Při zjišťování bloků pohledávek v úsporném řízení bude se postupovati takto:
Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo vyzvou veřejnou výzvou své příslušníky (čl. 3.), aby svoje pohledávky z úspor přihlásili během stanovené doby u úřadů, které budou označeny. Lhůta nesmí přesahovati tři měsíce po té, kdy úmluva tato stane se účinnou. Současně s přihláškou odvedou vkladatelé své spořitelní knížky vypovězené per saldo.
Při tom vkladatelé, kteří v příslušných rozhodných dnech měli své bydliště (sídlo) na území dotyčného národního státu, musí předložiti průkaz o tomto bydlišti (sídle), jakož i o bydlišti (sídle) nynějším.
Naproti tomu vkladatelé úspor, kteří po dotyčných rozhodných dnech přenesli své bydliště (sídlo) z území některého národního státu do území kteréhokoliv jiného státu, vyjímaje vkladatele přeloživší své bydliště do Maďarska, anebo z kterékoli země do území národního státu, jakož i vkladatelé úspor, kteří svoje bydliště (sídlo) mimo území bývalého království Uherského podrželi, chtějí-li použíti výhod ustanovení této úmluvy, budou povinni prokázati svoje nynější bydliště (sídlo), jakož i svoji státní příslušnost. Tato státní příslušnost musí býti nabyta podle ustanovení mírové smlouvy Trianonské nebo St. Germainské anebo smluv s nimi souvisejících.
Zemřel-li vkladatel úspor, bude přidělení jeho úsporné pohledávky rozhodnuto podle jeho posledního bydliště, pokud se týče podle jeho státního občanství (domovského práva).
U osob právnických, které přestaly existovati, rozhoduje jejich poslední sídlo.
Staly-li se následkem úpravy hranic po dotyčných rozhodných dnech, ale přede dnem likvidačním territoriální změny mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem, budou pohledávky příslušníků těchto území přiděleny národnímu bloku toho státu, k němuž nyní přináleží území touto změnou dotčené, ačli ostatní podmínky touto úmluvou stanovené byly splněny.
Ztratila-li se vkladní knížka spořitelní, oznámí vkladatel současně s přihláškou ztrátu knížky a požádá o zavedení umořovacího řízení ve smyslu článku 21. zák. IX. z r. 1885. Umořovací řízení a přidělení do národního bloku podle výsledku tohoto řízení bude provedeno poštovní spořitelnou v dohodě s příslušným národním státem.
Po provedení případných oprav a doplňků oznámí příslušný národní stát poštovní spořitelně vkladatele úspor, kteří náleží do jeho národního bloku, úsporné pohledávky všech k jednomu národnímu bloku náležejících vkladatelů úspor, zjištěné podle jejich výše v příslušný rozhodný den (viz článek 3.) s připočítanými úroky 3 % ročně (pokud se týče pohledávek podléhajících dekretu 2268/1908 K. M. - "zárt betétek" - vázané vklady - s úroky 3 - 6 % ročně) až do likvidačního dne, byvše poštovní spořitelnou dle jejich záznamů přezkoušeny, tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu.
Zmenšila-li se pohledávka v době mezi příslušným rozhodným dnem a dnem likvidačním, bude převedena jen nejmenší pohledávka této doby. Celá částka převedenou pohledávku převyšující zůstane u poštovní spořitelny v korunách uherských k disposici oprávněné osoby.
V případě, že by přeměna bydliště byla se stala mezi dvěma oblastmi, z nichž každá má jiný rozhodný den, bude pro přidělení pohledávky do národního bloku, jakož i pro určení výše pohledávky směrodatným rozhodný den pozdější.
Úsporné pohledávky, které věřitelé nepřihlásí a Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československo neoznámí, zůstanou u poštovní spořitelny v Budapešti v uherských korunách. Avšak všecky pohledávky, které 28. února 1919 ve smyslu článku 22. a 23. zák. IX. z r. 1885 byly již promlčeny anebo po této době se promlčí, budou přiděleny tomu státu, v jehož území jest poštovní úřad, který vydal spořitelní knížku.