166/1924 Sb. znění účinné od 1. 1. 1924 do 31. 12. 2023

Předpis upravoval výplatu odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k nim pro roky 1924 - 1926, jejich uplynutím se tak předpis vyprázdnil a stal se tak překonaným.

166

Zákon

ze dne 3. července 1924

o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k nim, jednak učitelům škol obecných a občanských a opatrovatelkám dětských opatroven na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi a obcemi, jednak některým pozůstalým po těchto osobách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1)

Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje, aby učitelům a dětským opatrovatelkám, kteří působili na obecných nebo občanských školách nebo na dětských opatrovnách na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi nebo obcemi, jakož i pozůstalým po nich, vyplatil z moci úřední k odpočivným a zaopatřovacím požitkům dosud vypláceným jednorázovou výpomoc, a to zvláště pro každý z roků 1924, 1925 a 1926.

(2)

Tato jednorázová výpomoc může se povoliti pensionovaným učitelům a dětským opatrovatelkám, jakož i pozůstalým po nich, mají-li nárok na pensijní a zaopatřovací požitky:

buď ze zemského pensijního a zaopatřovacího ústavu, zřízeného uh. zák. čl. ze dne 3. května 1875, č. XXXII, o pensionování učitelů a vychovatelů na veřejných obecných školách a opatrovnách, jakož i zaopatřování jejich vdov a sirotků, nebo

ze zemského pensijního a zaopatřovacího ústavu, zřízeného uh. zák. čl. ze dne 31. července 1894, č. XXVII, o pensích těch správců, profesorů, učitelů, správkyň a učitelek, kteří účinkují na veřejných ústavech, a o zaopatření jejich rodin, o které není státním nebo jiným veřejným opatřením postaráno, se zřetelem k uh. zák. čl. ze dne 21. srpna 1914, č. XXXVI, o zaopatřování nestátních profesorů-učitelů vyšších lidových a občanských škol, jakož i léčebně-pedagogických ústavů a jejich vdov a sirotků.

(3)

Učitelům a opatrovatelkám škol a opatroven, uvedených v odst. 1., kteří odejdou na odpočinek po 31. prosinci 1923 s nárokem na zaopatření z pensijních ústavů, uvedených v odst. 2., jakož i pozůstalým po těchto učitelích, po 31. prosinci 1923 v činné službě zemřelých, může se povoliti jednorázová výpomoc v letech 1924, 1925 a 1926 jen za ten rok, ve kterém takový učitel neb opatrovatelka nepůsobili aspoň 6 měsíců v činné službě.

(4)

Pozůstalým po učitelích a opatrovatelkách, zemřelých ve výslužbě, může se povoliti jednorázová výpomoc ve výměře jim podle § 3 příslušející bez zřetele na to, byla-li již v témž roce zemřelému vyplacena výpomoc jemu náležející.

(5)

Jednorázová výpomoc vyplatí se toliko těm, kdož prokáží, že jsou státními občany československými a bydlí na území republiky Československé. V žádném případě nesmí býti povolena osobám, o nichž je prokázáno, že svým chováním poškodily vážnost stavu učitelského, nebo že se provinily jednáním nepřátelským Československé republice.

§ 2.

Pensionovaným učitelům a opatrovatelkám dětských opatroven, kteří působili na nestátních školách obecných nebo občanských mimo území Podkarpatské Rusi na území bývalého státu uherského, jakož i pozůstalým po nich, může býti v případech zvláštního zřetele hodných povolena jednorázová výpomoc podle §§ 1 a 3 tohoto zákona výjimečně zcela nebo z části, dokáží-li, že jsou státními občany československými, že se nikterak neprovinili nepřátelským jednáním proti republice Československé a že bydlí na jejím území.

§ 3.

Jednorázová výpomoc tato jest splatná v letech 1924, 1925 a 1926 každý rok nejvýše v této výměře: Pensistům učitelským po 2000 Kč, vdovám po nich po 1400 Kč, poživatelům příspěvků na výchovu dětí (pro každé dítě až do 5 dětí) po 280 Kč a poživatelům darů z milosti z pensijních a zaopatřovacích ústavů, uvedených v § 1, odst. 2., které zastupují odpočivné a zaopatřovací požitky, po 280 Kč. Jednorázová výpomoc opatrovatelek dětských opatroven činí 1600 Kč ročně.

§ 4.

Pensijní příspěvky vydržovatelů škol, ustanovené v § 29, odst. 3., zák. čl. XXXII/1875 uh., zvyšují se ze 12 zl. na 240 Kč ročně a pensijní příspěvky vydržovatelů škol, ustanovené § 74, odst. 1., zák. čl. XXXVI/1914 uh., ze 7 % na 10 % započitatelného platu pro výměru výslužného, nejméně však na 240 Kč ročně.

§ 5.

(1)	Zjistí-li se u jednotlivých pensistů (vdov a sirotků) přeplatek zvýšení pense z doby po 28. říjnu 1918, které nebylo přiznáno úřady nebo orgány oprávněnými k tomu podle platných československých předpisů, budiž tento přeplatek odečten od výpomoci poskytnuté podle tohoto zákona, nestalo-li se tak dosud, a to pro každý z roků 1924, 1925 a 1926 jednou třetinou.
(2)	Totéž platí o zálohách již dříve snad povolených.

§ 6.

(1)

Až do konečného rozvrhu (čl. 256 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Maďarskem, čís. 102/1922 Sb. z. a n.) majetku zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů, uvedených v § 1, odst. 2., přejímá státní pokladna s výhradou regresu náklad na pensijní a zaopatřovací požitky učitelů škol obecných a občanských a dětských opatrovatelek, jakož i pozůstalých po nich, v rozsahu, v kterém tyto osoby mají nárok na zmíněné požitky z jmenovaných pensijních a zaopatřovacích ústavů, pokud osoby, o něž jde, jsou v době, kdy zákon tento nabyl účinnosti, státními občany československými, pokud působily posledně na školách v Podkarpatské Rusi, a pokud bydlí na území republiky Československé.

(2)

Do státní pokladny plynou v této době též veškeré příslušné příjmy jmenovaných zaopatřovacích a pensijních ústavů jako částečná úhrada nákladů, zmíněných v odst. 1.

§ 7.

(1)	Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924.
(2)	Provedením jeho pověřuje se ministr školství a národní osvěty ve shodě s ministrem financí.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.

Dr. Markovič v. r.

za Ministra Bechyně.