všechna právní jednání, která dlužník ve známém druhé straně úmyslu, své věřitele zkrátiti, předsevzal v posledních deseti létech před odporem;

všechna právní jednání, kterými se věřitelé dlužníkovi zkracují a která předsevzal v posledních dvou létech před odporem, když druhé straně musil býti znám úmysl zkracovací;

všechna právní jednání, kterými se zkracují věřitelé dlužníkovi a která v posledních dvou létech před odporem naproti svému manželu – před manželstvím nebo za manželství – nebo naproti jiným blízkým příslušníkům nebo ve prospěch řečených osob učinil, leč by druhé straně v času předsevzetí právního jednání nebyl znám ani znám býti musil zkracovací úmysl dlužníkův;

v posledním roce před odporem od dlužníka učiněné kupní, směnné a dodávací smlouvy, pokud druhá strana v tomto jednání seznala nebo seznati musila mrhání majetku, které věřitele zkracuje.

neúplatná opatření dlužníkova, pokud nejde o splnění některého zákonného závazku, o obvyklé příležitostné dary neb o opatření v přiměřené výši, která byla učiněna k obecně prospěšným účelům nebo kterými bylo vyhověny mravní povinnosti neb ohledům slušnosti;

nabytí věcí dlužníkových následkem vrchnostenského opatření, byla-li úplata dána z prostředků dlužníka․ Byly-li tyto věci nabyty blízkými příslušníky dlužníkovými, tedy jest doměnka, že úplata byla dána z prostředků dlužníkových;

pojištění nebo vrácení věna, pokud dlužník k tomu nebyl zavázán ani smlouvou učiněnou při uzavření manželství nebo při zřízení věna ani zákonem při skončení manželského společenstva, pak pojištění nebo vydání obvěnění nebo vdovského platu.

K odporu jest každý věřitel, jehož pohledávka jest vykonatelnou, oprávněn bez ohledu na čas jejího vzniku, pokud exekuce na dlužníkovo jmění nevedla k úplnému uspokojení věřitelovu nebo sluší-li pokládati, že by k němu nevedla.

Odpor může býti uplatněn žalobou neb obranou.

Odpor proti zůstaviteli odůvodněný jest přípusten také proti dědici.

Proti jinému právnímu nástupci nebo právnímu odvodci jest proti jeho právnímu předchůdci odůvodněný odpor toliko přípusten:

když mu v čase jeho nabytí byly známy nebo známy býti musily okolnosti, které zakládají právo k odporu proti jeho předchůdci;

když jeho nabytí spočívá na bezúplatném opatření jeho předchůdce;

je-li blízkým příslušníkem dlužníkovým, leč by mu nebyly známy ani známy býti musily v čase jeho nabytí okolnosti, které zakládají právo k odporu proti jeho předchůdci.

Ku prodloužení lhůt podle § 9 stačí doručení písemnosti tomu, proti kterému odpor má býti vykonán.

Co odpíratelným jednáním dlužníkovu majetku ušlo nebo z něho bylo zcizeno nebo zanecháno, může věřitel potud pro sebe požadovati, pokud je toho třeba k jeho uspokojení; není-li to možná, buď náhrada dána.

Ku plnění zavázaný buď pokládán za nepoctivého držitele, jeho dědic však toliko tenkráte, když mu okolnosti, které zakládají odpůrčí právo proti zůstaviteli, byly známy nebo známy býti musily.

Bezelstný příjemce bezúplatného plnění má je toliko potud vrátiti, pokud jest jím obohacen, leč by jeho nabytí také jako úplatné mohlo v odpor bráno býti.

Pokud odpůrčí nároky, které byly vzneseny konkursními věřiteli, po prohlášení konkursu dále mohou býti uplatněny, stanoví § 37 k. ř.

Uspokojení nebo zajištění, kterého věřitel následkem odporu před prohlášením konkursu dosáhl, může býti v odpor bráno podle ustanovení konkursního řádu, byl-li zaveden konkurs na jmění dlužníkovo.

Uplatňuje-li se odpor žalobou, tedy k odporu oprávněný může u procesního soudu žádati za poznámku žaloby u knihovních vkladů, u kterých provedení odpůrčího nároku vyžaduje zápisy.

Tato poznámka má za následek, že rozsudek o odpůrčí žalobě působí také proti osobám, které po poznámce nabyly knihovních práv.