Za důstojníky řadové služby skupiny IV. jest pokládati důstojníky hlavních a pomocných zbraní, pokud nenáležejí podle § 5 do některé ze skupin vyšších.

Do skupiny V. náležejí důstojníci služeb se vzděláním středoškolským nebo vojenským jemu na roveň postaveným, pokud nenáležejí do skupiny VI. nebo podle § 5 do některé ze skupin vyšších a konají službu, pro niž jest toto vzdělání předepsáno.

Do skupiny VI. zařaďují se důstojníci služeb se vzděláním nižším než středoškolským a gážisté těchto služeb (bez ohledu na předběžné vzdělání);

a) evidenční a početní důstojníci;

b) důstojníci kancelářské služby soudní;

c) důstojníci kancelářské služby manipulační;

d) vojenští kapelníci;

e) vojenští šermíři.

Důstojníci, kteří podle dosavadních ustanovení nabyli platu VI. hodnostní třídy a náležejí podle ustanovení předcházejícího odstavce do VI. postupové skupiny, se v těchto platech ponechávají.

Důstojníkům bývalé armády rakousko-uherské, kteří byli do čs. vojska převzati jako důstojníci ve výslužbě a na dobu potřeby aktivováni s platy gážistů aktivních, může ministerstvo národní obrany na žádost povoliti, aby jejich služební doba ztrávená ve vojsku byla hodnocena podle ustanovení § 6 zák. č. 195/1920 Sb. z. a n., jestliže délka jejich služby v čs. vojsku činí nejméně jeden rok.

Při posuzování žádostí o zařadění podle předcházejícího odstavce bude přihlíženo zejména k tomu, podal-li dotčený gážista zavčas do čs. vojska předepsanou přihlášku a konal-li v čs. vojsku s úspěchem službu odpovídající plně jeho hodnostnímu postavení, jakož i oboru služby, který zastával dříve jako gážista z povolání v činné vojenské službě.

Vyhoví-li ministerstvo národní obrany žádosti uvedené v odstavci 1., provede se zařadění do příslušných platů podle délky takto započitatelné doby a lhůt postupového schematu stanovených v § 5 zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. pro skutečnou nebo následující vyšší hodnostní třídu, jakož i lhůt stanovených v § 1 téhož zákona pro postup do vyšších stupňů platových.

Pokud jde o započítání t. zv. "doby přesloužené" u gážistů, kterým bylo povoleno zařadění podle odstavce 1., platí ustanovení § 32.

Ke službě nebo zaměstnání podle § 40 se u důstojníků ve výslužbě dočasně aktivovaných nepřihlíží.

Tato ustanovení vztahují se i na důstojníky ve výslužbě dočasně aktivované, kteří byli opětně do výslužby přeloženi ještě před vyhlášením tohoto nařízení, jestliže konali službu v čs. vojsku ještě 1. ledna 1920.

U důstojníků ve výslužbě dočasně aktivovaných, kterým nebude povoleno zařadění podle § 6 zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. anebo kteří sloužili v čs. vojsku dobu kratší jednoho roku, zjišťuje se jen, jak dlouhou dobu ztrávili v aktivních platech své skutečné hodnosti.

Počínajíc dnem vyhlášení tohoto nařízení mohou býti důstojníci ve výslužbě ponecháni v činné vojenské službě:

Za důstojníky ve výslužbě "dočasně aktivované" jest podle těchto ustanovení pokládati důstojníky ve výslužbě, kteří náležejí do systemisovaného početného stavu příslušné stavovské skupiny, k níž jako aktivní náleželi, a zastávají v čs. vojsku místa této skupiny shodující se plně s jejich hodnostním postavením. Těmto důstojníkům přísluší po dobu činné služby postup do vyšších požitků, pokud ovšem není omezen ustanovením § 5, odst. 5. a 7., zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 440/1921 K § 5, bod 4.

Ostatní důstojníci ve výslužbě, kteří těmto podmínkám nevyhovují, dostávají po dobu dočasné činné služby vedle přiznaných jim zaopatřovacích požitků remuneraci, jejíž výši vyměřuje ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí. Ponechání těchto důstojníků v dočasné činné službě nemusí býti vázáno dobou tří měsíců.

Ustanovením tohoto paragrafu se pozměňují, resp. doplňují ustanovení K § 4, bod 2., vl. nař. č. 440/1921 Sb. z. a n.

Propočtení celkové služební doby vojenské, jakož i započtení služebních dob, dosud pro postup do vyšších požitků nezapočtených nebo nezapočitatelných, provede se jen u vojenských osob z povolání, které konaly v den účinnosti zák. č. 152/1923 Sb. z. a n., t. j. dne 24. července 1923, ještě činnou službu jako gážisté z povolání, vztahují-li se na ně též ustanovení zák, č. 195/1920 Sb. z. a n.

Propočtení a započtení podle části II. jest provésti nejen u příslušníků čs. vojska, kteří byli přijati a službu v čs. vojsku nastoupili před 1. lednem 1920, nýbrž i u těch, kteří byli přijati a službu v čs. vojsku jako gážistě z povolání nastoupili v době od 1. ledna 1920 až do dne účinnosti vl. nař. č. 165/1922 Sb. z. a n., tudíž do dne 8. června 1922.

Důstojníkům-legionářům (§ 10, odstavec 2.) propočítá se služební doba podle § 6, odst. B., a) i b), zák č. 195/1920 Sb. z. a n., jakož i čl. VI. zák. č. 152/1923 Sb. z. a n., při čemž jest přihlížeti k době, která uplynula až do 31. prosince 1919.

K době započitatelné podle předchozího odstavce připočítá se výměrou podle příslušných ustanovení doba ztrávená v čs. zahraničním a domácím vojsku po 31. prosinci 1919.

Omezení podle § 7 b) zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. zůstává v zásadě v platnosti. Omezením tímto však nesmí býti dotčeno započítání let legionářských podle zák. č. 462/1919 Sb. z. a n., resp. vl. nař. č. 151/1920 Sb. z. a n. a z let, započitatelných podle čl. VI. zák. č. 152/1923 Sb. z, a n., doba efektivně ve vojsku před vstupem do legií odsloužená nebo podle § 40 započitatelná.

Při započítávání doby efektivně ve vojště před vstupem do legií odsloužené, nejde-li výhradně o dobu odslouženou za války, platí ustanovení §§ 27, 30, event. 31.

Válečná pololetí podle § 6, odst. B., b), zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. omezení uvedenému v odstavci 3. nepodléhají a jest je podobně jako dobu ztrávenou v čs. vojsku po 31. prosinci 1919 počítanou příslušnou výměrou připočísti.

Důstojníkům, kteří byli sice legionáři, jimž však nepřísluší charakter důstojníků-legionářů (§ 10, odst. 2.) propočítá se služební doba až do prvého dne měsíce, kterým počíná doba legionářská podle zák. č. 462/1919 Sb. z. a n., podle §§ 27, 30, event. 31.

Doba legionářská počítá se jim jako důstojníkům-legionářům podle zák. č. 462/1919 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 151/1920 Sb. z. a n. a připočítává se k době započitatelné podle předcházejícího odstavce.

Důstojníkům, kteří vyšli z řad bývalých gážistů mimo hodnostní třídy nebo poddůstojníků z povolání, započítají se pro postup do vyšších požitků v hodnostních třídách:

a) vojenská služba počítajíc v to i službu presenční, pokud nebyla z trestu prodloužena, až do dne vykonání ustanovené odborné zkoušky neb úspěšného ukončení předepsané služební prakse;

b) jiné služby započtené podle § 40 pro poměr gážisty mimo hodnostní třídy,

a to tím způsobem, že se po odečtení dvou let počítá na každý rok takto započitatelné doby 5 měsíců. Doba činné vojenské služby ode dne vykonání odborné zkoušky, resp. ode dne úspěšného ukončení předepsané služební prakse počítá se celá pro poměr důstojnický.

Doba započtená podle ustanovení předchozího odstavce, jakož i další doba započtená nebo započitatelná v poměru důstojnickém, propočítá se podle lhůt časového postupu stanovených v § 5 zák. č. 195/1920 Sb. z. a n.

Vojenským kapelníkům převzatým do činné služby v čs. vojsku jest dobu ztrávenou ve smluvním poměru vojenských kapelníků v armádě bývalé monarchie započítati do postupu do vyšších požitků dvěma třetinami.

Vojenským kapelníkům vyšlým z řad poddůstojníků z povolání propočítají se mimo to služební léta ztrávená v tomto poměru podle ustanovení předcházejícího paragrafu.

Doba ztrávená v hodnosti kapelnické v čs. vojsku započítá se plně.

Tak zvaná "doba přesloužená", t. j. rozdíl časový, o který převyšuje doba započítatelná podle §§ 27, 29, 30, 31 dobu potřebnou podle § 5 zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. k dosažení platu skutečné hodnosti, v níž gážista ke dni propočítání jest, započítá se do 10 let plně, další však doba přesahující 10 let jednou polovinou.

Započítání "doby přesloužené" podle směrnic uvedených v předcházejícím odstavci vztahuje se však jen na vojenské gážisty, kteří podali zavčas předepsanou přihlášku do čs. vojska. Za přihlášku podanou zavčas pokládá se též přihláška, jejíž opožděné podání bylo shledáno odůvodněným.

Gážistům, kteří podali přihlášku po stanoveném termínu a její opožděné podání náležitě neospravedlnili, jakož i gážistům, kteří podle ustanovení ministerstva národní obrany ve lhůtě stanovené nepodali průkazu o znalosti jazyka služebního, započítá se "doba přesloužená" nejvyšší výměrou 6 let.

Započtení a propočtení služební doby provede se ke dni 1. ledna 1921 podle ustanovení tohoto nařízení platných pro započtení a propočtení ve služebním poměru, v němž příslušný gážista byl dne 1. ledna 1921.

Zařadí se tudíž důstojníci za účelem propočítání let do té skupiny postupového schematu, do níž podle příslušných ustanovení tohoto nařízení ke dni 1. ledna 1921 náležejí. Toto ustanovení nevztahuje se však na důstojníky převzaté z neaktivního poměru, kteří, byvše válečnou službou vojenskou zdrženi ve studiích, nabyli kvalifikace pro I. postupovou skupinu teprve po 1. lednu 1921, ale nejdéle do dne vyhlášení tohoto nařízení, a u kterých se propočítání služební doby provádí způsobem odchylným, dále na důstojníky-legionáře, kterým byla služební doba propočítána ve IV. postupové skupině, a na případy uvedené v § 35.

Při individuálním přestupu, který se stal jmenováním nebo individuálním převzetím do jiné skupiny, provede se zásadně přeřadění do té hodnostní třídy a toho stupně platového nové skupiny, jež vyplývají z propočítání v bývalé skupině, při čemž se však doba vybývající z tohoto propočtení v určité hodnostní třídě započte do časového postupu v téže hodnostní třídě vyšší skupiny v poměru postupových lhůt téže třídy obou skupin, po případě nejbližší třídy společné oběma skupinám.

Doba ztrávená v nižší skupině, po kterou gážista, maje vzdělání předepsané pro vyšší skupinu, konal též práce náležející kategorii této vyšší skupiny, budiž propočtena podle lhůt platných pro tuto vyšší skupinu.

Při přestupu všeobecném, t. j. při přestupu celé kategorie důstojníků, jest propočítati služební dobu v nižší skupině podle lhůt platných pro novou skupinu.

Důstojníkům-legionářům, kterým vzhledem k jejich předběžnému vzdělání a oboru služby v čs. armádě konané přísluší podle tohoto nařízení zařadění do skupiny I. nebo III., propočítá se služební doba ke dni 1. ledna 1921 podle zásad uvedených v následujících odstavcích.

Doba započitatelná podle čl. VI. zák. č. 152/1923 Sb. z. a n., a to jen doba počítaná do nastoupení vojenské služby za války, propočítává se ve skupině IV. postupového schematu, kdežto doba povinné vojenské služby za války, dále válečná pololetí za tuto dobu, jakož i doba legionářská, započitatelná podle zák. č. 462/1919 Sb. z. a n., resp. vl. nař. č. 151/1920 Sb. z. a n., propočítává se podle lhůt postupové skupiny I., resp. III. a podle zásad stanovených v § 34.

Pokud by však u důstojníků-legionářů, kteří konali po nabytí plné kvalifikace (vykonání předepsaných zkoušek) jako aktivní gážisté armády bývalé rakousko-uherské monarchie vojenskou službu skupiny, do níž náležejí, nebo konali před nastoupením služby vojenské za války služby, které by jinak byly započitatelné podle § 40, bylo propočtení doby těchto služeb podle lhůt skupiny I., resp. III. příznivější, než kdyby se jim tato doba propočítala ve skupině IV., jest jim vždy přiznati propočtení příznivější.

Důstojníkům, kteří byli válkou zdrženi ve studiích a tím nabyli kvalifikace pro I., resp. III. postupovou skupinu teprve po 1. lednu 1921, nejdéle však do dne vyhlášení tohoto nařízení, započítají se pro postup v I., resp. III. skupině dnem, kterým byli do ní převzati:

a) důstojníkům domácího vojska:

aa) vojenská služba presenční, pokud nebyla z trestu prodloužena,

bb) vojenská služba válečná a služba ztrávená v čs. vojsku nejdéle do 31. prosince 1919,

cc) válečná pololetí za dobu uvedenou v předcházejícím bodu;

b) důstojníkům-legionářům;

aa) vojenská služba presenční, pokud nebyla z trestu prodloužena,

bb) vojenská služba válečná do dne, kterým se jim počíná doba legionářská,

cc) válečná pololetí za dobu uvedenou v předcházejícím bodu,

dd) doba legionářská počítaná podle zák. č. 462/1919 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 151/1920 Sb. z. a n.

Doba, kterou ztrávili důstojníci uvedení v předcházejícím odstavci v činné vojenské službě po 31. prosinci 1919, resp. po dni návratu do vlasti až do nabytí kvalifikace, resp. převzetí do I. neb III. postupové skupiny, hodnotí se (započítá se) pro postup v I. neb III. skupině poměrem součtů postupových lhůt skupiny I. a IV. nebo III. a IV.

Pokud by propočítání služební doby u důstojníků uvedených v odstavci 1. bylo výhodnější způsobem uvedeným v § 34, jest jim propočítati služební dobu tímto výhodnějším způsobem.

Důstojníci, kteří byli jmenováni z gážistů mimo hodnostní třídy v době od 1. ledna 1921 až do 8 června 1922, přeřadí se dnem jmenování do požitků hodnostní třídy podle zásad uvedených v §§ 29, 30 a 31.

Při pozdějším jmenování důstojníky přeřadí se gážisté mimo hodnostní třídy do požitků hodnostních tříd podle služného dosaženého před jmenování důstojníky; nekryje-li se toto služné s příslušným schematem důstojnickým, provede se přeřadění do stupně příslušné hodnostní třídy, jehož požitky jsou nejblíže vyšší.

K době, která ke dni přeřadění v určitém platovém stupni postupové stupnice platné pro gážisty mimo hodnostní třídy vybývá, se pro postup v hodnostní třídě a stupni platovém z přeřadění vyplývajícím nepřihlíží.

Gážistům mimo hodnostní třídy-legionářům propočítá se služební doba podle § 12, bod 2., zák. č. 195/1920 Sb. z. a n., při čemž jest přihlížeti k době, která uplynula až do 31. prosince 1919. U legionářů, kteří nastoupili za války vojenskou službu ještě před dokonaným 20. rokem věku, započítá se mimo to doba ode dne jejího nastoupení.

Doba ztrávená v domácím nebo v čs. zahraničním vojsku po 31. prosinci 1919, počítaná výměrou podle příslušných ustanovení, se k době podle předchozího odstavce započitatelné připočítává.

Omezení podle § 12, bod 2., zák. č. 195/1920 Sb. z. a n. zůstává v platnosti potud, pokud nečiní újmy na době ve vojsku efektivně odsloužené, dále na válečných pololetích a době započitatelné podle § 40.

Důstojníkům:

službu státní, veřejnou nebo jí na roveň postavenou, dále službu soukromou nebo soukromé zaměstnání, pokud tyto služby byly rovnocenné co do výkonu i co do vzdělání předepsaného pro skupinu, o niž jde, a to:

a) byly-li tyto služby podmínkou pro přijetí do příslušné skupiny, plně,

b) jestliže z nich vojenská správa těží, dvěma třetinami,

c) ostatní službu státní jednou polovinou;

gážistům mimo hodnostní třídy:

službu státní, veřejnou nebo jí na roveň postavenou, dále službu soukromou nebo soukromé zaměstnání, pokud tyto služby byly rovnocenné co do výkonu, a to:

a) byly-li tyto služby podmínkou pro přijetí do příslušné skupiny gážistů mimo hodnostní třídy, plně,

b) jestliže z nich vojenská správa těží, dvěma třetinami,

c) ostatní službu státní jednou polovinou; služba dělníka ve státní službě zaměstnaného se do postupu nezapočítává.

Ad A. a B.

Soukromou službu nebo zaměstnání, není-li podmínkou pro přijetí do příslušné skupiny, možno započítati zpravidla jen do nejvyšší výměry 5 let; ve výjimečných případech i nad tuto výměru v dohodě s ministerstvem financí.

Při započítání doby ve státní, veřejné nebo jí na roveň postavené službě jest přihlížeti toliko k dobám ztráveným v poměru úředníka nebo v poměru smluvním, úřednickému na roveň postaveném a k službě úřednického čekatele, nejdříve však od dovršeného 18. roku věku.

Službu veřejnou nebo jí na roveň postavenou, dále službu soukromou nebo soukromé zaměstnání, pokud nejsou rovnocenné co do výkonu a vzdělání, nelze započítati vůbec.

Při řešení otázky, kterou službu jest pokládati za veřejnou nebo jí na roveň postavenou postupovati jest podle § 95 zák. č. 76/1922 Sb.z. a n.

Kromě toho jest pokládati za veřejnou službu též soudní praksi předepsanou advokátním a notářským řádem.

Započtení provede se vždy k tomu období služebnímu, do něhož doba, jež se má započísti, náleží, nebo které po této době nejblíže následuje. Při započítání jest postupovati podle zásady chronologického pořadu jednotlivých služeb.

Doby, jež se podle tohoto nařízení započítávají, nemusí přímo po sobě následovati a ani vojenskou službu přímo předcházeti.

Byl-li příslušník čs. vojska do 8. června 1922 reaktivován, buď užito stejných ustanovení, jaká by platila, kdyby dotčený byl býval zůstal v činné službě jako gážista z povolání.

Doba výslužby trvalé nebo dočasné se nikdy nezapočítává.

Byli-li po 8. červnu 1922 opětně přijati do vojenské služby bývalí důstojníci a poddůstojníci z povolání (gážisté mimo hodnostní třídy z povolání), zařadí se do platového stupně, kterého v době, kdy byli ještě v činné službě jako gážisté z povolání, naposled požívali, při čemž se jim doba ztrávená v tomto stupni započítá do dalšího postupu.

Jiným příslušníkům čs. vojska nově neb opětně přijatým po 8. červnu 1922 může ministerstvo národní obrany započítati při definitivním jmenování v tom poměru, ve kterém byli do vojenské služby přijati:

a) vojenskou presenční službu, pokud nebyla z trestu prodloužena,

b) vojenskou službu válečnou, t. j. službu konanou z důvodů mobilisace, jakož i částečného neb úplného doplnění na válečný počet v armádě bývalé monarchie rakousko-uherské až do 28. října 1918, dále pak službu v čs. vojsku až do nařízené demobilisace.

Válečná pololetí lze započítati jen osobám uvedeným v předcházejících odstavcích, které byly v době válečné (v roce 1914 až 1919) v činné službě vojenské a měly nárok na započtení válečných pololetí v dřívějším poměru vojenském.

Bývalým legionářům hově neb opětně přijatým po 8. červnu 1922 se započte:

a) služba ztrávená v legiích podle ustanovení zák. č. 462/1919 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 151/1920 Sb. z. a n.,

b) služba presenční, pokud nebyla z trestu prodloužena,

c) vojenská služba válečná až do dne, kterým se počíná započitatelná doba legionářská,

d) válečná pololetí za dobu válečnou až do dne vstupu do čs. zahraničního vojska v rozsahu podle předcházejícího bodu.

Eventuální doplatky, na něž vznikne nárok podle ustanovení §§ 26 až 45, přináležejí od 1. ledna 1921; jinak nabývá toto nařízení účinnosti zároveň s vyhlášením zák. č. 152/1923 Sb. z. a n.

Provésti toto nařízení ukládá se ministru národní obrany a financí v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.