Všeobecná daň nápojová platí se z jednoho litru:

Medovina, víno sladké a jiné nápoje vínu podobné, jakož i polovína, zdaňují a řídí se po rozumu tohoto zákona podle stejných ustanovení, jako víno z hroznů; taktéž i jiné nápoje, ostatním v § 1 uvedeným druhům podobné, zdaňují a řídí se podle stejných ustanovení jako příslušné druhy.

Víno z matolin a z kvasnic, jež vyrabitel určí a též použije pro domácí svoji spotřebu, a nápoje, které cestující dopravuje z ciziny pro osobní spotřebu a v množství stanoveném ve vykonávacím nařízení, jsou této daně prosty.

Okolnost, zdali lze nápojův uvedených užívati bez další přípravy, či teprve zředěných anebo jinak připravovaných, a zdali se nápojů těch užívá k pití neb účelů jinému, je pro povinnost k zapravení daně bez významu. Daň se vyměřuje z množství nápoje v době splatnosti včetně všech přísad, pokud se jimi podstata nápoje nemění. Pozdější rozmnožování považuje se za výrobu a podléhá pravidlům, stanoveným pro výrobu; ředění nápojů již zdaněných, koná-li se buď v živnostech výčepních na závazku a pro okamžitou spotřebu hosta, neb pro domácí spotřebu, nepokládá se za rozmnožování zdanitelné.

Kterak se daň má zapraviti, stanoví vykonávací nařízení.

Práva a povinnosti, plynoucí z tohoto zákona, platí samostatně pro každou jednotlivou domácnost a každý jednotlivý živnostenský podnik toho, na koho se vztahují ustanovení tohoto zákona. K živnostenskému podniku se počítají veškeré prostory, v nichž se živnost provozuje, včetně oněch, kterých se užívá za skladiště nápojů.

Nezapravené berní částky buďte vymáhány způsobem, jaký jest ustanoven pro vymáhání zadržených přímých daní․ O promlčení všeobecné daně nápojové platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878, č. 31 ř. z.

Daň se zapravuje:

Povinnost k zapravení daně vzniká:

Ministr financí jest zmocněn, podle ustanovení vykonávacího nařízení povoliti výrobcům ve velkém a obchodníkům ve velkém, aby za smluvený paušál směli užívati nápojů ze svých zásob pro potřebu vlastní a svých zřízencův uvnitř svého podniku, dále v jednotlivém množství pod 40 l pro obvyklé obchodní vzorky, dary a odměny i mimo podnik. inistr jest též zmocněn, povoliti kočujícím a dopravním podnikům, aby za smluvený paušál provozovaly výčep jako vedlejší živnost.

Vznikne-li pro přestěhování nebo zánik živnostenského podniku nebo zřízení odboček potřeba, již zdaněné nápoje přenésti do jiného podniku, ve kterém by podle § 8, II., čl. 1, podléhaly opětnému zdanění, promine finanční úřad za podmínek, stanovených ve vykonávacím nařízení, opětné zdanění.

Podle ustanovení vykonávacího nařízení je povinen ohlašovati finančnímu úřadu:

Obchodník ve velkém jest povinen, každý jednotlivý odbyt nápojů, pokud na odbyt ten nevztahuje se placení paušálu podle ustanovení § 11, vyznačiti ve svých obchodních knihách, anebo zápisech, tak, aby z nich byly patrnými den odbytu, druh a množství zboží, jméno a bydliště odběratelovo.

Obchodník ve velkém jest povinen, o nápojích, které odevzdal příjemci jinak, nežli prostřednictvím veřejného dopravního podniku, vydati stvrzenku podle ustanovení vykonávacího nařízení.

Živnostníkům, kteří bez vážné újmy majetkové nemohou místně odděliti obchod ve velkém od obchodu v malém, může finanční úřad za podmínek, stanovených ve vykonávacím nařízení, povoliti, aby provozovaly podniky obojího druhu bez místního oddělení (§ 8, I.), aniž ztratí výhodu, vyhraženou pro obchod ve velkém.

Daň z limonád, minerálních a sodových vod je povinen platiti:

Povinnost k zapravení daně vzniká prodejem anebo jakýmkoliv jiným odbytem hotových výrobků z výrobny, a u cizozemských výrobků jejich dopravením přes hranice. Daň je splatna nejpozději před prodejem, jiným odbytem nebo vypravením nápojů z úředního celního řízení. Daň se vyměřuje z množství prodaného, nebo jinak odbytého, nebo z ciziny dopraveného.

Osoby, uvedené v § 17, jsou povinny, konati o výrobě a odbytu nápojů zápisy podle ustanovení vykonávacího nařízení. Dále jsou tyto osoby povinny, každému jednotlivému odběrateli množství většího, nežli 10 litrů, vydati podle způsobu, stanoveného ve vykonávacím nařízení, stvrzenku, že tyto nápoje jsou zdaněny. Stejná povinnost uložena je podnikatelům obchodních skladův ohledně množství nápojů, do skladu převzatého, a dále vydaného. Příjemce nápojů je povinen, žádati od dodavatele, by spolu s nápoji, podléhajícími dani, byla mu vydána stvrzenka podle odstavce 2. nebo 3. o tom, že nápoje jsou zdaněny; obdrží-li nápoje beze stvrzenky, je povinen ohlásiti to neprodleně finančnímu úřadu.

Ministr financí jest mocněn, povoliti osvobození od daně pro minerální vody, které se podávají v lázeňských místech hostům v otevřených nádobách zdarma, nebo za pouhý režijní příspěvek, nebo které podnikatel rozdává zdarma svým zaměstnancům k léčebným a vědeckým účelům.

Kdo po živnostensku vyrábí nebo prodává nápoje podrobené tomuto zákonu, je povinen, tento podnik, jakož i každou pozdější změnu ohlásiti finančnímu úřadu podle ustanovení vykonávacího nařízení. Dále jest povinen, označiti podnik zvenčí jako výrobnu, prodejnu neb skladiště těchto nápojů.

Veškeré podniky, v nichž se po živnostensku vyrábějí, prodávají neb ukládají nápoje, podrobené tomuto zákonu, podléhají důchodkovému dozoru. Zřízenci, pověření tímto dozorem, jsou oprávněni ve dne kdykoliv a v jinou dobu, je-li podnik v činnosti, do podniku a místností s ním spojených vstupovati, tam po dobu úředního jednání prodlévati, zjišťovati zásoby nápojů, podléhajících tomuto zákonu, prohlížeti nařízené zápisy, účty a dopravní listiny a j., pokud tyto pomůcky sloužiti mohou jako doklady pro tyto nápoje, činiti z nich výpisy a na stvrzenku je odebrati.

Osoby a podniky, které vyrábějí nebo prodávají nápoje, podrobené dani, k nimž však ustanovení § 22 se nevztahují, podléhají důchodkovému dozoru podle ustanovení celního a monopolního řádu a důchodkového trestního zákona.

Finanční úřad jest oprávněn, má-li odůvodněnou domněnku, že předcházející ustanovení k zajištění daně nepostačují, jednotlivé výrobce nápojů, vyjmenovaných v § 1, č. 1 - 5, a obchodníky v malém s nápoji, vyjmenovanými v § 1, č. 1 a 2, dáti podle nařízení pod zostřený důchodkový dozor, záležející v tom, že jmenovaným se uloží za povinnost, hlásiti předem zahájení a ukončení výroby, způsob uložení výrobkův a dopravy nápojů do živnosti a konati podrobné zápisy o výrobě, o příjmu a vydání nápojů.

Veřejné dopravní podniky jsou povinny, podle ustanovení vykonávacího nařízení dodávati finančnímu úřadu výkazy o dopravě nápojů, podléhajících tomuto zákonu.

Přestupky tohoto zákona se stíhají podle důchodkového trestního zákona se změnami, stanovenými v tomto zákoně.

Ustanovení důchodkového trestního zákona o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto výměru, uloží se trest vězení.

Kdo buď vůbec nevyhoví ustanovením tohoto zákona o povinných záznamech, nebo záznamy ty koná nesprávně, nebo neúplně, nebo kdo neučiní povinného ohlášení, pokutuje se i tehdy, nebyla-li daň zkrácena, částkou od 20 K do 1000 K.

Stejně se pokutují zřízenci dopravních podniků, kteří v mezích své působnosti opomenuli podati výkazy, uložené těmto podnikům, podle § 25, nebo je podali v podstatných bodech neúplně, nebo nesprávně, nebo kteří porušením svých povinností zmařili tyto výkazy zcela nebo z části.

Nápoje tomuto zákonu podléhají, které jsou uloženy jinde, nežli v místnostech ohlášených podnikatelem podle § 21, nebo jejichž zdanění se nařízeným způsobem neprokáže, mohou u osob, vytčených v § 21, prohlášeny býti finančním úřadem za propadlé, bez ohledu na to, komu patří, a zdali se proti určité osobě zavede trestní řízení. Zřízenec, pověřený důchodkovým dozorem, jest oprávněn, jsou-li zde podmínky odst. 1., postarat se na útraty podnikatelovy o bezpečné uschování nápojův až do rozhodnutí povolaného úřadu. Totéž platí o nápojích, jichž ohlášení a zdanění bylo opomenuto od osob, vytčených v § 8, II., č. 3 a v § 17, č. 2.

Nejmenší výměra peněžitých trestů nebo částek, na jejichž složení se podle důchodkového trestního zákona povoluje upuštění od právního řízení, stanoví se částkou K 100,-, byla-li zkrácena daň, a jinak částkou K 20,-.

Obchodník ve velkém (§§ 8, I. a 16), který z nezdaněných nápojů vydá mimo případy, spadající pod ustanovení § 11, množství menší, nežli 40 l, dopouští se těžkého důchodkového přestupku, při čemž se za zkrácenou daň počítá daň vypadající na vydané množství. Nejmenší výměra trestův uložených za tento těžký důchodkový přestupek, anebo částky za upuštění od právního řízení, činí 1000 K. V případech, kde se podle důchodkového trestního zákona uloží jako zostření trest vězení, nelze uložený trest zmírniti pod zákonnou nejmenší sazbu. Bylo-li zjištěno, že obchodník ve velkém se dopouštěl zmíněných přestupků častěji, zjistí finanční úřad veškeré nezdaněné zásoby, prohlásí, že ráz obchodu ve velkém byl těmito přestupky porušen, a předepíše ze zjištěných zásob daň. Pro obchod ten platí nadále důsledky, vyplývající z ustanovení § 8, II., č. 1, a § 9, č. 1 na tak dlouho, dokud podnikatel neučiní nového ohlášení podle § 8, I., a § 21 a nezjedná si, je-li třeba, opětného povolení podle § 16. Stíhání podle trestního důchodkového zákona zůstává tímto předepsáním daně nedotčeno.

Z nápojův, uvedených v § 1, č. 1 a 2, vybírá se daň - podle sazeb, stanovených tímto zákonem - na čáře; nápoje, které jsou určeny pro svobodná skladiště, zřízená podle zvláštního povolení ministerstva financí vnitř potravní čáry, jsou za podmínek, pro tato skladiště podle zvláštních ustanovení platných, od daně osvobozeny.

Z nápojů, které byly vyrobeny vnitř místa prohlášeného za uzavřené, vybírá se daň podle ustanovení tohoto zákona.

Nápoje, podléhající dani podle tohoto zákona, mimo ony, které v den, kdy zákon tento nabyl účinnosti, jsou v držení obchodů ve velkém (§ 8, I. a § 16), svobodných skladišť (§ 33) anebo veřejných dopravních podniků, povinen je vlastník neb dočasný držitel u finančního úřadu ohlásiti a je dodatečně zdaniti.

Osvobozeny od dodatečného zdanění jsou zásoby, z nichž daň u každého druhu zvlášť (§ 1) nečiní více než 10 K.

Při nápojích, uvedených v § 1, č. 1 a č. 2, smí býti srážena spotřební daň, která z nich podle pravidel dosud platných podle tarifu byla zapravena.

Dnem, kdy zákon tento nabyl účinnosti, pozbývají platnosti dosavadní ustanovení, týkající se státních daní z předmětů vyjmenovaných v § 1, č. 1 a č. 2. Současně pozbývají platnosti smlouvy pachtovní a smlouvy o vyrovnání, ujednané o dani z vína, vinného a ovocného moštu.

Zemské neb obecní přirážky, vybírané dosud k dani z nápojův, uvedených v § 1, č. 1 a č. 2, lze vybírati každou až do výše 25 % státní daně.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920.

Ministru financí se ukládá, by tento zákon provedl, a to ohledně § 25 v dohodě s ministrem železnic, s ministrem pošt a telegrafův a s ministrem obchodu.