Řádnými členy Statistické rady státní jsou:

Za Čechy zemský správní výbor, za Slovensko shromáždění županů, za Moravu zemský výbor a za Slezsko zemská správní komise, po případě právní nástupci těchto orgánů. Zanikne-li některý z nich bez právního nástupce, určí se nařízením vlády, kdo je povolán voliti zástupce místo něho.

Zástupce universit volí akademický senát, zástupce vysokých škol technických volí jejich sbor profesorský.

Zástupce hlavních zemských zemědělských korporací volí předsedové zemědělské rady pro Čechy a pro Moravu, ústřední hospodářské společnosti pro Slezsko, německé hospodářské společnosti pro Slezsko, zemědělský referát pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, dokud nebude pro Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus utvořena ústřední zájmová zemědělská korporace.

Zástupce komor obchodních a živnostenských, lékařských a inženýrských volí předsedové toho kterého sboru v celém státě dohromady písemným hlasováním; zvoleni jsou ti, kdo dostali poměrně nejvíce hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los. Volbu řídí předsedové dotyčných korporací se sídlem v Praze.

Zástupce peněžních ústavů volí způsobem v předchozím odstavci naznačeným předsedové svazů peněžních ústavů, jež mohou vykázati, že vlastní jmění ústavů v nich sdružených činí nejméně 10,000.000 Kč, anebo které sdružují více než 500 ústavů. Při volbě nutno míti zřetel k tomu, aby všechny hlavní kategorie peněžních ústavů (banky, spořitelny, záložny a hospodářská společenstva), měly své zástupce. Volbu řídí věkem nejstarší předseda svazu se sídlem v Praze.

Zástupce dělnictva volí, po případě delegují předsednictva jejich organisací. Vznikne-li spor o právo vyslati zástupce do Státní rady statistické, rozhodne ministerský předseda.

Členství volených členů trvá šest let počítaje ode dne, kdy volba byla oznámena předsedovi Státní rady statistické. První období končí dnem 31. prosince 1925.

Státní rada statistická může po návrhu svého předsedy prohlásiti, že končí členství zvoleného člena, jenž se bez řádné omluvy nesúčastnil tří po sobě jdoucích nebo celkem pěti schůzí rady. O pozbytí členství vyrozumí jej předseda Státní rady statistické.

Předsedovi Statistické rady státní náleží, aby do 14 dnů od vyhlášení tohoto nařízení požádal úřady a korporace v § 1 a) - i) uvedené, aby do lhůty 4 týdnů vyslaly své zástupce do Statistické rady státní. Kdyby tak ve lhůtě té neučinily, oznámí to předseda rady předsedovi ministerstva, jenž pak členy ty jmenuje sám.

Podobně jest postupovati, kdykoliv se později uprázdní některé z míst jmenovaných v § 1, odst. a) až f).

Každý řádný člen jest povinen účastniti se schůzí rady, k nimž byl řádně pozván a podporovati dle svých sil působnost rady. Ustanovení § 8 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., platí i pro ně.

Členové mohou činiti i písemně návrhy do rukou předsedy rady.

Každý člen má nárok na jeden, po zvláštní odůvodněné žádosti i na několik výtisků všech publikací Státního úřadu statistického, ačli zásoba výtisků stačí.

Členové Statistické rady státní mají nárok na odměnu ve výši diety V. hodnostní třídy za každý den plenární nebo výborové se z a mimo to, pokud nebydlí ve Velké Praze, na náhradu cestovních výloh dle téže hodnostní třídy.

Státní a jiní veřejní úředníci mají nárok na odměnu a cestovné V. hodnostní třídy na místě diet náležejících jim dle platných předpisů.

Statistická rada státní může se rozděliti v pracovní výbory pro jednotlivé obory své působnosti, věcné nebo územní, po případě i v užší výbory pro jednotlivé otázky, a to i pro celou dobu zasedání rady.

Výborům takovým může Statistická rada státní ponechati též, aby o té které otázce učinily usnesení konečné. Statistická rada státní i její výbory mohou do svých schůzí pozvati i odborníky, kteří nejsou členy rady a to s hlasem poradním.

O závazku mlčenlivosti, dále o nároku na diety a cestovné platí pro tyto odborníky totéž, co pro členy rady.

Statistická rada státní má právo po předchozím souhlasu předsedy ministerstva jmenovati vynikající statistiky cizí i domácí svými členy čestnými neb dopisujícími.

Práva toho smí býti používáno jen v případech žádoucích reciprocity vůči pozorné cizině nebo v případech výjimečných zásluh hlavně zahraničních odborníků o naši statistiku.

Čestní a dopisující členové mohou činiti návrhy a účastniti se schůzí rady s hlasem poradním.

Statistická rada státní jest poradním i usnášejícím orgánem ve všech zásadních otázkách týkajících se státní statistiky.

Statistická rada státní usnáší se o tom, co se má statisticky zjišťovati, v jakém pořadí a kdy, v jakém nejméně rozsahu místním i věcném, jakou v podstatě methodou a kterými orgány to zjišťovati dlužno.

Činí-li některý z úřadů v § 1 b) jmenovaných kdykoliv námitky proti usnesení Státní rady statistické, rozhodne o nich ministerská rada. Ministerská rada jest oprávněna zastaviti neb zrušiti kdykoliv každé usnesení Státní rady statistické.

Všeobecná povinnost zpravodajská, stanovená v §§ 5 a 6 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., vztahuje se pouze na taková statistická šetření, na nichž Statistická rada státní se usnesla. Rada jest povolána určovati meze působnosti té.

Hlavním úkolem Statistické rady státní jest sestavovati plán pro provádění státní statistiky v celém státě, rozděliti práci mezi orgány prováděním státní statistiky pověřené a bdíti nad správným i včasným prováděním všech těchto prací. Statistická rada státní může činiti návrhy na zřízení a vnitřní ústrojí orgánů potřebných pro účelné provádění státní statistiky.

Za tím účelem určí každoročně řádná schůze rady výroční pracovní plán pro státní statistiku celého státu v příštím roce na podkladě návrhů, připravených Státním úřadem statistickým dle ustanovení jeho statutu. Sledovati jest především účely praktické, aby byl statistikou včas a co možná spolehlivě opatřen pevný základ pro správu a zákonodárství ve státě. Při sdělávání výročního plánu dlužno dbáti i nezbytné pružnosti, tak, aby se plán dal vždy snadno podle změny poměrů rozšířiti nebo zúžiti. Úkolů theoreticko-vědeckých nesluší při sdělávání plánu vylučovati, ale nemají proto býti zanedbávány účely praktické.

Schůze určí vždy také, které úřady mají prováděti to které statistické šetření, a který úřad má zpracovati a uveřejniti jeho výsledky a v jakém rozsahu. Při tom se pracuje v dohodě s dosavadními statistickými odděleními u jednotlivých ministerstev.

Státní radě statistické přísluší také právo bdíti nad správným a včasným prováděním prací od ní stanovených. Za tím účelem jsou všechny veřejné úřady ve státě povinny podávati Státnímu úřadu statistickému každoročně během měsíce února písemné zprávy o tom, jak v uplynulém roce splnily úkoly na ně Státní radou statistickou vznesené. Na žádost Státního úřadu statistického musí zprávy ty do konce měsíce března dle potřeby písemně neb ústně doplniti nebo vysvětliti. Státní úřad statistický předkládá pak všechny ty zprávy spolu se zprávou o vlastní své činnosti řádné schůzi Statistické rady státní.

V případech naléhavých, není-li možno opatřiti včas usnesení Statistické rady státní ve věcech její působnosti, může býti usnesení to nahrazeno rozhodnutím předsedy ministerstva, nebo jde-li o věc spornou mezi úřady v § 1 b) uvedenými, usnesením ministerské rady.

Před rozhodnutím ministerského předsedy nebo před usnesením ministerské rady bude předseda Státního úřadu statistického slyšen. Rozhodnutí ministerského předsedy nebo ministerské rady oznámí předseda rady ihned písemně všem řádným členům rady.

Řádnou schůzi Statistické rady státní svolává předseda písemně pravidelně v měsíci květnu neb červnu každého roku.

Mimo to může předseda svolati mimořádnou schůzi, kdykoliv uzná toho potřebu, a jest povinen ji svolati do 14 dnů, když o to žádá alespoň 15 členů Státní rady statistické.

Při svolávání rady dlužno vždy aspoň osm dní před schůzí oznámiti všem členům předměty, o nichž se má schůze usnášeti. O jiných předmětech smí býti sice rokováno, ale usnášeti se o nich smí táž schůze jen za přítomnosti 2/3 všech řádných členů rady a to prostou většinou všech řádných členů rady. Jinak je rada schopna usnášeti se, je-li schůzi přítomna alespoň polovice všech jejích členů; usnesení ději se prostou většinou hlasů všech přítomných.

Předseda smí do jednotlivých schůzí přizvati také zpravodaje Státního úřadu statistického nebo i jiných úřadů, i když nejsou členy rady, a dále nečleny odborníky s hlasem poradním. Rada sama může se prostou většinou usnésti, že určitý odborníci nečlenové mají býti k jistým schůzím přizváni s hlasem poradním.

Potřebné zapisovatele dodá Státní úřad statistický.

Každá schůze volí ze svého středu dva ověřovatele, jimž náleží do 3 dnů po schůzi schváliti za ni zápis o schůzi a podepsati jej spolu s tím, kdo schůzi předsedal.

Nejdéle do 8 dnů zašle předseda opis zápisu o každé plenární schůzi ministerskému předsedovi, jakož i úřadům v § 1 b) zmíněným.

Výpis ze zápisu o plenárních schůzích pošle předseda rady pokud možno nejdříve těm přítomným nebo řádně omluveným členům řádným, kteří o to požádají. Žádost takovou dlužno podati předsedovi nejdéle do osmi dnů po tom, kdy zasedání rady bylo skončeno.

Každý výbor rady volí si sám svého předsedu, místopředsedu a ověřovatele.

Ve příčině usnášení se a ustanovení zapisovatele platí obdobně předpisy uvedené v §§ 15 a 16.

Nařízení toto nabývá účinnosti ihned. Provedením jeho pověřuje se vláda.