Pro oceňování v likvidační bilanci jest vodítkem představa prodeje závodu jako celku se zřetelem k tomu, že se tento dosavadním způsobem dále provozuje. S výhradou tohoto ustanovení dlužno při oceňování postupovati podle těchto zásad:
| a) | Valuty, devise a šeky na cizinu, kupony, pohledávky a dluhy na cizí měnu, drahokovy včetně mincí domácích dlužno bilancovati podle odhadových hodnot uvedených v příloze A. |
| b) | Cenné papíry na burse znamenané i cenné papíry neznamenané uvedou se za odhadní hodnoty podle přílohy B. Cenné papíry, které se v této příloze B nenalézají, dlužno bilancovati kursem přiměřeným odhadním kursům podobných hodnot. |
| c) | Pro ocenění kuksů a podílů na společnostech s ručením obmezeným, společenstvech a pod., platí hodnota prodejní; dle potřeby vypočítá se hodnota podílů dle celkového jmění společnosti. |
| d) | Pohledávky dobytné bilancovány buďtež plnou hodnotou, dubiosní pravděpodobnou, nedobytné evidenční částkou K 1,-. Každá z těchto skupin uvede se samostatnou položkou. Pohledávky pochybné a nedobytné, které dlužno specifikovati, vyznačí se v předkoloně sumou plnou, od ní odpočte se částka, kterou se odhaduje ztráta, a zbytek, vyjadřující přítomné hodnocení, uvede se v koloně hlavní. Pohledávky v posledních 5 letech odepsané dlužno znovu uvésti. |
| e) | Zboží mající cenu tržní nebo bursovní inventuje se v této ceně, jinaké zboží v ceně prodejní. Je-li cena svéstojná, resp. nabývací vyšší než cena prodejní, provede se k vůli evidenci srovnání obou hodnot v předkoloně. Výjimečně zboží koupené v roce 1919 zapíše se do inventury za cenu nákupní, pokud jest tato vyšší než cena prodejní. Suroviny, pomocné a spotřební hmoty mají se bilancovati za cenu nákupnou, pokud se zpracují ve výrobě vlastní, jinak za cenu prodejní. Pro hodnotu polotovarů jsoucích v pokročilém stadiu výrobním jest východiskem prodejní cena tovarů, od které se odpočtou ony náklady výrobní, které dohotovením výrobku ještě vzejdou. Polotovary v počátečním období zpracování započtou se za cenu výrobní. Do této patří přímé náklady výrobní s patřičným podílem na všeobecných nákladech výrobních včetně amortisace ze zařízení k výrobě trvale věnovaného. |
| f) | Pozemky, budovy, stroje, zařízení provozovací a pomocné započítají se dle ceny prodejní (odstavec 1. tohoto článku). |
Obytné budovy daní činžovní podléhající nesmí však započítány býti nižším než 33násobným obnosem zdanitelného výnosu činžovního ve smyslu § 6, odst. 2. zákona ze dne 9. února 1882, z. ř. č. 17 (po srážce daní a přirážek dle posledního předpisu) s připočtením hodnoty daňového osvobození neb daňové výhody dle platných zákonů dosud stávající.
Investice a meliorace všeho druhu za války provedené dlužno specifikovati a uvésti odděleně ony, které podniku trvale slouží a ony, které se pro změnu válečné výroby částečně neb zcela stanou nepotřebnými.
Byly-li pozemky a budovy nabyty v letech válečných, počínaje 1. srpnem 1914, dlužno uvésti je dle útrat nabývacích (včetně patrných zlepšení a po srážce opotřebení), je-li nynější hodnota prodejní nižší.
| g) | Ostatní předměty jakéhokoliv druhu, které k provozování vlastního podniku nenáležejí nebo k uložení kapitálu slouží, buďtež bez ohledu, zda výnos poskytují čili nic, uvedeny jen tehdy za cenu prodejní, převyšuje-li tato cenu nákupnou. |
| h) | Hodnoty ideálné (patenty, autorská a provozovací práva, vzorky, známky, renomé, zavedenost firmy, výrobní tajemství, hodnota účasti, vynálezy a pod.) dlužno inventovati, když byly v době válečné včetně do 1. března 1919 získány odkupem, za všech okolností, jinak jen potud, pokud v poslední bilanci se nalézaly nebo přímý důchod skýtají. |
| i) | Služebnosti, důchody, podíly na zisku a jiné běžné nároky uvedou se přiměřenou hodnotou zkapitalisovanou. |
| k) | V základě likvidačního rázu bilance nepojmou se v tuto položky oceňovací, jednotlivé aktivum (případně pasivum) opravující, jako: fond amortisační, obnovovací, náhradní, delkredere, disagio a j., dále fondy určité aktivum pro budoucnost snižující, jako fond pro očekávané ztráty na pohledávkách, z eskontu, ztráty na kursu a pod. |
Fondy invalidní, starobní, pensijní a podpůrné zkracují čisté jmění potud, pokud se skládají z přídělů dle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, z. ř. č. 220, započítatelných. Jinak fondy takové, jakož i fondy svépojišťovací náležejí k ryzímu jmění.
Fondy zaručovací a zajišťovací, reservy pro budoucí vývoje investiční, reservy pro ztrátu výhod časově obmezených a jiné reservy podobného rázu dlužno též za čisté jmění považovati.
Speciálné reservy pro ztráty přesně vytčené, které stávající majetek celkový pro budoucnost zřejmě zatěžují, na př. neodpočítaná, ale již vzniklá režie v cizině, opravy nutné při přechodu do mírového hospodářství, propustí se výjimečně, jsou-li v přítomnosti zjistitelny a číselně stanovitelny a podá-li se o nich spolehlivý doklad. Nepropouštějí se však reservy pro risika z dodávkových a konsorciálních smluv, kartelů a různých závazků právních.
U pojišťoven nepatří do čistého jmění prémiové reservy po srážce podílů zajišťovacích. U pojišťoven cizozemských uvede se v předkoloně na straně aktiv součet brutoprémií, přijatých v pětiletí 1914 - 1918.
