Smluvní strany si oznámí diplomatickou cestou do třiceti dnů od vstupu této dohody v platnost jména, příjmení, hodnosti a sídla hlavních hraničních zmocněnců.

Hlavní hraniční zmocněnci do šedesáti dnů od vstupu této dohody v platnost si vymění seznamy, v nichž budou jména, příjmení, hodnosti a sídla zástupců hlavních hraničních zmocněnců, hraničních zmocněnců a jejich zástupců.

Hraniční zmocněnci si vymění na první schůzce po vstupu této dohody v platnost seznamy, v nichž budou jména, příjmení, hodnosti a sídla jejich pomocníků.

Smluvní strany se budou neprodleně informovat diplomatickou cestou o změně ve funkci hlavního hraničního zmocněnce.

Hlavní hraniční zmocněnci si budou neprodleně oznamovat změny ve funkcích svých zástupců, hraničních zmocněnců a jejich zástupců․

Hraniční zmocněnci si budou neprodleně oznamovat změny ve funkcích svých pomocníků.

Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci, hraniční zmocněnci a jejich zástupci a pomocníci jsou vybaveni pro výkon své funkce ve smyslu Smlouvy a této dohody zmocněním sepsaným v jazyce českém nebo slovenském a jazyce polském.

Zmocnění vystavují

Vzory zmocnění jsou uvedeny v příloze č. 1 této dohody.

stanoví zásady pro výměnu zkušeností, týkajících se ochrany státních hranic,

stanoví druhy smluvených znamení a signálů,

projednávají plány společné výstavby a využívání dosavadních spojovacích a jiných technických zařízení, sloužících k ochraně státních hranic,

stanoví vzory potvrzení a jiných dokladů, které se budou vystavovat při převzetí osob, písemností, zvířat a předmětů,

vyhodnocují společnou práci hraničních zmocněnců a pohraničních orgánů a koordinují jejich činnost.

vyhodnocují situaci v trestné činnosti na státních hranicích a provádějí společná opatření za účelem potírání této trestné činnosti,

projednávají otázky spolupráce při výkonu služby na hraničních přechodech, jejich zabezpečení a udržování,

vyrozumívají se bezodkladně o neoprávněném přistání (popřípadě o přistání způsobeném vyšší mocí) říčních plavidel u břehu druhého státu a o neoprávněném přeletu státních hranic letadly a o jejich přistání na území druhého státu a po vzájemné dohodě provádějí opatření k vrácení říčních plavidel a letadel na území vlastního státu,

vyrozumívají se bezodkladně o živelných nebo jiných pohromách, které vznikly na území jednoho státu a mohou ohrozit území druhého státu; při požárech provádějí v součinnosti s příslušnými orgány opatření, aby se požár nerozšířil na území druhého státu,

zajišťují přechod státních hranic záchrannými oddíly při živelných a jiných pohromách a epidemiích podle zásad stanovených v příslušných dohodách; na požádání druhé smluvní strany mohou propustit přes státní hranice organizované záchranné oddíly i v ostatních případech neupravených dohodami,

v naléhavých případech umožní lékařskou pomoc občanům druhé smluvní strany a v případě nutnosti jejich převezení do nejbližší nemocnice,

provádějí opatření k zamezení přechodu státních hranic domácími zvířaty,

předávají hlavnímu hraničnímu zmocněnci otázky týkající se centrálních orgánů a úřadů a otázky, které jsou v pravomoci několika hraničních zmocněnců.

Při provádění ustanovení článku 21 Smlouvy hraniční zmocněnci vyhotovují protokoly, ve kterých je nutno uvést: zjištěný stav, rozsah a příčinu škody, viníka, poškozeného a podle potřeby i způsob likvidace škody.

Protokoly ve věci škod pořizují se v českém nebo slovenském a polském jazyce, každý ve třech vyhotoveních. Tyto protokoly podepisují hraniční zmocněnci obou stran a předávají je příslušným orgánům.

Opatření podle tohoto článku se provádí, dojde-li k události, kterou je narušen režim na státních hranicích.

V jiných případech vzniklých škod provádějí hraniční zmocněnci společně opatření k objasnění věci, a to zajištění důkazů a jejich předání příslušným orgánům.

Jednání hlavních hraničních zmocněnců a schůzky hraničních zmocněnců, jakož i jednání a schůzky jejich zástupců se konají střídavě na území obou států.

Pokud bude potřeba uskutečnit další jednání nebo schůzky, konají se zpravidla na území toho státu, jehož hraniční zmocněnec dal k nim podnět.

Současně s návrhem na uskutečnění jednání nebo schůzky předá se druhé straně návrh pořadu jednání a předpokládané složení delegace. Druhá strana sdělí bezodkladně svoje stanovisko k navrhovanému pořadu jednání, k termínu i délce trvání a současně zašle seznam účastníků.

Jednání nebo schůzku řídí představitel té strany, na jejímž území se jednání nebo schůzka koná.

Na jednáních nebo schůzkách lze jednat o problémech, které nejsou uvedeny v přijatém pořadu jednání, jen se souhlasem obou stran.

Jednání hlavních hraničních zmocněnců se konají jednou ročně. K projednání otázek, jejichž řešení nestrpí odkladu, mohou se scházet i vícekráte do roka.

Pokud je to nezbytné pro objasnění jednotlivých otázek, je možno přizvat na jednání představitele i jiných orgánů.

první jednání se uskuteční do šesti měsíců od doby, kdy tato dohoda vstoupí v platnost.

Schůzky hraničních zmocněnců se budou konat na návrh jednoho z nich a pokud to bude možné, v navrženém termínu. Odpověď na pozvání má být sdělena neprodleně a v každém případě nejpozději do čtyřicetiosmi hodin od obdržení pozvání. Jestliže navrhovaný termín schůzky nemůže být přijat, je nutno navrhnout v odpovědi jiný termín.

Jestliže hraniční zmocněnec jedné strany předloží návrh k uspořádání schůzky se zmocněncem druhé smluvní strany, je tento zmocněnec povinen se osobně dostavit, nebude-li jeho nepřítomnost omluvena vážnými příčinami. V tomto případě plní povinnosti hraničního zmocněnce jeho zástupce, o čemž včas hraniční zmocněnec uvědomí hraničního zmocněnce druhé smluvní strany.

Se souhlasem hraničního zmocněnce se mohou konat schůzky jejich zástupců pokud jiné předpisy nestanoví jinak.

Schůzky pomocníků se konají pouze na základě souhlasu hraničních zmocněnců nebo jejich zástupců.

Schůzek hraničních zmocněnců, jejich zástupců nebo pomocníků se mohou z obou stran zúčastnit experti, překladatelé nebo jiné osoby, jejichž účast je na jednání nutná.

Hraniční zmocněnci se dohodnou o způsobu a místech, kde se provádí výměna jejich úředních písemností, předávání osob a majetku. Místo a dobu každého předání dohodnou včas hraniční zmocněnci, jejich zástupci nebo jejich pomocníci mezi sebou. Předávání osob se zpravidla provádí na hraničních přechodech nejblíž místa, v němž tyto osoby narušily státní hranice.

Předávání osob provádějí osobně hraniční zmocněnci, jejich zástupci nebo pomocníci; předávání písemností a majetku mohou rovněž provádět důstojníci pohraničních orgánů obou smluvních stran na pokyn hraničních zmocněnců.

Úřední písemnosti, osoby a majetek se přijímají nepřetržitě po dvacetčtyři hodin nevyjímaje sváteční dny a jiné dny pracovního klidu.

Předávání zvířat se provádí podle zásad, které dohodnou příslušné veterinární orgány obou smluvních stran a to zásadně poblíže místa, kde tato zvířata překročila státní hranice.

V případě, že je nutno zastavit nebo omezit hraniční styk vzhledem k epidemickým nákazám lidí nebo zvířat nezávisle na tom, zda se vyrozumívají jiné orgány smluvních stran, příslušní hraniční zmocněnci jsou povinni vzájemně se informovat o době, kdy pohraniční styk bude zastaven nebo omezen.

Obdobně se postupuje při obnově pohraničního styku.

Pomocníci hraničních zmocněnců plní úkoly, které jim byly uloženy hraničními zmocněnci nebo jejich zástupci; zejména zajišťují společné ohledání míst narušení státních hranic a zpravidla organizují místní pátrání za účelem zadržení narušitelů státních hranic.

Rozhodnutí učiněná pomocníky na společných schůzkách nabývají účinnosti po schválení hraničními zmocněnci.

Záležitosti, o nichž nedošlo mezi pomocníky k dohodě, se předávají k vyřešení hraničním zmocněncům.

Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci, hraniční zmocněnci a jejich zástupci, jakož i pomocníci mohou překračovat státní hranice na základě svých zmocnění.

Experti, překladatelé a osoby, jejichž účast je nutná k projednávání otázek nebo k provedení prací podle pokynů hraničních zmocněnců, překračují státní hranice na základě povolení vydaného příslušným hraničním zmocněncem svého státu. Vzory povolení jsou uvedeny v příloze č. 3 této dohody.

Osoby vykonávající činnost na státních hranicích související s udržováním průběhu státních hranic a hraničních znaků, regulačními pracemi na hraničních vodních tocích, měřičskými pracemi, pracemi na mostech a vodních stavbách a jinými pracemi obsaženými v dohodách uzavřených mezi oběma smluvními stranami, mohou k plnění svých služebních povinností překračovat státní hranice na základě příslušného průkazu (dále jen hraniční průkaz).

Předpisy každé smluvní strany stanoví orgány, které jsou oprávněny vydávat hraniční průkazy, jakož i způsob jejich vystavování.

Hraniční průkaz opravňuje k pobytu na území druhé smluvní strany zásadně do vzdálenosti 150 m od státní hranice. Příslušné orgány jedné smluvní strany na návrh příslušných orgánů druhé smluvní strany mohou dát souhlas ke zvětšení této vzdálenosti. V takovém případě bude v hraničním průkazu nová vzdálenost vyznačena orgánem, který hraniční průkaz vydal.

Pobyt na území druhé smluvní strany je povolen zásadně jen v denní době. Pokud práce musí být vykonána v noční době, je o tom třeba včas uvědomit místní pohraniční orgány.

Před započetím prací nebo jiné činnosti na státní hranici nebo na území druhé smluvní strany jsou orgány provádějící tyto práce nebo činnost povinny sdělit svým příslušným pohraničním orgánům místo a dobu početí a zakončení těchto prací nebo činnosti. Tyto pohraniční orgány uvědomí o tom neprodleně pohraniční orgány druhé smluvní strany.

Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny při každém překročení státních hranic předložit hraniční průkaz pohraničním orgánům obou smluvních stran. Je-li nutné překročit státní hranice několikrát během jediného dne, předkládá se hraniční průkaz jen při prvním a posledním překročení státních hranic.

Držitelé hraničních průkazů jsou oprávněni používat na území druhé smluvní strany služební vozidla, pokud taková oprávnění jsou uvedena v hraničním průkazu.

Příslušné orgány jedné smluvní strany jsou povinny na návrh příslušných orgánů druhé smluvní strany nevydávat hraniční průkazy určitým osobám a již vydané průkazy odebrat.

Příslušné orgány obou smluvních stran se vzájemně dohodnou na zásadách osvobozujících od dovozních a vývozních omezení, od cla a jiných poplatků předměty převážené osobami uvedenými v odstavci 1.

Právo překračovat státní hranice ve smyslu této dohody se pozastavuje zcela nebo zčásti tehdy, jestliže dojde k uzavření hranic ze zdravotních, veterinárních nebo jiných důvodů. O zákazu překračování hranic se příslušné orgány obou stran vzájemně včas uvědomí.

Ustanovení odstavce 1. se nedotýká překračování státních hranic hraničními zmocněnci.

O předání nebo převzetí osob se sepisuje protokol. Protokol musí kromě osobních údajů o předávané osobě obsahovat údaje o tom, kde a kdy narušila státní hranice, z jakých důvodů, kde a kým byla zadržena, popřípadě jakých trestných činů nebo přestupků se dopustila po překročení státních hranic a zda za tyto trestné činy nebo přestupky byla stíhána nebo odsouzena. Pokud je to možné, je nutno k protokolu připojit opis rozhodnutí prokurátora, soudu nebo správního orgánu. Dále musí být v protokole uvedena každá stížnost nebo žádost předávané osoby a stanovisko příslušných orgánů k těmto stížnostem nebo žádostem. V protokole se rovněž uvede seznam předmětů, které měla u sebe předávaná osoba v době zadržení.

O předání domácích zvířat a nalezeného majetku se dohodnou hraniční zmocněnci pro každý případ zvlášť. Předávání zvířat a majetku je prováděno protokolárně. Předávání zboží podléhajícího kontrole ve smyslu veterinárních nebo jiných předpisů se provádí podle zásad stanovených společně příslušnými orgány smluvních stran.

Při předávání osob, zvířat nebo majetku se mohou hraniční zmocněnci dohodnout o dalším důkazním materiálu, který bude předán druhé straně.

Tato dohoda podléhá schválení podle právních předpisů smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny nót, potvrzujících toto schválení.

Tato dohoda platí po dobu platnosti Smlouvy, pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví. V takovém případě pozbývá platnosti šest měsíců ode dne výpovědi.

Dáno ve Varšavě dne 17. prosince 1971 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.