Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

85/1919 Sb. znění účinné od 25. 2. 1919 do 31. 12. 2023

85

 

Nařízení

ministra financí

ze dne 25. února 1919

o soupisu dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky.

 

Na základě zmocňovacího zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84. Sb. zák. a nař., nařizuji toto:

Článek 1.

Všechny dluhopisy rakouských a uherských válečných půjček a pokladniční poukázky Rakousko-uherské banky, jež se nacházejí na území československého státu, buďtež sepsány a okolkovány. (K vůli zjednodušení označují se v tomto nařízení obojí papíry všeobecně "cennými papíry", dluhopisy válečných půjček "dluhopisy"," řekl pokladniční poukázky rakousko-uherské banky "poukázkami".)

Za okolkování jednoho kusu dluhopisu zaplatí se na krytí výloh beze zření na nominální cenu manipulační poplatek 40 h. Okolkování dluhopisů provede se kontrolní známkou, kterou je polovice obyčejného korunového kolku (rozpůleného úhlopříčným řezem) bez spodního tisku a bez označení v rámci elipsovém. Na manipulační poplatek tento nemá významu číslice vyznačená na kolku. Z poukázek obnáší poplatek 1/2 % (půl procenta) nominální ceny. Okolkování jich provádí se bez přilepení kontrolní známky dle ustanovení čl. 7. Odlišné ustanovení v poučení na soupisovém seznamu bylo po provedení tisku změněno.

Článek 2.

Soupisem povinna jest každá fysická nebo právní osoba (okresy, obce, peněžní a jiné ústavy, firmy, banky, pojišťovací ústavy, společnosti, společenstva, družstva, záložny, spořitelny atd.), nalézající se v době soupisu na území československého státu.

a)

která jako vlastník má u sebe uvedené cenné papíry;

b)

která půjčky upsala, nebo cenných papírů nabyla jakýmkoliv způsobem, avšak s výhradou vlastnictví odevzdala je z jakéhokoliv důvodu pouze do držení, uschování a pod. osobám jiným; má-li někdo cenné papíry uloženy u více ústavů neb osob, třeba ku soupisu přiložiti ohledně každého ústavu neb osoby té zvláštní seznam cenných papírů, sestavených dle jednotlivých druhů a cen; tato specifikace není vázána na předepsaný formulář;

c)

která cenné papíry drží, nebo má v uschování pro osoby jiné. Je-li osob těch více, nutno k seznamu přiložiti opět specifikaci ohledně každé osoby zvlášť obdobně, jak jest uvedeno pod lit. b).

Přednosta domácnosti vyplní seznam též za členy své rodiny žijící s ním ve společné domácnosti.

Za nezletilé osoby nebo osoby pod kuratelou podá seznam zákonný jejich zástupce.

Ohledně peněžních ústavů uvedených v čl. 9., jakož i státních pokladen, v jichž uschování nacházejí se uvedené cenné papíry jako kauce, sirotčí vklady a pod., obsaženy jsou zvláštní předpisy v čl. 9., pokud se týče v čl. 11.

Nejsou-li majiteli resp. jeho zákonnému zástupci známa všechna data potřebná k soupisu cenných papírů uložených u některé státní pokladny neb u jiného depositního místa, označí se v seznamu, pokud se týče v jeho specifikaci toto depositní místo, po případě i další data straně známá.

Vzorec seznamu soupisového možno dostati u obecních úřadů resp. magistrátů, mimo to v Praze, Brně a Opavě u hospodářského úřadu (ekonomátu) při finančním (zemském) ředitelství.

Soupis koná se ve dnech 27. a 28. února a 1. března 1919, jak ve vyhlášce jest ustanoveno, výjimečně ve dnech do 8. března 1919.

Článek 3.

Pro místa uvedená v příloze A provedou soupis úřady v příloze té vyznačené, pro ostatní území Čech, Moravy a Slezska příslušné berní úřady.

Pro Slovensko ustanoví generální finanční ředitelství v Bratislavě (Prešpurku) úřady, které provedením soupisu jsou pověřeny. Toto ředitelství je též oprávněno přizpůsobiti nařízení toto slovenským poměrům a uvésti je ve známost zvláštní vyhláškou.

Článek 4.

Seznam budiž dle přiloženého vzoru dvojmo řádně a svědomitě vyplněn a odevzdán zároveň s cennými papíry, jež nalézají se u podavatele a mají býti okolkovány, tomu soupisovému úřadu, v jehož okresu podatel má své řádné bydliště.

Osoby, meškající v době soupisu na území československého státu, avšak mimo své řádné bydliště, mohou, má-li cenné papíry v té době právě ve svém držení, tyto sepsati a dáti okolkovati u úřadů, v jehož okresu se právě zdržují.

Nemají-li cenných papírů těch u sebe a nemohou-li pro obtížné spojení ani samy, ani příslušníci jejich rodin včas vyhověti soupisové povinnosti, vyžádají si od policejního (obecního) úřadu svého nahodilého pobytu stvrzení o tom. Tyto osoby jsou pak oprávněny podati předepsaný seznam doložený touto stvrzenkou jakož i cenné papíry k okolkování příslušnému úřadu soupisovému hned po umožnění návratu do svého bydliště, nejdéle pak do dne otevření hranic. Úřad provede dodatečné okolkování dle všeobecných předpisů a sepíše o tom protokol podepsaný úřadem i stranou.

Vlastníci, jichž veškeré cenné papíry se nalézají u osob jiných, podají pouze vyplněný seznam.

Držitelé zajištěných schránek (safů) v bankách jsou povinni sami cenné papíry si vyzvednouti a předložiti je ku okolkování. Mají na vůli učiniti tak též u úřadu, v jehož okresu ony schránky se nalézají.

Článek 5.

Zemře-li osoba, jež cenné papíry má ve dnech soupisu u sebe, ať už jako vlastník nebo pro cizího, aniž by byla okolkovací povinnosti vyhověla, ukládá se povinnost ta dědicům, a kdyby to těmto z jakýchkoliv důvodů nebylo možno, má pozůstalostní soud sám sepsati cenné papíry, náležející do pozůstalosti a odevzdati je do depositního úřadu, který pak je okolkuje dle vlastních instrukcí.

Článek 6.

Zdržuje-li se majitel neb uschovatel cenných papírů, pokud se týče majitel safů v době soupisu mimo hranice Československé republiky a nemůže-li proto dostáti včas své okolkovací povinnosti, musí oznámiti písemně, mnoho-li a jaké cenné papíry má, předložiti je do 3 dnů po otevření hranic u příslušného úřadu soupisového a prokázati hodnověrně, že v době soupisu skutečně meškal v cizině, a že cenné papíry byly v době té v tuzemsku. Další postup je stejný, jak je uveden ve článku 4., odst. 3.

Pozdější okolkování (po třech dnech po otevření hranic) povoliti může pouze ministerstvo financí, po případě úřad jím k tomu zmocněný, a to na průkaz, že strana skutečně nemohla dostáti včas své soupisové povinnosti.

Článek 7.

Obnos za okolkování budiž podatelem v seznamu vyznačen a v hotovosti s vyplněním seznamem odevzdán zřízenci provádějícímu soupis. Shledá-li tento, že údaje seznamu jsou správné a že poplatek je řádně vypočítán, opatří dluhopisy na přední straně kontrolní známkou (sestávající z polovice kolku s úhlopříčným řezem), přetiskne ji razítkem a opatří podpisem. Tam, kde by se nedostávalo kontrolních známek, bude po vybrání manipulačního poplatku každý dluhopis opatřen razítkem a podpisem 2 zřízenců úřadu oprávněného ku provedení soupisu. Dluhopisy takto okolkované (beze známek) buďtež úřadem pojaty ve zvláštní seznam a řadové číslo jeho vepsáno zároveň v příslušný dluhopis.

Pokladniční poukázky rakousko-uherské banky opatří se bez přilepení kontrolních známek pouze úředním razítkem a podpisem 2 zřízenců soupisového úřadu. Není-li den okolkovací zřejmým již z připojeného razítka, třeba připsati i toto datum. O poukázkách takto okolkovaných budiž veden zvláštní seznam a řadové číslo jeho vepsáno v příslušnou poukázku.

Jeden stejnopis soupisového seznamu předloženého stranou vrátí se straně i s okolkovanými cennými papíry. Druhé stejnopisy seznamů podrží soupisový úřad u sebe až do skončení celého soupisu a je stranám volno nahlédnouti do nich do 8 dnů po ukončení všeobecného soupisu. Po této připojí se seznamy soupisové a seznamy o okolkování dluhopisů a poukázek, jež provedeno bylo beze známek, k účtu o kontrolních známkách a vybraných penězích dle zvláštních předpisů.

Jiná činnost úřadu soupis provádějícího bude po dobou soupisu obmezena na nejnutnější míru.

Článek 8.

Obchody s cennými papíry, jež v určené době nebudou okolkovány, nemají právního účinku a nejsou tudíž žalovatelny.

Článek 9.

Akciové banky, pokud se týče jejich filiálky a expositury, dále zemské peněžní ústavy, Česká a Městská spořitelna Pražská a První moravská spořitelna v Brně (ústavy ty jmenovány jsou vůbec bankou) obstarají okolkování svými vlastními úředníky; jsou však povinny hned v prvních dnech všeobecného soupisu státnímu úřadu, jemuž by jinak dle všeobecných pravidel měly předložiti soupisový seznam, oznámiti jména a hodnost svých úředníků, pověřených provedením soupisu u banky, rovněž dobu (den a hodinu), ve kterých soupis ten u banky té díti se bude, dále úhrnnou nominální cenu cenných papírů, které jsou ve vlastnictví banky, konečně přibližní počet cenných papírů vlastních i těch, které patří jiným osobám a které má banka v uschování, v zástavě, nebo z jakéhokoliv jiného právního titulu.

Příslušný úřad státní vydá bance po zaplacení připadajícího obnosu potřebný počet známek (po případě poukáže banku na příslušnou pokladnu) a zaváže přísahou oznámené bankovní úředníky, že věrně a svědomitě provedou soupis jim svěřený. Má také právo přesvědčiti se nenadálou prohlídkou v úředních hodinách bankovních kdykoliv o správném provádění soupisu.

O soupisu povinna jest banka vésti zvláštní rejstřík (dle příl. B a C), jenž skládá se z rejstříku hlavního a z příloh jeho (specifikací), vedených zvlášť pro každého jednotlivého majitele cenných papírů nacházejících se u banky. V rejstříku hlavním věnován je každému takovému majiteli jeden řádek; data v něm obsažená musí se shodovati s úhrnnými daty ve specifikaci cenných papírů příslušejících dotyčné straně, a čísla okolkovací jak v rejstříku hlavním, tak i ve specifikaci musí přesně souhlasiti s pořadovými čísly, jimiž okolkované cenné papíry jsou označeny.

Deponenti uvedených papírů, kteří nejsou příslušníky československého státu, buďtež shrnuti ve zvláštní seznam.

Vlastní cenné papíry banky registrují se stejným způsobem s tím rozdílem, že ve specifikaci uvede se banka sama jako vlastník registrovaných papírů.

Tiskopis pro předepsaný rejstřík a specifikace pořídí si každý ústav sám.

Soupis provede se takovým způsobem, že se všechny dluhopisy v otevřených depositech opatří kontrolní známkou sestávající z polovice kolku (rozpůleného úhlopříčným řezem), známka přetiskne se bankovním razítkem odatovaným, přepíše nebo přetiskne se řadovým číslem okolkovacím (očíslování děje se po řadě dle jednotlivých kusů) a čísla kusů těch (na př. čísla 15 až 25 při 11 kusech) vyznačí se v rubrice osmé hlavního rejstříku a uvede se jednotlivě (15, 16, 17, 18 atd.) v poslední rubrice specifikace jednotlivých osobních účtů; zodpovědní úředníci bankovní se potom podepíší jak na okolkované dluhopisy pod kontrolní známkou, tak i ve specielním rejstříku. Podobným způsobem provede se tak soupis "poukázek" s tím rozdílem, že odpadá při nich nalepení známek a okolkování provede se pouze odatovaným razítkem, připojením okolkovacího čísla (ve společném pořadí s dluhopisy) a podpisů 2 úředníků soupisového úřadu.

Změní-li se během soupisu úředníci provádějící soupis, vyznačí se změna ta v rejstříku hlavním před příslušnými dalšími položkami. Po provedení soupisu předloží se rejstřík doložený všemi specifikacemi bezodkladně (nejdéle však do konce měsíce května 1919) příslušnému soupisovému úřadu, jemuž i zbylé známky nedoložené rejstříkem se vrátí. Obnos za ně vrátí se bance na nekolkovanou stvrzenku. Pokažené známky, které rovněž vesměs vrátiti třeba, se nahradí, pokud dle okolností není zjevno, že byly úmyslně poškozeny.

Až do provedení skutečného okolkování není dovoleno ústavům uvedeným v tomto jakož i následujícím odstavci přijímati neb vydávati neokolkované cenné papíry.

Pro nesprávné vedení rejstříků nebo jiná porušení soupisových předpisů podléhají dotyční úředníci bankovní peněžité pokutě do 2000 K nebo vězení do 3 měsíců, jež nelze změniti na pokutu; banka ručí pak státu za škodu způsobenou jejími úředníky a pokud by volení funkcionáři neb ustanovení ředitelé zanedbali své povinnosti dozírací, budou trestáni pokutou do 2000 K neb vězením do 5 měsíců.

Článek 10.

U jiných peněžních ústavů může politický úřad příslušný dle sídla jejich (v Praze, v Brně a v jejich předměstích zemské finanční ředitelství a v Opavě finanční ředitelství) povoliti na zvláštní žádost, aby se soupis provedl zvláštním státním úředníkem, za tím účelem tam vyslaným, a to v místnostech ústavu ve všeobecných dnech soupisových. Lhůta tato může býti v nutných případech politickým úřadem přiměřeně prodloužena.

Svolení k tomu způsobu okolkování udělí se jen v tom případě, nalézá-li se u ústavu toho tak veliký počet dluhopisů podrobených okolkování, že by přenášení jich jinam způsobilo nepoměrné obtíže.

Článek 11.

Státní pokladny, u nichž uloženy jsou cenné papíry, provedou soupis a okolkování jich svými vlastními orgány způsobem obdobným, jaký uveden je pro banky ve čl. 9. Súčtování provede se dle zvláštních předpisů, které o tom budou vydány.

Článek 12.

Státní orgány jsou oprávněny, dožádati všecky orgány (státní, zemské, okresní a obecní), farní úřady, učitelstvo, jakož i soukromé osoby fysické a právní a bezplatné služby a podpory k účelu soupisu.

Osoby, které nejsou státními úředníky, mají za tímto účelem složiti slib příslušnému soupisovému úřadu. Dožádaný orgán, pokud se týče osoba, jsou povinny pod pořádkovou pokutou do 500 k vyhověti bez průtahů této žádosti.

Osoby označené v odst. 2. jsou povinny i po době soupisu podati státním orgánům vysvětlení a doklady o údajích obsažených v podaných seznamech. Nevyhoví-li této povinnosti, může jim býti uložena pořádková pokuta do 1000 K, případně vězení do 1 měsíce.

Článek 13.

Nesprávné údaje v seznamu se trestají pokutou do 5000 K nebo vězením do 3 měsíců.

Kdo by po projití soupisové lhůty měl ve vlastnictví neb vědomě cizím jménem držel neokolkované cenné papíry, dopouští se těžkého přestupku důchodkového a propadá peněžité pokutě ve výši jedné pětiny nominální ceny příslušného papíru, nejméně však 50 K.

Ústavy, které neokolkované cenné papíry vědomě přijmou do svého uschování a držení, dopouštějí se těžkého přestupku důchodkového a podléhají pokutě do výše dvou pětin nom. hodnoty příslušného papíru, nejméně však 1000 K.

Kdo jakýmkoliv způsobem zprostředkuje obchod s neokolkovanými papíry řečených druhů jménem svým anebo cizím, dále, kdo vědomě ruší výkon soupisu jakýmkoliv způsobem, dopouští se těžkého přestupku důchodkového a bude pokutován obnosem do 2000 K, po případě trestán vězením do 6 měsíců, nehledě ku následkům všeob. trestního zákona.

Přestupky a tresty, uvedené v článku tomto, jakož i ve čl. 9. a 11. promlčují se v jednom roce.

Švehla v. r.,

v zast. min. předsedy.

Dr. Rašín v. r.

Dr. Zahradník v. r.

Staněk v. r.

Dr. Winter v. r.

Stříbrný v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Soukup v. r.

Dr. Hruban v. r.