Tuzemskem podle zákona o dani z obratu a dani přepychové a tohoto nařízení se rozumí československé státní území a skladiště československých celních úřadů, která leží na cizím státním území.

Za tuzemské dodávky se pokládají:

Za tuzemské výkony se pokládají výkony, prováděné v tuzemsku, nehledíc na to, zda ten, kdo výkon provádí, má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde byl výkon uzavřen.

Podle § 1, odst. 1., č. 2, zákona jest dovoz všech předmětů, kromě těch, jichž dovoz jest podroben dani přepychové, zásadně podroben dani z obratu, nehledíc na to, kdo a z jakých důvodů předmět dováží. Nařízením může býti stanoveno, že dovoz některých předmětů, zejména surovin, polotovarů nebo strojů, které v tuzemsku nejsou vůbec nebo v dostatečném množství vyráběny, není podroben dani z obratu. Vyhláškou o paušalování daně z obratu (§ 19, odst. 8., zákona) může býti stanoveno, že dovoz jest podroben paušálu, který nahrazuje i pravidelnou daň z obratu z dovozu, nestanoví-li vyhláška jinak.

Výjimečně nepodléhá dovoz dani z obratu v případech, uvedených v § 4, č. 10 a 17 zákona.

Z jakého základu vybere celní úřad daň, stanoví čl. 15. tohoto nařízení.

Podle § 25, odst. 2., zák. jest dovoz všech předmětů, uvedených v seznamu přepychových předmětů, zásadně podroben dani přepychové, nehledíc na to, kdo a z jakých důvodů předmět dováží, a na to, zdaňuje-li se dovážený předmět podle seznamu "u výrobce" nebo v "drobném prodeji" či "pouze při dovozu". Vyhláškou o paušalování daně přepychové (§ 19, odst. 8., zákona) může býti stanoveno, že dovoz jest podroben paušálu, který nahrazuje i pravidelnou daň přepychovou z dovozu, nestanoví-li vyhláška jinak.

Výjimečně nepodléhá dovoz dani přepychové v případech, uvedených v § 27, č. 1, zák.

Jen 2%ní snížené dani přepychové místo plné 12%ní dani přepychové podléhá dovoz v případech, uvedených v § 28 zák.

Činí-li ten, kdo dováží umělecké plastické dílo, nárok, aby se mu při celním odbavení čítala jen 2%ní snížená daň přepychová podle § 28, č. 2., zák., musí celnímu úřadu předložiti hned při celním odbavení potvrzení finančního úřadu I. stolice (čl. 31), v jehož obvodu má umělecké dílo býti umístěno, že jde o umělecké dílo k účelům veřejným. Za díla k účelům veřejným se pokládají díla, určená pro místa a budovy veřejně přístupné, jako náměstí, musea, divadla, sady, veřejné budovy a pod. Potvrzení finančního úřadu uschová celní úřad jako účetní doklad. V pochybnostech, jde-li o umělecké plastické dílo, opatří si finanční úřad I. stolice před vydáním potvrzení odborné dobrozdání a vyšetří, jde-li o účel veřejný.

Za jakých podmínek vybere celní úřad při dovozu přepychových předmětů jen 2%ní sníženou daň přepychovou, jsou-li dovážené předměty určeny pro stát, státní podniky, které nenáležejí k podnikům spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, nebo nabývá-li kdo dovážených předmětů ve veřejném zájmu, stanoví čl. 10 tohoto nařízení.

Při dovozu přepychových předmětů, zdaňovaných v drobném prodeji, vybere celní úřad 2%ní sníženou daň přepychovou zpravidla jen tehdy, když příjemce předmětu se mu hned při celním odbavení vykáže úředním vysvědčením (§ 28, č. 4., zák.) podle připojeného vzorce (vzorec č. 1), z něhož jest patrno, že obchoduje zbožím toho druhu, jaké právě dováží.

Děje-li se celní odbavení za nabyvatelovy nepřítomnosti, na př․ při zásilkách poštou nebo železnicí, vybere celní úřad zpravidla plnou 12%ní daň přepychovou, činí-li potom nabyvatel nárok, aby se mu z dováženého zboží čítala jen 2%ní snížená daň přepychová podle § 28 zák., musí zažádati u celního úřadu, který daň vybral, za vrácení daňového rozdílu mezi 12%ní daní přepychovou a 2%ní sníženou daní přepychovou. Celní úřad mu vrátí tento rozdíl, jestliže žadatel předloží listinné doklady, potřebné k nabytí výhod podle § 28 zák. a uvedené v tomto článku a ve čl. 10 tohoto nařízení, a šlo-li o dovoz uměleckých děl, zhotovených umělci-plastiky, prokáže-li shora uvedeným způsobem, že bylo dovezeno umělecké dílo k účelům veřejným.

Výjimkou vybere celní úřad od podnikatelů, kteří dovážejí předměty, zdaňované v drobném prodeji, avšak při celním odbavení nejsou přítomni, místo 12%ní daně přepychové toliko 2%ní sníženou daň přepychovou, jestliže podnikatel byl už předem u celního úřadu o to zažádal a uložil u něho úřední vysvědčení o svém živnostenském oprávnění nebo jeho ověřený opis. Vysvědčení nebo jeho ověřený opis nutno každoročně obnovovati.

Z jakého základu vybere celní úřad daň, stanoví čl. 15 tohoto nařízení.

Byla-li 12%ní daň přepychová zaplacena při dovozu a jde-li o předměty, zdaňované u výrobce nebo pouze při dovozu, není dovozce povinen zapsati předmět ani do zásobníku ani do knihy daňové (čl. 23); z tržby za tyto předměty musí odvésti daň z obratu.

Vývoz nepodléhá ani dani z obratu ani dani přepychové, prokáže-li vývozce, že předměty vyvezl do ciziny; tento průkaz musí provésti při zásilkách, přepravovaných jinak než poštou, evidenční knihou o vývozu, vedenou podle připojeného vzorce (vzorec č. 2), dále prohlášením podle připojeného vzorce (vzorec č. 3), potvrzeným výstupním celním úřadem, že zboží bylo vyvezeno ze zdejšího celního území, a na žádost finančních orgánů případně též duplikátem nákladního listu (dopravní listiny) a korespondencí. Aby mohl býti proveden průkaz o vývozu shora uvedeným prohlášením, musí vývozce vyplniti a připojiti k nákladnímu listu (dopravní listině) pro přímou přepravu do ciziny zmíněné prohlášení, opatřené poštovní známkou a svou adresou, a na nákladním listě (dopravní listině) vyznačiti, že k němu bylo připojeno prohlášení. Prohlášení musí k nákladnímu listu (dopravní listině) připevniti tak, aby zamezena byla jeho ztráta. Celní úřad se přesvědčí při prohlídce, že prohlášení jest správné, dohlédne na výstup, potvrdí jej na prohlášení otiskem úředního razítka a podpisem a zašle prohlášení hned vývozci. Při zásilkách přepravovaných po nápravě nebo přepravovaných osobně musí vývozce vyplniti shora zmíněné prohlášení a předložiti je přímo celnímu úřadu, který mu prohlášení potvrdí a pak hned vrátí. Při zásilkách přepravovaných poštou musí vývozce prokázati vývoz evidenční knihou o vývozu, korespondencí a podacím listem poštovního úřadu. Evidenční kniha slouží jak pro vývoz předmětů, podrobených dáni z obratu nebo paušalované dani, tak pro vývoz přepychových předmětů; vývozce může však pro vývoz přepychových předmětů vésti zvláštní evidenční knihu. Je-li vývozce sám výrobcem, poznamená stručně v sloupci 3, že vyvezený předmět sám vyrobil (na př. slovy: "vlastní vyroba"); sloupec 4 až 8 nemusí pak vyplňovati.

Od průkazu vývozu evidenční knihou o vývozu může finanční úřad I. stolice upustiti, je-li vývoz prokázán jiným způsobem tak, že oněm úřad nemá pochybností.

Podle § 4, č. 3., zák. nejsou podrobeny dani z obratu dodávky drahých kovů (zlata a stříbra), rudy, obsahující tyto kovy, hutních výrobků a směsí těchto kovů v zrnech, prutech nebo listech a předmětů z těchto kovů jen tehdy, prokáže-li dodavatel potvrzením nabyvatelovým,

1. že se dodává pro stát neb osobu k nákupu oprávněnou a

2. že se dodávka děje k ražení peněz.

Potvrzení nutno uschovati pro případ daňové kontroly (§ 16 zák.).

Osvobození dodávek vody, plynu a elektrického proudu nevztahuje se na práce a dodávky instalační.

Od daně nejsou osvobozeny dodávky, souvisící s výkony jatečnými, jako prodej krve, mrvy, odpadků atd.

Veřejným osvětlením se rozumí osvětlení ulic, veřejných cest, náměstí, veřejných sadů a podobných míst, ne však osvětlení veřejných budov (škol, kostelů, nádraží, nemocnic atd.).

Podle § 4, č. 10 a § 27, č. 1 zákona jest dovoz osvobozen od daně z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1, č. 2 zákona) i od daně přepychové (§ 25, odst. 2, č. 1 zákona) nebo nastává snížení daně v těchto případech:

Podmínky, za nichž jest podle § 4, č. 17 zákona osvobozen od daně z obratu při dovozu dovoz přímo pro stát a pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, stanoví čl. 10, odst. 8 tohoto nařízení.

Podle § 4, č. 12, zák. nepodléhají dani:

Tato osvobození neplatí v případech, kdy jest daň paušalována.

Osvobození, uvedené v odst. 1., č. 1, lit. a), se vztahuje také na dodávky umělých součástí lidského těla, výkony k jejich opravě a pod.

Nositeli, resp. náhradními nositeli veřejnoprávního sociálního pojištění jsou:

Veřejnými léčebnými ústavy jsou takové, které plní úkoly veřejné zdravotní správy a jsou povinny přijímati nemocné nehledíc na jejich příslušnost, náboženství a schopnost platiti. Veřejnými ošetřovacími ústavy jsou takové, které plní úkoly veřejné zdravotní správy a při nichž není v popředí tak ráz léčebný jako spíše ráz ošetřovací (veřejné porodnice a nalezince, ústavy pro slabomyslné a pod.). Všeobecnou třídou jest rozuměti tu třídu, na níž se za léčení nebo za ošetřování vybírá nejnižší, předem stanovená sazba.

Lázeňskými podniky jsou:

Úlevy na dani, poskytnuté vládou na základě zmocnění § 4, č. 14, zák., mohou záležeti zejména:

Úlevy mohou býti vázány na splnění stanovených podmínek, zejména průkazních.

Od daně z obratu jsou osvobozeny dodávky a výkony pro stát nebo pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, provádějí-li je podnikatelé, jimž byly dodávky nebo výkony ty zadány přímo nebo prostřednictvím družstev nebo společenstev, vyjímajíc případy, kdy daň jest paušalována. Provádějí-li se tyto dodávky nebo výkony prostřednictvím družstev nebo společenstev, vztahuje se osvobození jak na dodávky nebo výkony členů družstva nebo společenstva, tak na dodávky nebo výkony družstva nebo společenstva samého.

Podnikatel, družstvo nebo společenstvo, jemuž byly dodávky nebo výkony zadány přímo, musí prokázati:

Finanční úřad I. stolice se může spokojiti jen některými z těchto průkazů, nemá-li důvodné pochybnosti.

Podnikatel, který provádí dodávky nebo výkony prostřednictvím družstva nebo společenstva, musí prokázati písemným potvrzeným tohoto družstva nebo společenstva, že jde o dodávky nebo výkony pro stát nebo pro státní podniky, které nenáležejí k podnikům, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření.

Platí-li podnikatel daň podle skutečně přijatých úplat, jest oprávněn úplaty, přijaté za zmíněné dodávky nebo výkony, si sraziti ze základu pro daňovou splátku za to splátkové období, v němž tyto úplaty přijal, a v daňovém přiznání uvésti takové úplaty jako srážkové položky.

Platí-li podnikatel daň podle účtovaných cen, jest oprávněn částky, účtované za zmíněné dodávky nebo výkony, si sraziti ze základu pro daňovou splátku za to splátkové období, v němž vydal účty, a v daňovém přiznání tyto účtované částky uvésti jako srážkové položky.

V obou případech musí podnikatel své přiznání doložiti shora uvedenými listinnými doklady.

Od daně z obratu jest osvobozen též dovoz přímo pro stát a pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům spravovaným podle zásad obchodního hospodaření. Podmínkou osvobození jest, že při celním projednání bude potvrzením příslušného státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku prokázáno, že dovážený předmět jest určen k jeho potřebě; zmíněné potvrzení musí býti opatřeno otiskem úředního razítka a podepsáno přednostou toho státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku, pro který jest předmět určen. Celní úřad zmíněné potvrzení uschová jako doklad příslušné položky.

Osvobození dodávek, výkonů i dovozu pro stát a pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, neplatí v případech, kdy jest daň paušalována, ledaže by to bylo výslovně stanoveno ve vyhlášce o paušalování daně.

Při tuzemských dodávkách, podléhajících pravidelně 12%ní nebo 10%ní dani přepychové, státu nebo takovým státním podnikům, které nenáležejí k podnikům, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, jest dodavatel oprávněn odvésti z dodávky jen 2%ní sníženou daň přepychovou podle § 28, č. 3., zák. pod podmínkou, že se vykáže listinnými doklady, uvedenými v prvém odstavci; tyto musí uschovati jako přílohu příslušné položky daňové knihy. V daňovém přiznání jest dodavatel povinen tržbu za zmíněné dodávky uvésti v oddílu pro 2%ní sníženou daň přepychovou a odvolati se na shora uvedené listinné doklady.

Dováží-li stát nebo státní podnik, který nenáleží k podnikům, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, přepychové předměty z ciziny přímo nebo prostřednictvím tuzemského podnikatele, vybere celní úřad jen 2%ní sníženou daň přepychovou, vykáže-li se příjemce zboží potvrzením příslušného státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku, že dovážený předmět jest určen k jeho potřebě; zmíněné potvrzení musí býti opatřeno otiskem úředního razítka a podepsáno přednostou toho státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku, pro něž jest předmět určen, a musí v něm býti uvedena cena, kterou úřad (ústav atd.) nebo podnik za dodávku zaplatí. Celní úřad zmíněné potvrzení uschová jako doklad příslušné položky.

Dodávka tuzemského podnikatele, jehož prostřednictvím byl přepychový předmět z ciziny pro stát nebo státní podnik dovezen, jest od daně z obratu podle § 4, č. 17., zák. osvobozena pod podmínkou, že se podnikatel vykáže listinnými doklady, uvedenými v prvém odstavci.

Ustanovení § 4, č. 17, a § 28, č. 3, zák. se nevztahují na dodávky a výkony pro státní podniky, které byly na základě § 1 zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., prohlášeny za podniky, spravované podle zásad obchodního hospodaření, totiž pro Státní báňské a hutnické závody, Státní lesy a statky, Uhřiněvský školní závod zemědělský, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, Žabčický školní závod zemědělský, Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně, Vojenské lesní podniky, Vojenskou továrnu na letadla, Státní lázně, Státní tiskárny, Úřední noviny v Praze a Bratislavě, Československou tiskovou kancelář, Tabákovou režii, Státní loterii, Státní mincovnu v Kremnici, Československé státní dráhy, Československou poštu, Poštovní spořitelnu, Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských a Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích (§ 1 vládního nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., § 1 vládního nařízení ze dne 20. ledna 1928, č. 11 Sb. z. a n., čl. I. vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 76 Sb. z. a n., § 1 vládního nařízení ze dne 18. prosince 1929, č. 183 Sb. z. a n., čl. I vládního nařízení ze dne 11. prosince 1930, č. 179 Sb. z. a n., a § 1 vládního nařízení ze dne 17. května 1934, č. 97 Sb. z. a n.), jakož i na dodávky a výkony pro státní podniky, které za spravované podle zásad obchodního hospodaření budou podle uvedeného ustanovení zákona č. 404/1922 Sb. z. a n. ještě prohlášeny.

Snížení daně přepychové jest nezávislé na tom, zdaňuje-li se nabývaný přepychový předmět u výrobce nebo v drobném prodeji či pouze při dovozu.

Osoby, které nabývají přepychových předmětů ve veřejném zájmu - při dovozu i v tom případě, nabývají-li předmětů prostřednictvím tuzemského podnikatele - mají nárok, aby jim jejich dodavatel nebo při dovozu celní úřad čítal jen 2%ní sníženou daň přepychovou podle § 28, č. 3., zák., předloží-li svému dodavateli ještě před dodávkou nebo celnímu úřadu hned při celním odbavení potvrzení příslušného finančního úřadu I. stolice, že jde o zájem veřejný. V potvrzení tomto, jež vydá finanční úřad I. stolice na zvláštní žádost a jež musí býti opatřeno otiskem úředního razítka a podepsáno přednostou úřadu, musí býti vyznačeno jméno nabyvatelovo, předmět přepychový a účel, k němuž se přepychového předmětu nabývá.

Potvrzení uchová dodavatel nebo celní úřad jako účetní doklad.

Za nabytí ve veřejném zájmu podle § 28, č. 3., a § 38, odst. 2., zák. se pokládá, nabývá-li se přepychových předmětů pro úkoly zemí, okresů a obcí, ať vlastní nebo státem jim svěřené, pokud nejde o podnikatelskou činnost těchto svazků. Nezáleží na tom, zdaňuje-li se nabývaný přepychový předmět u výrobce nebo v drobném prodeji či pouze při dovozu.

Dodávky tuzemským vývozcům, při nichž vývozce nenabývá fysické držby, jsou od daně osvobozeny pod podmínkou, že dodavatel i vývozce prokáží, že předmět, prodaný vývozci, byl vyvezen na jeho účet v nezměněném stavu do ciziny, a to do jednoho roku po prodeji.

Při přímém vývozu zboží z podniku dodavatelova do ciziny musí dodavatel podati průkaz o tom, že zboží to bylo skutečně vyvezeno, evidenční knihou o vývozu a buď prohlášením podle připojeného vzorce (vzorec č. 3), potvrzeným výstupním celním úřadem (čl. 2) a označeným jako unikát, nebo podacím listem poštovního úřadu; vývozce v tomto případě musí vývoz prokázati evidenční knihou o vývozu, a jde-li o zásilky přepravované jinak než poštou, shora zmíněným prohlášením, potvrzeným výstupním celním úřadem a označeným jako duplikát. Od průkazu evidenční knihou o vývozu může finanční úřad I. stolice upustiti, je-li vývoz prokázán jiným způsobem tak, že o něm úřad nemá pochybností.

Při nepřímém vývozu zboží z podniku dodavatelova, t. j. zasílá-li dodavatel na poukaz vývozcův zboží nejprve do tuzemské stanice, z níž se pak zboží to zasílá s nákladním listem (dopravní listinou) pro přímou přepravu do ciziny, jest dodavatel povinen podati průkaz o tom, že zboží to bylo skutečně vyvezeno do ciziny, evidenční knihou o vývozu, duplikátem nákladního listu (dopravní listiny) nebo přijímacím potvrzením o přepravě do tuzemské stanice a mimo to prohlášením podle připojeného vzorce (vzorec č. 3), potvrzeným výstupním celním úřadem (čl. 2) a označeným jako unikát; vývozce v tomto případě musí vývoz prokázati evidenční knihou o vývozu, nákladním listem (dopravní listinou) o přepravě do tuzemské stanice a mimo to shora zmíněným prohlášením, potvrzeným výstupním celním úřadem a označeným jako duplikát. Od průkazu evidenční knihou o vývozu může finanční úřad I. stolice upustiti, je-li vývoz prokázán jiným způsobem tak, že o něm úřad nemá pochybností.

Aby mohl býti proveden průkaz o vývozu prohlášeními, uvedenými v předchozích odstavcích, musí býti jak při přímém tak nepřímém vývozu drahou nebo lodí k nákladnímu listu (dopravní listině) pro přímou přepravu do ciziny připojena dvě vyplněná prohlášení, a to jedno označené jako unikát a druhé jako duplikát. Unikát musí býti opatřen adresou dodavatelovou a duplikát adresou vývozcovou. Ustanovení čl. 2 tohoto nařízení o tom, jak se prohlášení vyplňuje, připojuje, známkuje a potvrzuje, platí obdobně i na shora uvedené unikáty a duplikáty prohlášení. Potvrzený unikát prohlášení zašle celní úřad hned dodavateli a duplikát vývozci. Při zásilkách přepravovaných po nápravě nebo přepravovaných osobně musí dodavatel, případně vývozce vyplniti shora zmíněná dvě prohlášení a předložiti je přímo celnímu úřadu, který mu prohlášení potvrdí a pak hned vrátí.

Jak při přímém tak nepřímém vývozu jest dodavatel povinen v evidenční knize o vývozu uvésti ve sloupci 3, zda vyvezený předmět sám vyrobil nebo od koho jej nakoupil, ve sloupci 4 datum, kdy vyvezené zboží podle účtu prodal vývozci, a v sloupci 9 jméno a adresu vývozce, na jehož účet zboží vyváží. Sloupce 5 až 8 a 12 nemusí vyplňovati, kdežto ostatní sloupce vyplní pravidelným způsobem. O každé dodávce vývozci jest dodavatel povinen vydati řádný účet, v němž musí býti uvedeny datum, firma, které se dodává, značka obalu, hrubá váha, jakož i bližší označení zboží s udáním továrního čísla, druhu, množství (počtu kusů) a prodejní cena. Předměty podrobené dani přepychové musí býti účtovány odděleně od ostatních předmětů. Vývozce jest povinen v evidenční knize o vývozu vyplniti sloupce 1 až 4 a 10 až 17.

Ze shora uvedených dokladů musí býti patrna totožnost zboží, prodaného vývozci, se zbožím vyvezeným.

Finanční orgány jsou oprávněny žádati, aby jak dodavatel tak vývozce předložili též příslušnou obchodní korespondenci a příp. duplikáty nákladních listů (dopravních listin) pro přímou přepravu do ciziny.

Výkony, prováděné pro cizinu, jsou od daně osvobozeny, jestliže záležejí ve zpracování movitých věcí hmotných a prokáže-li ten, kdo tyto výkony provedl, obdobně způsobem, stanoveným v odst. 2. nebo 3., že předměty, které jsou výsledkem zmíněného zpracování, vyvezl do ciziny.

Dodávkami nebo výkony výhradně a přímo dobročinnými se rozumějí dodávky nebo výkony, které směřují výhradně a přímo ke zmírnění nouze a chudoby nebo ke konání lásky k bližnímu bez nároků na plnou náhradu. Dobročinnými nejsou dodávky nebo výkony, které samy o sobě nejsou dobročinnými skutky, třebas jejich výnos slouží k dobročinným účelům (na př. pořádání zábavy ve prospěch dobročinného ústavu).

Dodávkami neb výkony výhradně a přímo vzdělávacími se rozumějí dodávky a výkony, které směřují výlučně k povznesení všeobecné vzdělanosti nebo k výchově vědecké nebo umělecké a nemají povahy výdělečné vůbec nebo dějí se bez nároků na plnou náhradu.

Za osvobození nutno zvláště žádati u ministerstva financí a žádost doložiti účetními doklady a případně stanovami. O žádosti rozhoduje ministerstvo financí; dokud o žádosti není pravoplatně rozhodnuto, nutno z dodávek a výkonů, za jejichž osvobození se žádá, platiti daň.

K poštovní, telegrafní a telefonní službě nenáleží zařizování soukromých telegrafů a telefonů státní správou (mimo zařizování telegrafů a telefonů pro soukromé dráhy), dále prodej odpadkového materiálu (papíru, telegrafních a telefonních sloupů, drátů a pod.), dražební prodeje všech druhů (též odpadkového materiálu) a nakládání odpadkového materiálu.

Za dodávky a výkony s provozem drah souvisící se pokládají dodávky a výkony, které:

Prodej odpadkového materiálu z volné ruky, prodeje dražební všech druhů (též odpadkového materiálu) a nakládání odpadkového materiálu nejsou však dodávkami nebo výkony s provozem souvisícími a dani tudíž podléhají.

Osvobození podle § 7, č. 2., zák. platí jako pro dráhy státní, tak i pro dráhy soukromé, ať jsou v provozu státním nebo ne.

Při tuzemských dodávkách a výkonech jest finanční úřad I. stolice oprávněn, zdá-li se mu udaná obecná cena (čl. 14) nepřiměřenou, zjistiti tuto cenu odhadem za podmínek, stanovených §em 19 zák.

Při vlastní výrobě, t. j. vezmou-li se bez úplaty předměty z vlastního podniku pro domácnost nebo pro jiné nevýdělečné upotřebení (darování atd.) nebo pro výdělečné upotřebení (§ 25, odst. 2., zák.) nebo pro podnikatelovy zaměstnance, jest základem daně cena obecná (čl. 14) v době, kdy předměty byly vzaty pro vlastní spotřebu.

Vyměřuje-li se daň při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2, zák.) jest poplatník (§ 5, odst. 1, č. 9 zákona) povinen v prohlášce celnímu úřadu udati a průvodními listinami prokázati úplatu nebo cenu dováženého předmětu a jiné k vyměření daně potřebné údaje (§ 9, odst. 1., pátá věta, zák.); povinnosti této není, vyměřuje-li se daň při dovozu pevnou sazbou (§ 10, odst. 3., zák.). Úplatu jest poplatník povinen prokázati účtem a jeho opis odevzdati celnímu úřadu; je-li úplata v účtárně udána v cizí měně nebo v obchodních mincích, jest poplatník povinen ji prohlásiti též v československé měně. Není-li úplaty, jest poplatník povinen prohlásiti a vhodným způsobem prokázati cenu dováženého předmětu. Neudal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu nebo zdá-li se udaná úplata nebo cena úřadu celní správy nízkou, stanoví úřad (po případě po slyšení znalce) cenu částkou, kterou uzná za přiměřenou. Neudal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu, jest povinen nésti výlohy znaleckého odhadu vždy, jinak jen tehdy, byla-li daň pravoplatně vyměřena z ceny vyšší než byla úplata nebo cena udaná poplatníkem. Cenou podle tohoto odstavce rozumí se cena obecná (čl. 14).

Při dovozu přepočítá se cizí měna nebo obchodní mince na tuzemskou měnu podle ustanovení o cle.

Nejde-li o dovoz, přepočtou se cizí měna nebo obchodní mince na tuzemskou měnu podle středního kursu, stanoveného pro valuty na pražské burse pro zboží a cenné papíry v den placení; bylo-li však poplatníkovi povoleno, aby místo přijatých úplat zdaňoval ceny účtované (§ 17, odst. 7., zák.), jest pro přepočtení rozhodný den, kdy byl vydán účet. Nejsou-li cizí měna nebo obchodní mince v uvedený den na pražské burse úředně znamenány, jest rozhodným pro přepočtení poslední úřední záznam, není-li starší tří měsíců. Nejsou-li cizí měna nebo obchodní mince na pražské burse vůbec znamenány nebo nedá-li se přepočítací kurs způsobem shora zmíněným zjistiti, třeba si vyžádati o hodnotě posudek pražské bursovní komory.

Zemědělskými výrobky podle § 10 zák. rozumějí se všechny předměty zemědělské prvovýroby jak rostlinné tak živočišné v původním nezpracovaném stavu.

Za zemědělské výrobky, podrobené 1%ní dani z obratu, se též pokládají výrobky, vzniklé obvyklým zemědělským domáckým zpracováním nebo úpravou zemědělských plodin a výrobků.

Zemědělskými výrobky, jejichž dodávky (vlastní spotřeba) a dovoz podléhají jen 1%ní dani z obratu, jsou zejména všechny druhy obilnin, luštěnin, okopanin a pícnin, rýže, kukuřice, proso, stromky dále ovoce (též ořechy) tuzemského původu, zelenina, sláma, len a konopí, obojí též mědlené, třené, oflakované a vochlované, též koudel nezpracované dříví (kmeny, štěpiny, nezpracovaná loupaná kůra, piliny, palivové a odpadkové dříví), dobytek, drůbež, mléko v přírodním stavu, vejce, med, včelí surový vosk, peří (též drané), surové kůže (mimo kůže ze zvěřiny), vlna (nečištěná i praná u zemědělce) atd.

Dani 2%ní podléhají dodávky a dovoz: kávy, čaje, koření, ovoce cizího původu, čerstvého i sušeného (pokud nepodléhá dani přepychové), nakládaného ovoce, nakládané zeleniny, nakládaných hub, povidel, krmiv, vzniklých zpracováním zemědělských plodin (pokrutin, melasy, řízků, květu, mláta atd.), surových kůží ze zvěřiny (zaječí, srnčí atd.), zpracovaného dříví (prken, latí, trámů), třísla, rašeliny, vlny jirchářské a vlny prané v továrně, rohu, klihovky, štětin, kostí, střev, čištěného peří, keřů, květin a jiných zahradnických výrobků.

Masnými výrobky, podléhajícími 1%ní dani z obratu, se rozumějí také zvířecí tuky, a masné pokrmy.

Těstoviny (makarony, nudle atd.) nejsou pekařskými výrobky.

Mléčnými výrobky jsou zejména: mléko pasteurisované (mlékárensky ošetřené), mléko zahuštěné (kondensované) a sušené, smetana, jogurt, kakaové mléko, máslo, sýry všeho druhu (též tvarůžky a brynza), tvaroh, kasein, mléčný cukr a mléčný bílek.

Snížená 1%ní sazba platí jen pro dodávky a dovoz předmětů, uvedených v § 10 zák. (na př. dodávky a dovoz chleba, obyčejného pečiva), nevztahuje se však na výkony mlynářů, pekařů atd., z nichž nutno platiti daň 2%ní (na př. melné, úplata za pečení chleba z přinesené mouky).

zrušen

V těch případech, kde jest daň paušalována, lze požadovati zvláštní účtování daně jen od toho podnikatele, který daňový paušál odvádí. Ostatní podnikatelé vyhoví povinnosti zvláštního účtování daně, žádá-li za to příjemce, tím, že na účtu vyznačí, že daň jest paušalována.

Dodávají-li osoby, jež nejsou podnikateli, nepodnikatelům, jsou podle ustanovení §§ 13 a 31 zák. do 14 dnů po ujednání dodávky povinny:

Potvrzením o zaplacení daně u dodávek nepodnikatelů rozumí se vždy stvrzenka (první oddíl platenky) poštovní spořitelny, opatřená údaji, jež obsahuje oznámení, uvedené v odst. 1., č. 2, údaje tyto mohou býti také napsány na zvláštním listu, který dodavatel se stvrzenkou o zaplacení daně odevzdá nabyvateli.

Dodávají-li osoby, jež nejsou podnikateli, podnikatelům, jest nepodnikatel (dodavatel) toliko povinen do 14 dnů po ujednání dodávky učiniti o dodávce finančnímu úřadu I. stolice, v jehož obvodu má nabyvatel svou provozovnu, oznámení podle svrchu uvedeného vzorce. Daň odvésti jsou povinni místo dodavatelů podnikatelé (nabyvatelé) v daňových splátkách podle § 20, odst. 1 zákona; povinnost jejich vésti "nákupní záznam" a učiniti přiznání stanoví čl. 22 a 27 tohoto nařízení.

Jakým způsobem se vyměřuje a platí daň při dražbách nepodnikatelů, stanoví čl. 34 tohoto nařízení.

Nepodnikatelé, provádějící zdanitelné výkony, jsou podle §§ 13 a 31 zák. povinni do 14 dnů po provedení výkonů:

Platby nepodnikatelů berní úřad ihned předepíše a učiní o nich nadřízenému finančnímu úřadu I. stolice oznámení podle připojeného vzorce (vzorec č. 5). Finanční úřad I. stolice přezkoumá podle oznámení nepodnikatele a oznámení berního úřadu, byla-li daň plně zaplacena; nestalo-li se tak, předepíše ji zcela nebo dodatek.

U tuzemských podnikatelů činí lhůta pro ohlášení vzniku, zániku nebo přesídlení podniku nebo provozovny 14 dní od vzniku, zániku nebo přesídlení. Také lhůta pro ohlášení, že se podnik rozšířil na další přepychové předměty nebo výkony, zanechal drobného prodeje nebo výroby přepychových předmětů nebo provádění přepychových výkonů, činí 14 dní od dotyčné změny.

Ustanovení o ohlašovací povinnosti u cizozemských podnikatelů a u osob, uvedených v § 5, odst. 1, č. 3 zákona, jsou obsažena v § 14, odst. 2 a 3 zákona.

Ohlášení lze učiniti u příslušného finančního úřadu I. stolice písemně nebo ústně.

Finanční úřad I. stolice, orgány finanční, jím zmocněné, a orgány revisního odboru ministerstva financí mají právo, aby mohly prováděti daňovou kontrolu, kdykoliv nahlédnouti do předepsaných daňových záznamů, obchodních knih a korespondence (§ 16 zák.). Tato kontrola se může konati nejen proto, aby se přezkoumalo daňové přiznání nebo aby se předepsala dodatečná daň, nýbrž také v daňovém období, na př. proto, aby se zjistilo, vede-li poplatník předepsané daňové záznamy, vede-li je správně, a při obchodnících přepychovými předměty, shoduje-li se daňová kniha se zásobníkem (čl. 23).

Finanční úřad I. stolice rozhoduje podle svého uvážení, chce-li nahlédnouti do daňových záznamů, obchodních knih a korespondence v podnikatelově provozovně či chce-li si pomůcky ty dáti předložiti. Úřad může uložiti podnikateli nebo jeho zástupci, aby předložil knihy do úředních místností, nesmí však žádati, aby tam byly předloženy takové knihy, kterých podnikatel při vedení obchodu nemůže postrádati.

Předložiti daňové záznamy, knihy a korespondenci v provozovně jest povinen nejen podnikatel, nýbrž i jeho zástupce. Podnikatel jest povinen pro případ své nepřítomnosti v provozovně ustanoviti takového zástupce; neučiní-li tak, může finanční kontrolní orgán žádati, aby uvedené pomůcky předložili členové rodiny nebo zřízenci podnikatelovi.

Bez výslovného podnikatelova svolení jsou úřední zřízenci oprávněni k provádění kontroly vstupovati do provozovny neb obchodních místností jen v obvyklých hodinách, kdy závod jest otevřen, nebo v době, kdy jsou zřízenci podnikatelovi v závodě zaměstnáni. Daňový dozor nutno prováděti s největší šetrností.

Úřední zřízenci musí se na požádání vykázati legitimací nebo, provádí-li kontrolu finanční úřad I. stolice, jeho písemným zmocněním buď všeobecným nebo zvláštním. Podnikatel a jeho zřízenci jsou povinni úředním zřízencům, provádějícím kontrolu, vyjíti vstříc a vykázati jim místnosti, potřebné ku práci.

Podnikatelé nejsou s výjimkami níže uvedenými povinni vésti daňový záznam stran svých tuzemských dodávek, podrobených dani z obratu.

Zvláštní záznamy jsou však povinni vésti:

Zásobník musí býti vázaný a list za listem číslovaný. Do něho se zapisuje každodenně a podle druhu přírůstek (nákup a výroba) a úbytek (prodej, spotřeba, ztráta) zboží.

Podniky, vzniklé po 31. prosinci 1923, jsou povinny poříditi si do 14 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení, po případě do 14 dnů po svém vzniku inventuru předmětů přepychových podle stavu, kdy počaly obchodovati, a výsledek inventury zapsati jako první položku do zásobníku.

Podnikatelé, kteří mají na skladě předměty v době, kdy předměty ty nařízením byly prohlášeny nově za přepychové, jsou podle § 49, odst. 9., zák. povinni poříditi do 14 dnů po dni, kdy nařízení nabylo účinnosti, inventuru těchto předmětů a výsledek její zapsati do zásobníku.

V případech, kde přepychové předměty byly dříve zdaněny u výrobce, nařízením se však nově zdaňují v drobném prodeji, musí podnikatel, který takové předměty má na skladě a prodává je v drobném prodeji, poříditi též podle stavu ze dne, kdy nařízení to nabylo účinnosti, inventuru těchto předmětů, z nichž byla u výrobce daň přepychová již zaplacena, a stav předmětů inventurou takto zjištěný zapsati jako první položku do zásobníku; daň přepychovou bude v tomto případě podnikatel platiti jen z odprodeje přírůstku těchto předmětů, kdežto ze zásob, zdaněných přepychovou daní již u výrobce, odvede jen 2%ní daň z obratu.

O předmětech, zdaňovaných dříve v drobném prodeji, podle nařízení nově však zdaňovaných u výrobce, musí podnikatel, který není sám výrobcem, vésti dále zásobník až do úplného vyčerpání zásob a musí tyto zásoby zdaniti podle ustanovení § 49, odst. 8., zák. Přírůstek předmětů, které se podle zmíněného nařízení nově zdaňují u výrobce, nemusí už podnikatel (nabyvatel) zapisovati do zásobníku a odvede z nich jen daň z obratu, byly-li mu předměty ty zaslány po dni, kdy nabylo zmíněné nařízení účinnosti; jinak jest povinen zdaniti je 10%ní daní přepychovou v drobném prodeji. Finanční úřad může však povoliti, aby podnikatel odvedl daň přepychovou ze zásob, zjištěných podle stavu ze dne, kdy zmíněné nařízení nabylo účinnosti, najednou nebo v určitých lhůtách, zažádá-li o to podnikatel. Bližší stanoví čl. 44 tohoto nařízení. V tomto případě jest podnikatel zproštěn dalšího vedení zvláštních záznamů stran těchto předmětů.

O zásobách předmětů, které podle seznamu přepychových předmětů nejsou přepychovým zbožím, které jsou však zcela nebo převážně zhotoveny z hmot, prohlášených nově nařízením za zboží přepychové, a které jsou na začátku účinnosti zmíněného nařízení na skladě, musí podnikatel rovněž poříditi inventuru, výsledek její napsati do zásobníku a oznámiti jej příslušnému finančnímu úřadu I. stolice do 14 dnů po dni, kdy nařízení nabylo účinnosti; zásoby ty zdaňují se 10%ní daní přepychovou až v drobném prodeji.

V zásobníku vede se odděleně a samostatně přírůstek (nákup a výroba) a úbytek (prodej, vlastní spotřeba, výdělečné upotřebení, ztráta) zboží tak, aby porovnáním bylo kdykoliv možno zjistiti stav zboží na skladě.

Do oddílu "přírůstek" nutno zapsati:

Do oddílu "úbytek" nutno zapsati:

Každý přírůstek a každý úbytek musí býti zapsán pod zvláštní běžnou položkou. Zásobník musí v každém případě obsahovati shora uvedené náležitosti, ostatní obsah a formu jeho může každý podnikatel stanoviti podle své potřeby,

Do knihy daňové se zapisují každodenně:

Úplaty, z nichž byla účtována jen snížená 2%ní daň přepychová (§ 28 zák.), zapíší se do zvláštního sloupce odděleně od ostatních úplat za přepychové dodávky, podléhajícíc plné 12%ní (10%ní) dani přepychové.

Platí-li se kupní cena za dodané zboží ve splátkách, provede se zápis dodávky hned při první splátce a v poznámkovém sloupci se podotkne, že jde o první splátku. Při dalších splátkách se zapíše v příslušném sloupci toliko datum platby, splacená částka a v poznámkovém sloupci se uvede, o kolikátou splátku jde, a řadové číslo původního zápisu dodávky do knihy daňové.

Bylo-li placeno předem, provede se zápis do knihy daňové hned v den platby a poznamená se, že bylo placeno předem, v poznámkovém sloupci. Dává-li se však zboží na úvěr, provede se zápis v den dodávky a v poznámce se vyznačí, že bylo prodáno na úvěr; tržba se pak zapíše dodatečně při placení. Byla-li dodávka zrušena, uvede se tato okolnost, jakož i datum zrušení dodávky v poznámkovém sloupci u položky, pod kterou byla původní dodávka zapsána do knihy daňové. Při tom budiž pro lepší přehled přeškrtnut původní zápis platby červeným inkoustem tak, aby zůstal čitelným. O vyúčtování vrácených úplat z těchto zrušených dodávek nebo daně z těchto úplat viz. čl. 30 tohoto nařízení.

Podnikatelům, obchodujícím přepychovými předměty, jest dovoleno vésti zásobník i knihu daňovou pohromadě v jednom záznamu. Zásobník a kniha daňovaá mohou býti také spojeny s jinakými záznamy podnikatelovými.

Od vedení knihy daňové může finanční úřad I. stolice osvoboditi podnikatele na žádost tehdy, prodává-li výhradně jen předměty přepychové a vede-li obchodní knihy tak, že jest možno z jednotlivých položek předměty přepychové a platy za ně přijaté bez obtíží zjistiti.

Podnikatelé, vyrábějící zboží cukrářské, jsou od vedení zásobníku stran tohoto zboží osvobozeni. V daňové knize mohou tito podnikatelé zapisovati denní tržbu úhrnně. Jednotlivě musí zapisovati jen úplaty, přesahující i s daní 50 Kč za jednotlivou dodávku.

Daňové přiznání musí zásadně podávati každý podnikatel, i když dodává předměty od daně osvobozené nebo předměty, u nichž jest daň paušalována.

Přiznání se podává jak při dani z obratu tak při dani přepychové zpravidla po uplynutí ročního daňového období (§§ 15 a 35 zák.), a to do konce ledna každého roku za uplynulý rok za každou provozovnu zvláště, není-li podnikateli povoleno jednotné zdanění jeho provozoven (čl. 31).

Zruší-li se lpodnik v daňovém období, nutno podati přiznání do 4 neděl po jeho zrušení. Úplaty později došlé přihlásí se do 4 neděl po zaplacení.

V jaké lhůtě jsou povinni podati přiznání cizozemští podnikatelé, stanoví § 17, odst. 4 zákona. Tito podnikatelé jsou povinni připojiti k přiznání sestavení úplat za dodávky nebo výkony, které provedli na předcházející objednávku.

Při dražbách se podává přiznání za každou jednotlivou dražbu do 14 dnů po jejím provedení, pokud nejde o podniky, které jsou oprávněny odváděti daň z dražeb v daňových splátkách (čl. 34).

Podniky, které jsou povinny platiti mimo daň z obratu také daň přepychovou, musí podati kromě přiznání k dani z obratu také zvláštní přiznání k dani přepychové.

Přiznání daňové musí také podati podnikatelé, kteří jsou podle vyhlášky o paušalování povinni platiti paušalovanou daň, pokud zmíněnou vyhláškou nebyli výslovně této povinnosti zproštěni.

Daňové přiznání jsou povinny podati též osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3 zákona.

Přiznání musí obsahovati všechny údaje, jež jsou uvedeny ve vzorci přiznání, vydaném ministerstvem financí, a to odděleně za každé splátkové období.

Je-li poplatníku dovoleno, aby místo přijatých úplat přiznával ceny za dodávky a výkony účtované (§ 17, odst. 7., zák.), nesmějí býti ze souhrnu účtovaných cen vyloučeny nezaplacené pohledávky. Rovněž ceny, účtované za zrušené dodávky nebo výkony, dále povolené slevy a účtované částky, které se staly prokázaně nedobytnými, nesmějí býti vyloučeny ze souhrnu účtovaných cen, mohou však býti odečteny v rubrice pro úplaty za dodávky nebo výkony od daně osvobozené.

Srážkové položky lze odečítati jen od souhrnu přijatých úplat (po příp. účtovaných cen), které podléhají téže daňové sazbě (s toutéž přirážkou). Jakým způsobem nutno prokázati srážkové položky, stanoví čl. 30. tohoto nařízení.

Ve zvláštním přiznání je podnikatel povinen uvésti úplaty za takové dodávky pro něho provedené, z nichž je povinen platiti daň místo dodavatele (§ 5, odst. 1, č. 5, druhá věta, § 5, odst. 1, č. 7, druhá věta a § 5, odst. 1, č. 8, druhá věta zákona).

Podnikatelé, kteří obchodují předměty, jichž dodávky podléhají různým daňovým sazbám nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň paušalována, mohou si v přiznání pro 2%ní daň z obratu od souhrnu přijatých úplat (po příp. účtovaných cen), do něhož však musejí býti zahrnuty i úplaty (po příp. účtované ceny) za dodávky, podléhající 1%ní dani z obratu, odečísti částky (čítajíc v to daň), jež podle nákupních účtů připadají na předměty, jichž dodávky podléhají dani 1%ní nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň paušalována. K těmto odečteným částkám mohou připočítati částku, odpovídající poměrné části režie a podnikatelského zisku. O částku tímto způsobem zjištěnou zmenší se základ pro vyměření 2%ní daně. Odečtené částky, které podléhají 1%ní dani z obratu nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň kryta paušálem, nutno uvésti v příslušných sloupcích a rubrikách přiznání. Podmínkou této úlevy jest, že podnikatel neobchoduje výhradně ve velkém a že může vyloučené částky prokázati nákupními účty, vydanými dodavateli, kteří vedou knihy podle kupeckých zásad. Podle stejných zásad mohou tito podnikatelé zjistiti také výši daňových splátek.

Přiznání musí obsahovati všechny údaje, jež jsou uvedeny ve vzorci přiznání, vydaném ministerstvem financí, a to odděleně za každé splátkové období.

Podnikatel, který jest povinen platiti jak 12%ní, tak i 10%ní daň přepychovou, popříp. 2%ní sníženou daň přepychovou, jest povinen údaje, týkající se každé z těchto daňových sazeb, uvésti v přiznání odděleně.

Je-li poplatníku dovoleno, aby místo přijatých úplat přiznával ceny za dodávky a výkony účtované (§ 17, odst. 7., zák.), nesmějí býti ze souhrnu účtovaných cen vyloučeny nezaplacené pohledávky. Rovněž ceny, účtované za zrušené dodávky nebo výkony, dále povolené slevy a účtované částky, které se staly prokázaně nedobytnými, nesmějí býti vyloučeny ze souhrnu účtovaných cen, mohou však býti odečteny v rubrice pro úplaty za dodávky nebo výkony od daně osvobozené.

Srážkové položky lze odečítati jen od souhrnu přijatých úplat (po příp. účtovaných cen), které podléhají téže daňové sazbě (s toutéž přirážkou). Jakým způsobem nutno prokázati srážkové položky, stanoví čl. 30. tohoto nařízení.

Úplaty za zboží, nakoupené od nepodnikatelů (čl. 19), z nichž jest podnikatel povinen platiti daň místo dodavatele (§ 29, č. 5., zák.), nutno uvésti ve zvláštním přiznání.

Podnikatelé, kteří dodali přepychové předměty, jež nenáležejí v jejich obor (§ 31, odst. 2., druhá věta, zák.), jsou povinni podati přiznání k dani přepychové a uvésti v něm úplaty (po příp. účtované ceny) za tyto předměty; podávají-li přiznání k dani přepychové ohledně jiných dodávek nebo výkonů, jsou povinni uvésti úplaty (po příp. účtované ceny) za dodávky přepychových předmětů, jež nenáležejí v jejich obor, na zvláštní příloze přiznání k dani přepychové.

Byly-li některé předměty nebo výkony nařízením nově prohlášeny za přepychové a byly-li dodávka takového předmětu nebo takový výkon provedeny po dni, kdy dotyčné nařízení nabylo účinnosti, avšak úplata za ně došla před tímto dnem, jest poplatník povinen tuto úplatu zahrnouti do souhrnu přijatých úplat, podléhajících dani přepychové. Byla-li však úplata za takové dodávky nebo výkony zahrnuta již do souhrnu přijatých úplat v přiznání k dani z obratu za dřívější daňové období, vyměří se z této úplaty daň přepychová, od níž se však odečte daň z obratu. Poplatník musí však tyto úplaty uvésti na zvláštní příloze přiznání s podotknutím, že byly v dřívějším daňovém období zdaněny daní z obratu, a připojiti doklady o tom, že dodávka byla zaplacena dříve, než nabylo účinnosti nařízení, jímž byly dodané předměty nebo provedené výkony nově prohlášeny za přepychové.

Činí-li podnikatel nárok na povolení, aby mohl místo platů, přijatých v daňovém období, zdaňovati ceny, účtované za dodávky nebo výkony (§ 17, odst. 7., zák.), musí za toto povolení zažádati u příslušného finančního úřdu I. stolice. Povolení se žadateli udělí jen s podmínkou, že zdaní mimo ceny účtované také platy, jež dojdou za dodávky nebo výkony, provedené v době, kdy platil daň ještě podle přijatých úplat. Platy, došlé z dodávek neb výkonů, provedených před povolením, musí podnikatel vykazovati a přiznávati odděleně.

Dosavadní povolení platiti daň podle účtovaných cen zůstávají v platnosti, pokud se podmínky těchto povolení nezměnily.

K vyměření daně musí býti vždy přiznány účtované ceny, čítajíc v to daň.

Chce-li podnikatel přejíti od povoleného přiznávání podle účtovaných cen opět k přiznávání podle přijatých úplat, musí za povolení tohoto přechodu zažádati u příslušného finančního úřadu I. stolice. Povolení se žadateli udělí jen s podmínkou, že zdaní také úplaty, které v době, kdy ještě platil daň podle účtovaných cen, přijal za dodávky a výkony, na něž vydal účet v době, kdy již platí daň podle přijatých úplat; tyto úplaty musí podnikatel vykazovati a přiznávati odděleně. Rovněž musí takový podnikatel odděleně vykazovati a přiznávati úplaty, které v době, kdy již platí daň podle přijatých úplat, přijal za dodávky a výkony, na něž vydal účet v době, kdy ještě platil daň podle účtovaných cen.

Uplatňuje-li poplatník v přiznání srážkové položky, musí je na vyzvání příslušného finančního úřadu (orgánu) prokázati.

Za průkaz se pokládají:

Vrácená úplata smí se odečítati vždy jen od souhrnu úplat, které podléhají téže daňové sazbě jako úplata vrácená. Byla-li tudíž vrácena úplata, která podléhala 1%ní dani, lze ji odečítati jen od souhrnu přijatých úplat, podléhajících dani 1%ní, byla-li však vrácena úplata, podrobená 2%ní ani, lze ji odečítati jen od souhrnu přijatých úplat, podléhajících dani 2%ní a pod.

Vrací-li podnikatel úplatu ještě nezdaněnou, odečte ji prostě při uzávěrce za splátkové období od součtu přijatých úplat, podléhajících stejné daňové sazbě, a vykáže jen zbytek jako souhrn zdanitelných úplat v příslušném splátkovém období přijatých. Byla-li však vrácená úplata zdaněna již v dřívějších splátkových obdobích, odečte se při nejblíže následující daňové splátce od souhrnu úplat, z něhož se odvádí daň podle stejné sazby; v daňovém přiznání uvede se však v těchto případech v souhrnu přijatých úplat celá tržba za splátkové období, nezmenšená o vrácenou úplatu. Tato úplata se vykáže pak v daňovém přiznání na příslušném místě jako srážková položka. Nebyla-li však v celém běžném ročním daňovém období žádná z přijatých úplat podrobena téže daňové sazbě jako vrácená částka, uvede podnikatel vrácenou úplatu na konci přiznání v příslušné poznámce a zároveň uvede sazbu, podle které byla z vrácené úplaty v dřívějším období zaplacena splátka. Splátku, která z vrácené úplaty byla zaplacena, odečte pak vyměřující úřad od celkové předepsané daně.

Toto ustanovení platí obdobně, provádí-li se zdanění podle § 17, odst. 7., zák. podle účtovaných cen místo podle úplat skutečně přijatých, částky, které nebyly zaplaceny, nesmějí se vsak při zdanění podle účtovaných cen při daňové splátce, případně v přiznání daňovém odečísti.

Příslušným přijmouti ohlášky, žádosti, přiznání a vyměřiti daň jest - kromě případů, uvedených v odst. 7. - finanční úřad I. stolice (berní správa), v jehož obvodu podnikatel má bydliště (sídlo) nebo kde převážně pobývá. Má-li podnikatel oddělenou provozovnu, je příslušným finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu se podnik provozuje. Má-li podnikatel několik provozoven v témže ukládacím okrese, zdaňuje se každá zvláště; má-li několik provozoven v různých okresích, je příslušným stran každé provozovny finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu jest provozovna.

Má-li podnikatel oddělenou provozovnu, je příslušným finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu se podnik provozuje. Má-li podnikatel několik provozoven v témže ukládacím okrese, zdaňuje se každá zvláště; má-li několik provozoven v různých okresích, je příslušným stran každé provozovny finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu jest provozovna.

Podnikateli může býti na zvláštní žádost povoleno jednotné zdanění všech jeho provozoven. O žádosti, jež musí býti doložena průkazem, na př. ověřeným výpisem z obchodního rejstříku, že jde o provozovny téhož majetníka nebo o závody téhož podniku, rozhoduje, jsou-li provozovny v obvodu jednoho finančního úřadu I. stolice, tento úřad, jsou-li však v obvodu různých finančních úřadů I. stolice, zemský finanční úřad (zemské finanční ředitelství v Praze, v Brně, finanční ředitelství v Opavě, generální finanční ředitelství v Bratislavě, hlavní finanční ředitelství v Užhorodě), a jsou-li v obvodu různých zemských finančních úřadů, ministerstvo financí.

Povolení jednotného zdanění, udělená podle dřívějších zákonných ustanovení, zůstávají nadále v platnosti; příslušný úřad může povolení jednotného zdanění odvolati.

Stran kočovních a podomních podniků jest příslušným úřadem ten finanční úřad I. stolice, kterému přísluší ukládání daně výdělkové (čl. 36).

Stran osob, které v tuzemsku meškají jen přechodně a nemají zde stálé provozovny, jest příslušným k vyměření daně finanční úřad I. stolice, v jehož obvodu činnost provozovaly.

V pochybnostech o tom, který úřad jest příslušný k vyměření daně, rozhodne zemský finanční úřad.

Příslušnost úřadů k vyměření daně z obratu a daně přepychové při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2, a § 25, odst. 2., č. 1, zák.) řídí se podle ustanovení o cle.

O opravných prostředcích rozhoduje jako druhá stolice s konečnou platností zemský finanční úřad s výjimkou stížností proti vyměření daně z obratu a daně přepychové při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2, a § 25, odst. 2., č. 1, zák.), o kterých platí ustanovení hlavy V. celního zákona.

V případech, kde daň jest paušalována, stanoví vždy příslušná vyhláška, které úřady jsou příslušny k vyměření paušalované daně a k rozhodování o daňové povinnosti a o stížnostech.

Pokud se v zákoně nebo v tomto nařízení mluví o finančním úřadu, rozumí se jím finanční úřad I. stolice (odst. 1.).

Každý podnikatel jest, nehledíc na výši docílené tržby, povinen ze své čtvrtletní tržby a z hodnoty vlastní spotřeby (§ 1, odst. 5., zák.), jakož i z hodnoty toho, co výdělečně upotřebí (§ 25, odst. 2., zák.), zapraviti daň bez úředního vyzvání do 6 neděl po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. K tomu cíli zjistí, kolik ve čtvrtletí utržil a kolik činí cena vlastní spotřeby, příp. cena výdělečného upotřebení, vypočte si z této částky daň a zašle příslušný obnos platenkou poštovní spořitelny bernímu úřadu.

Zaplacené splátky uvede podnikatel v daňovém přiznání za příslušný rok.

Tato ustanovení platí obdobně, odvádí-li se daň podle účtovaných cen (§ 17, odst. 7., zák.).

Podnikatelé, kteří jsou povinni podle § 5, č. 6., zák. z nakoupeného zboží platiti daň místo nepodnikatelů, jsou povinni daň tu odvésti ve čtvrtletních lhůtách zároveň s pravidelnými čtvrtletními splátkami ze své tržby.

Podnikatelé, kteří obchodují předměty, podléhajícími různým daňovým sazbám, nebo předměty od daně osvobozenými nebo předměty, u nichž jest daň paušalována, mohou vypočítati čtvrtletní daňovou splátku podle směrnic, stanovených v čl. 27 tohoto nařízení.

Osoby, které v tuzemsku meškají jen přechodně a nemají zde stálé provozovny, jsou povinny zaplatiti daň bernímu úřadu bez úředního vyzvání do 3 dnů po skončení své tuzemské činnosti, a trvala-li tato činnost déle než 1 měsíc, do 3 dnů po uplynutí každého měsíce.

Dodávky z dražeb jsou podrobeny podle § 1, odst. 2., zák. dani z obratu a podle § 25, odst. 2., zák. dani přepychové. Od daně jsou osvobozeny podle § 4, č. 1. a 2., zák. vnucené dražby a dobrovolné dražební prodeje mezi dědici k rozdělení dědictví. Dodávky přepychových předmětů při vnucených dražbách podléhají však vždy dani přepychové (§ 25, odst. 2., č. 4., a § 27, č. 1., zák.).

Daň jest povinen platiti podle § 5, č. 5., a § 29, č. 4., zák., je-li držba mimosoudní, kdo dražbu provádí, při dražbách soudních, kdo o dražbu žádá, při čemž soud může žádati přiměřenou zálohu na daň.

Za daň, připadající na dodávky z mimosoudní dražby, ručí podle § 8, odst. 1., č. 6, zák. ten, z jehož podnětu se mimosoudní dražba koná, není-li sám subjektem daně.

Ustanovení odst. 3. se vztahuje podle všeobecného ustanovení § 24 zák. také na mimosoudní dražby předmětů přepychových.

Nepodnikatel, který zamýšlí provésti dobrovolnou dražbu, jest povinen to oznámiti příslušnému finančnímu úřadu I. stolice, v jehož obvodu se dražba má konati, a to nejpozději týden před dražbou a v oznámení uvésti dobu, předmět a místo dražby.

Osoba, k placení daně povinná, musí obdobně podle ustanovení čl. 26 až 28 tohoto nařízení do 14 dnů po dražbě podati daňové přiznání, obsahující souhrn všech úplat při dražbě přijatých; byly-li v dražbě prodány zároveň i předměty přepychové, musí se stran nich podati zvláštní přiznaní.

Daň, kterou si poplatník sám vypočte, musí býti ve lhůtě, stanovené pro podání přiznání, odvedena platenkou poštovní spořitelny bernímu úřadu, příslušnému podle místa dražby. Na rubu složenky (oddíl II. platenky) musí poplatník vyznačiti, že jde o daň z obratu nebo o daň přepychovou, datum a místo dražby a stručně odkázati na přiznání daňové, podané finančnímu úřadu I. stolice.

Berní úřad platbu předepíše a učiní o ní finančnímu úřadu I. stolice oznámení podle připojeného vzorce (vzorec č. 6). Tento úřad přezkoumá podle daňového přiznání, byla-li daň správně odvedena, a předepíše, je-li třeba, dodatek; jinak strana platební rozkaz neobdrží.

Stálé soudní dražebny, notáři a podnikatelé, kteří častěji nebo po živnostensku provádějí dražby, jsou oprávněni daň z obratu nebo daň přepychovou z dražeb odváděti čtvrtletně pozadu zároveň s daňovými splátkami z ostatní své tržby.

Nárok na 2%ní sníženou daň přepychovou podle § 28, č. 4., zák. lze uplatniti také při dražbách za podmínek, uvedených v čl. 39 tohoto nařízení.

Ustanovení odst. 1. až 4. a odst. 6. až 8. a odst. 10. vztahují se jak na dražby, prováděné podnikateli, tak na dražby, prováděné nepodnikateli.

Tuzemský podnikatel, který vyvezl do ciziny předmět, podrobený dani z obratu nebo dani přepychové, aniž jej zpracoval, může žádati za vrácení částky ve výši daně, kterou z dodávky jeho dodavatel nebo při dovozu on sám státu odvedl.

Za zpracování se nepokládá, byl-li předmět jen opatřen novým neb jiným obalem, nebo čištěním, natřením nebo jinak jen zevně upraven k prodeji.

Žádost za vrácení daně z obratu nebo daně přepychové nutno podati do jednoho roku po vývozu u finančního úřadu I. stolice, v jehož obvodu má vývozce své bydliště (sídlo).

Žadatel musí prokázati, že nabyl vyvezeného předmětu od tuzemského dodavatele nebo že jej sám z ciziny dovezl, kdy se tak stalo, z jaké ceny byla jeho dodavatelem nebo při dovozu jím samým daň zaplacena, a že tento předmět skutečně vyvezl do ciziny.

K tomu cíli musí žádost doložiti příslušným výpisem ze své evidenční knihy o vývozu, kterou jest povinen vésti podle čl. 2 tohoto nařízení, a buď prohlášením, potvrzeným výstupním celním úřadem, že zboží bylo vyvezeno ze zdejšího celního území (čl. 2) nebo podacím listem poštovního úřadu. Kromě toho musí předložiti nákupní účet, vydaný mu jeho dodavatelem, a dva opisy tohoto nákupního účtu. Z nákupního účtu má býti patrno, kdy byla účtovaná cena zaplacena (neplatí-li dodavatel daň z cen účtovaných podle § 17, odst. 7., zák.).

Obsahuje-li nákupní účet údaje, které nemají pro posouzení nároku na vrácení daně významu, dostačí, předloží-li vývozce kromě prvopisu nákupního účtu pouhé dva výpisy z tohoto účtu, obsahující datum účtu, jméno dodavatelovo, označení zboží, jeho množství, cenu, označení obalu a při vagonových zásilkách též čísla vagonů, zkrátka údaje, které jsou k zjištění totožnosti zboží nezbytné, konečně datum zaplacení a zaplacenou částku.

Opisy nákupního účtu nebo výpisy z něho musí býti opatřeny prohlášením dodavatele, od něhož vývozce zboží koupil, že daň z účtované ceny byla již zaplacena, a datem této platby nebo prohlášením, že jest účtovaná cena zahrnuta v částce, z níž daň za příslušné období byla již zapravena; prohlášení musí zníti na úřad, u něhož se o vrácení žádá.

Jde-li o vrácení daně přepychové, musí žadatel kromě dokladů shora uvedených předložiti také příslušný výpis z knihy daňové svého dodavatele.

Dodavatelovo prohlášení a výpis z jeho knihy daňové jsou kolku prosty.

Odepře-li dodavatel vydati vývozci prohlášení o zaplacení daně nebo výpis z knihy daňové nebo nemůže-li si je vývozce opatřiti z jiných důvodů, musí tyto překážky oznámiti, připojiti nákupní účet a dva jeho opisy a žádati, aby úřad se sám přesvědčil o zaplacení daně z účtovaného zboží. Finanční úřad vyzve pak dodavatele, aby opatřil opisy účtů prohlášením, je-li daň z příslušné dodávky již zaplacena či ne, případně aby předložil výpis ze své knihy daňové. Nevyhoví-li dodavatel tomuto vyzvání včas, může mu finanční úřad uložiti pořádkovou pokutu podle § 43 zák.

Finanční úřad vyznačí na prvopise účtu, že byl tento předložen proto, aby daň byla vrácena, a žadateli jej pak vrátí.

Jeden opis účtu podrží si úřad, druhý opis zašle k cíli kontroly tomu finančnímu úřadu I. stolice, u něhož jest vývozcův dodavatel zdaněn.

Žádost, kterou jest podati nejdéle do jednoho roku po vývozu, podává se zpravidla za celé daňové období ročně nebo alespoň čtvrtletně, vždy však teprve tehdy, když lze s jistotou předpokládati, že ten, kdo vývozci zboží dodal, daň z dodávky již státu odvedl.

Žádá-li za vrácení daně vývozce, který vyvezené zboží z ciziny sám dovezl a z něho při dovozu daň zaplatil, doloží svou žádost výpisem ze své evidenční knihy o vývozu a buď prohlášením, potvrzeným výstupním celním úřadem, nebo podacím listem poštovního úřadu, dále pak stvrzenkou celního úřadu o zaplacení daně.

Žádá-li podnikatel za vrácení daně omylem zaplacené, nutno tuto skutečnost prokázati obchodními knihami a korespondencí, a jde-li o vrácení daně přepychové, také příslušným výpisem z knihy daňové žadatelovy.

O žádostech rozhoduje finanční úřad I. stolice (čl. 31).

Příslušný finanční úřad I. stolice (čl. 31) muže podnikům kočovním nebo podomním, které nemají na určitém místě stálé provozovny, zároveň při uložení daně výdělkové uložiti jistotu za daň z obratu nebo daň přepychovou, a to ve výši daně, která pravděpodobně připadne na daňové období, za které se zmíněným podnikům vyměřuje daň výdělková.

Příslušný finanční úřad I. stolice může také osobám, které v tuzemsku meškají jen přechodně a nemajíce zde stálé provozovny provádějí v tuzemsku dodávky nebo výkony, uložiti jistotu za daň, která pravděpodobně připadá na dobu, po kterou zmíněné osoby zamýšlejí v obvodu tohoto finančního úřadu prováděti dodávky nebo výkony.

Zajištění daně z obratu a daně přepychové při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2, a § 25, odst. 2., č. 1, zák.) řídí se podle ustanovení o cle.

Směňuje-li se používaný přepychový předmět za nový přepychový předmět téhož druhu, jest dodávka používaného přepychového předmětu podle 27, č. 2, zák. od daně přepychové osvobozena, kdežto dodávka nového přepychového předmětu podléhá dani přepychové z plné ceny nového přepychového předmětu, nezmenšené o cenu používaného přepychového předmětu. Podmínkou zmíněného osvobození jest, že dodavatel nového přepychového předmětu vydá o směně řádný účet, v němž musí býti uvedena jak cena za nový přepychový předmět tak cena za používaný přepychový předmět; opis tohoto účtu jest dokladem příslušné položky knihy daňové. Je-li dodavatel používaného přepychového předmětu podnikatelem, jest povinen cenu účtovanou za používaný přepychový předmět zvláště uvésti ve svém přiznání jak mezi příjmy tak mezi srážkami a srážku tu doložiti originálním účtem o směně.

Dodávka používaného přepychového předmětu podléhá ovšem dani z obratu.

Dodávky plastických děl podléhají 2%ní snížené dani přepychové jen tehdy, jde-li o umělecká plastická díla k účelům veřejným. Okolnost, že plastické dílo bylo dodáno pro veřejné účely, nutno prokázati objednávkou a potvrzením finančního úřadu I. stolice, uvedeným ve čl. 2 tohoto nařízení; zmíněné průkazy nutno uschovati jako doklad knihy daňové.

Snížená daň přepychová se nevztahuje však na dodávky uměleckých plastických děl, která nejsou určena k účelům veřejným.

Podmínky, za nichž dovoz uměleckých plastických děl podléhá jen 2%ní snížené dani přepychové, stanoví čl. 2 tohoto nařízení.

Činí-li ten, kdo nabývá přepychových předmětů, zdaňovaných v drobném prodeji, nárok na sníženou daň přepychovou podle § 28, č. 4., zák. proto, že těchto předmětů nabývá k dalšímu zcizení v nezměněném stavu, musí tuto okolnost dodavateli prokázati jednak úředním vysvědčením, jednak osvědčením podle připojených vzorců (vzorec č. 1. a 8.).

Úřední vysvědčení, jež vydá okresní úřad tomu, kdo jest oprávněn podle platných ustanovení provozovati výdělečnou činnost, musí obsahovati: řadové číslo úředního seznamu, jméno (firmu) toho, kdo zboží nabývá, jeho povolání (živnost), bydliště (sídlo firmy) a bližší adresu, obvyklé označení obchodních předmětů, které podnikatel po živnostensku prodává, a dobu, na kterou má vysvědčení platnost. Vysvědčení se vydává na jeden kalendářní rok; po jeho uplynutí může platnost úředního vysvědčení býti vždy prodloužena na další kalendářní rok.

Okresní úřad vede o vydaných úředních vysvědčeních seznam, v němž jsou obsaženy údaje shora uvedené.

Není závady, aby úřad vydal podnikateli další vysvědčení, na nichž se poznamená, kolikáté to jest vyhotovení.

Osvědčení, jež vydá nabyvatel dodavateli, musí obsahovati: jméno okresního úřadu, který vydal úřední vysvědčení shora uvedené, datum a číslo tohoto vysvědčení, obvyklé obchodní označení dodávky, její cenu, dodavatelovo jméno (firmu), datum vyhotovení, nabyvatelův podpis a jeho adresu.

Při odebrání zboží vykáže se odběratel úředním vysvědčením a odevzdá dodavateli osvědčení o dodávce.

Dodavatel poznamená v knize daňové (v poznámkovém sloupci) důvod, proč byla účtována snížená 2%ní daň přepychová, vyznačí na osvědčení položku knihy daňové a uschová toto osvědčení jako doklad příslušné položky knihy daňové.

Jen za těchto podmínek jest dodavatel oprávněn při dodávce uvésti v knize daňové místo plné 10%ní sazby toliko 2%ní sazbu daně přepychové a podle této daň vypočítati.

Dodavatel nemusí však trvati na předložení úředního vysvědčení a osvědčení, když zná nabyvatele jako obchodníka nebo živnostníka zbožím přepychovým právě toho druhu, jaké prodává, nebo když jest z objednacího listu zřejmo, že ten, kdo zboží objednává, obchoduje zbožím právě tohoto druhu. Ve všech těchto případech jedná však dodavatel na vlastní zodpovědnost a musí na požádání finančních orgánů hodnověrně prokázati, komu, kdy a jaké zboží skutečně dodal. Tento průkaz provede objednacím listem, opisem účtu a případně dopravní listinou (nákladním listem, poštovním podacím listem atd.). Odebírá-li však nabyvatel zboží osobně bez objednacího listu, musí dodavatel vyhotoviti účet a opis účtu uschovati jako doklad příslušné položky knihy daňové.

Podnikateli, který nabyl přepychového předmětu proto, aby jej dále zpracoval na jiný přepychový předmět, vrátí se na žádost částka ve výši rozdílu mezi 12%ní (l0%ní) daní přepychovou a sníženou 2%ní daní přepychovou, prokáže-li, že nabyl přepychového předmětu, zdaňovaného u výrobce nebo při dovozu, přímo od výrobce nebo přímo dovozem nebo že nabyl přepychového předmětu, zdaňovaného v drobném prodeji, a prokáže-li dále, že z dodávky nebo při dovozu byla státu odvedena 12%ní (10%ní) daň přepychová.

Zpracováním se rozumí jak zpracování ve vlastním slova smyslu, kdy předmět ztrácí svou podstatu a název, tak také přepracování, jímž se mění toliko forma předmětu nebo při němž se předmětu použije jako součástky k zhotovení jiného přepychového předmětu.

Žádost musí býti podána do jednoho roku po nabytí předmětu, žadatel musí prokázati buď, že nabyl předmětu úplatnou dodávkou, podléhající 12%ní nebo 10%ní dani přepychové a za jakou úplatu, nebo že jej dovezl z ciziny a zaplatil při dovozu 12%ní daň přepychovou, žádost svou musí doložiti průkazem (na př. zásobníkem), že předmět skutečně zpracoval na jiný přepychový předmět, dále pak nákupním účtem a dvěma jeho opisy a příslušným výpisem z knihy daňové svého dodavatele, nebo jestliže dovezl předměty z ciziny a zaplatil při dovozu daň, celní kvitancí. Z nákupního účtu má býti patrno, kdy byla účtovaná cena zaplacena (neplatí-li dodavatel daň z cen účtovaných podle § 17, odst. 7., zák.).

Opisy nákupního účtu, případně výpisy z něho (čl. 35) musí býti opatřeny prohlášením dodavatele, že daň z účtované ceny byla již zaplacena, a datum této platby nebo prohlášením, že jest účtovaná cena zahrnuta v částce, z níž daň za příslušné období byla již státu odvedena; prohlášení musí zníti na úřad, u něhož se o vrácení žádá

Odepře-li dodavatel vydati nabyvateli prohlášení o zaplacení daně nebo výpis ze své knihy daňové nebo nemůže-li si je nabyvatel z jiných důvodů opatřiti, musí tyto překážky oznámiti, připojiti nákupní účet a dva jeho opisy a žádati, aby úřad se sám přesvědčil o zaplacení daně z účtovaného zboží. Finanční úřad vyzve pak dodavatele, aby opatřil opisy účtu prohlášením, je-li daň z příslušné dodávky již zaplacena čili nic, případně aby předložil výpis ze své knihy daňové. Nevyhoví-li dodavatel tomuto vyzvání včas, může mu finanční úřad uložiti pořádkovou pokutu podle § 43 zák.

Finanční úřad vyznačí na prvopise účtu, že byl předložen proto, aby daňový rozdíl byl vrácen, a žadateli jej pak vrátí. Jeden opis účtu podrží si úřad, druhý opis zašle k cíli kontroly tomu finančnímu úřadu I. stolice, u něhož jest dodavatel zdaněn.

Nenabyl-li podnikatel přepychového předmětu, zdaňovaného u výrobce nebo při dovozu, přímo od výrobce nebo přímo dovozem, vrátí se mu na žádost částka ve výši 6 % nákupní ceny (bez daně). Žadatel musí i v tomto případě žádost podati do jednoho roku po nabytí předmětu a doložiti ji shora uvedenými doklady a průkazem (na př. zásobníkem), že předmět skutečně zpracoval na jiný přepychový předmět.

V obou případech musí býti žádost podána u příslušného finančního úřadu I. stolice nabyvatelova, kterýžto úřad hodnověrnost předložených průkazů přezkoumá a o žádosti rozhodne.

Stát, státní podniky, které nenáležejí k podnikům, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, nebo kdo nabyl přepychového předmětu ve veřejném zájmu, mají nárok, aby se jim vrátila částka ve výši 6 % nákupní ceny tehdy, když předmětu, zdaňovaného u výrobce nebo při dovozu, nenabyli ani sami přímo od výrobce nebo přímo dovozem, ani dovozem prostřednictvím tuzemského podnikatele podle § 28, č. 3., zák.

Co se rozumí veřejným zájmem, stanoví čl. 10 tohoto nařízení.

Žádost za vrácení daně nutno podati u příslušného finančního úřadu I. stolice nabyvatelova, a to do jednoho roku po nabytí předmětu a doložiti ji nákupním účtem a dvěma jeho opisy; skutečnost, že daň byla zaplacena státu, musí býti prokázána způsobem, stanoveným v čl. 35 tohoto nařízení. Kdo nabyl předmětu ve veřejném zájmu, musí mimo to ještě prokázati (vysvědčením úřadu, správy ústavu atd.), k jakému účelu předmětu nabyl.

Finanční úřad přezkoumá předložené průkazy a na nákupním účtě poznamená, že byl předložen proto, aby daň byla vrácena, a uvede důvod tohoto vracení.

Dodávka překupníkova státu nebo shora zmíněným státním podnikům jest v tomto případě podle § 4, č. 17., zák. od daně z obratu osvobozena za podmínek, uvedených v čl. 10., odst. 1. - 4., tohoto nařízení.

Podnikatel může u příslušného finančního úřadu I. stolice žádati, aby mu byla vrácena daň přepychová, zaplacená u výrobce nebo při dovozu, když prokáže, že zboží bylo bez jeho viny živelní nebo jinou neodvratnou pohromou zničeno nebo tou měrou poškozeno, že daň nelze přesunouti na dalšího nabyvatele.

Nabyl-li v těchto případech podnikatel zboží přímo od výrobce nebo přímo dovozem, může žádati, aby mu byla vrácena daň přepychová z celé nákupní ceny nebo z té části nákupní ceny, která odpovídá množství zničeného nebo poškozeného zboží. Nenabyl-li vsak podnikatel zboží přímo dovozem nebo přímo od výrobce, který z dodávky zaplatil daň, nýbrž od překupníka, vrátí se mu na žádost 6 % nákupní ceny (bez daně), příp. z té části nákupní ceny, která odpovídá množství zničeného nebo poškozeného zboží.

Žadatel musí hodnověrně prokázati, že, příp. jakou měrou zboží bylo zničeno nebo poškozeno; to prokáže buď úředním potvrzením nebo znaleckým posudkem, potvrzeným příslušným důchodkovým kontrolním nebo celním úřadem a pod. Kromě toho musí žadatel v těch případech, kde nabyl zboží přímo od výrobce, předložiti příslušný výpis z knihy daňové dodavatelovy. Skutečnost, že daň byla státu odvedena, musí prokázati způsobem, stanoveným v čl. 35 tohoto nařízení.

Hodnověrnost předložených průkazů finanční úřad přezkoumá, o žádosti podle volného uvážení rozhodne a na nákupním účtě poznamená, že byl předložen proto, aby daň byla vrácena, a uvede zároveň důvod tohoto vrácení.

Vrácení daně nelze žádati, bylo-li zničení nebo poškození zboží úmyslně zaviněno majitelem.

Při dodávkách nebo výkonech, uzavřených před 1. lednem 1931, provedených však po 31. prosinci 1930, které podle zákona č. 188/1930 Sb. z. a n., dani nepodléhají, kdežto podle ustanovení zákona č. 268/1923 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 246/1926 Sb. z. a n., byly dani podrobeny, jest příjemce dodávky nebo výkonu oprávněn žádati na svém dodavateli nebo na tom, kdo výkon provádí, poměrnou srážku daňovou z úplaty za dodávku nebo výkon. Jestliže však dodavatel nebo ten, kdo výkon provádí, daň již státu odvedl, má příjemce právo žádati za vrácení daně u příslušného finančního úřadu I. stolice.

Žadatel musí v tomto případě prokázati, že nabyl dotyčných předmětů nebo výkonů úplatně, že dodávka nebo výkon byly provedeny po 31. prosinci 1930 a že z nich byla zaplacena daň podle dřívějších zákonných ustanovení. Tyto okolnosti lze prokázati způsobem, stanoveným v čl. 35. tohoto nařízení; jde-li o vrácení daně přepychové, musí žadatel předložiti také výpis z knihy daňové dodavatele nebo toho, kdo výkon provádí.

Totéž platí obdobně při dodávkách a výkonech, uzavřených dříve, než nabylo účinnosti nařízení, kterým byly některé přepychové předměty nebo výkony prohlášeny za nepřepychové nebo některé předměty zproštěny daně z obratu při dovozu, anebo vyhláška, kterou byl u některých předmětů daňový paušál zrušen nebo snížen, provedených však po dni, kdy dotyčné nařízení nebo vyhláška nabyly účinnosti.

Podnikatelé, kteří mají v den, kdy nabude účinnosti nařízení, kterým se mění seznam přepychových předmětu, na skladě předměty, zdaňované dříve v drobném prodeji, podle zmíněného nařízení však zdaňované u výrobce nebo při dovozu, mohou žádati, aby jim finanční úřad I. stolice vyměřil z této zásoby 8%ní daňový rozdíl (mezi plnou přepychovou daní a daní z obratu), který může býti zaplacen ihned nebo ve 4 čtvrtletních bezúročných lhůtách.

K tomu cíli musí podnikatelé předložiti zmíněnému finančnímu úřadu řádně sepsanou inventuru. Finanční úřad povolí toto zdanění ode dne, k němuž byla sepsána inventura, a to s podmínkou, že tržba za zmíněnou zásobu bude zdaněna při prodeji 2%ní daní z obratu.

Totéž platí obdobně v případech, uvedených v §u 49, odst. 8., zák., nejde-li o předměty, zdaňované v drobném prodeji, a dále v případech, uvedených v §u 49, odst. 9., zák.

Toto vládní nařízení nabude účinnosti dnem 1. ledna 1931.

Provedením jeho pověřuje se ministr financí v dohodě s ministry spravedlnosti, obchodu, vnitra, zemědělství a pro zásobování lidu.