Obilí sklizně r. 1919 v oblasti československého státu jest ve prospěch státu zabaveno tím okamžikem, kdy se oddělí od orné půdy.

Smlouvy, kterými se prodává sklizeň obilí úhrnem, nebo budoucí sklizeň za určitou cenu (§ 1276 ob. z. obč.), se zakazují a jsou neplatny.

Za obilí podle tohoto nařízení se pokládají: pšenice, špalda, žito, souržice (přirozená směs pšenice a žita neb ječmene), ječmen, oves, kukuřice všeho druhu (též kukuřičné palice), dále směska všeho druhu těchto plodin (včetně zadiny).

Držitelé obilí jsou povinni pečovati o jeho zachování.

Zabavení má ten účinek, že zabavené předměty (§ 1) nesmějí se ani zpracovati, ani spotřebovati, ani zkrmiti, ani dobrovolně nebo nuceně zciziti, pokud to není tímto nařízením nebo zvláštními předpisy povoleno.

Tuzemské obilí nesmí se kupovati ani prodávati, a to ani v době, kdy zabavení ještě nenastalo.

Právní jednání, jež se příčí těmto zákazům, jsou neplatna.

Bez ohledu na zabavení smějí

Ministerstvo pro zásobování lidu vydá všeobecná nařízení o upotřebení obilí.

Ministerstvo zemědělství ve shodě s ministerstvem pro zásobování lidu upraví upotřebení obilí k osevu.

Při prováděn úkonů spojených s obilním hospodářstvím použije ministerstvo pro zásobování lidu Státního obilního ústavu. Zevrubnější ustanovení o organisaci Státního obilního ústavu vydá ministerstvo pro zásobování lidu.

Držitel obilí jest povinen je nabídnouti a prodati Státnímu obilnímu ústavu, nebo jeho zmocněncům za stanovenou přejímací cenu, pokud mu nemá zůstati podle tohoto nařízení nebo zvláštních předpisů podle něho vydaných.

Státní obilní ústav jest povinen zakoupiti obilí, jež se mu nabídne ke koupi.

Cena buď zaplacena při odbírce zboží hotově. Neodebéře-li se toto ihned při sjednání koupě, buď dána při sjednání koupě splátka až do výše 50 % kupní ceny a zbytek buď zaplacen podle dalších odbírek.

Přejímací ceny stanoví ministerstvo pro zásobování lidu ve shodě s ministrem zemědělství a ministerstvem financí.

Pokud zemědělci nepoužijí úplně oprávnění k upotřebení obilí k výživě, zkrmení nebo k osevu (§ 3, odstavec 1 a - d), jsou povinni zbývající množství prodati Státnímu obilnímu ústavu.

Právní jednání, jež odporují tomuto nařízení, jsou neplatna.

Zemský politický úřad vydá zevrubnější předpisy o převzetí obilí. Obzvláště může naříditi, že určité obvody jsou povinny dodati určitá nejmenší množství (kontingenty) jednotlivých druhů obilí v určitých obdobích stanovených se zřetelem k místním poměrům.

Při vyměřování kontingentu dlužno přihlížeti nejenom k osevní ploše, ale i k výsledku sklizně.

Ministerstvo pro zásobování lidu jest zmocněno, osvoboditi od povinnosti dodávkové drobné zemědělce. Rozsah tohoto osvobození určen bude zvláštními předpisy.

Proti nejmenšímu množství, jež bylo možno dodati, nelze činiti námitek s poukazem na právo vyhražené v § 3, odstavec 1 a) a c), totiž právo použíti obilí k výživě a krmení.

Účinky zabavení se končí:

Ministerstvo pro zásobování lidu může pro všechny, nebo jednotlivé státní obvody kdykoliv naříditi soupis zásob obilí a mlýnských výrobků.

Kdo má zásoby těchto předmětů, nebo je chová pro jiné, jest při soupise povinen, ohlásiti je v ustanovený den a v určité lhůtě úřadu, v jehož okresu zásoby jsou.

Kdo uschovává zásoby náležející jiným, je kromě toho povinen, jmenovati toho, kdo jest oprávněn jimi disponovati.

Úřad, přihlížeje k místním poměrům, určí, jakého řízení jest použíti pro soupis zásob v jednotlivých obcích nebo částech obce.

Úřad přesvědčí se vhodným způsobem, zda jsou učiněné údaje úplné a správné. Nastanou-li pochybnosti o správnosti neb úplnosti přihlášek, může úřad kdykoliv naříditi nový soupis zásob.

Úřad a Státní obilní ústav jsou oprávněny v zemědělských i jiných podnicích, a v případě odůvodněného podezření i v zásobárnách a v jiných místnostech, svými zmocněnci konati kdykoliv prohlídky a nahlížeti do záznamů hospodářských a obchodních.

Zmocněncům úřadu i Státního obilního ústavu buď dovolen přístup do místností těchto a buďte jim, žádají-li o to, dána veškerá vysvětlení, jichž je třeba.

Výrobci a všechny podniky, jež zpracují obilí a mlýnské výrobky, dále obchodníci, skladiště, sušárny a dopravní podniky mají obzvláště povinnost zmocněncům úřadu a Státního obilního ústavu kdykoliv poskytnouti přístup do místností podniku, skladních a jiných, dovoliti jich prohlídku a dáti k vybídnutí potřebná vysvětlení a výkazy.

Aby byl umožněn nepřetržitý přehled zásob obilí, jež jsou pohotově, může zemská politická správa přinutiti majitele zemědělských podniků, aby podali vysvětlení o způsobu obdělávání, o osevu neb sklizni půdy, na níž hospodaří, o výsledcích osevu, sklizně a výmlatu, jakož i, aby vedli záznamy o výsledku žní a výmlatu.

Každý, koho úřad k tomu vybídne, má povinnost vzíti na se úřad důvěrníka a spolupůsobiti při soupisu zásob, přezkoumání a zpracování jeho. U osob, které jsou ve službách veřejných, je třeba k tomuto spolupůsobení svolení jejich služebního úřadu.

Důvěrníci mají postupovati, nehledíce k osobě a dle nejlepšího vědomí a svědomí, chovati v tajnosti seznané soukromé poměry neb obchodní tajemství držitelů zásob a, pokud nejsou veřejnými úředníky, slíbiti, že budou povinnosti tyto plniti.

Úřad důvěrníka jest úřadem čestným.

Funkce důvěrníka může býti někdo sproštěn pouze z důležitých důvodů.

Ministerstvo pro zásobování lidu stanoví, dle jakých zásad smí se obilí a z něho získané mlýnské výrobky spotřebovati.

Tento úřad, přihlédaje k nákladům, jež se mají hraditi, ustanoví ve shodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem financí též přikazovací ceny Státního obilního ústavu.

Zemský politický úřad učiní opatření, jichž je třeba k úpravě spotřeby v zemi, když vyslechl dříve zemskou hospodářskou radu.

Učiniti opatření, potřebná pro úpravu spotřeby v jednotlivých obcích, možno přenechati úřadu nebo obci pro obvod obce. Tyto práce obstarává obec v přeneseném oboru působnosti.

Přenese-li se úprava spotřeby na obec, může obecní zastupitelstvo práce s tím spojené obstarávati vlastním zásobovacím (hospodářským) úřadem.

Nemůže-li obec dostáti svým úkolům při úpravě spotřeby, může jí úřad kdykoliv odejmouti obstarávání těchto prací.

Zemský politický úřad a po jeho zmocnění úřad neb obec, na něž byla přenesena úprava spotřeby, mají stanoviti prodejní cenu pro drobný obchod a mohou dále naříditi, aby se:

Držitel obilí jest povinen je vymlátiti (kukuřici vyluštiti) a ohlásiti výmlat úřadu. Bližší předpisy o způsobu tohoto hlášení vydají zemské správy politické.

Úřad může se zřetelem k místním zemědělským poměrům stanoviti lhůtu výmlatu, a uplynula-li tato lhůta marně, dáti na náklady a nebezpečí držitele obilí vymlátiti a k tomu účelu použíti jeho hospodářských místností a prostředků jeho podniku.

Úřad může v případě, že by výmlat nebyl prováděn vinou zemědělce, dáti provésti výmlat vlastními orgány za náhradu nákladů výmlatu v místě obvyklých, aniž by byl dříve stanovil lhůtu.

Kdo má, uschovává, vyrábí mláticí stroje (ruční mlátičky, žentoury, motorem poháněné mlátičky, čistící a roztřiďovací stroje, dále k pohonu mlátiček užívané parní lokomobily a benzinové, vztažmo benzolové lokomobily), neb obchoduje jimi, je povinen tyto stroje na vyzvání zemské politické správy nebo se zmocněním jejím okresní politické správy uvésti neprodleně do stavu k provozování způsobilého a je úřadu nebo místu jím označenému přechodně nebo na celou dobu mlácení za přiměřenou náhradu, kterou stanoví okresní politická správa, prodati nebo zapůjčiti.

Politická okresní správa může dle potřeby zaříditi, aby stroje v odstavci 1. označené uvedeny byly na útraty držitele do náležitého stavu.

Mlýny jsou k úřednímu vybídnutí povinny, uschovávati obilí a je semleti.

Ministerstvo pro zásobování a s jeho zmocněním zemský politický úřad může stanoviti skladištné a melné.

Osoby, jež zmocněny jsou Státním obilním ústavem skupovati obilí, smějí jím disponovati toliko podle příkazu Státního obilního ústavu.

Mlýny jsou povinny, aby vedly úřadem předepsané záznamní knihy a podávaly nepřetržitě výkazy o stavu skladu.

Zemský politický úřad může předepsati vzor těchto záznamních knih a výkazů.

Úřad může použíti skladních místností pro uschování obilí a mlýnských výrobků, jakož i sušíren za náhradu, kterou ustanoví.

Držitelé mlýnů, skladišť nebo sušáren jsou povinni zmocněncům úřadu a Státního obilního ústavu kdykoliv poskytnouti přístup do místností podniku, dovoliti jich prohlídku a dáti potřebná vysvětlení.

Majiteli nákladního povozu s potahem, nebo bez potahu, nebo majiteli zvířete hodícího se k dopravě břemen, může politickou správou okresní býti uloženo, dodati je za odměnu, již tento stanoví, s přiměřenou výstrojí státu pro dopravní práce, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení. Politická okresní správa může též určiti osobu, která při nákladním povozu nebo zvířeti, jež mají se dodati, má konati službu průvodčího (vozky, vůdce soumara).

Ustanovení v odstavci prvém tohoto paragrafu vztahují se obdobně též na dodání silostrojů a plavidel a jejich obsluhu.

Nedostál-li držitel svým zaviněním své dodávkové povinnosti ve lhůtě úřadem stanovené (§ 7), nebo není-li osoba nebo pobyt oprávněného znám, nařídí úřad přímo nucenou odbírku obilí.

Dojde-li k nucené odbírce zásob proto, že nebyly včas dodány, buď od přejímací ceny odraženo 20 %. Kromě toho lze držiteli uložiti náklady nucené odbírky.

Není-li držitel nebo pobyt jeho znám, nebo má-li cena sloužiti k uspokojení nároků jiných osob z věcných práv, buď cena složená u soudu.

Držitel zásob obilí a mlýnských výrobků je povinen, je i po prodeji tak dlouho uschovávati a o jejich zachování pečovati, až budou odebrány. Ministerstvo pro zásobování lidu nebo s jeho svolením zemská správa politická může jim povoliti přiměřené skladištné.

Železnice, nebo paroplavební podniky smějí přijmouti zásilky obilí a mlýnských výrobků k dopravě pouze tehdy, je-li připojeno k dopravním dokladům pro každou zásilku dopravní osvědčení.

Železniční zaměstnanci jsou zodpovědni za zachovávání tohoto předpisu.

Byla-li zásilka k dopravě odevzdána bez dopravního osvědčení, nechť stanice určení oznámí to příslušnému úřadu (§ 31). Neoznámí-li tento úřad do tří dnů po přijetí oznámení své opatření stanici určení, může býti zásilka vydána adresátovi na nákladním listu uvedeném.

Vyhotovovati osvědčení dopravní jest oprávněn jak Státní obilní ústav, tak i úřad, tento však jen potud, pokud se týče dopravy v témže politickém okrese. Zevrubnější ustanovení o postupu, jehož při tom dlužno šetřiti, vydá zemská politická správa. Vzor tohoto osvědčení stanoví ministerstvo pro zásobování lidu.

Předcházející ustanovení platí i pro zásilky vojenské správy.

Ku provádění úkolů uložených tímto nařízením politické správě okresní a Státnímu obilnímu ústavu zřídí se okresní obilní úřady. Bližší předpisy o tom vydají se zvláštním nařízením.

"Úřadem" bez zevrubnějšího označení, rozumí se v tomto nařízení, než zřídí se okresní obilní (mzdy v § 30. zmíněné, státní politická okresní správa (na Slovensku županský úřad), v obcích s vlastním statutem magistrát (městský, obecní úřad), pokud zemská politická správa práce úřadu příslušející si nepřisvojí zcela neb částečně. Na Slovensku obstarává úkoly zemské politické správy hospodářský úřad v Bratislavě.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.

Všechny jiné přestupky shora citovaného nařízení vládního nebo předpisů vydaných na základě jeho buďtež trestány pokutou do deseti do deseti tisíc Kč nebo vězením a na území někdy uherském uzamčením do šesti neděl, za přitěžujících však okolností pokutou až do dvaceti tisíc Kč nebo vězením (uzamčením) do tří měsíců.

Při odsouzení dle § 33, § 34 č. 1, a § 35, lze též nalézti na ztrátu živnostenského oprávnění.

Podnikatelům zemědělským, když byli odsouzeni podle § 33, nebo pro některý přestupek, který se trestá dle § 35, může zemský politický úřad odejmouti právo vyhrazené v § 3, živiti se obilím vlastní sklizně.

O stížnosti proti tomu podané rozhodne ministerstvo pro zásobování lidu.

V příčině přestupků, spadajících v obor působnosti politických správ, lze podle min. nařízení ze dne 1. března 1915, č. 49 ř. z., vydati bez předchozího řízení trestní opatření.

Je-li uložen trest podle § 33, může soud předměty (§ 1), na něž se trestní čin vztahuje, nebo výrobky proti zákazu z nich získané neb výtěžek z těchto předmětů (výrobků) prohlásiti za propadlé ve prospěch státu.

Nelze-li stíhání nebo odsouzení určité osoby provésti, lze rozhodnouti o propadnutí samostatně. O řízení platí předpisy § 20 zákona ze dne 16. ledna 1896, č. 89 ř. z. z roku 1897.

Politický okresní úřad, ukládaje trest podle §§ 34 neb 35, může v náleze vyřknouti, že předměty (§ 1), na něž se trestní čin vztahuje nebo výrobky proti zákazu z nich získané neb výtěžek z těchto předmětů (výrobků), propadá ve prospěch státu.

Jedná-li se o zřejmou protizákonnost, na niž jest stanoven trest dle §§ 35 nebo 35, může politická okresní správa bez ohledu na to, zdali je proti určité osobě zavedeno řízení trestní, vyřknouti propadnutí.

Politické okresní a státní policejní úřady, a jde-li o propadnutí dle § 39, také soud, mohou k zajištění propadlých předmětů (výrobků), nebo výtěžků z nich učiniti potřebná zajišťovací opatření.

Zajištěné předměty (výrobky) mohou, vznikají-li jich uschováním náklady nebo je-li tu nebezpečí zkázy, býti úřadem k zajištění oprávněným zcizeny ještě před prohlášením propadnutí.

Pokud jde o propadnutí dle § 39, náleží však toto oprávnění politickému okresnímu úřadu nebo státnímu policejnímu úřadu jen v pilných případnostech. Výtěžek buď v těchto případech uložen u soudu a nastoupí v příčině propadnutí na místo propadlých předmětů.

Zajištěné předměty (výrobky) mohou, vznikají-li jich uschováním náklady nebo je-li tu nebezpečí zkázy, býti úřadem k zajištění oprávněným zcizeny ještě před prohlášením propadnutí.

Z rozhodnutí a opatření, vydaných politickým okresním nebo státním policejním úřadem podle §§ 40, druhého odstavce, 41 a 42, nelze se odvolati. Pouze v případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo pro zásobování lidu prominouti propadnutí zásob.

Propadlých předmětů neb výtěžků z nich použije stát k zásobení obyvatelstva.

Výkonem jest pověřeno ministerstvo pro zásobování lidu.

Toto nařízení nabývá platnosti dnem vyhlášení.

Touto dobou pozbývají platnosti:

nařízení veškerého ministerstva ze dne 26. května 1917, č. 235 ř. z., kterým se mění a doplňuje císařské nařízení ze dne 11. června 1916, č. 176 ř. z., o úpravě obchodu obilím, moukou a luštěninami;

nařízení úřadu pro výživu lidu ze dne 21. června 1917, č. 266 ř. z., o povinnosti přenechati mláticí stroje;

nařízení úřadu pro výživu lidu ve shodě s účastněnými ministry ze dne 26. března 1918, č. 121 ř. z., o propadnutí obilí, mouky a luštěnin;

nařízení úřadu pro výživu lidu ve shodě s účastněnými ministry ze dne 17. června 1918, č. 216 ř. z., jímž se mění a doplňuje nařízení veškerého ministerstva ze dne 26. května 1917, č. 235 ř. z., o úpravě obchodu obilím, moukou a luštěninami.

Pozměňuje se nařízení vlády republiky Československé ze dne 7. března 1919, č. 125 Sb. z. a nař., pokud jde o luštěniny a pohanku, a zrušuje se nařízení uherského ministerského předsedy č. 2490 z r. 1918, o zabavení, zužitkování a zpracování plodin úrody r. 1918 s příslušnými doplňujícími vztažnými nařízeními.