Osobní doprava a sportovní plavba není na výsostném území Československé socialistické republiky a na výsostném území Německé demokratické republiky povolena na těchto vodních cestách, popřípadě úsecích vodních cest:
V Československé socialistické republice:
- hraniční úsek na přehradě Skalka na řece Ohři při hranici s NSR
- hraniční úsek na přehradě Lipno na řece Vltavě při hranici s Rakouskou republikou
- hraniční úsek na Dunaji a Moravě při hranici s Rakouskou republikou.
V Německé demokratické republice:
- hraniční vody Odry, Západní Odry a Lužické Nisy
- hraniční úsek Labe s Německou spolkovou republikou
- hraniční vody u Západního Berlína
- pobřežní vody, kromě vnitřních mořských vod v oblasti hraničního pásma Německé demokratické republiky u Baltického pobřeží.
DOHODA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé
demokratické republiky o spolupráci v oblasti železniční dopravy
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Německé demokratické republiky, vedeny přáním upevnit a rozšířit spolupráci v oblasti železniční dopravy přes státní hranice v souladu se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolupráci v oblasti dopravy a v pasové, celní a jiné kontrole při přestupu státních hranic, podepsané v Praze dne 21. prosince 1970 (dále jen "Smlouva"), se rozhodly uzavřít tuto dohodu.
Za tím účelem jmenovaly svými zmocněnci:
vláda Československé socialistické republiky
Dr. Ing. Štefana Šutku, ministra dopravy,
vláda Německé demokratické republiky
Ing. Otto Arndta, ministra dopravy,
kteří po výměně plných mocí, jež shledali v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
Oddíl I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Touto dohodou se upravuje železniční přeprava cestujících, cestovních zavazadel, spěšnin a zboží přes státní hranice mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou.
Článek 2
Pojmy používané v dohodě mají tento význam:
1. "pohraniční stanice" je železniční stanice určená pro bezprostřední styk se železnicí druhé smluvní strany;
2. "výměnná stanice" je stanice určená pro provádění přechodové a přípojové služby;
3. "přechodová služba" je soubor úkonů železnic, které podle mezinárodních smluv, jimiž jsou železniční správy obou smluvních stran vázány, musí být splněny, aby mohlo dojít k přechodu vozů, zásilek a cestujících ze železnice jedné smluvní strany na železnici druhé smluvní strany;
4. "přípojová služba" je soubor úkonů železnic, jimiž se podle mezinárodních smluv, kterými jsou železniční správy obou smluvních stran vázány, uskutečňuje přechod trakčních vozidel, vozů, zásilek a cestujících ze železnice jedné smluvní strany na železnici druhé smluvní strany;
5. "pohraniční traťový úsek" je část trati mezi státní hranicí a výměnnou stanicí;
6. "vlastnická železniční správa" je železniční správa smluvní strany, na jejímž území je výměnná stanice;
7. "pracovníci smluvních stran" jsou pracovníci železničních správ a pracovníci pohraničních, celních, veterinárních, fytokaranténních a jiných příslušných orgánů smluvních stran, popřípadě jiné osoby pověřené těmito orgány k plnění úkolů vyplývajících z této dohody.
Článek 3
1. Železniční doprava se uskutečňuje přes hraniční přechody, které budou mezi smluvními stranami včetně povolených způsobů dopravy dohodnuty zvláště.
2. Na každém hraničním přechodu se stanoví pohraniční stanice, která bude stanicí výměnnou. Železniční správy smluvních stran mohou však určit, pokud to vyžaduje plynulé provádění železniční dopravy, na jednom hraničním přechodu dvě výměnné stanice.
3. Pohraniční a výměnné stanice pro jednotlivé hraniční přechody stanoví železniční správy smluvních stran v ujednáních k provádění této dohody.
Článek 4
1. V zájmu zlepšení v odbavování železniční dopravy budou smluvní strany zřizovat na území Československé socialistické republiky a na území Německé demokratické republiky výměnné stanice se společnou kontrolou. Podle potřeby mohou být na téže železniční trati zřízeny tyto výměnné stanice se společnou kontrolou současně na územích obou smluvních stran.
2. Podrobnosti pro zřízení těchto výměnných stanic a jejich vybavení (čl. 14, odst. 1), stejně jako spolupráce všech orgánů a institucí na těchto stanicích, budou upraveny příslušnými orgány obou smluvních stran ve zvláštních ujednáních.
Článek 5
1. Řízení provozu na pohraničním traťovém úseku náleží železniční správě smluvní strany, na jejímž území tento úsek leží.
2. Vedení vlaků na pohraničním traťovém úseku provádí v přípojové službě železniční správa druhé smluvní strany, pokud nebude mezi železničními správami smluvních stran ujednáno jinak.
Článek 6
1. Smluvní strany jsou oprávněny vysílat do výměnných stanic na území druhé smluvní strany potřebné pracovníky pro výkon a kontrolu odevzdávkové a přejímací činnosti.
2. Železniční strana smluvní strany, na jejímž území výměnná stanice leží, dá pracovníkům druhé smluvní strany k dispozici vhodné místnosti potřebné pro výkon jejich činnosti.
3. Pro zajištění plynulého provozu mohou železniční správy smluvních stran, pokud to považují za nutné, dohodnout, že budou vysíláni pracovníci i do jiných stanic nebo dalších železničních služeben.
Článek 7
1. Železniční správy smluvních stran a jejich pracovníci používají ve vzájemném písemném a ústním styku řeč své země. V ujednáních k provádění této dohody mohou být stanoveny výjimky z této zásady.
2. Železniční správy dbají o to, aby jejich pracovníci, kteří vykonávají službu na území druhé smluvní strany, ovládali řeč druhé smluvní strany alespoň v takové míře, aby se mohli dorozumět.
Článek 8
1. Pracovníci, činní ve výměnné stanici a na pohraničním traťovém úseku, jsou povinni jednat a chovat se ve službě i mimo službu v duchu přátelských vztahů mezi oběma státy.
2. Pracovníci železničních správ, kteří konají službu ve výměnné stanici a ve vlacích na pohraničním traťovém úseku na území druhé smluvní strany, vykonávají svou službu v souladu s článkem 8 Smlouvy podle právních předpisů svého státu, pokud se v této dohodě nestanoví jinak.
3. Pracovníci uvedení v odstavci 2 udržují ve služebních místnostech, které jim jsou přenechány k výlučnému používání, pořádek a jsou oprávněni odepřít nepovolaným osobám přístup. Příslušné orgány jsou povinny poskytnout jim na požádání ochranu a pomoc.
Článek 9
1. Pracovníci, kteří vykonávají službu ve výměnné stanici a na pohraničním traťovém úseku na území druhé smluvní strany, požívají stejné právní ochrany, jako státní příslušníci státu, na jehož území se zdržují.
2. Pracovníci uvedení v odstavci 1 jsou vůči druhé smluvní straně osvobozeni podle článku 13 odstavce 2 Smlouvy od všech přímých daní, dávek a poplatků, pokud vzniknou v souvislosti s příjmem z jejich služební činnosti.
3. Pokud není touto dohodou stanoveno jinak, jsou pracovníci železničních správ, kteří vykonávají službu na území druhé smluvní strany, povinni dodržovat právní předpisy tam platné.
4. Pracovníci železničních správ jsou odpovědni za služební provinění, jichž se dopustí na území druhé smluvní strany, svým nadřízeným služebním místům.
5. Železniční správa jedné smluvní strany může žádat odvolání pracovníka železniční správy druhé smluvní strany, činného na území jejího státu. Požadavku je nutno vyhovět.
6. V případě trestního stíhání pracovníka železniční správy na území druhé smluvní strany vyrozumí se okamžitě železniční správa tohoto pracovníka. Zároveň se provedou veškerá nutná opatření k ochraně zájmů smluvní strany, o jejíhož pracovníka se jedná, zejména taková, která zajišťují nerušený výkon služby.
Článek 10
1. Pracovníkům železničních správ se poskytne při akutním onemocnění nebo úrazu na území druhé smluvní strany bezplatná potřebná lékařská péče.
2. V případě nepřítomnosti pracovníka železniční správy jedné smluvní strany, způsobené nehodou, náhlým onemocněním nebo z jiných důvodů na území druhé smluvní strany, je nutno učinit veškerá opatření k zajištění zájmů smluvní strany, o jejíhož pracovníka se jedná, jakož i pro zajištění plynulé dopravy přes státní hranice.
Článek 11
1. Železniční správa každé z obou smluvních stran je oprávněna zřídit na území druhé smluvní strany své generální zastoupení, které zajišťuje věci přepravně-dopravní a neprovádí obchodní činnost. Působnost, jakož i práva a povinnosti generálního zastoupení budou určeny vždy dohodou železničních správ obou smluvních stran se souhlasem příslušných orgánů druhé smluvní strany.
2. Železniční správa každé smluvní strany je v zájmu vlastní služby, jakož i v zájmu přechodové a přípojové služby, oprávněna ustanovit ve výměnné stanici ležící na území druhé smluvní strany svého zmocněnce.
3. Zařízení a předměty vybavení služebních místností, materiál pro opravy a údržbu, jakož i předměty služební potřeby pracovníků určené pro výměnnou stanici ležící na území druhé smluvní strany, mohou být dováženy a vyváženy bez zvláštního povolení a bez cla a dávek.
4. Předměty stejného druhu, jak je uvedeno v odstavci 3, určené pro generální zastoupení, smějí být bezcelně dováženy a vyváženy podle směrnic, dohodnutých mezi příslušnými orgány smluvních stran.
Oddíl II
Železnice, pošta a kontrola
Článek 12
1. Obě smluvní strany budou dbát na to, aby přechodová a přípojová služba byla prováděna plynule a rychle.
2. Železniční správy smluvních stran si vzájemně oznamují všechny potíže, které ztěžují, omezují nebo znemožňují pravidelnou železniční dopravu mezi oběma státy, nebo které by mohly mít nepříznivý vliv na železniční dopravu druhé smluvní strany.
3. Potíže ve výměnné stanici a na pohraničním traťovém úseku odstraňuje železniční správa smluvní strany, na jejímž území vznikly. Železniční správy si poskytují na požádání a za úhradu vlastních nákladů pomoc svými pracovníky, vozidly a materiálem, pokud to dovolí vlastní služba.
Článek 13
1. O zachování bezpečnosti a pořádku ve výměnné stanici a na pohraničním traťovém úseku dbají příslušné orgány státu, na jehož území výměnná stanice a pohraniční traťový úsek leží.
2. Ve vlacích, které jezdí na pohraničních traťových úsecích, vykonává železniční dozor vlakový personál.
3. Vlakovému personálu, konajícímu službu na pohraničním traťovém úseku na území druhé smluvní strany, poskytují příslušné orgány potřebnou pomoc.
Článek 14
1. Pokud nebude dohodnuto jinak, vybavuje výměnnou stanici vlastním nákladem vlastnická železniční správa; přitom bude přihlížet k potřebám vzájemného železničního styku.
2. Železniční správy si vzájemně poskytují úhradu za plné nebo částečné používání staveb a zařízení, které dávají ve výměnné stanici k dispozici pro účely železnice, pošty nebo pro kontrolní orgány druhé smluvní strany.
3. Vzájemné výkony a služby železničních správ smluvních stran, vyplývající z této dohody, se vyrovnávají naturálně. Pokud to není možné, použije se ustanovení článku 32 odstavce 2.
Článek 15
Vlastnická železniční správa dozírá na stavby a zařízení ve výměnné stanici a na pohraničním traťovém úseku a na vlastní náklady je udržuje a obnovuje.
Článek 16
1. Pro výkon dopravní služby platí předpisy železniční správy, jejíž stanice a trati jsou pojížděny, pokud nebude mezi železničními správami ujednáno jinak.
2. Železniční správy obou smluvních stran sjednají společné zásady pro výkon dopravní služby v železniční pohraniční dopravě, pokud jde o odlišnosti v návěstních a dopravních předpisech obou železničních správ.
Článek 17
Služební železniční telegramy a služební železniční korespondence se dopravují podle mezinárodních smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány, nebo podle zvláštních dohod mezi železničními správami smluvních stran.
Článek 18
1. Vlaková doprava na pohraničním traťovém úseku se provádí podle jízdních řádů, sjednávaných periodicky mezi železničními správami smluvních stran.
2. Železniční správy smluvních stran zpracují jízdní řády tak, aby odpovídaly potřebám osobní a nákladní pohraniční přepravy, jakož i zájmům pohraničních a celních orgánů, a aby osobní a nákladní vlaky neměly delší zdržení, než kterého je třeba k provedení odevzdávkových a přejímacích úkonů v železniční a poštovní službě, jakož i k pohraniční, celní, epidemiologické, veterinární a fytokaranténní kontrole.
3. Při změně jízdních řádů je nutno oznámit nové jízdní řády pohraničním a celním orgánům nejméně patnáct dnů předem. Těmto orgánům je nutno včas ohlásit každou jinou změnu jízdního řádu, odřeknutí vlaků, zpoždění vlaků o více než třicet minut a jízdu zvláštních vlaků a lokomotiv přes státní hranici.
Článek 19
Železniční správy smluvních stran si navzájem dovolují vjezd do výměnných stanic a krátkodobý pobyt jednotlivých železničních vozů pro osoby doprovázející zboží, u něhož je nebezpečí výbuchu, zásilky radioaktivních látek nebo zvlášť cenného zboží.
Článek 20
Vozy, přepravní pomůcky, palety, přepravní skříně a kontejnery, jakož i železniční zásilky, se odevzdávají a přejímají podle mezinárodních smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány, a podle ujednání závazných pro jejich železniční správy.
Článek 21
1. Železniční správy obou smluvních stran stanoví své tarify od státních hranic, popřípadě ke státním hranicím.
2. Tarifní příjmy z přepravy na pohraničním traťovém úseku obdrží železniční správa toho státu, na jehož území pohraniční traťový úsek leží.
Článek 22
1. Železniční správy smluvních stran jsou povinny zřídit a udržovat na území svého státu zabezpečovací a sdělovací zařízení a vedení, potřebná pro vzájemnou železniční dopravu; ve zvlášť výjimečných případech jsou oprávněny uzavřít ujednání odlišná od této zásady. Sdělovací spojení používaná mezi výměnnými a pohraničními stanicemi musí končit v těchto stanicích a nesmějí být propojována na vnitrostátní síť. Výjimkou jsou spoje mezi řídícími dopravními orgány, které se zřizují po vzájemné dohodě železničních správ obou smluvních stran.
2. Pracovníci druhé smluvní strany jsou oprávněni bezplatně užívat pro služební účely sdělovací zařízení vlastnické železniční správy, uvedená v odstavci 1.
3. Používání železničních sdělovacích zařízení druhé smluvní strany pro soukromé účely je nepřípustné.
Článek 23
1. Odevzdávku a přejímání poštovních zásilek mezi poštovními správami obou smluvních stran provádějí ve výměnných stanicích pracovníci těchto správ podle dohod Světové poštovní unie a podle ujednání sjednaných mezi poštovními správami.
2. Výměnu poštovních závěrů mohou provádět podle dohody železničních a poštovních správ smluvních stran také pracovníci železničních správ.
Článek 24
Pro kontrolní orgány ve výměnné stanici na území druhé smluvní strany budou zřízena telefonní spojení s jejich příslušnými službami na území vlastního státu. Druh a rozsah telefonních spojení a zařízení dohodnou kontrolní orgány s příslušnými správami spojů a železničními správami smluvních stran.
Oddíl III
Ustanovení o překračování státních hranic
Článek 25
Pracovníci železniční správy jedné smluvní strany, kteří jsou určeni k výkonu služby na území druhé smluvní strany, překračují státní hranici s doklady opravňujícími k překročení státní hranice podle vnitrostátních právních předpisů smluvních stran.
Článek 26
Nastupování do vlaků a vystupování z vlaků na pohraničním traťovém úseku je zakázáno. Tento zákaz se netýká pracovníků pohraniční a celní služby, orgánů zajišťujících dopravu a pracovníků železničních správ při výkonu jejich služby.
Oddíl IV
Ustanovení o odpovědnosti
Článek 27
Za škody a nehody, vzniklé v přechodové a přípojové službě ve výměnné stanici a na pohraničním traťovém úseku, zodpovídá vůči třetím železniční správa smluvní strany, na jejímž území tyto škody nebo nehody vznikly.
Článek 28
Utrpí-li pracovníci železniční správy jedné smluvní strany při výkonu služby nebo na cestě do služby nebo ze služby škodu na území druhé smluvní strany, uhradí ji železniční správa, k níž tito pracovníci přísluší.
Článek 29
Pro uplatňování vzájemných nároků mezi železničními správami smluvních stran platí tyto zásady:
a) za škody způsobené pracovníky železničních správ v rámci plnění jejich pracovních úkolů zodpovídá železniční správa, k níž tito pracovníci přísluší;
b) za škody vzniklé z vadného stavu železničních staveb, zařízení nebo trakčních vozidel je zodpovědná železniční správa, které přísluší správa, údržba a obnova těchto staveb, zařízení a trakčních vozidel;
c) odpovědnost za škody, vzniklé z vadného stavu vozů nebo neodborným naložením, se řídí mezinárodními smlouvami, jimiž jsou obě smluvní strany vázány, nebo ujednáními závaznými pro jejich železniční správy;
d) škody vzniklé vyšší mocí se vzájemně nenahrazují;
e) byla-li škoda způsobena pracovníky obou železničních správ při plnění jejich pracovních úkolů, anebo není-li možno zjistit, kdo škodu způsobil, odpovídají za ni obě železniční správy stejným dílem.
Článek 30
Železniční správa jedné smluvní strany má právo postihu vůči železniční správě druhé smluvní strany, pokud byla právoplatným rozhodnutím odsouzena k náhradě škody, za kterou je druhá železniční správa podle článku 29 buď zcela nebo částečně zodpovědná. Stejné právo postihu vzniká v případě, kdy se obě železniční správy dohodly, že jedna z nich projedná nároky na odškodnění přesto, že podle článku 29 druhá železniční správa zodpovídá zcela nebo částečně. Smíry, uznání a rozsudky pro zmeškání jsou však, pokud jde o postih, závazné pro druhou železniční správu jen tehdy, když tato předem s nimi projevila písemný souhlas, anebo když se k nim na dotaz železniční správy, která nároky na odškodnění projednává, nevyjádřila ani přes upomínku ve vyžádané, nejméně patnáctidenní lhůtě.
Článek 31
Železniční správy smluvních stran upraví ve zvláštním ujednání k provedení této dohody postup při zjišťování příčin a rozsahu škod.
Oddíl V
Závěrečná ustanovení
Článek 32
1. K provádění této dohody uzavřou příslušné orgány smluvních stran odpovídající ujednání.
2. Veškeré platby a zúčtování, vyplývající z provádění této dohody, budou prováděny podle platebních dohod, platných pro obě smluvní strany.
Článek 33
1. Tato dohoda podléhá schválení podle příslušných vnitrostátních předpisů smluvních stran a vstoupí v platnost v den výměny nót o tomto schválení.
2. Současně pozbývá platnosti dohoda mezi vládou Československé republiky a mezi vládou Německé demokratické republiky o železniční dopravě mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou, podepsaná v Berlíně dne 24. října 1955.
Článek 34
1. Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let.
2. Nevypoví-li ji písemně žádná ze smluvních stran nejpozději šest měsíců před uplynutím této doby, prodlužuje se její platnost vždy o další rok.
Dáno v Berlíně, dne 23. června 1972 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
Dr. Ing. Štefan Šutka v. r.
Za vládu
Německé demokratické republiky:
Ing. Otto Arndt v. r.
