Vláda se zmocňuje raziti pětikoruny ze spěži (bronzu) niklové smíšené v poměru 75 dílů mědi s 25 díly niklu.

Z kilogramu této směsi raziti jest 100 pětikorun.

Líc této mince má malý znak republiky Československé, na rubu jest vyznačena její hodnota ve měně československé (5 Kč).

Státní a jiné veřejné pokladny povinny jsou přijímati pětikoruny bez obmezení․

Bankovní úřad ministerstva financí jest povinen ve hlavním ústavě i ve filiálkách vyměňovati tyto mince (§ 1) neopotřebované bez obmezení za jiná platidla a mince obyčejným oběhem opotřebované za platidla téhož i jiného druhu.

Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati pětikorun více než za 250 Kč.

Ustanovení tato (odst. 1. - 3.) netýkají se mincí proděravěných, jinak než obyčejným oběhem zlehčených nebo poškozených, ani mincí padělaných.

Pětikoruny (§ 1), které jen obyčejným oběhem byly opotřebovány, přijímají sice státní a jiné veřejné pokladny i jako zákonité platidlo i na výměnu, avšak nevydávají jich, nýbrž dávají je přemincovati.

Mince proděravěné, jinak než obyčejným oběhem zlehčené nebo poškozené bere státní i jiná veřejná pokladna, u které se taková mince objeví, z oběhu bez náhrady.

Mince padělané, těmito pokladnami zjištěné, propadají bez náhrady státu a zasílají se státní mincovně.

Posouditi, jde-li o opotřebování obyčejným oběhem, či o jiné poškození nebo o padělek, přísluší státní mincovně.