V odst. 5. a 6. uvedená částka 12.000 Kč nahrazuje se částkou 10.000 Kč.

V odst. 7. uvedená částka 2000 Kč nahrazuje se částkou 1000 Kč.

V odst. 1. uvedené částky 6000 Kč nahrazují se částkami 5000 Kč.

Odst. 4. bude zníti:

„Válečnému invalidovi, jehož výdělečná schopnost jest snížena o 85 % a jenž má roční příjem 6600 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, jest přiznati na invalidním důchodu 800 Kč (5000 + 2400 - 6600 = 800)․ K tomu příslušejí další požitky počítané z důchodu, který by invalidovi jinak příslušel, t. j. z částky 2400 Kč, tedy vyplácí-li se drahotní přirážka ve výši 50 %, 1200 Kč na této přirážce. Má-li tento válečný invalida, roční příjem 7400 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší mu invalidní důchod vůbec, poněvadž součet hranice podle § 2 zákona a důchodu, který by mu jinak příslušel, činí právě 7400 Kč. Na drahotní přirážce mu však přísluší celých 1200 Kč. Má-li invalida 8000 Kč ročního příjmu z činnosti hospodářsky samostatné, obdrží pouze 600 Kč ročně na drahotní přirážce, což sečteno s jeho příjmem (8000 + 600 = 8600) dosahuje právě částky utvořené z hranice podle § 2 zákona a z nezkrácených požitků (včetně důchodu), jež by mu jinak příslušely (5000 + 2400 + 1200 = 8600). Při příjmu ročních 8600 Kč nebo více z činnosti hospodářsky samostatné nepřísluší mu vůbec žádný požitek podle zákona o požitcích válečných poškozenců, poněvadž jeho příjem se v tomto případě rovná součtu hranice a požitků, jež by mu jinak příslušely (5000 + 2400 + 1200 = 8600).“

Odst. 5. bude zníti:

„Obdobně je tomu při příplatcích na děti a na manželku (v tomto případě ovšem zakládá se výpočet na hranici podle § 3 zákona zvýšené), jakož i při jiných případných dalších požitcích. Na př.: Má-li válečný invalida s výdělečnou schopností sníženou o 85 %, ženatý, s 1 dítětem, roční příjem 8000 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, jest mu přiznati na invalidním důchodu ročních 400 Kč (6000 + 2400 - 8000 = 400) a kromě toho, vyplácí-li se drahotní přirážka ve výši 50 %, 1200 Kč na této přirážce, dále příplatek na manželku 240 Kč a příplatek na dítě 240 Kč, tedy celkem na všech požitcích 2080 Kč ročně. Má-li však v daném případě invalida roční příjem 9800 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší mu v důsledku uvedené zásady ani důchod, ani drahotní přirážka, nýbrž pouze 40 Kč na příplatku na manželku a nezkrácený příplatek na dítě 240 Kč, tedy celkem 280 Kč ročně, což sečteno s jeho příjmem, dosahuje právě částky utvořené z hranice a ze všech požitků nezkrácených, včetně důchodu (6000 + 2400 + 1200 + 240 + 240 = 10.080). Má-li v daném případě válečný invalida 10.080 Kč nebo více ročního příjmu z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší mu vůbec žádný požitek, poněvadž se jeho příjem v tomto případě rovná částce utvořené z hranice a ze všech požitků nezkrácených (včetně důchodu).“

Odst. 6. bude zníti:

„Má-li vdova starší 55 let, která pečuje o 2 vlastní nezaopatřené děti mladší 16 let, roční příjem 6800 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, má nárok na 100 Kč ročně vdovského důchodu (6000 + 900 - 6800 = 100). K tomu jí přísluší na dalších požitcích nezkráceně: 450 Kč na drahotní přirážce a nezkrácený příplatek 200 Kč ročně. Má-li tato vdova příjem 7400 Kč ročně z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší jí ani důchod ani drahotní přirážka, nýbrž pouze na uvedeném příplatku 150 Kč ročně, což sečteno s jejím příjmem, dosahuje právě částky utvořené z hranice a ze všech nezkrácených požitků, včetně důchodu (6000 + 900 + 450 + 200 = 7550). Má-li vdova v daném případě ročního příjmu 7550 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší jí vůbec žádný požitek.“

Odst. 7. bude zníti:

„Má-li sirotek, ztrativší oba rodiče, ročního příjmu 5500 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, přísluší mu podle těchto zásad pouze 100 Kč na důchodu a 300 Kč nezkrácené drahotní přirážky, tedy celkem 400 KČ ročně, což sečteno s jeho příjmem, dosahuje právě částky utvořené z hranice a ze všech požitků, včetně důchodu (5000 + 600 + 300 = 5900). Při ročním příjmu 5900 Kč z činnosti hospodářsky samostatné by mu nepříslušel vůbec žádný požitek.“

Odst. 8. bude zníti:

„Jestliže během času některý z dalších požitků odpadne či se změní, anebo přibude-li jiný další požitek (př. jinou úpravou drahotní přirážky, úmrtím či narozením dítěte a pod.), změní se ihned příslušným způsobem výše uvedený výpočet, při čemž nutno ovšem přihlížeti k tomu, zda se snad nezmění hranice v důsledku ustanovení § 3 zákona. Má-li na př. v případě uvedeném výše v odst. 5. válečný invalida roční příjem 9800 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, takže béře 240 Kč na příplatku na manželku a nezkrácený příplatek na dítě 240 Kč, celkem 280 Kč ročně, a narodí-li se mu druhé dítě, má od 1. dne měsíce následujícího po narození dítěte nárok na požitky 1020 Kč ročně, a sice na dvojnásobný nezkrácený příplatek na děti 480 Kč, nezkrácený příplatek na manželku 240 Kč a 300 Kč na drahotní přirážce (6500 + 2400 + 1200 + 3 x 240 - 9800 = 1020).“

Odst. 9. bude zníti:

„Výše uvedené zásady platí rovněž, jde-li, o příjem plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné; příjem tento se ovšem v důsledku ustanovení § 2, odst. 4., zákona započítává vždy polovičkou. Má-li na př. 100%ní válečný invalida roční příjem 12.200 Kč, plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné, dlužno mu přiznati invalidní důchod 1300 Kč.“

K § 3:

V odst. 1. uvedená částka 6000 Kč nahrazuje se 5000 Kč, částka 600 Kč částkou 500 Kč.

Odst. 2. bude zníti:

„Příklad: Má-li válečný invalida manželku a dítě, tvoří roční příjem 6000 Kč (5000 + 2 x 500) všeobecnou hranici, při které má ještě nárok na nezkrácený invalidní důchod; ovšem započítává se podle § 2, odst. 2., zákona do příjmu manželova případný příjem manželky a dítěte. Jde-li o invalidu, jehož příjem, jakož i případný příjem manželky a dítěte plyne veskrze z činnosti hospodářsky nesamostatné, pokládá se hranice tato za dosaženu až při ročním příjmu 12.000 Kč, neboť jest podle § 2, odst. 4., zákona započítati tento příjem pouze polovičkou, t. j. právě 6000 Kč.“

Odst. 3. bude zníti:

„Při příjmu smíšeném (jednak z činnosti hospodářsky samostatné, jednak z činnosti hospodářsky nesamostatné) postupuje se podle obdoby § 2, oddílu a), odst. 7., tohoto nařízení. Na př.: Má-li válečný invalida, ženatý, otec jednoho dítěte, 10.000 Kč roční mzdy a jeho manželka, k jejíž výživě on přispívá, 1000 Kč ročního příjmu ze samostatné činnosti, považuje se ona hranice za dosaženu, neboť z jeho mzdy se započítává pouze polovička, t. j. 5000 Kč (5000 + 1000 = 6000).“

K § 4:

Odst. 5. bude zníti:

„Má-li válečný poškozenec zároveň příjem jak z některého podniku jmenovaného v § 4, odst., zákona, tak z jiného pramene, sčítá se obojí příjem, při čemž ovšem příjem z činnosti hospodářsky nesamostatné se započítává vždy pouze polovičkou (§ 2, odst. 4., zákona). Pro součet obojího příjmu platí rovněž všeobecná hranice podle §§ 2 a 3 zákona. Teprve v případe, je-li tento součet menší než uvedená hranice, přichází v úvahu ustanovení § 4, odst. 1., zákona. Na př.: Má-li v případě, uvedeném v předchozím odstavci, válečný invalida ročního příjmu z trafiky 1530 Kč nebo méně a 4400 Kč nebo méně jiného příjmu z činnosti hospodářsky samostatné, příslušejí mu nezkrácené požitky 1530 Kč ročně, poněvadž součet obojího příjmu (5930 Kč) jest menší než všeobecná hranice, vylučující z nároku na důchod (v tomto případě 6000 Kč) a příjem z trafiky nevylučuje nároku na požitky. Má-li v tomto případě válečný invalida ročního příjmu z trafiky 2000 Kč a jiného příjmu z činnosti hospodářsky samostatné 4000 Kč nebo méně, přísluší mu na požitcích, ačkoliv součet obojího příjmu (6000 Kč) nepřesahuje všeobecné hranice vylučující z nároku na důchod, pouze ročních 1060 Kč, neboť v tomto případě přichází k platnosti ustanovení § 4, odst. 1., zákona a jest požitky válečného poškozence zkrátiti o částku, o kterou jest jeho příjem z trafiky větší než požitky válečného poškozence.“

Odst. 14. bude zníti:

„Příklad: Válečný invalida, neschopný z 55 % výdělku, jenž byl po vzniku nároku na důchod podle tohoto zákona přijat do služeb státu a pod. za týchž pracovních podmínek, za jakých jsou přijímáni jiní zřízenci téže kategorie služební, a jehož služební požitky z tohoto poměru činí na př. 10.000 Kč ročně (z čehož se podle § 4, odst. 11., tohoto nařízení započítává pouze 5000 Kč) - jemuž by tedy jinak příslušel invalidní důchod 1440 Kč - má po dobu, po kterou má požitky z tohoto služebního poměru, nárok na poloviční důchod ročních 720 Kč, z něhož se počítají další případné požitky (v uvedeném případě drahotní přirážka 360 Kč ročně); činí-li v uvedeném případě požitky ty 10.800 Kč ročně (t. j. započítáno polovičkou 5400 Kč), obdrží na požitcích 680 Kč ročně (5000 + 720 + 360 - 5400 = 680), t. j. drahotní přirážku 360 Kč a 320 Kč na invalidním důchodu; činí-li v daném případě jeho služební požitky 12.160 Kč ročně nebo více, nemá vůbec nároku na požitky válečného poškozence.