Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

337/1914/III Ř. z. znění účinné od 1. 1. 1915 do 31. 7. 1931
III. Řád odpůrčí.

§ 1.

Právní jednání, která se týkají jmění dlužníka, mohou mimo konkurs podle následujících ustanovení za účelem uspokojení některého věřitele v odpor brána a naproti němu za neúčinná prohlášena býti.

§ 2.

V odpor mohou brána býti:

1.

všechna právní jednání, která dlužník ve známém druhé straně úmyslu, své věřitele zkrátiti, předsevzal v posledních deseti létech před odporem;

2.

všechna právní jednání, kterými se věřitelé dlužníkovi zkracují a která předsevzal v posledních dvou létech před odporem, když druhé straně musil býti znám úmysl zkracovací;

3.

všechna právní jednání, kterými se zkracují věřitelé dlužníkovi a která v posledních dvou létech před odporem naproti svému manželu – před manželstvím nebo za manželství – nebo naproti jiným blízkým příslušníkům nebo ve prospěch řečených osob učinil, leč by druhé straně v času předsevzetí právního jednání nebyl znám ani znám býti musil zkracovací úmysl dlužníkův;

4.

v posledním roce před odporem od dlužníka učiněné kupní, směnné a dodávací smlouvy, pokud druhá strana v tomto jednání seznala nebo seznati musila mrhání majetku, které věřitele zkracuje.

§ 3.

V odpor mohou býti brána následující právní jednání v posledních dvou létech před odporem předsevzatá:

1.

neúplatná opatření dlužníkova, pokud nejde o splnění některého zákonného závazku, o obvyklé příležitostné dary neb o opatření v přiměřené výši, která byla učiněna k obecně prospěšným účelům nebo kterými bylo vyhověny mravní povinnosti neb ohledům slušnosti;

2.

nabytí věcí dlužníkových následkem vrchnostenského opatření, byla-li úplata dána z prostředků dlužníka․ Byly-li tyto věci nabyty blízkými příslušníky dlužníkovými, tedy jest doměnka, že úplata byla dána z prostředků dlužníkových;

3.

pojištění nebo vrácení věna, pokud dlužník k tomu nebyl zavázán ani smlouvou učiněnou při uzavření manželství nebo při zřízení věna ani zákonem při skončení manželského společenstva, pak pojištění nebo vydání obvěnění nebo vdovského platu.

§ 4.

Blízcí příslušníci.

Za blízké příslušníky pokládati sluší manžela a osoby, které jsou s dlužníkem nebo jeho manželem v přímém pokolení neb až do čtvrtého stupně pobočního pokolení příbuzné nebo sešvakřené, pak zvolence a opatrovance jakož i osoby, které žijou s dlužníkem v mimomanželském společenství. Nemanželské příbuzenství pokládá se na roveň manželskému.

§ 5.

Jednotlivé prodeje.

Plněn na základě jednotlivých prodejů movitých věcí v živnostenském provozování dlužníkově mohou v odpor brána býti toliko pod podmínkami § 2, č. 1 až 3.

§ 6.

Exekuce a odpor.

Odpor není tím vyloučen, že pro jednání, které se v odpor bere, byl nabyt exekuční titul nebo že toto jednání bylo provedeno exekucí. Prohlásí-li se právní jednání za neúčinné, zanikne naproti věřiteli také účinnost exekučního titulu.

§ 7.

Odpor proti opominutím.

Za právní jednání buďte pokládána také opominutí dlužníka, kterými pozbývá některého práva nebo kterými se proti němu zakládají, zachovávají nebo zabezpečují majetkové právní nároky. Totéž platí pro opominutí některé dědictví nastoupiti.

§ 8.

Oprávnění k odporu.

(1)

K odporu jest každý věřitel, jehož pohledávka jest vykonatelnou, oprávněn bez ohledu na čas jejího vzniku, pokud exekuce na dlužníkovo jmění nevedla k úplnému uspokojení věřitelovu nebo sluší-li pokládati, že by k němu nevedla.

(2)

Odpor může býti uplatněn žalobou neb obranou.

§ 9.

Prodloužení lhůty k odporu.

Jestliže věřitel, dříve nežli se jeho pohledávka stala vykonatelnou nebo dříve nežli na jevo vyšlo, že exekuce na jmění dlužníkovo nevedla k jeho úplnému uspokojení nebo že nepovede, toho, naproti kterému odporovatelné právní jednání bylo předsevzato, nebo jeho dědice zpravil o svém úmyslu, jednání v odpor bráti, soudním nebo notářským doručením písemnosti, tedy se čítá lhůta k odporu od času doručení zpět, pokud lze souditi, že by exekuce na jmění dlužníkovo již v čase tohoto doručení nebyla vedla k úplnému uspokojení věřitelovu, a odpor se stal až do uplynutí dvou let od tohoto času.

§ 10.

Odpor před vykonatelností.

Odpor může býti vykonán obranou dříve nežli se pohledávka věřitelova stala vykonatelnou. Odpor může býti vykonán rovněž v řízení k rozdělení výtěžku exekucí docíleného, dříve nežli se pohledávka odporujícího věřitele stala vykonatelnou.

§ 11.

Odpůrcův protivník.

(1)

Odpor proti zůstaviteli odůvodněný jest přípusten také proti dědici.

(2)

Proti jinému právnímu nástupci nebo právnímu odvodci jest proti jeho právnímu předchůdci odůvodněný odpor toliko přípusten:

1.

když mu v čase jeho nabytí byly známy nebo známy býti musily okolnosti, které zakládají právo k odporu proti jeho předchůdci;

2.

když jeho nabytí spočívá na bezúplatném opatření jeho předchůdce;

3.

je-li blízkým příslušníkem dlužníkovým, leč by mu nebyly známy ani známy býti musily v čase jeho nabytí okolnosti, které zakládají právo k odporu proti jeho předchůdci.

(3)

Ku prodloužení lhůt podle § 9 stačí doručení písemnosti tomu, proti kterému odpor má býti vykonán.

§ 12.

Koná-li se odpor žalobou, buď v žalobě uvedeno, ve kterém rozsahu a kterým způsobem žalovaný k uspokojení věřitelovu má něco plniti nebo trpěti.

§ 13.

(1)

Co odpíratelným jednáním dlužníkovu majetku ušlo nebo z něho bylo zcizeno nebo zanecháno, může věřitel potud pro sebe požadovati, pokud je toho třeba k jeho uspokojení; není-li to možná, buď náhrada dána.

(2)

Ku plnění zavázaný buď pokládán za nepoctivého držitele, jeho dědic však toliko tenkráte, když mu okolnosti, které zakládají odpůrčí právo proti zůstaviteli, byly známy nebo známy býti musily.

(3)

Bezelstný příjemce bezúplatného plnění má je toliko potud vrátiti, pokud jest jím obohacen, leč by jeho nabytí také jako úplatné mohlo v odpor bráno býti.

§ 14.

Nabyly-li třetí osoby na věcech, které se mají vrátiti, neodpíratelných práv, tedy ten, za jehož držby nastalo obtížení, jest zavázán k náhradě škody věřiteli, když jeho nabytí mohlo býti v odpor bráno. Ustanovení § 13, odstavce 3, má platnost.

§ 15.

Pro vrácení vzájemného plnění nebo pro pohledávku, která následkem odporu opět oživne, může se protivník odpůrcův držeti toliko dlužníka.

§ 16.

Proti odpůrčímu nároku nemůže započtena býti vzájemná pohledávka na dlužníka.

§ 17.

Odpůrcův protivník může se osvoboditi tím od nároku odpůrčího, že uspokojí pohledávku, která odporujícímu věřiteli proti dlužníkovi přísluší.

§ 18.

Okolnost, že totéž právní jednání několika věřiteli v odpor se bere, nemůže v nižádném případu míti následek, že závazky, které odpůrcova protivníka stihnou, překročí míru v §§ 13 a 14 ustanovenou.

§ 19.

(1)

Pokud odpůrčí nároky, které byly vzneseny konkursními věřiteli, po prohlášení konkursu dále mohou býti uplatněny, stanoví § 37 k. ř.

(2)

Uspokojení nebo zajištění, kterého věřitel následkem odporu před prohlášením konkursu dosáhl, může býti v odpor bráno podle ustanovení konkursního řádu, byl-li zaveden konkurs na jmění dlužníkovo.

§ 20.

(1)

Uplatňuje-li se odpor žalobou, tedy k odporu oprávněný může u procesního soudu žádati za poznámku žaloby u knihovních vkladů, u kterých provedení odpůrčího nároku vyžaduje zápisy.

(2)

Tato poznámka má za následek, že rozsudek o odpůrčí žalobě působí také proti osobám, které po poznámce nabyly knihovních práv.