Mlýny smějí pro pěstitele obilí (zemědělské samozásobitele) (§ 1 výše uvedeného nařízení o úpravě obchodu obilím a mlýnskými výrobky ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a n.) obilí dle právě platných předpisů k výživě lidské uvolněné semílati jen dle zvláštních povolení k semletí (mlecích výkazů) a obilí uvolněné dle právě platných předpisů ke krmení dobytka šrotovati jen dle zvláštních povolení k šrotování (šrotovních výkazů); rovněž jest dovoleno čistiti obilí ve mlýnech pouze na základě zvláštních povolení k čištění (výkazů k čištění obilí), jež smějí se vydávati jen na osivo.

Pěstitelům obilí jest bez výjimky zapovězeno vlastní semílání na tak zvaných domácích mlýnech a pod.

Šrotovati na vlastních šrotovnících povoleno jest jednotlivým pěstitelům jen se zvláštním povolením úřadu a to jen pro vlastní spotřebu, při čemž úřad stanoví množství, jež sešrotovati se smí. Povolení to může úřad, kdyby ho bylo zneužito, kdykoliv odvolati.

Úřad může znemožniti další provozování domácích mlýnů, šrotovníků a pod. v případě potřeby odstraněním podstatné součástky strojů a pod., které se provede na útraty majitele.

Zásadně jest každému pěstiteli obilí ponechána volba mlýnu, ve kterém chce mlíti nebo šrotovati, musí však ohlásiti mlýn, ve kterém chce mlíti nebo šrotovati, obecnímu úřadu, tento pak jest povinen za celou obec neprodleně dotčené mlýny s udáním pěstitelů, kteří v nich budou mlíti, oznámiti úřadu․

Mlíti, šrotovati, resp. čistiti obilí v jiném mlýně, než který pěstitel si zvolil, jest zakázáno. Pěstitel může však změniti mlýn původně zvolený v případě, že původně zvolený mlýn pro jakoukoliv překážku nemůže jeho obilí včas semlíti, výrobky jeho nevyhovují, nebo jednání jeho zavdává příčinu ke stížnostem. Změna mlýna vyžaduje vždy schválení úřadu. Jedná-li se o mlýn ležící v cizím pol. okresu, musí se úřad sídla pěstitelova prve dohodnouti s úřadem onoho mlýna.

Obilí do mlýna dodané, ať jest určeno k mletí, šrotování nebo čištění, musí býti vždy plně kryto průvodním mlecím nebo šrotovním výkazem, nebo výkazem k čištění; není dovoleno uschovávati ve mlýně plodiny prozatím bez takového výkazu, stejně jako předkládati takové výkazy dodatečně. Mlynář musí plodiny z vlastní sklizně uložiti v místnostech oddělených od místností, kde ukládá obilí dodané do námezdního mlýna za účelem zpracování.

Mlecí a šrotovní výkazy vyhotoví na ústní přihlášení pěstitele obilí úřadovna v obci bydliště samozásobitele, kterou určí úřad, ačli úřad sám nevyhradí sobě výdej těchto výkazů.

Úřadovna ta jest povinna současně s vyhotoveným mlecím nebo šrotovním výkazem předložiti průpis jeho úřadu k přezkoumání.

Zároveň nutno příslušná data zapsati do sklizňového listu, resp. záznamu, zemskou správou politickou předepsaného. Vydá-li se výkaz pro mlýn, ležící v jiném politickém okresu, než jest sídlo pěstitele obilí, nutno zaslati současně opis výkazu krom toho ještě úřadu, v jehož obvodu leží onen mlýn.

Vzorky mlecích a šrotovních výkazů připojeny jsou jako přílohy A a B k tomuto nařízení. Pro výkazy čištění polních plodin budiž použito vzorce B, které dlužno v nadpisu a jednotlivých sloupcích náležitě přizpůsobiti.

O výkazy mlecí a šrotovní musí se samozásobitel hlásiti dříve, nežli uplyne výstačná doba, pro kterou povoleno mu bylo dřívějším výkazem se zásobiti. Přihláška musí se státi tak, aby jednak výdej výkazu a prozkoumání jeho úřadem mohlo se státi včas, jednak aby semletí obilí mohlo se státi před uplynutím výstačné doby v běžném mlecím výkazu stanovené.

Také mlynář, pokud jest zemědělským samozásobitelem, jest povinen opatřiti si mlecí a šrotovní výkazy, po případě výkazy k čištění obilí.

Pro výměnkáře, dělníky a zřízence, kterým chleboviny přísluší jako výminek nebo mzda, má podnikatel zemědělství vymoci mlecí výkaz na své jméno.

Výstačná doba nesmí přesahovati lhůtu 3 měsíců; úřad může však dle místních poměrů stanoviti lhůtu kratší, nikdy však pod 30 dnů.

Doba platnosti mlecích výkazů, šrotovních výkazů a výkazů k čištění obilí obnáší 40 dnů a počíná dnem výdaje výkazu.

Podle místních poměrů může úřad lhůtu tuto prodloužiti neb zkrátiti, když však musí býti tak dlouhá, aby během ní byla možná doprava obilí do mlýna (semletí, šrotování a čištění) a odvoz mlýnských (šrotovních) výrobků resp. vyčištěného obilí.

V každém případě musí obilí do mlýna dodané býti zpracováno a výrobky odvezeny před započetím výstačné doby a pokud trvá platnost mlecího (šrotovního) výkazu pro toto obilí vystaveného.

Mlynáři smějí toho kterého času převzíti jen tolik obilí, aby mohli, nehledě k nezaviněným překážkám, obstarati semletí nebo sešrotování, pokud se týče vyčištění obilí v době platnosti výkazů.

V případech zvláštního zřetele hodných může úřad na žádost mlynáře prodloužiti dobu platnosti výkazů.

Mlecí a šrotovní výkazy (po případě výkazy k čištění obilí) jest bráti z blokovních knih úředně vydaných, jejichž nepřetržité číslování jest úřadem potvrzeno.

Průpisem buďtež vyhotoveny pokaždé tři neb čtyři stejnopisy těch kterých výkazů.

Z výkazů zůstane hořejší prvopis v blokové knize, kdežto jeden průpis obdrží pěstitel (samozásobitel) jakožto kontrolní papír, který musí vzíti s sebou při dopravě obilí do mlýna - další zašle se úřadu.

Mlynář opatří především jednotlivé výkazy v tom pořadí, jak dojdou, běžnými čísly a to v nadpisu vedle označení svého mlýna.

Zásoby, dovezené do mlýna, buďtež ihned zváženy, zjištěná množství srovnána se zápisy v přineseném výkazu a převzetí množství dle jednotlivých druhů plodin potvrzeno mlynářem na předloženém výkazu inkoustem a to nejenom číslicemi, nýbrž také slovy.

Nesouhlasí-li převzaté množství obilí se zápisem ve výkaze, nechť mlynáře vyznačí skutečně dodané (nižší odchylné) množství obilí v poznámce výkazu.

Předložený průpis výkazu zůstane ve mlýně, dokud si mleč výrobky mlýnské neodebéře. Veškeré mlýnské výrobky z dovezeného obilí musí si mleč odebrati najednou, odebrané množství potvrdí vlastnoručně na výkazu, který mu pak mlynář vrátí. Tento mlecí výkaz slouží za kontrolní papír při dopravě mlýnských výrobků ze mlýna. Před odebráním všech mlýnských výrobků nesmí mlynář mlecí výkaz mleči vydati. Na výkaz, na němž mlynář potvrdil převzetí obilí, nemůže se již obilí do mlýna dopraviti, resp. nesmí mlynář je převzíti, tím méně na výkaz, který obsahuje potvrzení mleče, že mlýnské výrobky již převzal.

Obilí se musí nasypávati v tom pořadí, v jakém dojde do mlýna.

Zásoby dodané do mlýna a získané z nich výrobky buďtež (mimo ten případ, kdy musí býti z ohledu provozovacích nezbytně volně složeny) uloženy v mlýně ve vlastních pytlích výrobcových, opatřených jich adresami, při čemž musí býti na pytlích vhodným způsobem zřetelně vyznačeno běžné číslo výkazu, obsah a množství podle váhy.

Mlynář jest povinen, jakmile mlýnské výrobky vyrobí, vyznačiti v mlecím výkaze druh, množství a kvalitu, jakož i den, kdy mlýnské výrobky samozásobiteli vydal a jejich váhu.

Mlýny musí vésti zámelovou knihu dle vzorce C tohoto nařízení a knihu záznamní o obilí a mouce, dle vzorce D a šrotovní knihu záznamní dle vzorce E.

Mlýny námezdní musí se omeziti výhradně na námezdní mletí, po případě šrotování a čištění obilí ve smyslu hořejších předpisů.

Jakýkoliv prodej mlýnských nebo šrotovních výrobků jest jim co nejpřísněji zakázán.

Pěstitelům, kterým bylo dovoleno, aby si sami šrotovali vlastní obilí, vydá úřad šrotovací povolení, které po sešrotování musí býti vráceno úřadu.

Předpisy vztahující se na mletí a šrotování platí obdobně pro čištění obilí k účelům setí.

Plat za mletí bez ohledu na druh obilí stanoví se částkou 8 K, za šrotování bez rozdílu částkou 3 K, za čištění polních plodin K 0,50 za jeden metrický cent.

Procento rozprašku nesmí převyšovati při semílání pšenice a žita 3 % a při semílání ječmene 3 1/2 %, při šrotování 2 %. Dosáhne-li mlynář při semílání nebo šrotování většího výtěžku výrobků, než který vyplývá po odečtení přípustného rozprašku, musí i tento přebytek vydati pěstiteli obilí.

Odměňovati mlýny námezdní tím, že přenechá se mlynáři určité procento obilí daného k semletí, nebo sešrotování, tak zv. mletí za měřičné, jest zapovězeno.

Námezdní mlýny jsou povinny vymílati pšenici nejméně na 75 %, žito na 75 % a ječmen nejméně na 60 % - při výrobě krup nejméně na 50 %.

Spékání chleba přímo v námezdních mlýnech povolí v jednotlivých případech zemská politická správa.

Ministerstvu pro zásobování lidu (státní revisní kanceláři), zemské revisní kanceláři, zřízené u obilního ústavu, jakož i úřadu (§ 21) přísluší právo prováděti kdykoli svými zmocněnci prohlídky mlýnských provozoven, počítajíc v to nejen místnosti sloužící ku zpracování obilí, nýbrž i k ukládání a prodeji jeho mlýnských výrobků, jakož i jinaké místnosti s nimi související, a nahlížeti do obchodních zápisků. Majitelé těchto podniků resp. jich zřízenci jsou povinni, dovoliti těmto úředním orgánům přístup a dáti jim vůbec každou od nich žádanou zprávu do oboru revisní činnosti spadající.

Úřední orgány mají právo, aby za účelem kontroly nařídily vymletí nasypaného meliva nebo zboží šrotovního a současně zastavily každé další přisypávání. Orgány ty jsou oprávněny zabaviti plodiny resp. mlýnské výrobky, jež nejsou kryty platnými výkazy. Prohlášení o propadu vyhraženo jest však úřadu.

Jmenovati zvláštní orgány (revisory mlýnů) a vydávati zvláštní instrukce k provádění této revisní služby jest vyhraženo ministerstvu pro zásobování lidu.

Revisoři ti jsou povinni zachovávati v tajnosti soukromé poměry a obchodní tajemství, o nichž by se dověděli při výkonu služby. Pokud nejsou již státními úředníky, požívají - zastávajíce službu - postavení veřejných úředníků a jakožto takoví stojí pod zvláštní ochranou § 68. tr. z.

Úřadem ve smyslu tohoto nařízení rozumí se, pokud nejsou zřízeny okresní obilní úřady (§ 31 nařízení ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a nař.), okresní správa politická, v obcích s vlastním statutem magistrát.

Další předpisy, pokud se objeví jich potřeba, vydá úřad.

Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení, jakož i k němu vydaných bližších předpisů úřadu.

Zemská správa politická může povoliti výjimky z předpisů tohoto nařízení.

Pro přestupky tohoto nařízení nebo předpisů k němu vydaných trestá politický okresní úřad mlynáře, pěstitele obilí, orgány, kterým svěřeno vydávati mlecí a šrotovní výkazy nebo výkazy k čištění obilí, a jiné vinníky dle § 35 nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a n., pokud čin se neposuzuje podle přísnějšího předpisu trestního, pokutou až do 10.000 K nebo vězením až do tří měsíců, při okolnostech přitěžujících však pokutou až do 20.000 K nebo vězením až do 6 měsíců.

Mlýny, jichž držitelé se dopustí přestupků tohoto nařízení, mohou mimo to býti uzavřeny, neb dány pod dohled. - Pro případ ten platí ustanovení § 3 tohoto nařízení.

Vedle toho může býti uznáno dle § 37 nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím a mlýnskými výrobky na ztrátu živnostenského oprávnění.

U příležitosti potrestání některé osoby mohou se na základě nařízení v předchozím paragrafu citovaného prohlásiti za propadlé předměty, na něž se vztahuje trestní čin, nebo výrobky proti zápovědi z nich získané nebo peníze za ně stržené ve prospěch státu. Byl-li patrně spáchán přestupek podléhající trestu dle svrchu uvedených trestních ustanovení, může politický okresní úřad vysloviti propadnutí bez ohledu na to, zda se zavede trestní řízení proti určité osobě.

Propadlých předmětů nebo peněz za ně stržených použije se k zásobení obyvatelstva.

Politické okresní správy, jakož i revisní orgány, uvedené v § 21 a 22 mohou, aby zabezpečily propadnutí, učiniti potřebná zajišťovací opatření.

Zajištěné předměty může, vznikají-li z jich uschování výlohy, nebo je-li nebezpečí, že by se zkazily, okresní politická správa zciziti ještě před tím, než se prohlásí za propadlé. Při neodůvodněném zabavení přísluší majiteli náhrada.

Toto nařízení nabývá platnosti dnem, kdy bylo vyhlášeno.

Současně pozbývá platnosti nařízení zemské správy politické v Praze ze dne 26. listopadu 1918, č. 84 z. z. a ze dne 27. ledna 1919, č. 5 z. z.