§ 1.

Služné aktivních státních úředníků XI. až II. hodnostní třídy stanoví se takto:

Hodnostní třída Platová stupnice

Tím se částečně mění příloha a) k čl. I. zákona ze dne 19. září 1898, č. 172 ř. z., a čl. I., § 1 zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z.

§ 2.

Zákonitá lhůta pro postup do vyššího stupně služného téže hodnostní třídy činí v XI., X. a IX. hodnostní třídě 2 roky, VIII. až II. hodnostní třídě 3 roky. Tím se mění ustanovení § 50, odst. 2. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika).

§ 3.

Stupnice služného státních zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků a sluhů stanovena § 1 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 16 ř. z., se mění takto:

V platové stupnici Pro sluhy Pro podúředníky korun

§ 4.

Postup do 2. až 10. stupně služného děje se po 2, po 11. až 13. stupně po 3, v předcházejícím stupni ztrávených, do pense započítatelných služebních letech. Podmínkou postupu jest uspokojivý výkon služby. Tím se mění odstavec 2., al. 1., čl. II. zákona ze dne 25. září 1908, č. 204 ř. z.

§ 1.

Činovní přídavky státních úředníků IV. až II. hodnostní třídy zvyšují se o 50 %. Tím se částečně mění příloha b) k čl. I., zákona ze dne 19. září 1898, č. 172 ř. z., a čl. II., § 1 zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z.

§ 2.

Ustanovení čl. II., § 2, odst. 1. zákona z 19. února 1907, č. 34 ř. z., mění se takto: Státním úředníkům V. až XI. hodnostní třídy přísluší vedle služného též místní (dříve činnostní) přídavek, jenž činí: Pro Prahu a předměstí pražská, dosud do I. třídy činnostních přídavků náležející, 50 % služného, nejvýše však 4000 K.

V ostatních místech I. třídy jakož i

z částek vyplývajících pro Prahu.

§ 3.

Ustanovení čl. III., § 1 zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z., mění se takto: Do kategorie sluhů náležejícím státním zaměstnancům přísluší vedle služného též místní (dříve činnostní) přídavek, jenž činí: Pro Prahu a předměstí pražská, patřící dosud do I. třídy činnostních přídavků, 50 % služného, nejvýše však 2000 K.

z částek vyplývajících pro Prahu.

§ 4.

Částky připadající na místní přídavky dle §§ 2 a 3 buďtež upraveny na nejblíže vyšší částky dělitelné dvanácti.

§ 5.

Do základu pro vyměření pensijních požitků civilních státních úředníků a státních zaměstnanců, patřících do kategorie podúředníků a sluhů, započítá se 50 % místního přídavku pro Prahu příslušného stupně. Tím se mění čl. II. § 3, a čl. III. § 2 zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z. Úředníkům IV. až II. hodnostní třídy, požívajícím činnostního přídavku, započítá se do základu pro vyměření pensijních požitků částka 3000 K. Tím se mění § 1, odst. 2. zákona ze dne 24. května 1906, č. 105 ř. z.

Odstavec 2, § 52. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., mění se takto:

Lhůty časového postupu jsou:

Trvání služební doby s platy Ve skupině

Pro úředníky u horních úřadů skupiny A, kteří s úspěchem vykonali předepsaná studia právnická a montanistická platí pro časový postup v IX. a VIII. hodnostní třídě lhůta čtyř a v VII. hodnostní třídy lhůta pěti let.

Článek IV.

§ 1.

1. Státní úředníci, na něž se vztahují ustanovení tohoto zákona a kteří byli před účinností jeho v úřad svůj dosazeni a dle dosavadních předpisů dosáhli určitého stupně té které hodnostní třídy, budou přeřazeni do téže hodnostní třídy a do téhož stupně podle tohoto zákona, při čemž se jim započítá doba v tomto stupni ztrávená do dalšího postupu. Byla-li však podle dřívějších zákonů lhůta časového postupu v některé třídě delší nežli je potřebí k dosažení 3. stupně platového v této třídě, započítá se zaměstnancům služební doba, převyšující druhý stupeň, do dalšího postupu tak, jako kdyby dovršili postupovou lhůtu druhého stupně téže hodnostní třídy podle tohoto zákona.

§ 2.

Ostatní zaměstnanci státní, kteří nejsou zařazeni do hodnostních tříd, budou přeřaděni do téhož stupně platového, podle tohoto zákona, v němž nyní jsou, při čemž se jim započítá doba v tomto stupni ztrávená do dalšího postupu․ Osobní starobní přídavky aktivních státních úředníků (čl. III. zákona ze dne 19. září 1898, č. 172 ř. z.) a starobní přídavky do kategorie podúředníků a sluhů náležejících státních zaměstnanců (§ 1 zákona ze dne 23. července 1919, čís. 453 Sb. z. a n.), se zrušují. Ti zřízenci (sluhové, podúředníci), kteří již do 1. září 1919 dosáhli starobního přídavku od 200 do 400 K, zařaděni budou o jeden stupeň platový dle čl. I. § 3. tohoto zákona, oni, kteří dosáhli starobního přídavku 500 až 700 K, o dva stupně výše.

§ 3.

neplatil

§ 4.

neplatil

Ustanovení článku II., dále §§ 46 a 56 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., se mění takto:

§ 1.

Čekatelé na místa úřednická obdrží v prvním roce své služby jako adjutum požitky příslušné nejnižší hodnostní třídy, nejvýše však třídy X. bez místního přídavku. Počátkem 2. roku služebního budou čekatelé jmenováni definitivními úředníky příslušné hodnostní třídy, jestliže vyhověli zákonitým podmínkám.

§ 2.

Je-li pro dosažení této třídy úřednické předepsána odborná zkouška, obdrží od počátku druhého roku služebního plné požitky dotyčné třídy. Vykonají-li odbornou zkoušku v předepsané lhůtě, budou jmenováni definitivními úředníky se zpětnou platností od počátku druhého roku služebního. Ti, kdož z vlastní viny zkoušky v předepsané době nevykonali, budou jmenování teprve ode dne zkoušky beze zpětné platnosti.

Článek VI.

Čl. I., lit. b), c), d) zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., mění se takto:

Lit. b). Časový postup do požitků IX. hodnostní třídy jest vyloučen. Lhůty časového postupu činí v IX. a VIII. hodnostní třídě 5 let, v VII. hodnostní tříd 6 let.

Lit. c). Čekatelé soudcovští obdrží v prvním roce služebním služné X. hodnostní třídy bez místního přídavku, počátkem 2. roku služebního veškeré požitky X. hodnostní třídy, od prvého dne měsíce následujícího po výkonu zkoušky soudcovské veškeré požitky IX. třídy hodnostní, jako adjutum.

Lit. d). Těm, kteří ukončíce přípravnou službu, vykonají do roka zkoušku soudcovskou, čítá se po jmenování soudci IX. hodnostní třídy do postupu do vyšších požitků doba od výkonu zkoušky soudcovské, pokud jest započítatelnou i do výslužby (§ 17 zák. o organisaci soudů).

Ustanovením o platech učitelstva na státních školách středních, obchodních, průmyslových a odborných, jakož i zemědělských, jež následují, mění se některé předpisy zákonů ze dne 19. září 1898, č. 172, 173, 174, 175 ř. z., zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., a zákona ze dne 23. května 1919, č. 275 Sb. z. a n.

§ 1.

Zatímními profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu pohlaví dosavadní zatímní profesory státních škol středních a obchodních, kteří vykonali předepsanou zkoušku profesorskou (způsobilosti učitelské na středních školách). (Změna § 1 zákona ze dne 23. května 1919, č. 275 Sb. z. a n.)

§ 2.

Profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu pohlaví dosavadními profesory, skutečné a hlavní učitele státních škol středních, obchodních, průmyslových a odborných, jakož i středních škol zemědělských. (Změna článku I. a § 40 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 3.

Zatímní profesoři obdrží, vyhovují-li svou kvalifikací zákonitým podmínkám, v prvém roce (čekatelském) své služby požitky nejnižšího stupně X. hodnostní třídy bez místního přídavku, od počátku druhého roku služebního plné požitky X. hodnostní třídy vesměs jako adjutum. (Změna §§ 3, 4 a 6 zákona ze dne 23. května 1919, č. 275 Sb. z. a n.)

§ 4.

Lhůta, kterou předpisuje § 62. zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., pro jmenování profesorem ad personam, stanoví se na čtyři léta. (Změna § 62 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 5.

Suplujícím profesorům příslušejí jako adjutum požitky nejnižšího stupně XI. hodnostní třídy bez místního přídavku. Suplující profesoři, kteří vykonají do dvou let od svého ustanovení předepsanou zkoušku profesorskou a vyhovují svou kvalifikací zákonitým podmínkám, budou ustanoveni zatímním profesory a celá služební doba jejich se jim započítá plným rozsahem pro dosažení vyšších stupňů platových. (Změna § 9, resp. 15 zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 resp. 174 ř. z., a §§ 5 a 8 zákona ze dne 23. května 1919, č. 275 Sb. z. a n.)

§ 6.

Předpisy o zatímních a suplujících profesorech se nevztahují na učitele (vědeckých předmětů) státních škol průmyslových a odborných, jakož i škol zemědělských, kteří se při jmenování zařazují do X. hodnostní třídy. Asistenti státních škol průmyslových a odborných, jakož i zemědělských, mají jako adjutum požitky nejnižšího stupně X. hodnostní třídy bez místního přídavku. Učitelé dílenští (učitelé a dílovedoucí) státních škol průmyslových a odborných, jakož i zemědělských ustanovují se na dvě léta na smlouvu s platem nejnižšího stupně XI. hodnostní třídy s místním přídavkem. Po dvou letech mohou býti jmenováni, vyhovují-li svou kvalifikací zákonitým podmínkám, učiteli (definitivními) v XI. hodnostní třídě, při čemž se jim dosavadní služba v poměru smluvním započítává plným rozsahem pro dosažení vyšších stupňů služného. (Změna § 1 zákona ze dne 19. září 1898, č. 175 ř. z.)

§ 7.

Profesoři (učitelé), správcové a ředitelé mají nárok na požitky (služné, místní, služební neb činovní přídavky), které podle zákonů pro státní úředníky platných odpovídají hodnostní třídě, v níž byli jmenováni, nebo jejíhož platu nabyli časovým postupem. Kdož dokonali 60. rok věku svého a 30. rok služební, nemohou postoupiti do vyšších stupňů platových. Toto ustanovení neplatí při provádění čl. IV., § 1, a čl. IV., § 2, odst. 1. (Změna §§ 1, 2, 3 a 6 zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 ř. z., §§ 1, 2 a 3 zákona ze dne 19. září 1898, č. 174 ř. z., §§ 1, 2, 3 a 6 zákona ze dne 19. září 1898, č. 175 ř. z., §§ 8 a 13 zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., a §§ 48 a 57 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 8.

Profesoři, kteří nejsou podle platných předpisů vyloučeni z toho, aby dosáhli zákonitých zvýšení služného, mají podle schematu v § 9 uvedeného nárok, aby nabyli časovým postupem těch příjmů, jež jsou podle platových schemat pro státní úředníky platných, spojeny s dalšími třídami hodnostními, jakmile v témž služebním odvětví nepřetržitě ve svém postavení jakožto profesoři skutečně ztrávili stanovenou dobu, vpočítatelnou pro zvyšování služného. (Změna §§ 2 a 6 zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 ř. z., §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. září 1898, č. 174 ř. z., §§ 2 a 6 zákona ze dne 19. září 1898, č. 175 ř. z., §§ 8, 13, 19 a 20 zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., a §§ 48 a 57 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 9.

Její trvání jest takto vymezeno:

Služební doba s příjmy IX. hodn. tř. trvá 5 roků

Služební doba s příjmy VIII. hodn. tř. trvá 5 roků

Služební doba s příjmy VII. hodn. tř. trvá 5 roků

(Změna § 58 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 10.

Učitelé (vědeckých předmětů) a dílenští učitelé (dílovedoucí) státních škol průmyslových a odborných, jakož i škol zemědělských, zařaďují se pro další postup do té skupiny státních úředníků (B, C, D, E), do níž náležejí podle svého předběžného vzdělání. (Změna § 1 a 6 zákona ze dne 19. září 1898, č. 175 ř. z., § 19 zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., a § 58 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 11.

Profesoři (zatímní profesoři), správcové a ředitelé přeřadí se do nového schematu platového obdobně podle zásad pro státní úředníky platných. Učitelé (vědeckých předmětů) a dílenští učitelé (dílovedoucí) státních škol průmyslových a odborných, jakož i zemědělských, zařazení do hodnostních tříd, přeřaďují se z dosažených stupňů schematu dosavadního do příslušných stupňů schematu nového podle předpisů platných pro přeřazení státních úředníků. Kdož z dílenských učitelů byli ve školní službě již 31. prosince 1913, zařaďují se, vyhovují-li svou kvalifikací zákonitým podmínkám, do X. hodnostní třídy.

§ 12.

Při novém nebo opětném dosazení do státní služby učitelské, jež podléhá tomuto zákonu, může příslušné ministerstvo za zvláštních okolností povoliti, aby se započítala určitá doba pro dosažení vyšších stupňů platových a do časového postupu. (Změna § 20 zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., a § 54, odst. 1. zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 13.

Ředitelé státních škol středních, vyšších obchodních a průmyslových, jakož i středních zemědělských, jmenují se v VI. hodn. třídě. Ředitelé státních škol obchodních (dvoutřídních), odborných a nižších zemědělských, správcové (trvalí) škol středních a přednostové odborů státních škol průmyslových jmenují se v VII. hodnostní třídě a mohou býti povýšeni do VI. hodnostní třídy. Správcové (trvalí) škol odborných a nižších zemědělských jmenují se v VIII. hodnostní třídě. (Změna §§ 3 a 6 zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 ř. z., §§ 3 a 5 zákona ze dne 19. září 1898, č. 174 ř. z., a §§ 1, 2 a 3 zákona ze dne 19. září 1898, č. 175 ř. z.) Místa zemských školních inspektorů budou systemisována v V. hodnostní třídě (změna zákonu ze dne 6. dubna 1872, č. 67 ř. z.).

§ 14.

Činovní přídavky ředitelů, správců a přednostů odborů zvyšují se o polovici. (Změna § 3 zákonů ze dne 19. září 1898, č. 173, 174 a 175 ř. z., a § 48 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 15.

Za hodiny, převyšující maximum povinného úkolu učebného, jest poukazovati ročně tyto remunerace: Za týdenní hodinu předmětu naukového profesorům (zatímním profesorům) 300 K, suplujícím profesorům a učitelům (škol průmyslových, odborných a zemědělských) 240 K, za týdenní hodinu předmětů ostatních profesorům (zatímním profesorům a učitelům škol průmyslových, odborných a zemědělských) 240 K, suplujícím profesorům 192 K. Změna §§ 9 a 11 zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 ř. z.)

§ 16.

Platnost § 4 zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 ř. z., a §§ 9, 10 zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., o učitelích katolického náboženství na školách středních se zrušuje.

§ 17.

Učitelé na státních školách cvičných kladou se co do příjmů a postupu na roveň učitelům na školách obecných a občanských se stejnou zkouškou způsobilosti, přiznává se jim však služební přídavek ročních 1200 K, po desítileté službě na cvičné škole 1800 K, a započítává se učitelům na cvičné škole definitivně ustanoveným do výslužného. ýhody podle 1. odst. § 48 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., definitivním cvičným učitelům před účinností tohoto zákona přiznané, zůstávají v platnosti. Pro budoucnost se však jeho platnost zrušuje. Změna §§ 6, 7, 8, 9 a 10 zákona ze dne 19. září 1898, č. 174 ř. z., §§ 14 a 17 zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z., a §§ 41 a 48 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.)

§ 18.

Asistenti a konstruktéři vysokoškolští, ustanovení s plnou kvalifikací dle § 1 min. nař. ze dne 1. ledna 1897, č. 9 ř. z., mají remuneraci, která se rovná nejnižšímu platovému stupni státních úředníků X. hodn. třídy a zvyšuje se o 400 K po druhém, o 500 K po čtvrtém a vždy o 600 K po šestém a osmém roce služebním, a místnímu přídavku, který se vyměřuje dle celkové výše částek shora uvedených.

(Změna § 1 zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 198 Sb. z. a nař.)

Ustanovení § 10 zákona ze dne 21. července 1871, č. 77 ř. z., o zřízení a působnosti horních úřadů, doplňuje se takto:

"Horničtí elévové, kteří s úspěchem vykonali předepsaná studia právnická a montanistická, zařaďují se při svém jmenování úředníky ihned do IX. hodnostní třídy jako horní komisaři."

§ 1.

Po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, vypláceti se bude státním zaměstnancům:

A. Měsíční drahotní přídavek, nařízením vlády republiky Československé ze dne 23. června 1919, č. 348 Sb. z. a nař., do konce prosince 1919 povolený, dle těchže zásad v této výměře:

1. Státním úředníkům a státním učitelům, zařaděným do hodnostních tříd:

Při ročním služném Roční přídavek v korunách:

2. Čekatelům na místa úřednická, t. j. praktikantům dle zákona z 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (čl. II.), jakož i právním praktikantům, konajícím přípravnou službu soudcovskou, a auskultantům ročně:

Čekatelé na místa úřednická a auskultanti, kteří podle čl. V., §§ 1 a 2, a čl. VI. tohoto zákona dosáhnou plných požitků nejnižší hodnostní třídy své skupiny, obdrží přídavek odpovídající těmto požitkům.

3.

a) Podúředníkům a sluhům dle zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (čl. IV.), dále mužstvu bezpečnostní stráže (uniformované bezpečnostní stráže, civilní policejní stráže, policejním agentům) a finanční stráži, jakož i vrchním dozorcům a dozorcům vězňů, konečně kancelářským oficiantům a oficiantkám,

b) kancelářským pomocníkům a pomocnicím a plně zaměstnaným výpomocným sluhům,

pod a) jmenovaným zřízencům však pouze, činí-li roční služné méně než 3500 K ročně:

Při roční služném alespoň 3500 K činí přídavek pro zřízence pod a) uvedené ročně:

Při ročním služném alespoň 4000 K činí přídavek pro zřízence pod a) uvedené ročně:

B. Mimořádné (čtvrtletní) výpomoci ve výměře zákonem ze dne 15. května 1919, č. 259 Sb. z. a nař., pro květen 1919 stanovené, s obměnou stupnice služného podle odstavce A, č. 1, počínaje 1. listopadem 1919. Pro měsíc srpen 1919 vyplatí se dodatečně druhá polovice mimořádných přídavků.

C. Ustanovení § 1 nařízení z 11. září 1918, č. 333 ř. z., o převzetí daní, služebních tax, kolkového poplatku z kvitancí a pensijních příspěvků, zůstává až na další v platnosti.

§ 2.

Vláda se zmocňuje, aby mimořádné přídavky v § 1 uvedené ve vhodné době dle drahotních poměrů snížila, po případě zrušila, jakož i opětné placení daní, služebních tax, kolkového poplatku z kvitancí a pensijních příspěvků nařídila.

V důsledku tohoto zákona upraví se poměry a požitky veškerých ostatních zaměstnanců ve státních úřadech, v podnicích a fondech státem spravovaných, kteří nespadají pod zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika), podle zásad, na nichž je vybudován tento zákon.

Zda a do jaké míry mají býti výhod tohoto zákona účastni zaměstnanci, o jichž převzetí do služeb republiky Československé nebylo rozhodnuto, upraví se zvláštním zákonem.

Vládě se ukládá, aby až do jednotné úpravy poměrů státních zaměstnanců systému uherského na Slovensku s poměry státních zaměstnanců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vyrovnala dosavadní služební požitky zaměstnanců systému uherského dle zásad tohoto zákona. Při přeřadění státních zaměstnanců, převzatých z Čech, Moravy a ze Slezska do stavu státních úředníků na Slovensku, může ústřední úřad povoliti ve smyslu § 50, odst. 3., a § 51, odst. 6. služební pragmatiky započtení určité doby pro postup do vyšších stupňů platových anebo do platů vyšších hodnostních tříd.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1919.

Provedením zákona pověřují se veškerá ministerstva. Vláda se zmocňuje, aby opatřila úvěr potřebný ku krytí nákladu, vyplývajícího z tohoto zákona do konce roku 1919.