Československá devisová ústředna při Pražské súčtovací bance se zrušuje. osavadní úkoly Československé devisové ústředny bude obstarávati dle ustanovení tohoto nařízení Bankovní úřad ministerstva financí, na který přecházejí veškerá její práva a povinnosti.

Zemské a všechny akciové banky, které mají své hlavní sídlo v Československé republice a jichž akciových kapitál obnáší nejméně 10,000.000 Kč, smí v území této republiky cizozemská platidla (bankovky, zlaté a stříbrné mince, výplaty, šeky, směnky a pod.) volně kupovati, směňovati, v zástavu bráti, půjčkou nebo na úvěr získávati. inistr financí může také jiným bankám, peněžním ústavům a firmám dovoliti takové obchody prováděti; může však také jednotlivé banky, ústavy neb firmy z práva, prováděti valutové a devisové obchody vyloučiti, neb dané oprávnění jim odejmouti.

Disposice cizozemskými platidly smí se díti jen k účelům podle tohoto nařízení přípustným․ aždý obchod cizozemskými platidly, při němž není jednou ze smluvních stran banka, ústav neb firma k těmto obchodům oprávněná (§ 2), jest zakázán. rbitráž výhradně v cizích valutách s vyloučením československých korun jest bankám, ústavům a firmám k devisovým obchodům oprávněným dovolena. bchody cizími platidly, pokud přesahují obnos pro jednotlivé bursovní uzávěrky stanovený, musí býti prováděny na Pražské burse.

Do ciziny smí oprávněné banky, peněžní ústavy a firmy (§ 2) nakládati pohledávkami a úvěry v cizozemsku, cizozemskými valutami, výplatami, akkreditivy, šeky, směnkami na cizinu pouze k účelům nákupu a dovozu zboží z cizozemska. Disposice k jiným účelům (splácení starých dluhů, nákup cenných papírů a nemovitostí v cizině, půjčky na ně, vyživovací příspěvky a pod.) jsou dovoleny jen se svolením Bankovního úřadu.

Kdo chce dovézti z ciziny zboží, musí si valutu opatřiti u banky, ústavu neb firmy k obchodu cizozemskými platidly oprávněné (§ 2). K tomu cíli musí dovozce předložiti bance povolení k dovozu úřadem dle platných předpisů k tomu oprávněným (Československá komise cukerní dle nařízení z 23. září 1919, č. 519 Sb. z. a n., komise pro zahraniční obchod dle nařízení ze dne 28. listopadu 1919, občas, 645 Sb. z. a n. a j.) řádně vyhotovené (při předmětech volného dovozu příslušné ověření), na němž banka potvrdí, kterou valutu, v jakém obnosu a kdy mu přidělila. Zároveň se musí dovozce zavázati, že do určité lhůty předloží bance doklady (celní potvrzení a pod.) o tom, že zboží, na jehož zaplacení valutu obdržel, skutečně dovezl. Banka jest povinna, žadateli valutu za podmínek v dovozním povolení vyznačených, pokud její vlastní zásoba stačí, za běžný denní kurs Pražské bursy (zboží) přiděliti nebo koupí na burse opatřiti. Každý příděl valuty musí banka ve zvláštních seznamech vésti v patrnosti. Nepředloží-li strana nejdéle do 14 dnů po uplynutí stanovené lhůty doklady o tom, že zboží bylo skutečně dovezeno, oznámí to banka revisnímu odboru ministerstva financí.

Kdo vyváží do cizozemska zboží nebo cenné papíry v hodnotě vyšší nežli 500 Kč, jest povinen z vývozu získanou valutu ihned odevzdati Bankovnímu úřadu přímo nebo pro jeho účet některé k obchodu valutami oprávněné bance (ústavu neb firmě) za běžný denní kurs Pražské bursy (peníze). Ministr financí může oprávněným bankám, ústavům nebo firmám (§ 2), po případě některým z nich uděliti povolení exportní valutu na vlastní účet inkasovati a sní dle ustanovení tohoto nařízení disponovati. Výjimky z povinnosti odváděti exportní valutu může Bankovní úřad pro valuty určitých států všeobecně povoliti. Za účelem kontroly zasílá komise pro zahraniční obchod každé povolení vývozní v opise Bankovnímu úřadu.

Celní úřady smí odbavovati zásilky do ciziny jen tehdy, jsou-li opatřeny řádně vyhotoveným vývozním povolením a je-li z povolení zřejmo, že se vývozce k odvodu exportní valuty vlastnoručním podpisem zavázal, po případě, že byl povinnosti valutu odvésti sproštěn.

Komise pro zahraniční obchod smí vývozcům povoliti, aby použil valuty za vyvezené zboží získané, po př. části její k nákupu zboží v cizině pro potřebu vlastního tuzemského podniku. Každé takové povolení musí komise pro zahraniční obchod oznámiti Bankovnímu úřadu.

Kompensační vývoz zboží smí býti zásadně povolen jen tehdy, zaváže-li se vývozce, že eventuelní přebytek exportní valuty odvede Bankovnímu úřadu. Kontrolní a kompensační úřad provádí kontrolu skutečného provedení kompensačních obchodů a vede v patrnosti správné odvádění přebytků exportní valuty.

Zboží do ciziny vyvezené jest zásadně fakturovati a platiti v librách šterlinků, francích, dolarech, holandských zlatých, italských lirách, nordických korunách nebo německých markách. Zboží vyvezené do některého ze států na půdě bývalého Rakousko-Uherska vzniklých jest fakturovati a platiti v československých korunách nebo ve valutách shora jmenovaných. Výjimky z těchto ustanovení povoluje Bankovní úřad v souhlasu s ministerstvem financí.

Banky, peněžní ústavy a firmy jsou povinny předkládati počátkem každého měsíce Bankovnímu úřadu podrobný výkaz o koupi, prodeji a zásobě cizích valut a devis, o stavu a změnách pohledávek a závazků v cizině a to svých vlastních i komitentů a o stavu a změnách na tuzemských účtech cizozemců za uplynulý měsíc. Výkazy o inkasu exportní valuty (§ 6) jest odváděti týdně.

Řádné plnění těchto předpisů kontroluje revisní odbor ministerstva financí. Banky, peněžní ústavy a firmy jsou povinny, kontrolujícím orgánům na požádání dáti dle pravdy vysvětlivky o obsahu a účelu obchodů a předložiti jim příslušné doklady.

Vyvážeti československé bankovky a státovky, nezpracované zlato a stříbro, zlaté a stříbrné mince, šeky, akkreditivy, směnky, poukázky (kupony), vkladní knížky a pokladní poukázky bez svolení Bankovního úřadu jest zakázáno.

Cestujícím do ciziny, předloží-li cestovní průkazy, smějí oprávněné banky, ústavy a firmy prodati, a cestující smějí z území republiky Československé vyvézti bez zvláštního povolení buď v hotovosti, akkreditivu neb šeku během jednoho měsíce nejvýše 1000 franků, 1200 lir, 2000 marek nebo takový obnos jiných cizích valut, který odpovídá hodnotě 3000 Kč nebo, cestují-li s rodinou, 5000 Kč. Každý takový příděl (s udáním druhu valuty, množství a dne přídělu) musí býti bankou, ústavem neb firmou vyznačen na předloženém cestovním průkaze. Pro přidělení a vývoz vyšších obnosů jest zapotřebí svolení Bankovního úřadu. V československých bankovkách nebo státovkách smí cestující do ciziny s sebou vzíti a během jednoho měsíce vyvézti nejvýše 3000 Kč, cestují-li s rodinou 5000 Kč. Obnos, který s sebou v československých bankovkách neb státovkách béřou, musí cestující při překročení hranic s udáním data na svém cestovním průkaze vyznačiti. Pro vývoz vyšších obnosů jest třeba svolení Bankovního úřadu.

Jediné oprávněným bankám, peněžním ústavům a firmám jest dovoleno na všeobecné povolení Bankovního úřadu zasílati do ciziny šeky, akkreditivy, kupony, poukázky a směnky na cizí měnu k inkasu, cizozemské valuty k dobropisu a talony k výměně. K zásilkám cizozemských valut, šeků, akkreditivů, kuponů, poukázek a směnek do ciziny, pokud nejsou zasílány bankami, ústavy neb firmami Bankovním úřadem dle předcházejícího odstavce k tomu všeobecně zmocněnými, jest zapotřebí v každém jednotlivém případě svolení Bankovního úřadu. Jednotlivé osoby a firmy smějí poštou do ciziny poukazovati týž den nejvýše úhrnem 500 Kč bez zvláštního povolení. Obcházení a zneužívání tohoto ustanovení (na př. současným poukazováním u různých poštovních úřadů a pod.) se trestá dle ustanovení § 21.

Vývoz tuzemských i cizozemských cenných papírů bez dovolení ministerstva financí jest zakázán.

Úhrady z tuzemských účtů cizozemců do ciziny dovoleny jsou jen se svolením Bankovního úřadu.

Opatřování cizozemských valut a pohledávek prodejem československých korun v cizině dovoleno jest jen se svolením Bankovního úřadu.

Osobám nebo firmám v cizozemsku usedlým smí býti v jednotlivém případě poskytnut nebo prodloužen úvěr přes 5000 Kč jen se svolením ministerstva financí. inisterstvo financí může zmocniti Bankovní úřad, aby samostatně povoloval jednotlivé obchodní úvěry až do výše 5,000.000 Kč. Cizozemským společnostem nebo firmám, které mají v Československé republice obchodní nebo průmyslové provozovny, smí po zmocnění Bankovního úřadu oprávněné banky, ústavy nebo firmy (§ 2) povolovati úvěr nutný k provozu těchto tuzemských odboček bez jakéhokoliv dalšího dovolení.

Bankovní úřad jest povinen odvedenou mu exportní valutu (§ 6) oprávněným bankám, ústavům a firmám k účelům v tomto nařízení vytknutým na Pražské burse prodati.

Výjimečně smí jí použíti:

Také v těchto jednotlivých případech jest postupovati způsobem v § 5 naznačeným.

Bankovní úřad ministerstva financí má právo požadovati od bank, ústavů a firem cizozemská platidla a převzíti je za běžný denní střední kurs Pražské bursy.

Kdo jedná proti zákazu vývozu, obsaženému v §§ 13 a 16 tohoto nařízení, trestá se dle důchodkového trestního zákona. Vedle zákonného trestu buď vždy vysloveno také propadnutí hodnot tvořících předmět trestného činu. Přestupky všech jiných ustanovení tohoto nařízení, jmenovitě pokoutní obchody s cizozemskými platidly, takové obchody zaměstnanců bank na vlastní vrub anebo obejití tohoto nařízení zneužitím poštovní dopravy stíhají politické úřady - pokud nestíhají se přísněji dle jiných předpisů - vězením až do 6 měsíců a pokutou až do 20.000 Kč. Kromě toho budiž vždy také vysloveno propadnutí předmětů trestného činu. Trest vězení nesmí se přeměniti v peněžitou pokutu. Stejnému trestu podléhá, kdo se dopustí pokusu přestupku tohoto nařízení politickými úřady trestaného, kdo k takovému přestupku ponouká nebo při něm spolupůsobí. Čtvrtinu hodnoty předmětů za propadlé prohlášených obdrží odměnou osoby, jež se zasloužily udáním neb dopadením důchodkové závady.

Ministerstvo financí může úřadům k vydávání povolení k dovozu neb vývozu oprávněným naříditi, aby dovozcům nebo vývozcům, kteří povinnostem nedostojí, další vývozní a dovozní povolení (ověření) vůbec aneb po určitou dobu nevydávaly.

Provedení tohoto nařízení ukládá se ministru financí, který ustanoví též den, kdy toto nařízení nabude účinnosti. Tímto dnem pozbude platnosti nařízení ze dne 30. ledna 1919, č. 47 Sb. z. a n.