku na výdaje CO, úspory z nesplněných plánovaných úkolů a úspory ze zrušených úkolů. Pokud rozpočet organizace neobsahuje ani příspěvek na provoz ani odvod do státního rozpočtu a organizace docílí zlepšeného hospodářského výsledku, může jí být příslušným nadřízeným orgánem, který rozhoduje o přídělu do fondu, přiznán podíl do fondu nejvýše do 30 % z tohoto zlepšeného hospodářského výsledku. U organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při schvalování závěrečného účtu a finančního vypořádání tento podíl v souvislosti s neplněním úkolů přiměřeně snížit nebo nepřiznat.
§ 5 Veškeré příděly do fondu rozpočtových a příspěvkových organizací ze všech přípustných zdrojů mohou činit nejvýše 2 % z ročního objemu mzdových prostředků; do tohoto přídělu se nezapočítávají výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, odměny za rozvoj iniciativy, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.
Č Á S T I I Použití prostředků fondu (§ 6-25)
§ 6 (1) Prostředky fondu slouží kolektivu pracujících organizace, popř. i bývalým pracovníkům organizace - důchodcům. Prostředků se používá ke kulturním, sociálním, bytovým, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, jakož i k nepeněžním odměnám; napomáhají při stabilizaci pracovníků a při oceňování jejich pracovních zásluh a iniciativy. Pořizují se z nich investice a jiné předměty trvalé hodnoty, které slouží k uvedených účelům. Může jich být použito i k účelům závodního stravování, na politickovýchovnou a vzdělávací činnost ROH a závodní organizace Socialistického svazu mládeže, k poskytnutí příspěvku na opravy autobusů pořízených z prostředků fondu, popř. autobusů, které jsou ve vlastnictví základní organizace ROH.
(2) Prostředků fondu nelze použít k zvyšování mzdových prostředků.
(3) Používání prostředků fondu k jednotlivým účelům upravují § 7 až 22.
§ 7 Bytové účely. (1) Z prostředků fondu lze poskytnout:
a) Půjčky pracovníkům organizace na výstavbu, přestavbu, přístavbu nebo nástavbu rodinného domku za předpokladu, že ho mají v osobním vlastnictví nebo spoluvlastnictví. Dále se půjčky poskytují na výstavbu a koupi bytu, jakož i rodinného domku do osobního vlastnictví, /6/ na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu, popř. jeho části. Půjčky lze poskytnout též na stavební úpravy, jako rekonstrukce, adaptace, modernizace bytu nebo rodinného domku v osobním vlastnictví, zvýší-li se takovou úpravou celková obyvatelná plocha, nebo dojde k zvýšení standartu bydlení (zavedení ústředního nebo etážového topení, vodovodu, plynu apod.). Nelze poskytovat půjčky na běžné opravy, udržovací práce v bytě a v rodinných domcích, jakož i na vybavení bytu chladničkou, rádiem, televizorem, pračkou a podobnými bytovými doplňky.
b) Půjčky na vybavení bytu nábytkem, jde-li o novomanžele do pěti let ode dne sňatku nebo o pracovníka, kterému poskytnutí půjčky schválila dílenské nebo základní organizace ROH na základě individuálního posouzení jeho sociálních poměrů.
c) Příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu včetně výstavby a vybavení hromadných ubytoven.
d) Příspěvek stavebnímu bytovému družstvu, jehož členy jsou pracovníci organizace, sniží-li se tím o výši příspěvku potřeba bankovního úvěru na výstavbu družstevního bytového domu; u stavebního bytového družstva sdruženého z několika organizací musí poskytnout dohodnutý příspěvek všechny zúčastněné organizace.
(2) Půjčky z prostředků fondu se poskytují na základě písemné smlouvy. Z prostředků fondu lze poskytnout pouze jednu půjčku, a to za předpokladu, že pracovník neobdržel půjčku z jiných podnikových zdrojů. U manželů může být poskytnuta půjčka každému z nich, přičemž však součet půjček nesmí přesáhnout maximální částku stanovenou pro půjčky [odst. 4 písm. a)]. Pracovníku může být poskytnuta půjčka na výstavbu [odst. 1 písm. a)] i na vybavení bytu [odst. 1 písm. b)]. Půjčky na výstavbu a půjčky na vybavení bytu nábytkem se nesčítají. Půjčky mohou být úročné nebo bezúročné; poskytuje-li se úročitelná půjčka, úroková sazba nesmí překročit úroveň obvyklých sazeb státní spořitelny pro půjčky obyvatelstvu. Úroky z půjčených prostředků jsou zdrojem fondu.
(3) V jednotlivých případech lze za účelem stabilizace pracovníka poskytnout mu půjčku na družstevní bytovou výstavbu maximálně ve výši 15 tisíc Kčs, která může být částečně prominuta, zaváže-li se pracovník v organizaci nepřetržitě pracovat po dobu 10 let. Půjčku schválí v každém jednotlivém případě členská schůze ZO ROH, která rozhodne o výši částky, která bude pracovníku prominuta. Půjčku, jejíž část může být prominuta, lze z prostředků fondu poskytnout pouze za předpokladu, že pracovník neobdržel takovouto půjčku z jiných podnikových zdrojů.
(4) Pro poskytování půjček platí tato ustanovení:
a) výše půjčky nepřesáhne celopodnikový průměr výdělku připadající na pracovníka v organizaci v předcházejícím kalendářním roce; výše půjčky nesmí přesáhnout 35 000 Kčs;
b) první splátka bude provedena nejpozději do dvou let ode dne uzavření smlouvy;
c) půjčka bude splacena nejpozději do 10 let ode dne první splátky;
d) při rozvázání pracovního poměru z podnětu pracovníka nebo na základě jeho zavinění je půjčka splatná do 6 měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru; výjimku z této lhůty povoluje příslušný odborový orgán v dohodě s vedením organizace; přechází-li pracovník do jiné organizace, může nová organizace půjčku převzít;
e) půjčená částka se převede na bezúročný účet pracovníka u státní spořitelny s tím, že z prostředků půjčky mohou být hrazeny jen výdaje, na které byla půjčka poskytnuta. Při uvolňování prostředků postupuje státní spořitelna obdobně jako při výplatách z půjček, které sama poskytuje. Půjčka na vklad na složení členského podílu u stavebního bytového družstva se poukáže do státní spořitelny s příkazem, aby ji vložila na obyčejnou vkladní knížku s 2 % úrokem s podmínkou, že pracovník výplatu tohoto vkladu bude současně vázat na přivolení poukazující organizace, zúčastněného závodního výboru ROH a příslušného stavebního bytového družstva. Při půjčkách na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu převede se půjčená částka ve prospěch účtu tohoto družstva u Státní banky československé. Organizace poskytující půjčku může provést úhradu některých účtů přímo za vypůjčitele.
(5) Kromě podmínek uvedených v odstavci 4 může organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem stanovit pro poskytnutí půjček další podmínky.
(6) Půjčky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) lze poskytnout pouze za předpokladu, že pracovník řeší pomocí půjčky vlastní bytovou potřebu a nikoliv rodinných příslušníků, popř. jiných osob.
(7) Není přípustné, aby pracovníku, který uzavřel půjčku u státní spořitelny, byly poskytovány z prostředků fondu příspěvky na úhradu úroků z půjčky poskytnuté státní spořitelnou.
(8) Z prostředků fondu nelze poskytovat půjčky na stavební náklady vynaložené v průběhu stavby, které byly kryty z půjčky od státní spořitelny nebo z jiných zdrojů. Totéž platí i při koupi rodinného domku nebo bytu do osobního vlastnictví, který pracovník koupil z prostředků získaných od státní spořitelny nebo z jiných zdrojů.
§ 8 Rekreační účely Z prostředků fondu se podle ustanovení § 9 až 11 poskytují příspěvky, popř. hradí se výdaje na tuzemsku a zahraniční rekreaci.
§ 9 Tuzemská rekreace (1) Z fondu se hradí
a) výdaje spojené s výstavbou pořízením, rekonstrukcí a modernizací závodních rekreačních zařízení v ČSSR a jejich vybavení investiční a neinvestiční povahy;
b) částečně nebo plně poukazy na výběrovou rekreaci ROH pracujících a jejich rodinných příslušníků.
(2) Z fondu lze přispět na úhradu udržování a vlastní provoz závodního rekreačního zařízení v ČSSR a případně i na stravování je možno poskytnout příspěvek pouze v případech, kdy se rekreace provádí ve vlastním, popř. sdruženém rekreačním středisku, ve kterém se pro rekreanty vyvařuje. Účastník rekreace je povinen uhradit pořizovací cenu potravin spotřebovaných na přípravu jídla.
(3) Do nákladů na vlastní provoz závodních rekreačních zařízení a dětských táborů ROH se zahrnují náklady na technický provoz (otop, vodu, páru, plyn a mzdy osob obstarávajících tento provoz, jakož i na mzdy osob zajišťujících stravování rekreantů, například kuchaře, pomocnice, servírky).
(4) Výši příspěvku na závodní rekreaci (včetně ubytování) určí členská schůze; přitom zvýhodní rodiny s více dětmi a rodiny pracovníků, kteří jsou příkladem v práci.
(5) Při závodní rekreaci v ČSSR je možno z prostředků fondu pracovníku a jeho rodinným příslušníkům přispět na jízdné tam i zpět do závodního rekreačního střediska, je-li tato doprava zajišťována hromadným veřejným nebo podnikovým dopravním prostředkem. O příspěvku na dopravu rozhoduje členská schůze základní organizace ROH. Příspěvek lze poskytnout maximálně ve výši jízdného ve II. třídě rychlíkem.
(6) Z fondu je možno poskytnout příspěvek na dopravu a ubytování při turistické rekreaci v tuzemsku, za předpokladu, že tato trvá nejméně 7 dnů a je organizována odborovou organizací a schválena členskou schůzí ROH.
(7) Příspěvek z fondu lze poskytnout i na dětskou rekreaci ROH, a to po odpočtu příspěvků rodičů na úhradu veškerých výdajů. O poskytnutí příspěvku na dětskou rekreaci pořádanou jinou organizací, rozhoduje příslušný závodní výbor nebo podnikový výbor ROH, požádá-li o něj člen ROH - pracovník příslušné organizace.
(8) V těch organizacích, které nemají ani vlastní ani sdružené rekreační zařízení, popř. dostatečnou kapacitu vlastního závodního rekreačního zařízení, vyjímečně je možno použít prostředků fondu též k poskytnutí příspěvku na rekreaci v tuzemsku organizovanou ZV ROH ve spolupráci s cestovními kancelářemi formou nájmu v rekreačních a turistických chatách , ve stanových táborech, nikoliv však na rekreaci v hotelích.
(9) Stavby k rekreačním účelům v tuzemsku lze vyjímečně se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu, popř. krajského národního výboru a příslušného ministerstva financí pořizovat i z prostředků hospodářské organizace (z fondu výstavby) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy její plánované úkoly a ostatní povinnosti.
§ 10 Zahraniční rekreace (1) Z prostředků fondu lze poskytnout příspěvek:
a) K částečné nebo úplné úhradě poukazu na výběrovou rekreaci ROH.
b) Na rekreaci v podnikových zařízeních v socialistických zemích.
(2) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na podnikovou rekreaci v socialistických zemích je, že
a) ji organizuje podnikový nebo závodní výbor ROH na základě předběžného souhlasu ústředního výboru příslušného odborového svazu;
b) se uskutečňuje v podnikových nebo sdružených podnikových rekreačních zařízeních v zahraničí;
c) doprava se provádí veřejným hromadným nebo podnikovým dopravním prostředkem;
d) jde-li o pracovníky vyhodnocené a vybrané podle předem stanovených kriterií v kolektivní smlouvě nebo v dohodě o spolupráci, o nositele resortních vyznamenání, zlatého nebo stříbrného odznaku ROH; přitom je třeba, aby všichni uvedení pracovníci byli jmenovitě schváleni členskou schůzí ROH.
(3) Jestliže pracovník obdržel státní vyznamenání, je možno v běžném nebo příštím roce jemu a jeho manželce (manželovi) poskytnout příspěvek na dopravné, ubytování a stravování.
(4) Účastníkům podnikové zahraniční rekreace organizované orgány ROH lze poskytnout příspěvek z fondu pouze na dopravné za předpokladu, že jde o pracovníky uvedené v odst. 2 písm. d). Příspěvek lze poskytnout též rodinnému příslušníku. O počtu a výši příspěvku na dopravné pro rodinu vyhodnoceného pracovníka (pracovnice) rozhoduje v každém jednotlivém případě členská schůze ROH. Při rozhodování přihlíží především k pracovním, zdravotním a sociálním poměrům pracovníka a k počtu členů jeho rodiny. Příspěvek na dopravné se poskytuje ve výši jízdného železnicí II. třídy (lehátkovým vozem); stejný příspěvek lze poskytnout při letecké dopravě.
(5) Nelze poskytnout příspěvky k nákupu deviz na úhradu pobytu a stravování v zahraničním podnikovém zařízení, a to ani v případech, že by protihodnota deviz byla uhrazena v tuzemsku.
(6) Z fondu mohou být hrazeny věcné výdaje spojené s dopravou, postavením, demontáží, případně s uskladněním stanoveného zařízení v zemích socialistického tábora. Osobní výdaje pracovníků (cestovné, diety, kapesné), kteří tyto práce vykonávají, nelze z prostředků fondu hradit.
(7) Z fondu lze dále poskytnout příspěvek na reciproční rekreaci, uspořádanou v rámci uzavřené, příslušným orgánem schválené (ÚVOS nebo KV a OV KSČ), družby mezi podniky stejného charakteru v zemích socialistického tábora; reciproční rekreace se mohou zúčastnit jen pracovníci uvedení v odst. 2 písm. d). V dohodě musí být stanoveny podmínky rekreace, zejména ubytování, stravování, počet účastníků, doprava, popřípadě kulturní program. Reciproční rekreace se provádí v závodních rekreačních střediscích nebo v objektech Ústřední správy rekreační péče, nikoliv v hotelích. Při reciproční rekreaci poskytuje se ubytování a strava, která je obvyklá v závodních rekreačních zařízeních.
(8) Příspěvek z fondu lze poskytnout i na dětskou reciproční rekreaci prováděnou bezdevizovým způsobem, a to pro děti ve věku od 12 do 15 let.
§ 11 Ustanovení společná pro tuzemskou a zahraniční rekreaci (1) Na individuální rekreaci v kterékoliv formě se příspěvky z fondu neposkytují.
(2) Kapesné při všech druzích rekreace si hradí vždy účastník.
(3) Z prostředků fondu nelze přispívat na zahraniční rekreaci organizovanou přes cestovní kanceláře v tuzemsku nebo zahraničí nebo na rekreaci organizovanou prostřednictvím jejich služeb. Použití služeb cestovních kanceláří v tuzemsku je upraveno v § 9 odst. 8.
(4) Příspěvek na dopravné se neposkytuje při cestě na rekreaci osobním autem.
§ 12 Zájezdy tuzemské (1) Na zájezdy tematické, kulturní a politickovýchovné, dále na zájezdy jedno při dvoudenní (na sobotu příp. i neděli) za účelem provozování sportu, turistiky, příměstské rekreace je možno poskytnout příspěvek na dopravné a ubytování za předpokladu, že zájezdy jsou pořádány podle plánu základní organizace ROH pro kulturní, politickovýchovnou a rekreační činnost. Výši příspěvku a účastníky zájezdu schvaluje před konáním zájezdu členská schůze dílenské nebo základní organizace ROH.
(2) Pracovníkům žijícím v pohraničí, v místech se zvlášť nepříznivými a ztíženými životními podmínkami, mohou být výdaje na krátkodobé tuzemské zájezdy pořádané základní organizací ROH podle plánu kulturní a politicko-výchovné činnosti hrazeny po souhlasu krajského výboru odborového svazu v plné výši.
§ 13 Zahraniční zájezdy (1) Z fondu lze poskytnout příspěvek na:
a) Bezdevizové reciproční zájezdy do zemí socialistického tábora organizované za účelem výměny zkušeností a poznatků ve výrobě a odborářské práci schvalují ústřední výbory odborových svazů na základě společné žádosti hospodářských a odborových orgánů. Zájezdy se organizují na základě vzájemné úmluvy (přikládá se k žádosti), ve které jsou uvedeny podmínky (výlohy spojené s dopravou, ubytováním, stravováním, počet účastníků, délka pobytu). Ústřední výbory odborových svazů schvalují také celkové výdaje spojené s těmito zájezdy a výši příspěvku z fondu, který navrhuje členská schůze dílenské nebo základní organizace ROH.
b) Tematické zájezdy, při kterých získané poznatky se využívají k zabezpečení úkolu státního plánu organizace, zvyšování produktivity práce, racionalizace práce, bezpečnosti a hygieny práce. Výběr účastníků podle tematického zaměření, rozsahu nákladů, formy úhrady schvaluje členská schůze dílenské nebo základní organizace ROH. Příspěvek lze poskytnout jen pracovníku uvedenému v § 10 odst. 2 písm. d), a to ve výši nákladů, které vzniknou na dopravné a ubytování.
c) Kulturní a politicko-výchovné zájezdy schvalují v rámci politicko-výchovné práce členské schůze dílenské nebo základní organizace ROH. Tyto členské schůze schvalují také trasu zájezdu, ideový záměr, účastníky zájezdu a výši příspěvku na jednoho účastníka; příspěvek lze poskytnout pracovníkům uvedeným v § 10 odst. 2 písm. d), a to ve výši nákladů na dopravné a ubytování.
(2) Na zájezdy do socialistických zemí uvedené v předchozím odstavci v písm. b) a c) lze z prostředků fondu vynaložit nejvýše 10 % z celkových výdajů fondu rozpočtovaných na běžný rok. Výjimku nad tento limit může schválit v mimořádných případech na žádost organizace ústřední výbor příslušného odborového svazu.
(3) Na cesty pracovního a studijního charakteru a na individuální zájezdy nelze prostředky fondu použít.
§ 14 Zařízení závodního stravování (1) Z fondu lze poskytnout příspěvek na:
a) výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční a neinvestiční povahy zařízení závodního stravování a ke zvýšení kultury stravování,
b) úhradu osobních výdajů připadajících na mzdy pracovníků závodního stravování.
(2) Financování závodního stravování je upraveno zvláštními předpisy.
§ 15 Sdružená zařízení 10 ) (1) Z prostředků fondu možno poskytnout příspěvek na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční a neinvestiční povahy sdružených zařízení v ČSSR, a to zařízení, které slouží několika organizacím, zejména na úseku kultury, rekreace, zdravotnictví, tělovýchovy: příspěvek je možno poskytnout i na technický provoz těchto zařízení.
(2) Příspěvek z fondu se poskytuje v rozsahu dohodnutém ve smlouvě o sdružení.
§ 16 Zdravotnická a dětská zařízení Zdravotní a léčebná péče (1) Prostředků fondu lze použít:
a) K poskytnutí příspěvku na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zdravotnických zařízení, jakož i závodních jeslí, mateřských škol a dětských útulků.
b) Jako doplňkového zdroje při financování rekonstrukce, modernizace a vybavení ozdravných zařízení jako umýváren, sprch, šaten a hygienických zařízení.
c) Ke zlepšení pracovního prostředí a k pořízení zařízení, jimiž se zvyšuje zdravotní péče o pracující organizace, například na pořízení zdravotnických přístrojů, nástrojů, které nepatří do pravidelného vybavení závodních zdravotnických zařízení.
d) K poskytnutí příspěvku, popř. k úhradě poukazů na lázeňskou léčbu, a to i na poukazy, které byly zakoupeny ZV ROH mimo kvótu, která byla přidělena odborové organizaci.
e) K poskytnutí příspěvku na ambulantní lázeňské léčení pacientům, u kterých tato léčba byla lékařsky schválena, a to na léčení, stravování a ubytování; příspěvek se neposkytuje na úhradu ubytování v hotelích.
(2) Příspěvky lze dohodnout i na léčbu v zahraničí, a to za dodržení podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví.
(3) V dětských zařízeních (jesle, mateřská škola, útulky) lze z fondu dále poskytnout příspěvek na nákup hraček, výchovných pomůcek a ústavního oblečení pro děti.
(4) Prostředků fondu nelze použít na výplatu platů, mezd a odměn zdravotnickému personálu.
§ 17 Kulturní účely (1) Z prostředků fondu lze poskytnout příspěvek na:
a) Výstavbu, rekonstrukci, modernizaci závodních a sdružených kulturních zařízení ROH a jejich přiměřeného vybavení neinvestiční povahy.
b) Úhradu výdajů vlastní ideově výchovné a kulturní činnosti v kulturních zařízeních ROH, zejména na podporu ideově výchovných a kulturních pořadů pro děti, mládež, soutěžící kolektivy pracujících, technicko-ekonomické propagace, rozvoje zájmové umělecké a technické tvořivosti dětí, mládeže a pracujících.
(2) Prostředky fondu mohou být doplňkovým zdrojem na úhradu případných schodků z ideově výchovné a kulturní činnosti, nestačí-li vlastní příjmy kulturního zařízení a základní organizace ROH. O použití prostředků fondu k úhradě schodku rozhoduje členská schůze základní organizace ROH.
(3) Pracovníkům, kteří svědomitým plněním svých pracovních povinností se zasloužili o dobré výsledky v hospodaření organizace, je možno poskytnout příspěvek na kulturní akce organizované odborovou organizací (např. návštěva divadla, koncertu, estrády, výstavy). Výši příspěvku z fondu schvaluje členská schůze dílenské nebo základní organizace ROH.
§ 18 Politicko-výchovná činnost (1) Z prostředků fondu se hradí výdaje spojené s politicko-výchovnou a vzdělávací činností základní organizace ROH a jejich zařízení. Jde zejména o výdaje na technicko-ekonomickou propagaci, výdaje související s rozvojem socialistické soutěže, k úhradě věcných nákladů na zvyšování vzdělávaní pracujících, učňů, na školení funkcionářského aktivu, jakož i o příspěvky na výdaje spojené s činností souborů a kroužků umělecké tvořivosti a zájmové činnosti na závodě.
(2) Příspěvek z fondu lze použít k úhradě spojených s přiznáním čestných vyznamenání podniku v socialistické soutěži. Těmito náklady se rozumí nájem sálu, výdaje spojené s kulturním programem a výdaje s případnými věcnými odměnami pracovníkům, kteří se nejvíce zasloužili o získání čestného vyznamenání.
(3) Příspěvek z fondu lze dále poskytnout k financování organizační činnosti podnikových výborů ROH; příspěvek se převede na účet podnikového výboru ROH u peněžního ústavu.
(4) V politicko-výchovné činnosti lze prostředků fondu též použít:
a) k poskytnutí příspěvku na úhradu nezaviněné ztráty z vydávání závodního časopisu. Příspěvek může být poskytnout nejvýše do 30 % ztráty závodního časopisu;
b) k úhradě výdajů na drobné pohoštění, nájem sálu, kulturní program u příležitosti Mezinárodního dne žen, Mezinárodního dne dětí, jakož i při vánoční besídce pro děti nebo při besedě s důchodci. Poskytuje-li se drobné pohoštění, vánoční kolekce, bonboniera nebo jiný věcný dar, nesmí úhrnná hodnota pohoštění a věcný dar pro jednu osobu přesáhnout 50,- Kčs při jednotlivé akci. Další výdaje nelze z fondu hradit.
(5) Z prostředků fondu lze dále při významných dnech resortů, jako jsou např. Den horníků, stavbařů, železničářů, při obdržení Řádu práce, 50letého a delšího trvání přispět na nájem sálu a kulturní program; nelze poskytovat příspěvek na pohoštění.
§ 19 Školské účely (1) Z fondu je možno poskytnout příspěvek na:
a) výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení investiční a neinvestiční povahy podnikových školských a učňovských zařízení;
b) úhradu výdajů na mimoškolní výchovu učňů, která není zaměřena k prohlubování jejich odborné přípravy (např. na zájmové kroužky lidové umělecké tvořivosti), jakož i k úhradě poukazů na výběrovou rekreaci učňů a rekreaci učňů v závodních rekreačních zařízeních, na zájezdy, na nepeněžní odměny vybraným učňům a vítězům v různých soutěžích, na tělovýchovné akce učňů v ČSSR;
c) vybavení (předměty, neinvestiční povahy) školy, nad kterou převzala organizace patronát.
(2) Fondu lze dále použít jako doplňkového zdroje pro podniková stipendia pro pracovníky hospodářských organizací studující na vysokých školách, popř. i pro stipendia ke studiu na středních odborných školách. Stipendia musí schválit členská schůze základní organizace ROH. Předpokladem pro přiznání podnikového stipendia je, že pracovník se zaváže, že po skončení studia bude dohodnutou dobu pracovat v podniku.
§ 20 Tělovýchovné účely (1) Prostředků fondu se používá:
a) Na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci podnikových tělovýchovných zařízení a k nákupu předmětů investiční a neinvestiční povahy pro potřeby rekreační tělovýchovy pracovníků organizace a jejich rodinných příslušníků.
b) K poskytnutí příspěvku na tuzemské tělovýchovné sportovní hry a soutěže pořádané orgány ROH a orgány Socialistického svazu mládeže, a to jen aktivním účastníkům (pracovníkům organizace), vedoucímu výpravy a doprovázejícímu lékaři; příspěvek se poskytuje na dopravné, ubytování, stravování a na pořízení drobných věcných cen.
(2) Tělovýchovná zařízení mohou být budována a využívána jako zařízení sloužící několika organizacím. V těchto případech mohou organizace z prostředků fondu přispívat na úhradu investičních prací na objektu tělovýchovných jednot; dále je možno tělovýchovným jednotám přispět na opravy tělovýchovných zařízení, k nákupu nářadí, náčiní, jakož i na vybavení sportovních oddílů různými drobnými a krátkodobými předměty. Výjimečně je možno přispět i na náklady technického provozu. Předpokladem pro poskytnutí uvedených příspěvků z fondu tělovýchovné jednotě je, že organizacím poskytujícím příspěvky bude smluvně (písemně) zajištěno právo používat zmíněných zařízení a předmětů trvalé hodnoty ve prospěch jejich pracovníků a rodinných příslušníků těchto pracovníků, a to v míře odpovídající výši těchto prostředků, které dotyčná organizace k tomu poskytla. Příspěvky lze poskytovat pouze po dobu, po kterou trvá zmíněné užívání.
§ 21 Sociální výpomoci Prostředků fondu lze použít na jednorázové výpomoci nejbližším pozůstalým po obětech smrtelného úrazu pracovníka podniku. Dále jich může být použito k poskytnutí jednorázové sociální výpomoci pracovníku, popř. důchodci (nejbližším pozůstalým) v mimořádně závažných případech (např. při havarijních katastrofách, živelních pohromách, ale i v jiných individuálně posouzených případech). Tyto výpomoci nelze poskytovat jako pravidelné dávky nebo je poskytovat všem pracovníkům při určitých příležitostech (např. sňatku, narození dítěte, úmrtí pracovníka, v delší mateřské dovolené). Výpomoci lze poskytovat na základě individuálního posouzení sociálních poměrů žadatele a po schválení členskou schůzí ROH.
§ 22 Nepeněžní odměny (1) Prostředků fondu lze používat k poskytování nepeněžních odměn. Mezi ně patří např. kniha, obraz, aktovka, hodinky, fotoaparát. Nepeněžní odměnu lze poskytnout jednotlivému pracovníku nebo kolektivům pracujících za příkladné soustavné plnění pracovních úkolů, tvořivou účast při řešení problémů výroby, jakož i při řešení ekonomických, výzkumných a podobných problémů. Z prostředků fondu je možno poskytovat též nepeněžní dar u příležitosti pracovního výročí (např. 20, 25, 30 let práce v organizaci), nebo životního jubilea (50 let, při skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod). Celková výše nepeněžních odměn nesmí pro jednotlivého pracovníka překročit v běžném roce Kčs 1 000,-.
(2) Celková výše nepeněžních odměn nesmí být vyšší než 10 % skutečného přídělu fondu na běžný rok.
(3) Prostředky na nepeněžní odměny nevyčerpané (v rámci limitu 10 %) v předcházejícím roce lze v dalším roce použít k poskytnutí nepeněžních odměn.
(4) Nepeněžní odměnou není poukázka na nákup zboží.
§ 23 Sestavování rozpočtu fondu a jeho schvalování (1) O tvorbě a použití prostředků fondu sestavuje příslušný odborový orgán spolu s vedením organizace rozpočet jako součást kolektivní smlouvy nebo jako součást dohody o spolupráci.
(2) Odborové orgány vykonávají na úseku hospodaření s prostředky fondu zejména tuto schvalovací a rozhodovací činnost:
1. členská schůze ZO ROH - konference delegátů: schvaluje - rozpočet prostředků fondu, případně jeho členění k použití v jednotlivých základních organizacích ROH, - pořádání tuzemských a zahraničních zájezdů, způsob výběru účastníků a zásady poskytování příspěvků z fondu, - poskytování stipendií na středních odborných a vysokých školách, - jmenovitě pracovníky, kterým bude poskytnut příspěvek na dopravné při podnikové rekreaci v zahraničí, - jmenovitě pracovníky, kterým bude poskytnuta půjčka, jejíž část může být prominuta, stanoví - zásady poskytnutí příspěvku na výběrovou rekreaci ROH, pro účast v podnikovém rekreačním zařízení a způsob výběru účastníků, - pravidla pro používání fondu ve vnitropodnikových složkách a odborových orgánech uvnitř organizace, - rozsah a podrobnější zásady pro poskytování půjček k bytovým účelům, - zásady pro organizování hromadných návštěv kulturních a politicko-výchovných akcí;
2. závodní nebo podnikový výbor ROH: - schvaluje výběr účastníků na tuzemskou výběrovou, podnikovou a turistickou rekreaci, účastníky zájezdů, - v rámci schválených zásad v dohodě s vedením organizace rozhoduje o konkrétní výši půjček, - rozhoduje o výši příspěvku na letní dětskou rekreaci ROH, - rozhoduje v ostatních případech o poskytnutí příspěvku v rámci stanovených zásad s tím, že o těchto opatřeních informuje nejbližší členskou schůzi či konferenci delegátů.
(3) Vedoucí organizace odpovídá za řádnou účetní agendu a dodržování předpisů souvisejících s hospodařením s prostředky fondu.
(4) Příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb se provádí v hospodářských organizacích během roku zálohově, a to měsíčně ve výši odpovídající objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě od počátku roku. U rozpočtových a příspěvkových organizací převádí se po uplynutí čtvrtletí poměrný díl příspěvku [ § 3 písm. a)]. Na požádání závodního výboru ROH lze poskytnout předem zálohu do fondu až výše čtvrtletního příspěvku.
(5) Příkaz pro použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb podepisuje oprávněný pracovník organizace a oprávněný funkcionář příslušného odborového orgánu (závodního výboru ROH, podnikového výboru ROH, popř. okresního výboru odborového svazu).
(6) Nedojde-li k dohodě mezi vedením organizace a ZV ROH, popř. PV ROH nebo OVOS ROH o tvorbě a používání prostředků fondu, rozhodne o věci nadřízený hospodářský orgán v dohodě s ÚVOS, popř. v dohodě s orgánem jim pověřeným.
(7) Nepoužité prostředky fondu koncem roku nepropadají a převádějí se do příštího roku.
(8) Pracovníci, jimž bylo v průběhu roku pravomocně uloženo pracovně kárné opatření, nebo kteří měli v tomto roce neomluvenou absenci, mohou být rozhodnutím členské schůze základní organizace ROH, které bude zahrnuto do kolektivní smlouvy nebo do dohody o spolupráci, vyloučeni v běžném roce z výhod, které vyplývají pro pracovníky organizace z možnosti využívat prostředky fondu.
(9) Z prostředků fondu nelze poskytovat peněžní příspěvky nebo věcné dary společenským a jiným organizacím.
§ 24 Hospodaření s fondem v rozpočtových a příspěvkových organizacích (1) Hospodaření fondu se vede odděleně od běžného rozpočtového hospodaření organizace.
(2) Podíly z příjmů nad schválený rozpočet a z úspor na neinvestičních výdajích se převádějí do fondu až podle výsledku hospodaření za celý rok, u národních výborů nejpozději při finančním vypořádání za minulý rok.
(3) Výši provedených převodů a oprávněnost zdrojů získaných pro fond za celý rok přezkoumá orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů. Na základě prověrky rozhodne příslušný nadřízený orgán, (popř. orgán v jehož kompetenci je prověrka ročních účetních výkazů) o konečné výši přídělu do fondu. U organizací řízených národními výbory přezkoumá oprávněnost a rozhoduje o konečné výši přídělu do fondu národní výbor současně se schválením závěrečného účtu a finančního vypořádání; obdobně může postupovat národní výbor vyššího stupně vůči národnimu výboru nižšího stupně.
(4) U ústředních orgánů a krajských národních výborů výši převodu a jednotlivé zdroje získané pro fond posoudí v dohodě s těmito orgány příslušné ministerstvo financí.
§ 25 Převody majetku pořízeného z fondu, delimitační změny, kontrola hospodaření s prostředky fondu (1) K převodu správy (vlastnictvi) majetku pořízeného z prostředků fondu je třeba vždy též dohoda s příslušným odborovým orgánem.
(2) Částky fondu určené k financování zařízení investiční povahy se stanoví v dohodě mezi vedením organizace a základní organizaci ROH. Tyto prostředky lze použít jen na účely stanovené kolektivní smlouvou nebo dohodou o spolupráci.
(3) Při organizačních změnách se převede na přejímající organizaci, u níž je fond vytvořen, poměrná část prostředků fondu, jaká odpovídá převáděným mzdovým prostředkům (popř. podle počtu převzatých pracovníků) podle stavu ke dni účinnosti této změny.
(4) Hospodaření s prostředky fondu podléhá kontrole státních orgánů i orgánů ROH.
Č Á S T I I I Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 26-29)
§ 26 (1) Podíly z příjmů nad schválený rozpočet a z úspor na neinvestičních výdajích u národních výborů a rozpočtových organizací, jakož i podíly na zlepšeném hospodářském výsledku v příspěvkových organizacích za rok 1971, o jejichž výši rozhodne v roce 1972 orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů, lze v r. 1972 použít k poskytnutí peněžních odměn kolektivům pracujících nebo jednotlivým pracovníkům organizace. K odměňování smí být použito nejvýše 30 % prostředků z podílů, které byly se souhlasem zmíněného nadřízeného orgánu převedeny do fondu; předpokladem je, že částka na peněžní odměny z výsledků roku 1971 bude vedena odděleně od prostředků fondu, které fond získá v r. 1972. Tyto peněžní odměny mohou být vyplaceny pouze pracovníkům, kteří se nejvíc zasloužili o splnění úkolů organizace vynikajícími výkony, zejména v socialistické soutěži. O tyto odměny vyplácené z fondu může být překročen limit mzdových prostředků schválený v rozpočtu. Peněžní odměny nemohou však být přiznány pracovníkům, kteří za dosažený výsledek byli odměněni již podle jiných předpisů.
(2) Prostředky na peněžní odměny nevyčerpané v předcházejícím roce lze použít ještě v roce 1972 k výplatě odměn, popř.k ostatním účelům, ke kterým slouží fond.
§ 27 Výjimky z ustanovení části II této vyhlášky může ze závažných důvodů povolit pro jednotlivé případy příslušné ministerstvo financí v dohodě s Ústřední radou ČS ROH.
§ 28 (1) Ustanovení o fondu se nevztahuje na útvary ozbrojených sil v oboru působnosti ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti, jakož i na útvary železničního vojska v oboru působnosti ministerstva dopravy. Působnost vyhlášky pro ostatní útvary ministerstva vnitra stanoví resortní ministr v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu.
(2) Působnost vyhlášky pro rozpočtové a příspěvkové organizace ministerstva národní obrany stanoví ministr národní obrany ČSSR v dohodě s ministrem financí ČSSR a ústředním výborem příslušného odborového svazu.
§ 29 Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 145/1968 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb a o pobídkovém fondu.
2. Směrnice federálního ministerstva financí a ministerstev financí republik a Ústřední rady ČS ROH ze dne 16. 12. 1969 (registrované ve Sbírce zákonů částka 50/1969), jejichž platnost byla pro rok 1971 prodloužena opatřením ze dne 19. 11. 1970 (registrováno ve Sbírce zákonů částka 37/1970).
3. Pokyny ministerstva financí SSR a Slovenské rady odborových svazů k tvorbě a používání prostředků pobídkových fondů v podmínkách národních výborů v roce 1970 č. 3458 ) 1970.
§ 30 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
Předseda Ústřední rady ČS ROH:
Ing. Hofmann v. r.
Ministr financí ČSSR:
Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
