Pro podnikatele zemědělských podniků k vlastní jich výživě, dále k výživě ve společné domácnosti s nimi bydlících rodinných příslušníků, jakož i k výživě příslušníků jich domácností (hospodářství), pokud tyto osoby jsou činny při zpracování půdy, jako zemědělští dělníci nebo stálí dozorčí orgánové, počítaje v to i dělníky a osoby k výměnku oprávněné, i zřízence, jimž za výměnek nebo mzdu přísluší volná strava, mlýnské výrobky neb obilí na chléb, stanoví se bez rozdílu spotřební dávka 12 kg obilí měsíčně․

Pro ostatní obyvatele (nesamozásobitele) stanoví se vzhledem k změněným předpisům vymílacím přípustná spotřební dávka počínajíc dnem 9. březnem 1919 pro osobu takto:

Zemské politické správy určí modality, za jakých možno přiznati v předchozím paragrafu uvedené výhody těhotným a dětem do dovršeného třetího roku, dále pak modality a předpoklady, za jakých lze poskytnouti těžce nemocným výhod při odběru mlýnských výrobků.

Zemské politické správy vydají dále bližší předpisy o výrobě, prodeji a ceně chleba, při čemž budiž vzata za základ normální jednotná váha bochníku chleba vyrobeného z 900 g chlebové mouky, t. j. 1260 g chleba, jehož cena nesmí při ceně chlebové mouky 80 hal. za 1 kg převyšovati K 1,18 (1 kg chleba 94 hal.), jakož i předpisy o úpravě a používání úředních výkazních lístků o spotřebě chleba a mouky.

§ 7 nařízení ministerstva obchodu v dohodě s ministerstvy vnitra, orby a financí ze dne 20. prosince 1915, z. ř. č. 379, o povinnosti prodavačů chleba prodávati skrojky, dále § 3 nařízení ministerstva vnitra ze dne 15. ledna 1916, z. ř. č. 15, o zvláštních výkazech pro osoby, které se stravují v hostinských podnicích, lidových kuchyních a pod., se zrušuje.