Právo voliti do obecního zastupitelstva přísluší všem občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří překročili 21. rok věku, bydlí v obci volby aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

Vojíni, kteří nejsou vojíny z povolání, mají volební právo v obci, ve které bydleli aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne, kdy nastoupili službu vojenskou. Pro vojíny z povolání platí ustanovení jako pro jiné voliče.

Každý občan smí vykonávati právo volební pouze v obci jediné a vykonává je osobně. To platí i v případě, že má několik bydlišť. Změní-li občan své bydliště, byv již pravoplatně zapsán do voličských seznamů obce jedné, nemůže během jednoho roku býti zapsán do voličských seznamů obce jiné. Byl-li kdo přes tato ustanovení zapsán do voličských seznamů několika obcí, smí vykonati práva voličova toliko v obci jediné.

Z práva voliti jsou vyloučeni:

Do zastupitelstva obecního a obecních komisí mohou býti voleni, kdož mají právo volební, dokonali 26. rok věku, v obci aspoň jeden rok, ode dne volby zpět počítajíc, bydlí a nejsou výslovně vyloučeni z volitelnosti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí čítá se do doby bydlení v oné obci, ve které občan bydlel před nastoupením služby vojenské, válečných úkonů nebo před zajetím.

Do obecních komisí mohou býti voleni i ti, kdož nejsou členy obecního zastupitelstva.

Voleni za členy obecního zastupitelstva a obecních komisí býti nemohou:

Zároveň nemohou býti členy rady obecní nebo téže komise obecní:

Každý volič je povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeni:

Každý volič jest povinen volbu za člena obecního zastupitelstva, obecní rady a komisí obecních přijmouti.

Od této povinnosti jsou osvobozeni:

Obecní zastupitelstvo skládá se v obcích: do 200 obyvatelů z 9 členů,

" 500 " " 12 "

" 1.000 " " 15 "

" 1.500 " " 18 "

" 2.000 " " 24 "

" 5.000 " " 30 "

" 20.000 " " 36 "

" 50.000 " " 42 "

" 100.000 " " 48 "

přes 100.000 " " 60 "

Pro hlavní město Prahu určuje počet členů statut.

Počet členů obecní rady, starostu a náměstky v to počítajíc, činí třetinu počtu všech členů obecního zastupitelstva.

Počet komisí a jejich členů stanoví obecní zastupitelstvo. Počet členů jednotlivých komisí nesmí být větší než polovina všech členů zastupitelstva.

Obecní zastupitelstvo volí se při prvých volbách, podle tohoto řádu provedených, na dobu tří let, později na dobu čtyř let, počítajíc ode dne, kdy volba obecní rady stala se pravoplatnou.

Úřad starosty, náměstků, obecní rady, zastupitelstva a komisí končí se uplynutím období, na které zastupitelstvo bylo zvoleno.

Neustaví-li se nové zastupitelstvo dříve, než uplyne období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi.

Dohlédací úřad rozepíše s konečnou platností volbu tak, aby přípravy k volbě včas mohly býti skončeny a aby volba byla provedena před uplynutím období starého zastupitelstva.

Volba vyhlásí se všeobecně v úředním listě, dále pak v každé obci zvláště vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena ve všech osadách.

Vyhláška v úředním listě musí obsahovati, ve kterých obcích a v který den se volba koná, jakož i vyzvání, aby strany do lhůty zákonné navrhly zástupce do komise u dohlédacího úřadu ( § 17).

Vyhláška v obci vyvěšená musí obsahovati den volby a počet osob, jež mají býti voleny, vyzvání, aby strany do lhůty zákonné navrhly své zástupce do komise místní, jakož i počet těchto komisí ( § 12), lhůtu, do které možno žádati za vydání tištěných seznamů voličských ( § 15), dále lhůtu, do které možno se domáhati volby podle zásady poměrného zastoupení a podmínky této žádosti ( § 19), lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne ( § 20), ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin ( § 21), lhůtu k oznámení sdružených listin ( § 26) a lhůtu k jmenování členů volební komise ( § 32).

Voličské seznamy sestaví zvláštní komise. Přípravné práce

k tomu provede obecní úřad.

Komise se skládá z obecního starosty nebo jeho zástupce, jím jmenovaného, a ze 4 - 6 přísedících. Přísedící a náhradníky za každého přísedícího jmenuje dohlédací úřad. Při jmenování přihlížej k tomu, aby podle možnosti všecky strany, a to rovnoměrně, byly v

komisi zastoupeny, a dbej při určování osob návrhů stran, které musí býti podány u dohlédacího úřadu do 8 dnů po vyhlášení volby.

Do rozhodnutí dohlédacího úřadu mohou si stěžovati strany, návrh podavší, do tří dnů ode dne, kdy byly vyrozuměny. Nadřízený úřad dohlédací rozhodne do pěti dnů pravoplatně.

Komise může se platně usnášeti, je-li přítomna aspoň polovice členů, a rozhoduje nadpoloviční většinou členů k hlasování oprávněných; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.

Komise tato dozírá vůbec nad tím, aby obecní úřad šetřil ustanovení, daných pro řízení volební, pokud není příslušna komise volební ( § 32).

Pro každý volební obvod zřídí se jedna místní komise.

Obce, které nemají více než 5000 obyvatelů, tvoří jediný obvod volební a sestaví se v nich jeden seznam voličský, a to podle popisných čísel domů nejnižším číslem počínajíc, a v domech podle abecedního pořadu voličů.

Obce s více než 5000 obyvatelů rozdělí dohlédací úřad, slyše obec, na několik obvodů volebních. Pro každý z těchto obvodů sestaví se zvláštní seznam voličský, a to podle abecedního pořadu ulic a náměstí do obvodů pojatých, v ulicích a náměstích podle čísel domovních a v domech podle abecedního pořadu voličů.

Voličové buďtež zapsáni s vyznačením jména, příjmení, dne a roku narození, stavu (zaměstnání, povolání), bytu a je-li toho třeba, s dalším ještě označením.

Veškeré seznamy vyhotoví se v pěti stejnopisech, které i s případnými dodatky ( § 17) podepíší všichni členové místní komise.

Starosta obce předloží jeden stejnopis seznamů voličských dohlédacímu úřadu. Ostatní stejnopisy vyloží zároveň v obci po dobu 14 dnů k veřejnému nahlédnutí.

Veřejnou vyhláškou, jež nejméně po dobu reklamační musí býti vyvěšena, a způsobem v místě obvyklým oznámí alespoň den před počátkem lhůty reklamační, že seznamy jsou na 14 dnů vyloženy k veřejnému nahlédnutí a že možno v téže lhůtě podávati proti nim námitky.

Ve vyhlášce budiž přesně uveden počátečný a konečný den této lhůty, jakož i místo a úřední hodiny, v nichž možno ve voličské seznamy nahlédnouti a námitky podati.

V obcích s více než 5000 obyvatelů musí seznam voličů býti vyložen k nahlédnutí každý den nejméně po osm hodin, a to po dva sobotní dny i v hodinách poledních, v ostatních obcích nejméně po tři hodiny.

Do seznamů má každý právo nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva. Na správné dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové komise v § 12 uvedené.

V obcích s více než 5000 obyvatelů budiž seznam voličů včas rozmnožen a na požádání od počátku lhůty reklamační každému za náhradu výrobních nákladů, připadajících na jedno vyhotovení, vydán.

Kdo se domáhá vydání rozmnoženého seznamu voličského, oznam to obecnímu starostovi do 8 dnů po vyhlášení volby. Přihláška zavazuje k odběru a zaplacení výrobních nákladů za objednané výtisky. Přihlášky po této době učiněné zůstanou

nepovšimnuty.

Do dalších osmi dnů nutno u obecního starosty složiti přibližné náklady výrobní, jinak nebude přihlášky dbáno.

Za stejných podmínek na žádost se rozmnoží a vydávají i případné dodatky ( § 17) k voličským seznamům.

Námitky proti vyloženým voličským seznamům dlužno ve lhůtě v § 14 uvedené podati na obecním úřadě, a to písemně. Osoby neumějící anebo nemohoucí psáti mohou je podati též ústně u obecního úřadu, který je povinen námitky s nimi sepsati.

Právo podati námitky přísluší občanům, kteří buď v seznamu voličů již zapsáni jsou, anebo se domáhají, aby do seznamu zapsáni byli.

Námitky mohou býti podány buď proto, že zapsán byl občan neoprávněně nebo proto, že oprávněný k volbě občan do voličských seznamů zapsán nebyl nebo že volič nesprávně jest označen.

Jedny námitky smějí se týkati pouze jedné osoby; námitky, ustanovení tomu nevyhovující, vrátí se k opravě.

Strana jest povinna uvésti v námitkách skutečnosti k jejich odůvodnění a má podle možnosti osvědčiti správnost skutečností tvrzených.

Jde-li o námitky proti zápisu voliče, budiž mu ihned námitka sdělena s doložením, že může do tří dnů podati u obecního úřadu své vyjádření buď písemně, nebo neumí-li neb nemůže-li psáti, též ústně.

O námitkách proti seznamům voličským rozhoduje místní komise ( § 12) a vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala, a voliče, jehož se námitky týkají. Obecní úřad je povinen provést úřední šetření, jež mu uloží komise.

Obecní úřad vyznačí rozhodnutí komise ihned v seznamech voličských a vyrozumí o něm osobu, která podala námitky, a osobu, o jejíž zápis šlo.

Každá osoba, která má právo podati námitky, může si do rozhodnutí komise stěžovati. Stížnost možno podati u obecního úřadu do tří dnů ode dne vyrozumění a když stěžovatel neměl býti podle ustanovení tohoto paragrafu vyrozuměn, ode dne, kdy rozhodnutí komise bylo zapsáno do voličských seznamů. Za tím účelem zůstanou voličské seznamy vyloženy k veřejnému nahlédnutí až do uplynutí lhůty ke stížnosti.

Starosta je povinen stížnost s příslušnými spisy předložiti do 48 hodin dohlédacímu úřadu.

O stížnosti rozhoduje s platností konečnou komise, kterou tvoří přednosta tohoto úřadu nebo úředník jím určený a 4 - 6 přísedících, jmenovaných politickým úřadem druhé stolice podle návrhu stran, organisovaných v době volby v obvodu politického úřadu prvé stolice, ve kterém dotčená obec leží. Návrhy přísedících i jejich náhradníků buďtež podány u politického úřadu druhé stolice do 8 dnů po vyhlášení volby.

Člen komise místní ( § 12) nesmí býti členem komise u dohlédacího úřadu zřízené.

Komise právě řečená provede v seznamech podle výsledků řízení nutné opravy a doplňky, vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala, a voliče, jehož se námitky týkají, a vrátí volební spisy obecnímu úřadu nejdéle osm dní před volbou.

Na voličských seznamech, podle výsledku reklamačního řízení upravených, nesmí nikým být nic měněno.

Pravoplatné seznamy buďtež znovu po osm dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí vyloženy.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a o hodinách, po které seznamy musí býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 14.

Volby obecního zastupitelstva dějí se buď podle zásady poměrného zastoupení nebo podle zásady relativní většiny. Podle zásady poměrného zastoupení konají se volby ve

všech obcích, které mají více než 700, na Slovensku do 1. ledna 1928 více než 1000 obyvatelů. V obcích ostatních konají se volby podle zásady relativní většiny, leč že by do osmi dnů ode dne vyložení seznamů voličských zažádala aspoň desetina voličů, zapsaných v těchto seznamech, aby volba byla provedena podle zásady poměrného zastoupení. Návrh takový podá se písemně u obecního úřadu. O tom, zda

žádost je podána nařízeným počtem zapsaných voličů a zda tedy volba podle zásady poměrného zastoupení se má provésti, rozhoduje s konečnou platností komise, u dohlédacího úřadu podle § 17 zřízená. Starosta obce je povinen žádost předložiti dohlédacímu úřadu do tří dnů.

Nejpozději čtrnáctý den přede dnem volby do 12. hodiny polední mají volební skupiny (strany) předložiti obecnímu úřadu kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Obecní úřad je povinen podateli potvrditi čas podání. Žadatel je oprávněn předložiti další opis

kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou je povinen obecní úřad potvrditi.

Kandidátní listina musí býti

v obcích do 1000 obyvatelů podepsána nejméně 10 voliči,

v obcích do 2000 obyvatelů nejméně 20 voliči,

v obcích do 5000 obyvatelů nejméně 30 voliči,

v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně 50 a

v obcích přes 20.000 obyvatelů nejméně 100 voliči, v seznamech voličských zapsanými. Vždy však musí býti podpisů nejméně tolik, co kandidovaných.

Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati:

Obecní úřad opatří kandidátní listiny číslem řadovým podle pořadí, jak došly.

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho starosta obce písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 48 hodin, škrtne ho místní komise ( § 12) při úpravě kandidátních listin ( § 23) na listině, k níž nebyl připojen vlastnoručně stvrzený souhlas jeho s kandidaturou; jinak škrtne ho na listině později došlé.

Současně svolá starosta do tří dnů místní komisi ( § 12), do níž pozve všechny zmocněnce volebních skupin, aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky.

Má-li kandidátní listina formální vady, na př. nedostatečný počet podpisů, nebo že pořadí kandidátů není vyznačeno, nebo označení skupiny je sporné, nebo není předložen souhlas kandidátův a pod., vyzve komise zmocněnce, by kandidátní listinu do 24 hodin opravil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením skupiny, vyzve komise zmocněnce těchto kandidátních listin, aby do 24 hodin upravili označení skupin. Neučiní-li tak, rozhodne komise.

Není-li kandidátní listina opatřena označením skupiny, označí ji komise jménem zmocněncovým.

Kandidátní listina, která ani po tomto řízení nemá nařízeného počtu podpisů, jest neplatná a rovněž i hlasy, které přes to na sebe soustředila. Komise rozhodne o tom s platností konečnou, s výhradou námitek proti volbě.

Bylo-li zřízeno několik místních komisí, rozhoduje o kandidátních listinách komise toho volebního obvodu, ve kterém jest obecní úřad.

Když se kandidát vzdá, zemře, ztratí volitelnost nebo jest škrtnut ( § 22), může zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se státi musí nejdéle desátý den před volbou.

Po konečné úpravě kandidátních listin, nejméně však osm dnů před volbou není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny.

Nejméně osm dnů přede dnem volby starosta obce vyvěsí v místnostech, ve kterých jsou seznamy voličské k nahlédnutí vyloženy, všechny platné kandidátní listiny podle označení skupin, podle čísla řadového, s plným a přesným uvedením všech kandidátů a zašle jeden stejnopis kandidátních listin, volebními skupinami podaný, dohlédacímu

úřadu.

Kromě toho dá rozmnožiti platné kandidátní listiny tiskem na vrub obce, a to každou nejméně v počtu o pětinu větším než je počet voličů. Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště, a to ve formě hlasovacího lístku. Kandidátní listiny všech volebních skupin musí býti tištěny písmem stejné velikosti a téhož druhu, na papíru téže

barvy, jakosti a velikosti, musí býti opatřeny razítkem obecního úřadu na témže místě a nesmějí míti žádných odlišných značek nebo znamení.

V obcích, v nichž volba se koná podle zásady poměrného zastoupení, mohou zmocněnci volebních skupin u obecního úřadu předložiti společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují.

Prohlášení to státi se musí nejdéle osmý den přede dnem volby, načež je starosta obce vyhlásí vývěskem v místnostech, v nichž jsou seznamy voličské vyloženy k nahlédnutí.

Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (§ § 45 a 46).

V obcích, kde jest přihlášena jen jedna kandidátní listina, nebo kde několika skupinami dohromady navrženo bylo pouze tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má býti voleno, prohlásí místní komise ( § 12) bez volby za zvolené všechny kandidáty, kteří byli navrženi. V tomto případě odpadá rozmnožení kandidátních listin ( § 25).

Pro způsob vyhlášky výsledku volby, námitek a rozhodování o námitkách platí ustanovení § § 51, 53 - 56.

Volba obecního zastupitelstva koná se v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací úřad.

Místnosti volební opatří podle poukazu místní komise ( § 12) obecní úřad.

Je-li zapsáno do seznamu voličského jednoho volebního obvodu více než 1500 voličů, budiž volba konána v několika místnostech, a to tak, aby do jedné místnosti nebylo přikázáno více než 1500 voličů.

V den před volbou a v den volby jest zakázáno v obci prodávati, čepovati neb podávati nápoje, obsahující alkohol.

Nejméně osmý den před volbou vyhlásí starosta obce veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční i konečnou hodinu, i místnost volby, jakož i zásady, podle nichž se volba bude konati a kolik členů má býti voleno.

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli legitimační lístek a případně kandidátní listiny, nebyly-li jim pro jakoukoliv překážku včas dodány, a při tom aby předložili průkaz

listinný osvědčující totožnost jejich (na př. list domovský, křestní, rodný, pracovní knížku a pod.).

Starosta dá ve všech obcích nejdéle třetí den přede dnem volby dodati každému voliči do bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin a v obcích s více než 1000 obyvatelů též lístek legitimační.

V legitimačním lístku buďtež uvedeny: pořadové číslo seznamu voličského, jméno voličovo, den, hodina a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních. Legitimace buďtež opatřeny obecní pečetí.

Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydán budiž voliči na průkaz v § 30 uvedený, legitimační lístek jiný, jako duplikát zřetelně označený.

Nedodané legitimační lístky odevzdá starosta obce za vlastní odpovědnosti příslušné volební komisi, u které může volič žádati v den volby vydání legitimačního lístku, předlože průkazní listinu, v § 30 uvedenou.

V obcích až do 1000 obyvatelů vykáží se voličové, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, průkazem listinným, osvědčujícím jejich totožnost (na př. listem domovským, křestním, rodným, pracovní knížkou a pod.), anebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.

Za ztracené nebo poškozené kandidátní listiny vydá nové na průkaz legitimace neb jiné průkazní listiny buď před volbou obecní úřad nebo v den volby komise volební.

Volbu řídí volební komise, jejíž členy jmenuje dohlédací úřad, a to po jednom zástupci za každou kandidující volební skupinu podle návrhu té skupiny. Zároveň ustanoví týmž způsobem za každého člena náhradníka z téže skupiny. Jsou-li jen dvě nebo tři volební skupiny, jmenuje dohlédací úřad za každou volební skupinu po dvou členech a dvou

náhradnících.

Plnomocník volební skupiny navrhuje zástupce své skupiny aspoň osm dnů přede dnem volby u dohlédacího úřadu.

Neučiní-li volební skupina včas návrhů, jmenuje dohlédací úřad sám členy a náhradníky za tuto skupinu.

V obcích s několika volebními místnostmi nutno jmenovati podle týchž zásad pro každou volební místnost volební komisi a mimo to jednu komisi ústřední.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento úředník dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub

obce.

V obcích přes 10.000 obyvatelů kandidáti nemohou býti členy volební komise.

Komise volí přímo před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže volební skupině.

Volební komise může se platně usnášeti, je-li přítomna polovice členů, a rozhoduje nadpoloviční většina členů, k hlasování oprávněných; při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který jinak nehlasuje.

Do rozhodnutí volební komise lze si stěžovati pouze námitkami proti volbě.

O průběhu volby vede se zápis, do kterého dlužno zaznamenati jmenovitě jména členů volební komise, zástupce dohlédacího úřadu a důvěrníků, počátek a konec, po případě přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným

odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu volby se týkající, pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo skrutinium.

Zápis vede úředník obecní, k volbě s hlasem poradním ( § 32) přibraný, po případě jiná pomocná síla nebo člen komise volební, předsedou komise k tomu určený.

Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány.

Dohlédací úřad má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dozíral nad správným prováděním volby.

Volební komise musí k návrhu volebních skupin připustiti z každé volební strany tři voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku skrutinia. Návrh musí být učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.

Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo proto, že volič v den volby není oprávněn podle posledního odstavce § 3 hlasovati; jinak nemají práva zasahovati do řízení volebního.

Do volební místnosti mají přístup pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného volebního obvodu. Odevzdav hlasovací lístek má volič místnost volební ihned opustiti.

Agitovati ve volební místnosti mezi voliči není dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné volební skupině zříditi agitační kancelář v témže domě, ve kterém je místnost volební.

Volební komise prohlédne před početím volby osudí. Za volební osudí smí se použíti jen schránky neprůhledné, kterou lze zamknouti.

Potom se přikročí k odevzdávání hlasů.

Volební komise vezme od voliče legitimační lístek a vydá mu úřední obálku, do které volič sám, v prostoru tak odděleném, abynemohl býti pozorován, vloží hlasovací lístek, a hodí obálku do volebního osudí. Všechny obálky musí býti stejné velikosti, jakosti a barvy a musí býti opatřeny razítkem obecním na stejném místě a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

Tímto způsobem odevzdají hlasy své nejprve členové komise volební a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

Volební komise dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno nahlížeti do hlasovacích lístků před započetím skrutinia, ani opravovati neb doplňovati hlasovací lístky, byť i za to voličem byli požádáni.

Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati hlasovací lístek jen tehdy, když

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran ( § 36), a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volební komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než

se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.

Volič smí odevzdati jen kandidátní listinu jediné strany, vyhovující ustanovením § 25, nesmí v ní škrtati, ani měniti nebo připisovati jmen, vyjímajíc případ, že skupina změnila kandidáta podle ustanovení § 24.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je dokončiti, může volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na den následující. Opatření takové musí však ihned býti vyhlášeno veřejně

a způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří před ukončením jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volební komisí pro voliče určené, nebo přímo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a pomocné síly pouze důvěrníci volebních skupin. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáváním.

Při tom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

Ve prospěch celé kandidátní listiny určité volební skupiny čítají se i hlasovací lístky, na nichž jména jednotlivých kandidátů jsou škrtána, nebo měněna.

Neplatné jsou hlasovací lístky:

Přikazování mandátů volebním skupinám při volbě podle zásady poměrného zastoupení.

Volební číslo.

Poté rozdělí komise počet mandátů na jednotlivé volební skupiny podle poměru hlasů, pro skupiny ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.

Součet všech platných hlasů všem skupinám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

Volebním číslem dělí se počet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů, pro skupinu odevzdaných.

Kandidátní listiny stran sdružených ( § 26) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

Přikazování zbylých mandátů při volbě podle zásady poměrného zastoupení.

Nebyly-li způsobem, v § 45 uvedeným, obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně skupinám, které při dělení podle § 45 provedeném, vykázaly největší zbytek dělení.

Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát, kteréž ustanovení však neplatí pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy ( § 26).

Odčítání nadpočetných mandátů při volbě podle zásady poměrného zastoupení.

Bylo-li by dělením počtu hlasů číslem volebním ( § 45) obsazeno o jeden mandát více, než má býti obsazeno, odečte se tento mandát skupině, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku menší počet hlasů. Je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

I tu sdružené listiny ( § 26) považují se za skupinu jedinou.

Když byla komise přidělila všechny mandáty volebním skupinám, rozvrhne mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené. Postupuje při tom podle zásad, uvedených v § § 45 a 46.

Koná-li se volba podle zásady relativní většiny ( § 19), jsou zvoleni kandidáti oné volební skupiny, která obdržela největší počet hlasů.

Z jednotlivých volebních skupin zvoleni jsou za členy zastupitelstva kandidáti podle pořadí, jak uvedeni jsou na kandidátní listině podle počtu na tu kterou skupinu připadajícího. Ostatní kandidáti jsou v témže pořadí náhradníky ( § 57).

Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny u obecního úřadu podané, platí obsah i pořadí kandidátní listiny, u obecního úřadu podané. Má-li lístek hlasovací více jmen, než je přípustno ( § 21), nepřihlíží se k přespočetným jménům.

Ustanovení tohoto paragrafu platí pro volby, ať se konají podle zásady poměrného zastoupení, nebo podle zásady relativní většiny.

Po skončeném skrutiniu komise zjistí výsledek skrutinia protokolárně za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran, načež obecní úřad vyhlásí výsledek volby veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

Ve vyhlášce budiž též uvedeno, do kdy, kde a jak možno námitky proti volbě podati.

Zápis o volbě a výsledku skrutinia budiž předložen úřadu dohlédacímu; lístky hlasovací, legitimace a obálky buďtež volební komisí zapečetěny a u obecního úřadu uloženy; předloženy buďtež jedině tehdy, jsou-li proti volbě podány námitky.

Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou volební komise jednotlivých volebních místností pouze úkony v § 43 uvedené. Další řízení přísluší komisi ústřední, které jednotlivé komise ihned odevzdají spisy volební zapečetěné.

Dohlédací úřad přezkoumá, zdali nebyly zvoleny osoby nevolitelné. Stalo-li se tak, prohlásí do měsíce ode dne, kdy protokol o volbě ho došel, s konečnou platností volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní je zvolen. Toto rozhodnutí vyhlásí obecní úřad veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

Námitky proti volbě podati může toliko volič v obci oprávněný, ve lhůtě osmi dnů, počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby. Námitky mají býti podány písemně u obecního úřadu; pouze osoby neumějící nebo nemohoucí psáti, mohou přednésti námitky též ústně u obecního úřadu, který je sepíše. Námitky dlužno nejdéle do 3 dnů předložiti i s volebními spisy úřadu dohlédacímu.

O námitkách rozhodne politický úřad druhé stolice.

Úřad, kterému přísluší rozhodovati o námitkách, dá provésti osobou, která u volby nebyla zúčastněna, potřebné šetření, k němuž musí pozvati stěžovatele i zmocněnce volebních skupin. Osoby tyto mají právo dotazovati se osob vyslýchaných, žádati protokolární zjištění, podávati vyjádření, nahlížeti do spisů a činiti si výpisy z nich.

Zjistí-li úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou část jeho a nařídí po případě volbu novou s určením dne této volby.

Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví úřad výsledek ten a dá jej veřejně v obci vyhlásiti.

Rozhodnutí dodá se stěžovatelům a osobám, jejichž volba byla zrušena.

Rozhodnutí, jež má býti vydáno nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy, má platnost konečnou.

Náhradníci ( § 50) zastupují členy obecního zastupitelstva té skupiny, za niž byli kandidováni, když oni nemohou úřadu svého, byť i jen dočasně, vykonávati nebo uprázdní-li se za volebního období mandát trvale.

Náhradníci nastupují podle pořadí, v kterém byli uvedeni na kandidátní listině.

Nebylo-li za jednu volební skupinu zvoleno tolik náhradníků, kolik činí jedna polovice členů zastupitelstva této skupiny, nebo při počtu členů zastupitelstva, dvěma nedělitelném, celé číslo nejblíže vyšší, nebo klesne-li po volbě počet náhradníků jedné

volební skupiny pod uvedenou hranici, doplní počet náhradníků členové obecního zastupitelstva této skupiny tímto způsobem:

Byl-li za dotčenou skupinu zvolen pouze jeden člen obecního zastupitelstva, jmenuje náhradníka sám v písemném prohlášení, předloženém obecnímu starostovi ve lhůtě, od něho stanovené.

Je-li dotčená skupina více než jedním členem zastoupena, vykoná za řízení obecního starosty nebo jeho náměstka volbu doplňovací hlasovacími lístky, při které platí za zvolena ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.

Doplnění počtu členů obecního zastupitelstva způsobem zde uvedeným nastane i tenkráte, kandiduje-li volební skupina méně členů, než by jí podle poměru odevzdaných hlasů příslušelo; i tu zvolí členové obecního zastupitelstva téže skupiny zbývající počet členů obecního zastupitelstva.

O volbě sepíše se protokol, který všichni přítomní podepíší.

O dalším řízení platí obdobně ustanovení § § 51 - 56 tohoto řádu volení s tou změnou, že písemné prohlášení zastupuje protokol volební.

Nebyly-li proti volbě podány námitky anebo bylo-li o námitkách pravoplatně rozhodnuto, svolá dohlédací úřad nově zvolené členy obecního zastupitelstva nejdéle do 8 dnů po tom, kdy volba tato stala se pravoplatnou, po případě kdy rozhodnutí o námitkách bylo stranám doručeno, k volbě starosty, náměstků a obecní rady.

Dohlédací úřad vyšle ke schůzi té svého úředníka neb jiného zástupce, který vezme členy zastupitelstva do slibu věrnosti Československé republice.

Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijmouti volbu ( § 8).

Členové nově zvoleného obecního zastupitelstva zvolí, složivše slib, ihned v prvé schůzi za předsednictví nejstaršího člena ze sebe starostu obce, jeho náměstky a ostatní členy obecní rady. Ostatní volební skupiny, než ke které náleží předsedající, jmenují po jednom zástupci do komise, která řídí volbu.

Aby volba byla platná, jest potřebí přítomnosti více než polovice členů obecního zastupitelstva.

Nejdříve volí se obecní starosta, pak první a potom druhý náměstek.

V obcích, kde počet členů obecního zastupitelstva jest nejméně 24, buďtež voleni vždy dva náměstkové.

Způsob volby v obcích, v nichž voleno bylo podle zásady relativní většiny.

V obcích, ve kterých se konala volba obecního zastupitelstva podle zásady relativní většiny (§ § 19 a 49), volí se toliko náměstek jeden.

Starosta a jeho náměstek volí se nadpoloviční většinou přítomných z celého sboru.

Neobdržel-li žádný z kandidátů takové většiny, koná se volba užší mezi těma dvěma kandidáty, kteří dosáhli největšího počtu hlasů. Hlasy, které připadly při užší volbě jiným kandidátům, jsou neplatny. Za zvoleného považuje se ten, na koho připadne největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

Způsob volby v obcích, v nichž voleno bylo podle zásady poměrného zastoupení.

V obcích, ve kterých provedena byla volba obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení, provede se volba starosty a náměstků takto:

Prohlásí-li před volbou obecního starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva (při počtu členů obecního zastupitelstva čtyřmi nedělitelném menšina, jejíž počet rovná se aspoň celému číslu při dělení vyšlému), že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama nadpoloviční většinou, ostatní členové zastupitelstva volí pak obecního starostu a prvního náměstka nadpoloviční většinou.

Prohlásí-li skupina, mající nejméně třetinu všech členů zastupitelstva, že činí nárok na úřad prvního náměstka, volí ho rovněž sama nadpoloviční většinou a ostatní členové volí obecního starostu a není-li případu v předcházejícím odstavci řečeného, i druhého náměstka nadpoloviční většinou.

Činí-li takto nárok na druhého nebo prvního náměstka několik skupin, přiřkne se nárok ten skupině nejčetnější a mezi skupinami o stejném počtu členů rozhodne los.

K platnosti volby, skupinami prováděné, je zapotřebí, aby byla přítomna víc než polovina všech členů skupiny.

Jednotlivé skupiny mohou se pro volbu obecního starosty a náměstků sdružiti a platí pak za skupinu jednu.

Nemůže-li uplatniti nebo neuplatní-li žádná skupina nároku na úřad druhého nebo prvého náměstka, koná se volba obecního starosty a jeho náměstků způsobem v § 61 nařízeným.

Volba obecní rady a komisí v obcích, v nichž voleno bylo podle zásady relativní většiny.

V obcích, v nichž provedena byla volba podle zásady relativní většiny, provede se volba členů obecní rady a obecních komisí nadpoloviční většinou přítomných členů obecního zastupitelstva. Nedosáhl-li potřebný počet kandidátů této většiny, vykoná se volba užší mezi těmi kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů, při čemž se pojme do užší volby dvakrát tolik kandidátů, kolik členů obecní rady má se ještě voliti. Při stejném počtu hlasů rozhodne los, kdo do užší volby má býti pojat.

Při užší volbě považují se za zvolené ti, kdož obdrželi největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasy, které připadly na kandidáty, do užší volby nepojaté, jsou neplatny.

Volba obecní rady a komisí v obcích, v nichž voleno bylo podle zásady poměrného zastoupení.

V obcích, ve kterých byla provedena volba obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení, koná se volba členů obecní rady a obecních komisí rovněž podle této zásady.

Volbu řídí komise v § 60 uvedená. Komise tato podle zásad poměrného zastoupení určí počet členů obecní rady a komisí připadající každé z volebních skupin, při čemž starosta i náměstkové se včítají stranám, k nimž náležejí. Užije při tom obdobně

ustanovení § § 45 - 48 s odchylkou, že i skupina, která nemá ani tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení v obecní radě nebo komisích.

Volbu samu provedou členové příslušné skupiny volební nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti volby jest potřebí, aby přítomno bylo více než polovice členů volební skupiny.

Jednotlivé skupiny mohou se pro volbu sdružiti. V obcích, kde po volbě starosty a náměstka má býti volen pouze jeden člen obecní rady, zvolí tohoto člena ta skupina v

obecním zastupitelstvu, která při volbě starosty a náměstka vyšla na prázdno. Není-li takové skupiny, aneb čítá-li skupina ta pouze jediného člena, volí se i třetí člen obecní rady nadpoloviční většinou přítomných.

Náměstkové starostovi nastupují v úřad podle pořadí, v němž byli zvoleni. Jsou-li zaneprázdněni nebo podjati starosta i oba náměstkové, nastupují členové obecní rady podle stáří.

Uprázdní-li se za volebního období místo starosty, náměstka, člena obecní rady nebo komise, obsadí uprázdněné místo

Námitky proti volbě starosty, náměstků, obecní rady a komisí podati možno do 8 dnů ode dne volby u obecního úřadu. Rozhodne o ní s platností konečnou úřad, uvedený v § 54, do jednoho měsíce.

Nejde-li o trestný čin přísněji stíhaný, tresce se:

Dohlédacím úřadem v § § 10 a násl. jest míněn úřad politický, obci přímo nadřízený.

Úřad tento bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů, volebním řádem nařízených. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc komisí v tomto volebním řádě ustanovených, úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány nákladem obce. Obec má pak právo postihu na povolaných orgánech obecních.

Kde v tomto zákoně mluví se o počtu obyvatelstva, je rozhodný stav podle posledního všeobecného úředního sčítání lidu.

Členové komisí místních a komisí, u dohlédacího úřadu podle § 17 zřízených, kteří utrpí újmu na výdělku, mají nárok na odškodné. Odškodné členům komisí místních platí obec, členům komisí zřízených u úřadů dohlédacích platí stát.

Formuláře seznamů voličských vyhlášek, protokolárních reklamací, vyjádření proti reklamaci, protokolů volební komise a seznamů hlasovacích, dodá správa státní zdarma.

Veškeré věci volební vyřizovány buďtež všemi orgány s největším urychlením.

Veškerá podání, protokoly, námitky, stížnosti ve věci obecních voleb a přílohy k nim jsou prosty kolku.

Ustanovení tohoto zákona platí pro volby do zastupitelstev všech obcí i osad. Zákony i zvláštní statuty měst, pokud tomuto zákonu odporují, pozbývají platnosti.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášky, na Slovensku 31. prosincem 1920; ministr vnitra je však zmocněn rozhodnouti, že zákon tento nabývá tam účinnosti i dříve.

Provedením pověřují se ministři vnitra, spravedlnosti, financí a národní obrany.