(1) Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech státních hospodářských a příspěvkových organizacích. V ostatních organizacích se kolektivní smlouvy uzavírají podle potřeby, dohodne-li se na tom závodní výbor základní organizace odborového svazu (dále jen "závodní výbor"), popřípadě podnikový výbor ROH, s vedením organizace.

(2) Kolektivní smlouva se uzavírá mezi kolektivem pracovníků a organizací. Jménem pracovníků ji uzavírá závodní (podnikový) výbor a jménem organizace její vedoucí.

(3) Kolektivní smlouvy mohou uzavírat také generální (oborová) ředitelství s vyššími odborovými orgány.

(4) Pokud je pro některý závod (provoz) vzhledem k podmínkám pracovišť, rozsahu nebo místní odloučenosti závodu (provozu) třeba odlišné úpravy některých závazků, lze takovou úpravu provést v příloze ke kolektivní smlouvě, která je její nedílnou součástí․

(5) S kolektivem pracovníků závodu, v němž je třeba odlišné úpravy převážné většiny závazků nebo kde je to vhodné z jiných vážných důvodů, může organizace uzavřít samostatnou kolektivní smlouvu; jménem pracovníků ji uzavírá závodní výbor a jménem organizace její vedoucí nebo jím k tomu písemně pověřený pracovník.

(6) Kolektivní smlouva se uzavírá v souladu s plánem zpravidla na dobu jednoho roku; může být uzavřena i na období delší. Délku období, na které se smlouva uzavírá, popřípadě prodloužení doby její platnosti dohodnou obě smluvní strany podle konkrétním podmínek a potřeb.

(7) Dojde-li k závažným změnám v činnosti organizace, zejména při změně hospodářského plánu organizace, nebo jsou-li k tomu jiné závažné důvody, provede se změna nebo doplnění kolektivní smlouvy v doplňku ke kolektivní smlouvě.

(8) Kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky se uzavírají písemně.

Zabezpečení plánovaných úkolů organizace

(9) Kolektivní smlouva obsahuje zejména

1. konkrétní závazky organizace a pracovníků k dosažení cílů a k splnění, popřípadě překročení úkolů obsažených v hospodářském plánu organizace, především

a) k plnění nejvýznamnějších úkolů státního plánu, zejména dodávek pro vnitřní trh a vývoz a snižování rozestavěnosti investic;

b) k využití rezerv a možností růstu produktivity práce a hospodárnosti ve spotřebě materiálu, energie a režijních nákladů realizací programů komplexní socialistické racionalizace, především - krátkodobými opatřeními v oblasti racionalizace práce neinvestičního charakteru zaměřenými na efektivní využívání pracovních sil, zdokonalování organizace a metod práce, pracovních podmínek a prostředí, - modernizací základních fondů, jejich optimálním využíváním a zvyšováním směnnosti, - urychleným zaváděním výsledku vědeckotechnického pokroku do výroby, jakož i trvalým zajišťováním výsledků snížení řídícího a správního aparátu;

c) k zvýšení kvality výrobků, výkonů a služeb, snížení ztrát ze zmetků a k snížení počtu odůvodněných reklamací;

d) k upevnění pracovní kázně, především lepším využíváním pracovní doby a odstraňováním neodůvodněné absence a nemocnosti a nežádoucí fluktuace na základě konkrétních rozborů příčin;

e) k zajištění ochrany majetku v socialistickém vlastnictví;

f) k plánovitému zvyšování a využívání kvalifikace podle perspektivních potřeb organizace a očekávané technologie výroby, k vytváření předpokladů pro pracovníky k osvojování dalších profesí a zvyšování kvalifikace ve státních i podnikových školách i v mimoškolní oblasti se zaměřením především na mladistvé a ženy;

g) k rozvíjení iniciativy pracujících a jejich účasti na řízení zajištěním systematického přenosu informací mezi vedením organizace a kolektivem pracujících, svoláváním pravidelných výrobních porad pro projednání úkolů, připomínek a námětů, rozvíjením vnitropodnikového soutěžení a hnutí brigád socialistické práce a usměrňováním a podporou činnosti zlepšovatelů a novátorů;

h) k omezování přesčasové práce;

2. ujednání o rozdělení hospodářského výsledku (prostředků) organizace, po splnění daňových, odvodových a jiných povinností, do rezervního fondu, fondu výstavby, obratového fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb (pobídkového fondu), popřípadě dalších účelových fondů a fondu odměn (fondu pracujících).

Hmotná zainteresovanost

(10) Kolektivní smlouva v oblasti hmotné zainteresovanosti pomáhá usměrňovat mzdový vývoj v organizaci a upravuje některé mzdové podmínky pracovníků.

(11) V rámci zásad jednotné mzdové politiky kolektivní smlouva vyjadřuje záměry mzdové politiky organizace a obsahuje zejména

a) celkový objem mzdových prostředků plánovaný na základě stanovených pravidel mzdové regulace, objem mezd a výši průměrných mezd z něho vyplývající; v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkovou plánovanou výši mzdového fondu s vyčleněním prostředků na odměny;

b) záměry v diferenciaci průměrných mezd mezi vnitropodnikovými útvary, skupina pracovníků, popřípadě hlavními profesemi;

c) předpoklady, které organizace vytvoří, a opatření, která provede ke zvýšení účinnosti mzdových forem, zejména z hlediska změření zásad prémiování na rozhodující úkoly a na zabezpečení důsledné diferenciace mezd podle výsledků práce;

d) plán prověřování kvality norem spotřeby práce a postup při provádění jejich změn;

e) dohodnutý postup při omezení výplaty mezd v organizaci na úhrn zaručených mezd zvýšený v souladu s právním předpisem;

f) informaci, kde lze nahlédnout do mzdových předpisů, používaných v organizaci, do seznamu mzdových forem, do prémiových řádů, konkrétních podmínek pro poskytování odměn a zřizování a používání fondu vedoucích apod.

(12) Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva stanoví zejména

a) podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích, zejména vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na celkových hospodářských výsledcích organizace i na výsledcích vnitropodnikových útvarů, způsob určení výše podílů, a v kterých případech a z jakých důvodů se podíly krátí nebo neposkytují;

b) výši příplatku za práci v nočních směnách;

c) způsob a rozsah mzdového zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích a podmínky pro jeho poskytování;

d) výši mzdy, která příslušní pracovníkovi, byl-li převeden na jinou práci pro prostoj, který nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, pokud úprava nebyla již provedena mzdovým předpisem;

e) podmínky a rozsah náhrady mzdy pracovníkovi, který nebyl převeden na jinou práci při prostoji, který nezavinil, pokud úprava nebyla již provedena mzdovým předpisem.

(13) Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva může, pokud úprava nebyl již provedena mzdovým předpisem, stanovit zejména

a) jednotný příplatek za práci přesčas ve dne, v noci a v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, je-li to odůvodněno povahou práce;

b) výjimečné poskytování přiměřené paušální částky za práci přesčas;

c) v kterých případech přísluší výjimečně pracovníkům, jimž byla stanovena mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas, za práci přesčas konanou v noci nebo v den pracovního klidu místo náhradního volna základní mzda s příslušným příplatkem;

d) časové období pro výplatu prémií a odměn, pokud má být delší než jeden měsíc;

e) v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se poskytuje pracovníku náhrada mzdy, nemohl-li konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy.

Péče o pracující

(14) K zlepšení pracovních, sociálních a kulturních podmínek pracujících a pro vytvoření příznivého podnikového prostředí, které podstatnou měrou přispívá ke stabilizaci pracovních sil, kolektivní smlouva obsahuje konkrétní závazky, zejména

1. k prohloubení systému práce s lidmi - využitím moderních poznatků psychologie a sociologie při přijímání pracovníků a jejich rozmístění s přihlédnutím k jejich schopnostem, zájmům a dosahovaným pracovním výsledkům, - realizací účinného systému práce s kádrovými rezervami, - zabezpečením souladu výsledků hodnocení pracovníků s odměňováním a osobními perspektivami, - tvorbou příznivého prostředí v pracovních skupinách, - zlepšením podmínek pro pracující ženy, mladé pracovníky, absolventy škol, osoby se změněnou pracovní schopností a pracovníky se ztíženými životními podmínkami a rozšířením služeb pro ně (např. zřizováním jeslí, útulků, ubytoven apod.), - pravidelným stykem s bývalými pracovníky - důchodci a péčí o ně;

2. k zmírňování nepříznivých důsledků dělby práce v zájmu zvýšení pracovního uspokojení, k úpravám režimů práce a oddechu podle konkrétních potřeb kolektivů a rytmu pásů podle křivek výkonnosti a psychické únavy, k odstraňování fyzicky namáhavých prací a přizpůsobení charakteru práce požadavkům fyziologie a psychologie práce;

3. k omezování noční práce žen a tam, kde musí být noční práce žen v souladu s výjimkou povolenou podle usnesení vlády vykonávána, k zvýšení péče o tyto pracovnice snižováním námahy při noční práci na minimum, zajištěním zvýšené bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zajišťováním teplé stravy a vhodných nápojů apod.;

4. k zlepšení pracovního prostředí a zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především plněním plánu ozdravných opatření, soustavnou kontrolou plnění povinností a závazků k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zlepšováním pracovních podmínek klimatizačními zařízeními, správným osvětlením, snižováním prašnosti, hluku, vibrací a výskytu zdraví škodlivých látek a zlepšováním celkového estetického vzhledu pracovišť; k zajišťování lepšího vybavení zdravotnických středisek;

5. k rozšiřování a zvyšování úrovně závodního stravování a zajišťování občerstvení, k zlepšování podmínek pro osobní hygienu, ukládání svršků a dopravu pracujících do zaměstnání a zpět;

6. k zlepšování bytových podmínek pracujících, především podnikovou bytovou výstavbou a pomocí při svépomocných formách družstevní a individuální bytové výstavby;

7. k použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb (pobídkového fondu) pro kulturní, sociální, bytové. zdravotní, rekreační a tělovýchovné účely; k sdružování těchto prostředků podle potřeby s prostředky jiných organizací, popřípadě i k vzájemné výměně rekreačních zařízení pro rozšíření rekreačních možností pracovníků se zvláštním zřetelem na rodinnou rekreaci; k zlepšování bytových podmínek především poskytováním půjček pracovníkům a příspěvků na podnikovou bytovou výstavbu; součástí kolektivní smlouvy jsou údaje o výši přídělu prostředků do fondu kulturních a sociálních potřeb (pobídkového fondu) a jeho rozpočet; minimální výši přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb stanovenou vládou Československé socialistické republiky lze zvýšit nejvýše na maximum stanovené touto vládou;

8. k spoluúčasti pracovníků a využití prostředků (zejména mechanizačních) jednotlivých organizací při zlepšování životního prostředí v jejich sídle a v bydlišti pracovníků.

Právní závaznost kolektivních smluv

(15) Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Před podpisem musí být kolektivní smlouva schválena členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace (základních organizací) odborového svazu, kolektivní smlouva mezi generálním (oborovým) ředitelstvím a vyšším odborovým orgánem předsednictvem tohoto odborového orgánu.

(16) Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, pokud v ní není stanoveno jinak.

(17) Úpravy v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.

(18) Nároky, které vznikly z kolektivních smluv jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.

(19) V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků organizace, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků; tento orgán je zpravidla složen převážně ze zástupců orgánů nadřízených organizaci a vyšších odborových orgánů. V ostatních případech se postupuje podle čl. 23 písm. a) usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 (příloha zákoníku práce).

Evidence kolektivních smluv

(20) Uzavření kolektivní smlouvy evidují orgány bezprostředně nadřízení organizaci a příslušné vyšší odborové orgány.

Kontrola plnění kolektivních smluv

(21) Plnění kolektivní smlouvy kontrolují obě smluvní strany způsobem, který sjednaly v kolektivní smlouvě, a to nejméně jednou za půl roku. Odborová organizace kontroluje prostřednictvím svého aktivu, zda jsou vytvářeny předpoklady k plnění závazků z kolektivní smlouvy. Hodnocení, jak jsou plněny závazky z kolektivní smlouvy, je součástí závěrečného ročního hodnocení a kontroly výsledků hospodaření organizace. Závěry a poznatky z kontroly jsou zpravidla jedním z podkladů pro přípravu kolektivní smlouvy na příští období.