Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

568/1919 Sb. znění účinné od 7. 11. 1919 do 23. 2. 1947

Ust. § 17 zákona č. 15/1947 Sb. ruší tento zákon; zároveň stanoví, že nejsou rušena ustanovení jiných zákonů, která se odvolávají na § 18 odst. 2 až 6.

Ust. § 18 odst. 2 až 6 pak byla duplicitně zrušena v § 20 odst. 1 bodu 3 zákona č. 23/1948 Sb.

568

 

Zákon

ze dne 17. října 1919

o trestání válečné lichvy.

Článek I.

(§ 1-26)

Ustanovení císařského nařízení ze dne 24. března 1917, č. 131 ř. z., a zákonný článek IV. a IX. z roku 1916, platný na území kdysi uherském, jakož i všechna jiná pravidla se zrušují, pokud odporují ustanovením tohoto zákona. Na místě jejich nastupují v platnost tato ustanovení:

Předměty potřeby.

§ 1.

Předměty potřeby rozumějí se v tomto zákoně movité věci, které slouží přímo nebo nepřímo k ukojení potřeb lidských a potřeb zvířat domácích.

Zatajování zásob.

§ 2.

(1)

Kdo, nedbaje své povinnosti podati vysvětlení, úmyslně zatajuje úřadu zásoby předmětů potřeby, jež má neb uschovává, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od čtrnácti dnů až do šesti měsíců. Vedle trestu vězení lze uložiti trest peněžitý do dvacetipěti tisíc korun.

(2)

Kdo dopustí se uvedeného činu na zásobách, jejichž hodnota převyšuje pěti set korun, potrestá se pro přečin tuhým vězením od dvou měsíců do jednoho roku. Vedle trestu vězení lze uložiti trest peněžitý do jednoho sta tisíce korun.

(3)

Jestliže hodnota zásob převyšuje deset tisíc korun, potrestá se pachatel pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za zvláště přitěžujících okolností od pěti let do deseti let. Vedle trestu na svobodě lze uložiti trest peněžitý do jednoho milionu roku.

(4)

Témuž trestu jsou podrobeny osoby, jež jednají v zastoupení osob povinných k vysvětlení a dopustí se takového zatajování.

Úmyslné porušení dodávkové povinnosti.

§ 3.

(1)

Kdo úmyslně poruší povinnost vyráběti nebo dodávati předměty potřeby, založenou na platném úředním příkaze, nebo kdo vědomě zaviní, že této povinnosti dostáti nemůže,

(2)

podružný dodavatel, zprostředkovatel anebo zřízenec odpovědný úřadu při takové výrobě nebo dodávce, jenž úmyslně porušením svých povinností ohrozí nebo zmaří výkon, potrestá se pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do dvou let a na penězích od pěti tisíc korun do dvou tisíc korun,

(3)

bylo-li činem trestným ohroženo zásobování většího počtu osob předměty potřeby, nebo byly-li těžce ohroženy zájem veřejné, budiž vinník potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let․ Soud může v takových případech uznati též na konfiskaci všeho jmění odsouzeného.

§ 4.

(1)

Kdo úmyslně poruší povinnost dodati předměty potřeby, založenou na smlouvě, která byla učiněna s veřejným úřadem nebo s ústavem zmocněným od veřejného úřadu,

(2)

podružný dodavatel, zprostředkovatel anebo zřízenec odpovědný úřadu při takové dodávce, jenž úmyslně porušením svých povinností výkon ohrozí nebo zmaří, potrestá se pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do dvou let a na penězích od pěti tisíc korun do dvou set tisíc korun.

§ 5.

Kdo se s jinými smlouvá, je svede nebo svésti hledí, aby hromadně spáchali některý z trestných činů v §§ 3 a 4 uvedených, dopouští se zločinu a potrestá se za to těžkým žalářem od jednoho do pěti let a konfiskaci všeho jmění.

Překročení nejvyšších cen.

§ 6.

(1)

Kdo za předměty potřeby požaduje, nebo sobě nebo jinému dává poskytnouti nebo slíbiti vyšší cenu, než jest nejvyšší cena, ustanovená pro tyto předměty podle §§ 17 a 18 cís. nařízení ze dne 24. března 1917, č. 131 ř. z., nebo podle zvláštního ministerského nařízení, bude potrestán pro správní přestupek vězením od jednoho týdne do šesti měsíců. Vedle trestu vězení lze uložiti peněžitou pokutu až do dvaceti pěti tisíc korun.

(2)

Týmiž tresty buďte stíženy osoby, které se dopustí některého činu, uvedeného pod č. 1., co do prodejných cen, jež byly některou státní ústřednou, nebo s jejím zmocněncem stanoveny nebo schváleny a veřejně vyhlášeny.

(3)

Potrestání podle tohoto ustanovení nevylučuje, aby nebyl vinník potrestán i pro soudně trestný čin, který snad mimo to spáchal tímto překročením nejvyšších cen, zejména podle § 7 tohoto zákona, když cena překročuje nejen hranici ustanovenou podle č. 1., ale jest i zřejmě přemrštěna. V takovém případě budiž při pozdějším soudním odsouzení přiměřeno přihlíženo k trestu uloženému již pro přestupek správní. Předchozím odsouzením soudním jest v tomto případě pozdější stíhání pro přestupek správní vyloučeno.

Předražování.

§ 7.

(1)

Kdo, využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou, žádá za předměty potřeby zřejmě přemrštěnou cenu, dává jí sobě nebo jinému poskytovati nebo slibovati, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.

(2)

Vedle trestu vězení může býti uložen trest peněžitý do padesáti tisíc korun.

(3)

Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun až do pěti set tisíc korun, byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předržování, nebo převyšuje-li neoprávněný zisk, jehož bylo nebo mělo býti trestným činem dosaženo, dva tisíce korun.

(4)

Pachatel budiž potrestán pro zločin, byl-li již potrestán pro přečin nebo pro zločin předražování, nebo byly-li činem jeho těžce ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký žalář od jednoho do pěti let; při opětném odsouzení pro zločin od pěti do deseti let, za zvláště přitěžujících okolností od deseti do dvaceti let.

(5)

Vedle trestu na svobodě budiž uložen trest peněžitý od deseti tisíc korun až do dvou milionů korun.

§ 8.

(1)

Kdo, využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou, žádá částky zřejmě přemrštěné, nebo dává jí sobě nebo jinému poskytovati nebo slibovati jako nájemné z nemovitosti, sloužící přímo nebo nepřímo k ukojení životních potřeb lidí a domácích zvířat, anebo za propůjčení k stejným účelům sloužících věcí movitých, ať s osobními úsluhami a jinými úkony (poskytování stravy a pod.) nebo bez nich, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.

(2)

Vedle trestu vězení může býti uložen trest peněžitý od jednoho sta korun až do padesáti tisíc korun.

(3)

Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun až do pěti set tisíc korun, byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování, nebo převyšuje-li neoprávněný zisk, jehož bylo neb mělo býti trestným činem dosaženo, dva tisíce korun.

(4)

Pachatel buď potrestán pro zločin, byl-li již potrestán pro přečin nebo pro zločin předražování, nebo byly-li jeho činem těžce ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký žalář od jednoho do pěti let, při opětovném odsouzení pro zločin od pěti do deseti let, za zvláště přitěžujících okolností od deseti do dvaceti let.

(5)

Vedle trestu na svobodě budiž uložen trest peněžitý od deseti tisíc korun do dvou milionů korun.

§ 9.

(1)

Kdo při nákupu předmětů potřeby, jež hodlá zciziti, přeplácí prodavačem požadovanou cenu nebo, nepožaduje-li se určitá cena, úředně stanovenou cenu, není-li tu však takové ceny, až dosud obvyklou cenu, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

(2)

Vedle trestu vězení může býti uložen trest peněžitý od jednoho tisíce korun až do jednoho sta tisíce korun.

(3)

Pachatel budiž potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od deseti tisíc korun do pěti set tisíc korun:

a)

byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předražování,

b)

spáchal-li čin ve velkém rozsahu.

(4)

Pachatel budiž potrestán trestem, uvedeným v § 7, pod. č. 3, pro zločin, byl-li již jednou potrestán pro přečin nebo zločin předražování.

(5)

Úředně stanovenými cenami jest rozuměti ceny, uvedené v § 6, a prodejní ceny na trzích, které jsou prohlášeny za dovolené.

§ 10.

(1)

Kdo se s jinými smlouvá, by využito bylo mimořádných poměrů vyvolaných válkou, a aby požadovány byly za předměty potřeby ceny zřejmě přemrštěné, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun do pěti set tisíc korun.

(2)

Pachatel bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let a na penězích od pěti tisíc korun až do jednoho milionu korun, byly-li činem těžce ohroženy veřejné zájmy, nebo byl-li již jednou potrestán pro přečin nebo zločin předražování.

§ 11.

(1)

Kdo činí potraviny nezpůsobilými k lidskému požívání nebo je vydává zkáze, aby je s větším ziskem zpeněžil,

2.

kdo předměty poškozuje, ničí nebo činí bezcennými, aby zmenšil nabídku takových předmětů,

3.

kdo předměty potřeby nakupuje, nebo jejich výrobu nebo obchod s nimi - zejména hromaděním - obmezuje, aby jejich ceny vyháněl do výše,

4.

kdo provozuje řetězový obchod s předměty potřeby, nebo se pouští do jiných pletich, jež jsou způsobilé stupňovati cenu předmětu,

bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let a na penězích od deseti tisíc korun do jednoho milionu korun.

(2)

Byly-li činem těžce ohroženy veřejné zájmy, nebo byl-li pachatel již jednou potrestán pro přečin nebo zločin předražování, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za zvláště přitěžujících okolností až do dvaceti let a vedle toho na penězích od padesáti tisíc korun do dvou milionů korun.

§ 12.

Kdo zastaví nebo podstatně obmezí veřejný prodej předmětů potřeby a je schovává nebo pod rukou prodává, dopouští se přečinu a bude potrestán tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku a na penězích od jednoho tisíc korun do jednoho milionu korun.

§ 13.

Kdo odepře prodej předmětů potřeby, nebude-li zároveň odebráno jiné zboží, dopustí se přečinu a bude potrestán soudem tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku a na penězích od jednoho sta korun do jednoho sta tisíce korun. S odsouzením pro tento přečin může býti uznáno na ztrátu živnostenského oprávnění nejdéle na jeden rok.

Nesprávné údaje v obchodních papírech.

§ 14.

(1)

Kdo úmyslně v účtech, závěrečných listech, dodávkových listech, průvodních listech o zboží, nebo podobných obchodních papírech, nebo v obchodních knihách udá nesprávně nebo neúplně cenu předmětu potřeby, neb okolností důležité pro určení jeho hodnoty, bude potrestán - není-li čin přísněji trestný - pro přestupek vězením od čtrnácti dnů až do šesti měsíců.

(2)

Vedle trestu vězení může býti uložen trest peněžitý do dvaceti pěti tisíc korun.

(3)

Pachatel bude potrestán - není-li čin přísněji trestný - pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do dvou let, spáchal-li čin ve velkém rozsahu.

(4)

Vedle trestu vězení lze uložiti trest peněžitý do dvou set tisíc korun.

Porušení povinnosti, jež ukládá zřejmost návěstí.

§ 15.

(1)

 

1.

Kdo v nějakém tiskopisu činí neb uveřejňuje návěstí, v němž někdo, neuved svého jména nebo bydliště (firmy a svého závodu), nabízí předměty potřeby nebo vybízí k nabídkám takových předmětů,

2.

kdo v návěstí, jež jest uveřejněno v nějakém tiskopisu o koupi neb o prodeji předmětu potřeby neb o zprostředkování takových obchodů, činí údaje, jež mohou vzbuditi omyl o osobě neb obchodních poměrech osoby, jež nabízí zboží nebo vybízí k nabídkám, anebo mohou vzbuditi omyl o množství pohotových zásob neb o jiných důležitých okolnostech,

bude potrestán soudem pro přestupek vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.

(2)

Vedle trestu vězení může býti uložen trest peněžitý do dvaceti pěti tisíc korun.

(3)

Osoby, odpovědné podle tiskového zákona, nejsou povinny zkoumati pravdivost takových návěstí.

Výměra trestů.

§ 16.

(1)

Užití mimořádného práva zmírňovacího a přeměňovacího jest vyloučeno při odsouzení pro trestní činy, uvedené v §§ 2 - 5 a 7 - 12 tohoto zákona.

(2)

Když se vyměřují tresty peněžité, jež sluší ukládati podle tohoto zákona, budiž přihlíženo zejména k nezákonnému zisku, jehož bylo nebo mělo býti dosaženo trestným činem.

(3)

Doba náhradního trestu za nedobytný trest peněžitý stanovena budiž podle zavinění. Náhradní trest budiž vyměřen stejným druhem trestu jako trest hlavní a nepřesahujž nejvyšší hranice sazby, jíž bylo užito při výměře trestní na svobodě, uloženého vedle toho, a nesmí býti delší jednoho roku.

(4)

Pokuty a tresty peněžité uložené podle tohoto zákona připadají státu.

Nároky soukromoprávné.

§ 17.

Odsoudí-li se pachatel, budiž jednání, podle volby poškozeného prohlášeno za neplatné nebo buď pouze snížena cena na příslušnou míru. Odsouzený je v každém případě povinen dáti poškozenému úplné zadostiučinění.

Konfiskace jmění.

§ 18.

Ust. § 17 zákona č. 15/1947 Sb., rušící tento zákon, stanovil, že nejsou rušena ustanovení jiných zákonů, která se odvolávají na § 18 odst. 2 až 6. Tato ustanovení, pokud na ně bylo odkazovány, tedy byla nadále použitelná a posléze byla výslovně zrušena v § 20 odst. 1 bodu 3 zákona č. 23/1948 Sb.

(1)

Bylo-li zločiny, spáchanými podle §§ 7 - 11, za okolností, při nichž to pachatel mohl předvídati, způsobeno vážné nebezpečí pro veřejný pokoj a řád, anebo poškodil-li pachatel vědomě značný počet osob nebo využil-li zvláště citelné tísně poškozeného, může soud vedle ostatních trestů vyřknouti, že jmění odsouzeného propadá ve prospěch státu.

(2)

Stalo-li se tak, zavede příslušný civilní soud řízení podle obdoby pozůstalostního řízení, v němž byla podána přihláška dědická s výhradou právního dobrodiní inventáře. Při tom má stát práva a povinnosti přihlášeného dědice. Odsouzenému a osobám, o něž odsouzený jest povinen pečovati, budiž ze jmění ponecháno tolik, kolik potřebují na výživu a výchovu, při čemž budiž přihlíženo k výdělkové schopnosti odsouzeného i těchto osob.

(3)

Ukáže-li se důvodné podezření, že je zde některý z případův, uvedených v odstavci prvém, může sborový soud prvé stolice ve shromáždění čtyř soudců již během řízení trestního s obmezením naznačeným v odstavci druhém opatřiti, aby jmění obviněného bylo zatímně zabezpečeno, zejména může mu zapověděti, aby svým jměním nenakládal. Totéž opatření může učiniti lichevní soud po vynesení rozsudku, v němž uznal na konfiskaci jmění obviněného.

(4)

Takové opatření budiž hned vyhlášeno na soudní desce, v novinách úředních a podle uvážení soudu i v jiných, nebo jiným vhodným způsobem.

(5)

Proti tomuto opatření není opravného prostředku.

(6)

Počínajíc dnem vyhlášení na desce soudní jsou právní jednání obviněného o jeho jmění, pokud přesahují meze obyčejné správy, vůči státu bezúčinná, uzná-li rozsudek na konfiskaci.

Ztráta oprávnění živnostenského a dozor na výkon živnosti a hospodářství zemědělského.

§ 19.

(1)

Když se trest ukládá, může býti též uznáno, že živnostenské oprávnění se ztrácí na vždy nebo na určitou dobu, nebo jde-li o reálnou živnost, že se zapovídá její výkon na určitou dobu.

(2)

Nevysloví-li soud ztráty živnostenského oprávnění, může uznati, že má býti zaveden dozor na výkon živnosti nejdéle na tři léta.

(3)

Jde-li o zemědělce, může soud naříditi dozor na hospodaření výrobky jeho hospodářství nejdéle na tři léta.

(4)

Na opatření, označená v odstavci prvém a druhém, může uznati soud i tehdy, když odsouzen byl toliko zřízenec, zmocněnec, zástupce nebo jiný orgán podniku.

(5)

Náklady spojené s dozorem hradí se z podniku, postaveného pod dozor.

(6)

Podrobná ustanovení o dozoru budou dána prováděcím nařízením.

Propadnutí.

§ 20.

(1)

Když se trest ukládá, lze v nálezu vysloviti, že předměty potřeby, k nimž se trestní čin vztahuje, bez rozdílu, náležejí-li pachateli či nic, nebo výtěžek, propadají ve prospěch státu.

(2)

Bezpečnostní úřady a úřady, jimž náleží vyřknouti propadnutí, mohou k jeho zabezpečení naříditi, aby předměty potřeby nebo jejich výtěžek byly zabaveny. Zabavené předměty potřeby mohou býti, pokud jich k účelům trestního řízení není nezbytně potřebí, i před ukončením trestního řízení zpeněženy účelným způsobem. Peníze buďtež vhodným způsobem uloženy a při odsouzení vinníka propadají ve prospěch státu.

Zákaz pobytu, vyhoštění a policejní dozor.

§ 21.

(1)

Odsouzenému pro přečin nebo zločin předražování může soud v rozsudku zakázati pobyt v určitém místě neb obvodu na čas nebo na vždy. Je-li odsouzený cizinec, vysloveno budiž v těchto případech vypovědění z území republiky.

(2)

Soud, odsuzuje pro přečin nebo zločin předražování, může vysloviti, že dává pachatele pod policejní dozor.

(3)

Obmezení vyřčená podle tohoto paragrafu přestávají, jakmile pomine platnost tohoto zákona.

Právní následky odsouzení.

§ 22.

Mimo následky odsouzení nastávající podle platného práva spojeno je každé odsouzení pro některý čin, trestný podle §§ 3 - 5 a 7 - 13, se ztrátou všeho práva volebního a volitelnosti.

Uveřejnění nálezu.

§ 23.

(1)

Při odsouzení pro přečin nebo zločin předražování označí se v rozsudku jeden nebo několik časopisů, v nichž nález má býti v každém jednou uveřejněn na útraty odsouzeného. Soud nařídí též, aby nález v obci, kde vinník bydlí, a v obci, kde se trestného činu dopustil, byl veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen.

(2)

Při odsouzení pro přestupek předražování budiž uznáno, že rozsudek jest uveřejniti, vyžaduje-li toho veřejný zájem. Vedle uveřejnění v časopisech nebo místo něho lze naříditi, aby rozsudek byl veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen v obcích uvedených v prvním odstavci.

(3)

Jsou-li pro to zvláštní důvody, budiž uveřejněno též odůvodnění rozsudku.

Ručení majitele podniku za pokuty a za peněžité tresty.

§ 24.

Za pokutu nebo za trest peněžitý, jenž byl pro přestoupení cen, uvedených v § 6, anebo pro předražování uložen zřízenci, zmocněnci, zástupci, nebo jinému orgánu podniku, ručí majetník podniku, v němž byl trestný čin spáchán, nerozdílnou rukou s odsouzeným. Majetníky podniku rozumějí se netoliko jednotlivé osoby, nýbrž i společnosti (sdružení osob) a právnické osoby.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 25.

Páchá-li se i nadále neb opakuje-li se po začátku působnosti tohoto zákona činnost anebo čin, jenž byl trestný podle ustanovení dříve platných, budiž ustanovení tohoto zákona použito též na činy dříve spáchané, i když nové právo jest přísnější.

§ 26.

(1)

Kde v tomto zákoně ustanoven je trest vězení, nastupuje v území kdysi uherském trest uzamčení (zátvory) nebo vězení, a na místě těžkého žaláře nebo káznice.

(2)

Pokus činů trestných, uvedených v tomto zákoně, je trestný v celém území republiky.

Článek II.

Zákon tento nabývá účinnosti sedmého dne po vyhlášení.

Článek III.

Vykonati tento zákon ukládá se ministru spravedlnosti.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Dr. Veselý v. r.