O všelikém zboží nebo jiných věcech, jež se ve styku s celní cizinou při dovozu, vývozu nebo průvozu celně deklarují, nebo odbavují u některého celního nebo poštovního úřadu republiky Československé, dlužno pro úřední statistiku zahraničního obchodu ohlašovati jejich druh, množství, zemi původu a zemi určení. Druh toho kterého zboží ohlašuje se podle jeho zvláštního pojmenování, množství pak podle ustanovení právě platné celní sazby (celního tarifu). Jak dlužno zboží tříditi a podle jaké jednotky určovati jeho množství, stanoví statistický seznam zboží, vydaný nařízením ministerstva obchodu. Prozatím platí seznam, vyhlášení v č. 121 rak. říš. zák. z r. 1906. Pro vyhlášení dodatků nebo nového seznamu stačí, vyhlásí-li se toliko vydání jejich ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

Statistickému ohlašování nejsou podrobeny:

1. Poštovní zásilky při dovozu i vývozu, pokud neváží více než 250 gramů a jsou prosty cla, a pak veškeré poštovní zásilky při průvozu.

2․ Ony předměty podmínečně cla prosté, které nejsou předmětem vlastního obchodu a které zvláštním nařízením byly nebo budou sproštěny povinnosti statistického ohlašování.

Statistické hlášení děje se zpravidla písemně a dlužno pro ně použiti tiskopisů nařízením stanovených. Ve kterých případech smí se statistické hlášení konati ústně, nebo ve kterých případech mohou se povoliti jiné úlevy při ohlašování, stanoveno bude prováděcím nařízením, hledíc k potřebám pohraničních obchodních styků nebo k potřebám zvláštních druhů dopravy.

Písemné statistické hlášení dlužno odevzdati u celních úřadů, při poštovním vývozu pak u poštovních podacích úřadů. Ústní statistické hlášení děje se u celních úřadů. Pokud se smí statistické hlášení díti u orgánů finanční stráže, stanoví se nařízením.

Statistické hlášení (§ 2) povinen jest učiniti ten, kdo podává u celního nebo poštovního úřadu celní deklaraci neb kdo dal podnět k odbavení celnímu.

Za správnost a úplnost statistického hlášení (§ 2) odpovědným je ten, kdo podle § 4 jest povinen ji učiniti (§ 13).

Veřejné dopravní podniky, jakož i osoby, jež po živnostensku dopravují zboží, smějí zásilky, určené do celní ciziny, pouze tenkráte přijmouti k dopravě, nebo, dovědí-li se teprve během dopravy, že zboží jest určeno do celní ciziny, smějí je pouze tenkráte dále dopravovati, budou-li jim sděleny údaje potřebné podle tohoto zákona ke správnému statistickému hlášení a přesvědčí-li se samy, že se tyto údaje podle obsahu svého shodují s nákladním listem, nebo s celní deklarací.

Jednotlivá statistická ohláška smí podávati obsah pouze jedné celní deklarace nebo jiného dopravního dokladu, zastupujícího celní deklaraci. Při písemné statistické ohlášce budiž v zásadě pro každý jednotlivý dopravní kus ve zvláštním obalu (kollo) nebo pro každý jednotlivý neobalený (volný) kus použito zvláštního tiskopisu. Výjimky mohou býti stanoveny nařízením.

Při každém statistickém hlášení platí se, kromě výjimek v § 11 vytčených, statistický poplatek na úhradu útrat úřední statistiky zahraničního obchodu.

Míra statistického poplatku určí se čas od času nařízením tak, aby výnosem poplatku toho byly přibližně hraženy náklady na úřední statistiku zahraničního obchodu.

Statistický poplatek budiž zpravidla zapravován úředními známkami, jichž podoba i druhy určí se nařízením.

Statistického poplatku jsou prosty:

Nehledě k trestnosti podle všeobecného zákona trestního, dlužno použiti ustanovení trestního zákona důchodkového a všech dodatečných zákonův a nařízení k němu se vztahujících v těchto případech:

Ti, kdo jsou odpovědni za správnost a úplnost statistické ohlášky (§ 5) a jednají kromě případů v § 12 dotčených proti některému pravidlu tohoto zákona nebo proti některému nařízení vydanému ku provádění tohoto zákona, trestají se pořádkovou pokutou čtyř až jednoho sta korun. To platí pro špeditéry, dopravní ústavy a povozníky bez výjimky, naproti tomu pro obchodníky, živnostníky a jiné osoby jen potud, pokud jednají svědomitě proti tomuto zákonu a příslušným prováděcím nařízením. Porušení předpisu § 6 trestá se rovněž pořádkovou pokutou čtyř až jednoho sta korun. Pořádkové pokuty ukládá úřad, u kterého se má učiniti statistické ohlášení (§ 3); kde však smí se hlášení státu u některého zřízence finanční stráže, ukládá je celní úřad stanovišti tohoto zřízence nejbližší. Pravidla o způsobu ukládání a dobývání pořádkových pokut, pak o stížnostech, jakož i o zmírnění neb úplném prominutí pokut těch, stanoví se nařízením. Pořádkové pokuty plynou do fondu, jehož se použije k úhradě nákladu na statistiku zahraničního obchodu. Pokuty pořádkové promlčují se uplynutím jednoho roku.

Řešení otázky, zdali podle tohoto zákona nějaký poplatek se má platiti čili nic a v jaké částce, nepřísluší řádným soudům. Poplatky nezaplacené buďtež vymáhány podle pravidel o dobývání dlužných daní státních.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky, až na §§ 9 a 10, jež nabudou účinnosti až zároveň s účinností prvního nařízení, jež bude vydáno ku provedení tohoto zákona; do té doby zůstanou v platnosti §§ 9 a 10 zákona ze dne 26. června 1890, č. 132 ř. z., jehož ostatní předpisy pozbudou účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Druhá kapitola prvního dílu cís. nařízení ze dne 21. září 1889, č. 176 ř. z., upravující t. zv. statistiku meziobchodu, se zrušuje i se všemi nařízeními a jinými ustanoveními, ke kapitole té se vztahujícími.

Výkonem tohoto zákona pověřuje se předseda ministerstva v dohodě s ministry obchodu, financí, železnic, pošt a telegrafů.