Zabezpečení plánovaných úkolů organizace
(9) Kolektivní smlouva obsahuje zejména
1. konkrétní závazky organizace a pracovníků k dosažení cílů a k splnění, popřípadě překročení úkolů obsažených v hospodářském plánu organizace, především
a) k plnění nejvýznamnějších úkolů státního plánu, zejména dodávek pro vnitřní trh a vývoz a snižování rozestavěnosti investic;
b) k využití rezerv a možností růstu produktivity práce a hospodárnosti ve spotřebě materiálu, energie a režijních nákladů realizací programů komplexní socialistické racionalizace, především - krátkodobými opatřeními v oblasti racionalizace práce neinvestičního charakteru zaměřenými na efektivní využívání pracovních sil, zdokonalování organizace a metod práce, pracovních podmínek a prostředí, - modernizací základních fondů, jejich optimálním využíváním a zvyšováním směnnosti, - urychleným zaváděním výsledku vědeckotechnického pokroku do výroby, jakož i trvalým zajišťováním výsledků snížení řídícího a správního aparátu;
c) k zvýšení kvality výrobků, výkonů a služeb, snížení ztrát ze zmetků a k snížení počtu odůvodněných reklamací;
d) k upevnění pracovní kázně, především lepším využíváním pracovní doby a odstraňováním neodůvodněné absence a nemocnosti a nežádoucí fluktuace na základě konkrétních rozborů příčin;
e) k zajištění ochrany majetku v socialistickém vlastnictví;
f) k plánovitému zvyšování a využívání kvalifikace podle perspektivních potřeb organizace a očekávané technologie výroby, k vytváření předpokladů pro pracovníky k osvojování dalších profesí a zvyšování kvalifikace ve státních i podnikových školách i v mimoškolní oblasti se zaměřením především na mladistvé a ženy;
g) k rozvíjení iniciativy pracujících a jejich účasti na řízení zajištěním systematického přenosu informací mezi vedením organizace a kolektivem pracujících, svoláváním pravidelných výrobních porad pro projednání úkolů, připomínek a námětů, rozvíjením vnitropodnikového soutěžení a hnutí brigád socialistické práce a usměrňováním a podporou činnosti zlepšovatelů a novátorů;
h) k omezování přesčasové práce;
2. ujednání o rozdělení hospodářského výsledku (prostředků) organizace, po splnění daňových, odvodových a jiných povinností, do rezervního fondu, fondu výstavby, obratového fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb (pobídkového fondu), popřípadě dalších účelových fondů a fondu odměn (fondu pracujících).
Hmotná zainteresovanost
(10) Kolektivní smlouva v oblasti hmotné zainteresovanosti pomáhá usměrňovat mzdový vývoj v organizaci a upravuje některé mzdové podmínky pracovníků.
(11) V rámci zásad jednotné mzdové politiky kolektivní smlouva vyjadřuje záměry mzdové politiky organizace a obsahuje zejména
a) celkový objem mzdových prostředků plánovaný na základě stanovených pravidel mzdové regulace, objem mezd a výši průměrných mezd z něho vyplývající; v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkovou plánovanou výši mzdového fondu s vyčleněním prostředků na odměny;
b) záměry v diferenciaci průměrných mezd mezi vnitropodnikovými útvary, skupina pracovníků, popřípadě hlavními profesemi;
c) předpoklady, které organizace vytvoří, a opatření, která provede ke zvýšení účinnosti mzdových forem, zejména z hlediska změření zásad prémiování na rozhodující úkoly a na zabezpečení důsledné diferenciace mezd podle výsledků práce;
d) plán prověřování kvality norem spotřeby práce a postup při provádění jejich změn;
e) dohodnutý postup při omezení výplaty mezd v organizaci na úhrn zaručených mezd zvýšený v souladu s právním předpisem;
f) informaci, kde lze nahlédnout do mzdových předpisů, používaných v organizaci, do seznamu mzdových forem, do prémiových řádů, konkrétních podmínek pro poskytování odměn a zřizování a používání fondu vedoucích apod.
(12) Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva stanoví zejména
a) podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích, zejména vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na celkových hospodářských výsledcích organizace i na výsledcích vnitropodnikových útvarů, způsob určení výše podílů, a v kterých případech a z jakých důvodů se podíly krátí nebo neposkytují;
b) výši příplatku za práci v nočních směnách;
c) způsob a rozsah mzdového zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích a podmínky pro jeho poskytování;
d) výši mzdy, která příslušní pracovníkovi, byl-li převeden na jinou práci pro prostoj, který nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, pokud úprava nebyla již provedena mzdovým předpisem;
e) podmínky a rozsah náhrady mzdy pracovníkovi, který nebyl převeden na jinou práci při prostoji, který nezavinil, pokud úprava nebyla již provedena mzdovým předpisem.
(13) Podle zmocnění v právních předpisech kolektivní smlouva může, pokud úprava nebyl již provedena mzdovým předpisem, stanovit zejména
a) jednotný příplatek za práci přesčas ve dne, v noci a v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, je-li to odůvodněno povahou práce;
b) výjimečné poskytování přiměřené paušální částky za práci přesčas;
c) v kterých případech přísluší výjimečně pracovníkům, jimž byla stanovena mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas, za práci přesčas konanou v noci nebo v den pracovního klidu místo náhradního volna základní mzda s příslušným příplatkem;
d) časové období pro výplatu prémií a odměn, pokud má být delší než jeden měsíc;
e) v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se poskytuje pracovníku náhrada mzdy, nemohl-li konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy.
Péče o pracující
(14) K zlepšení pracovních, sociálních a kulturních podmínek pracujících a pro vytvoření příznivého podnikového prostředí, které podstatnou měrou přispívá ke stabilizaci pracovních sil, kolektivní smlouva obsahuje konkrétní závazky, zejména
1. k prohloubení systému práce s lidmi - využitím moderních poznatků psychologie a sociologie při přijímání pracovníků a jejich rozmístění s přihlédnutím k jejich schopnostem, zájmům a dosahovaným pracovním výsledkům, - realizací účinného systému práce s kádrovými rezervami, - zabezpečením souladu výsledků hodnocení pracovníků s odměňováním a osobními perspektivami, - tvorbou příznivého prostředí v pracovních skupinách, - zlepšením podmínek pro pracující ženy, mladé pracovníky, absolventy škol, osoby se změněnou pracovní schopností a pracovníky se ztíženými životními podmínkami a rozšířením služeb pro ně (např. zřizováním jeslí, útulků, ubytoven apod.), - pravidelným stykem s bývalými pracovníky - důchodci a péčí o ně;
2. k zmírňování nepříznivých důsledků dělby práce v zájmu zvýšení pracovního uspokojení, k úpravám režimů práce a oddechu podle konkrétních potřeb kolektivů a rytmu pásů podle křivek výkonnosti a psychické únavy, k odstraňování fyzicky namáhavých prací a přizpůsobení charakteru práce požadavkům fyziologie a psychologie práce;
3. k omezování noční práce žen a tam, kde musí být noční práce žen v souladu s výjimkou povolenou podle usnesení vlády vykonávána, k zvýšení péče o tyto pracovnice snižováním námahy při noční práci na minimum, zajištěním zvýšené bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zajišťováním teplé stravy a vhodných nápojů apod.;
4. k zlepšení pracovního prostředí a zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především plněním plánu ozdravných opatření, soustavnou kontrolou plnění povinností a závazků k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zlepšováním pracovních podmínek klimatizačními zařízeními, správným osvětlením, snižováním prašnosti, hluku, vibrací a výskytu zdraví škodlivých látek a zlepšováním celkového estetického vzhledu pracovišť; k zajišťování lepšího vybavení zdravotnických středisek;
5. k rozšiřování a zvyšování úrovně závodního stravování a zajišťování občerstvení, k zlepšování podmínek pro osobní hygienu, ukládání svršků a dopravu pracujících do zaměstnání a zpět;
6. k zlepšování bytových podmínek pracujících, především podnikovou bytovou výstavbou a pomocí při svépomocných formách družstevní a individuální bytové výstavby;
7. k použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb (pobídkového fondu) pro kulturní, sociální, bytové. zdravotní, rekreační a tělovýchovné účely; k sdružování těchto prostředků podle potřeby s prostředky jiných organizací, popřípadě i k vzájemné výměně rekreačních zařízení pro rozšíření rekreačních možností pracovníků se zvláštním zřetelem na rodinnou rekreaci; k zlepšování bytových podmínek především poskytováním půjček pracovníkům a příspěvků na podnikovou bytovou výstavbu; součástí kolektivní smlouvy jsou údaje o výši přídělu prostředků do fondu kulturních a sociálních potřeb (pobídkového fondu) a jeho rozpočet; minimální výši přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb stanovenou vládou Československé socialistické republiky lze zvýšit nejvýše na maximum stanovené touto vládou;
8. k spoluúčasti pracovníků a využití prostředků (zejména mechanizačních) jednotlivých organizací při zlepšování životního prostředí v jejich sídle a v bydlišti pracovníků.